Otevření zrekonstruovaného Pokladu předcházela Velká žranice

Otevření zrekonstruovaného Pokladu předcházela Velká žranice

Přehlídku chutí a vůní zažili návštěvníci parku u Pokladu a Letní scény Amfi dne 28. 7. už podruhé.  I letos opravdu bylo z čeho vybírat. Stánky lokálních firem nabízely pestrou škálu pochutin, od voňavých klobás přes křupavé lívance nebo originální hranolky až po osvěžující zmrzlinu. Kdo chtěl, mohl se v teplém dni občerstvit pivem z malých pivovarů, případně si dát sklenku dobrého vína.

„Už loni jsme byli velmi překvapeni vysokou návštěvností, ohlasem i úžasnou atmosférou,“ kvitovala pochvalně jednatelka společnosti Akord & Poklad Darina Daňková. „Určitým překvapením to vloni bylo i pro samotné prodejce, kteří mnohdy svůj sortiment vyprodali až nečekaně brzy. Proto jsme si řekli, že tato velmi oblíbená akce musí pokračovat i v dalších letech.“

Ale nejen jídlem žil návštěvník Velké žranice. Součástí programu byla Busking stage, na níž vystoupili ostravští Botanyk. Představilo se rovněž akustické duo L&V, tvořené Vojtou Holubem a Leonou Hrochovou. Zájemci se mezitím mohli sami ptát na budoucnost Pokladu. Odpovědí se jim dostalo od těch nejpovolanějších – jednatelky Akordu & Pokladu Dariny Daňkové a programového ředitele obou společností Michala Kubíčka.

„Připravili jsme i velkou tabuli, na kterou mohl každý napsat, co od nového Pokladu očekává,“ zmínila Darina Daňková „Chystáme mnoho změn a novinek, které – jak doufáme – zaujmou napříč generacemi. Názor lidí nás v tomto ohledu skutečně zajímá.“

Do druhého ročníku Velké žranice se znovu zapojil herec, moderátor a foodbloger Lukáš Hejlík.

S autorem známého projektu Gastromapa návštěvníci diskutovali ve vnitřních prostorách Pokladu, kam se museli přesunout z Letní scény Amfi kvůli nenadálé průtrži mračen. Přítomné zaujal také cestovatelský stand – up Beer with Travel.

Velká žranice tak byla příjemnou předehrou k samotnému otevření zrekonstruovaného Pokladu. To se koná dne 25. 8. 2021. Součástí celodenní akce bude den otevřených dveří pro širokou veřejnost, opakující se i následující den. Skupiny zájemců si Poklad budou moci prohlédnout od 14.00, vždy po půlhodině. „Na prohlídku budovy budeme účastníky pouštět po dvacetičlenných skupinách,“ doplnila Darina Daňková. „V jednotlivých místnostech navíc zhlédnou ukázky našeho plánovaného programu. Prohlídka bude zdarma, kvůli velkému zájmu je však nutná registrace na webových stránkách dkpoklad.cz.“

Zdroj: Otevření zrekonstruovaného Pokladu předcházela Velká žranice — Ostrava

Ostravu znovu čeká mimořádný kulturní zážitek

Ostravu znovu čeká mimořádný kulturní zážitek

Ve dnech 3. – 28. září 2021 rozezní moravskoslezské kostely již 18. ročník Svatováclavského hudebního festivalu. Největší mezinárodní přehlídku duchovní a staré hudby zahájí v ostravské Katedrále Božského Spasitele Rossiniho slavnostní mše v podání Národního orchestru Polského rozhlasu.

Svatováclavský hudební festival nabídne celkem 31 neopakovatelných koncertů, z nichž 15 se bude konat v Ostravě. Mezi nejvíce očekávané patří Dvořákovo oratorium Svatá Ludmila. Těšit se na něj můžeme 15. září, tedy přesně 1100 let od smrti této světice a babičky sv. Václava. Vysoce očekávanou hudební událost pak představuje například závěrečný koncert, věnovaný jedinečnému oratoriu Potopa Camilla Saint – Saënse. Ten proběhne pod taktovkou francouzského dirigenta Philippa Bernolda. Nevšední pohlazení po duši slibují rovněž barokní projekty v čele s ansámbly Collegium 1704, Collegium Marianum, Ensemble Inégal a dalšími.

Komorní řadu obohatí recitál věhlasného pianisty Federica Colliho, Bennewitzovo kvarteto s klavíristou Martinem Kasíkem, či Motiecius & Kiminius – akordeonista spolu s virtuosem na litevský birbyne, což je u nás neznámý dechový nástroj.

V rámci bohatého programu se představí také některé méně tradiční projekty, jako Bigbandová elektronika Cotatcha Orchestra, která je nominována na hudební cenu Anděl. Jihočeská filharmonie uvede koncertní verzi známé Balady pro banditu a silnou atmosféru slibuje vystoupení ukrajinského pravoslavného sboru Orpheus.

Na notu Svatováclavského hudebního festivalu se můžete naladit už nyní, a to díky SHF YouTube kanálu, nabitému koncertními záznamy.

Důležitým partnerem festivalu je také Statutární město Ostrava.

Zdroj: Ostravu znovu čeká mimořádný kulturní zážitek

Rodačka Ostravy-Jihu míří na Berklee. Michaela Niké Vopálecká zazpívala v Bělském lese.

Rodačka Ostravy-Jihu míří na Berklee. Michaela Niké Vopálecká zazpívala v Bělském lese.

V areálu Lesní školy v Bělském lese zahrála Michaela Niké Vopalecká s kapelou. Tato mladá zpěvačka a skladatelka z Ostravy-Jihu bude od září díky získanému stipendiu studovat na prestižní univerzitě Berklee College of Music v americkém Bostonu.

Zpěvačka, skladatelka a aranžérka v jednom. To je Michaela Niké Vopálecká, která vůbec poprvé vystoupila v Ostravě-Jihu pod širým nebem. A to tady bydlí už od svého narození. Koncert probíhal v komorním duchu v areálu Lesní školky.

Michaela Niké Vopálecká, zpěvačka, skladatelka, studentka: “Já mám obrovskou radost, že můžu dneska hrát a zpívat s kapelou tady v lesní školce. Já na Jihu vyrůstám celý život, ale to, že můžu dneska tady hrát teďka první koncert jako přímo takhle s kapelou, tak to je obrovská radost a je krásně, tak se na to moc těším.”

Michaela Niké ukázala všem, že má dar od boha. Zazpívala nejen svoje písničky, ale také převzaté od zpěváků, které jsou její vzorem. Tím největším je pak americká zpěvačka, skladatelka, klavíristka a aranžérka Alicie Keys.

Michaela Niké Vopálecká, zpěvačka, skladatelka, studentka: “Dělá strašně moc různých částí toho hudebního řemesla a všechny dělá výborně. Už je na té hudební scéně strašně dlouho, třeba 20, 25 let a pořád má co říct a má obrovský respekt a pořád přináší něco nového a zkouší nové věci a to si na ni strašně cením a je to něco, co bych taky chtěla dělat.”
Anketa: návštěvníci koncertu: “Moc ji fandíme, že se dostala na takovou úžasnou školu a snad se ji bude dařit.///Mám ráda všechny její písničky.”
“Moc se těšíme na koncert. Co mám ráda? To, co zpívá. Zpívá anglické písničky, což mě celkem mrzelo, ale jako zpívá skvěle.”
“My se těšíme velice. My jsme tady přišli, máme tady kamaráda v kapele, takže jsme ho přišli podpořit a těšíme se, že to bude fajn pod širým nebem nějaká hudba a lidi.”
A v Bělském lese se toho bude dít ještě mnohem více.
Gabriela Gödelová, mluvčí MOb Ostrava-Jih: “Například příští neděli tady proběhne a lidé mohou přijít a jsou straně zváni, lesní slavnost, která pro změnu se ponese v trošku v duchu léta a country. Kromě toho tady probíhají taky akce Táboráky u ohně, které zase uvítají všichni ti, kteří mají rádi tu klasickou letní nostalgii s poslechem trampských písniček s kytarou a s opékáním špekáčků.”

Veškeré kulturní akce na Jihu najdete na stránkách i na facebooku radnice.

Zdroj: Rodačka Ostravy-Jihu míří na Berklee. Michaela Niké Vopálecká zazpívala v Bělském lese | Ostrava-Jih | Zprávy | POLAR TV

V Ostravě-Jihu staví nové parkoviště i relaxační zóny. Rekonstrukcí projde i další podchod 

V Ostravě-Jihu staví nové parkoviště i relaxační zóny. Rekonstrukcí projde i další podchod 

Na Jihu Ostravy aktuálně probíhá velké množství investic. Rekonstrukcí procházejí například budovy mateřských škol, a to jak zevnitř, tak zvenku a vznikají i nová parkovací místa, kterých je v obvodu nedostatek.

V Ostravě-Jihu začala stavba nového parkoviště. Na ulici Jičínská ve Výškovicích tak vznikne stovka nových parkovacích stání. Pokračuje i rekonstrukce ulice Dr. Lukášové, která by měla skončit do konce prázdnin.

Hana Tichánková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Určitě se všem v okolí nesmírně uleví, protože teď je tam ta dopravní situace velice komplikovaná, ale nicméně tím pokračuje revitalizace celého prostoru kolem náměstí Ostrava-Jih.”

Z největších investičních akcí se blíží ke konci i Zeleň za Lunou, kde budou moci lidé relaxovat i sportovat už koncem tohoto měsíce.

Hana Tichánková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “To si myslím, že se všichni velice těší, protože tam bude jednak workoutové hřiště a taky ovál, na kterém se bude dát běhat, případně jezdit na bruslích a jsou tam i pěkné parkové úpravy. Další takovou zajímavou akcí, která určitě se bude našim obyvatelům líbit, je revitalizace výškovických rybníků. Těch se bohužel ještě v letošním roce nedočkají.”
Otakar Šimík (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Jih: “Probíhají zde stavební práce. V horním rybníčku máme přírodní hráz, která odděluje velké ryby od malých, aby se nemísily. Vidíme tady, že už se začíná rýsovat nové molo. Postavíme ještě dětské hřiště a mlátové chodníčky.”

Tato relaxační a rekreační zóna se lidem otevře v plné kráse už příští rok na jaře. V současné době probíhá i rekonstrukce zábřežského hřbitova, kde se opravují popraskané chodníky a buduje nové osvětlení.

Hana Tichánková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “To bude výrazná proměna tohoto pietního místa a už v tuto chvíli máme velice kladné ohlasy na činnost, která je tam prováděna. Bohužel se nám asi nepodaří tuto stavbu dokončit do Dušiček, takže to letos bude ještě takové trochu rozbité, ale v příštím roce už za svými pozůstalými lidé budu moct přijít ve velice pěkném, novém prostředí.”

Jeden z velkých projektů, který aktuálně skončil, je oprava bytového domu na ulici Čujkovova, který je nejen zateplený, ale vyměněny byly i vnitřní rozvody a modernizací prošlo i sociální zařízení. A připravuje se oprava podchodu pod ulicí Plzeňskou.

Hana Tichánková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Podchod Tylova, který je v této chvíli ve fázi žádosti o stavební povolení a tato akce, která tento podchod zrenovuje a zrenovuje také zastávky, které jsou nad ním, bude stát takřka 42 milionů korun a je nachystaná na příští rok.”

Řada investičních akcí je bohužel spojená i s kácením zeleně, nebo různým omezením, což vyvolává řadu ohlasů.

Gabriela Gödelová, mluvčí MOb Ostrava-Jih: “Co se týká zeleně, opravdu se hledají řešení, která toto kácení minimalizují, nicméně mnohdy to prostě není možné. Lidé na jednu stranu volají po parkovištích a po úpravách, na druhou stranu by chtěli zachovat veškerou zeleň, která v daném místě je. Takže vždy se snažíme najít nějakou cestu, která kácení omezí.”

Za všechny vykácené stromy se v daném místě po ukončení akce vždy vysadí nová zeleň.

Zdroj: V Ostravě-Jihu staví nové parkoviště i relaxační zóny. Rekonstrukcí projde i další podchod | Ostrava-Jih | Zprávy | POLAR TV

V Hrabůvce vzniká škola pro děti s těžkým postižením

V Hrabůvce vzniká škola pro děti s těžkým postižením

Už 1. září bude na ulici Mitušova v Hrabůvce otevřena nová škola pro děti s těžkým postižením. Půjde o čtvrté pracoviště Mateřské a základní školy speciální Diakonie Českobratrské církve evangelické.

V pronajatém pavilonu bývalé základní školy se budou vzdělávat děti od tří let s mentálním postižením v kombinaci s různou formou dětské obrny, se smyslovými vadami, autismem, autistickými rysy z celé Ostravy.

V současné době probíhá v objektu rekonstrukce. Ta zahrnuje úpravu sociálních zařízení pro děti mateřské školy a imobilní děti, zajištění vnitřní i venkovní bezbariérovosti, také dochází k pokládce podlahové krytiny, zároveň se počítá se vznikem výdejny obědů či muzikoterapeutické místnosti. V neposlední řadě je třeba zajistit základního vybavení  všech místností, včetně pracovních dílen.

Jde o finančně velmi náročný projekt, který můžete podpořit prostřednictvím sbírky: https://www.donio.cz/SkolaProDetiSPostizenim.

Zdroj: V Hrabůvce vzniká škola pro děti s těžkým postižením — Čeština

Kulturní trojboj na Jihu 

Kulturní trojboj na Jihu 

Bohaté kulturní menu je v nejbližších dnech přichystáno pro občany z našeho obvodu. Je možné zajít na film, navštívit lesní slavnost anebo se pobavit při sousedské slavnosti. Vstup je zdarma.

Už tento čtvrtek 29. července můžete zavítat do Letního kina na Jihu, kde budou od 21 hodin promítat známou českou komedii Štěstí je krásná věc. Letní kino se nachází v areálu bývalého fotbalového stadionu NH Ostrava, vedle Vodního areálu Jih na ulici Svazácká.

V neděli 1. srpna se v areálu Lesní školy v Bělském lese (A. Brože 2) koná od 15 hodin Lesní slavnost. Vystoupí například bluegrassová kapela BlueRej, dále stálice české folkové a country scény Pacifik. Pro děti je připraven workshop Poznáváme les, přichystána je také výstava s komentářem Děkujeme za park.

Už od 14 hodin je možné se zúčastnit komentované vyjížďky Do sedel Od parku k parku, která startuje na Prokešově náměstí (Ostrava-centrum) a po 13 km dlouhé trase končí na Lesní slavnosti v Bělském lese.

V sobotu 7. srpna se před kaplí Nanebevzetí panny Marie (ulice Husarova) uskuteční další z řady sousedských slavností na Jihu, tentokrát Výškovické swingování. Na příchozí od 15 hodin čeká Poker Dixieland Jazz Band, swingová tančírna, swingová škola a taneční vystoupení a další doprovodný program. Navíc si budou moci zájemci na místě zakoupit knihu Pamětní knihy obce Výškovice: Psáno výškovickými kronikáři v letech 1923-1966. Publikaci na místě představí její autor kronikář Petr Lexa Přendík.

Zdroj: Kulturní trojboj na Jihu — Čeština

Někdejší areál VOKD Poruba prochází kompletní rekonstrukcí

Někdejší areál VOKD Poruba prochází kompletní rekonstrukcí

Sportovní areál Poruba dostane novou podobu. Modernizace celého komplexu, který se nachází na Skautské ulici, byla zahájena dílčí částí objektu tenisových šaten v prosinci 2020 (II. etapa I. část). Tato část bude dokončena již v září 2021.

Opravy budou probíhat ve dvou etapách, v červnu tohoto roku byla zahájena I. etapa a bude dokončena letos v listopadu. Celá rekonstrukce pak potrvá do roku 2023 s celkovými náklady 240 milionů korun. Občanům, ale i sportovním klubům, nabídne nový a lepší prostor pro sport.

V bývalém areálu VOKD najdou v současnosti návštěvníci travnaté hřiště na kopanou, volejbalové hřiště, atletický ovál nebo třeba tenisové kurty s cvičnou stěnou a další. Město chce však ještě víc podpořit nejen profesionální sportovní týmy, ale také aktivní část obyvatelstva a poskytnout jim vylepšený prostor a zázemí pro jejich aktivně strávený čas.

„Sportu se věnuje čím dál více lidí a my chceme, aby měli naši občané možnost sportovat v moderních areálech s plnohodnotným vybavením. Sportovní areál Poruba navíc poslouží skvělým sportovním týmům, které svými výkony reprezentují Ostravu i jinde v republice. Sama se na výslednou podobu celého sportoviště velice těším a doufám, že rekonstrukce přinese radost všem malým i velkým, profesionálním i amatérským sportovcům,“ řekla Andrea Hoffmannová, náměstkyně primátora pro školství a sport.

V první etapě, která začala v červnu letošního roku, budou provedeny stavební úpravy tribuny a oplocení, vybudována bude také nová dešťová kanalizace a další úpravy související s technickou a dopravní infrastrukturou – rozvody a příprava pro kamerový systém nebo přístupové a příjezdové komunikace. Rovněž je v plánu kompletní výstavba nového hřiště s umělým trávníkem a umělé osvětlení hřiště pro tréninkové účely. Právě hřiště s umělým povrchem by v budoucnu mělo sloužit pro tréninky a utkání sportovních fotbalových klubů a týmu amerického fotbalu. Bude však sloužit i pro výuku tělesné výchovy žáků základních škol nebo pro širokou veřejnost a komerční využití. Nositelem obou etap projektu je Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o., které obdrželo od statutárního města Ostravy dotaci na jeho realizaci.

Ukončení první etapy je naplánováno do konce listopadu 2021 s celkovými náklady 30,3 milionu korun.

V druhé etapě, která je zahájena realizací dílčí části, je pak naplánovaná rekonstrukce objektu tenisových šaten s náklady 24,7 milionu korun. Ty ale nebudou sloužit jen tenistům, ale budou k dispozici i dalším návštěvníkům areálu. Část nových šaten bude také zcela dostavěna. Kromě toho bude vybudováno také zázemí pro sportovní kluby.

Realizace zbývajících částí druhé etapy by měly být dokončeny v letech 2022 až 2023. Na tuto zbývající část projektu bylo stejně jako u první etapy požádáno o spolufinancování z Národní sportovní agentury. Celkové náklady II. etapy jsou 209,7 milionu korun (včetně již realizované dílčí části objektu tenisových šaten).

Celková modernizace areálu dále zahrnuje například nový atletický ovál, workoutové hřiště nebo občerstvení se zahrádkou a dětským hřištěm.

V ostravské ZOO otevřeli největší průchozí voliéru

V ostravské ZOO otevřeli největší průchozí voliéru

Voliéra La Pampa v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava je součástí chovatelsko-expozičního zařízení Jižní Amerika, které vzniklo úpravou expozice malých šelem. Své jméno dostala podle stejnojmenné provincie v centrální Argentině. Výstavba voliéry a úprava této části areálu byla financována z rozpočtu statutárního města Ostrava, zřizovatele zoo.

„Město Ostrava podporuje svou zoologickou zahradu pravidelně a systematicky. Nejenže každoročně přispívá na její provoz přibližně 80 miliony korun, ale také spolufinancuje její modernizaci a stavby nových pavilonů a expozic. Jednou z nich je právě nová voliéra La Pampa, která je z průchozích expozic v zoo nejprostornější. Byla dokončena v letních měsících minulého roku a její stavba trvala šedesát týdnů. Se slavnostním představením jsme čekali na vhodnou dobu, kdy si svůj domov ve voliéře najdou její noví obyvatelé a zabydlí se. Nová expozice se stavěla ještě za předchozího ředitele Petra Čolase, který stál u zrodu myšlenky vzniku této nádherné stavby. Neméně důležitou součástí expozice jsou sadové úpravy a zeleň celkově. Petr Čolas byl právem hrdý na práci svých kolegů. Po dokončení voliéry mi řekl: až nám to papírově předají, můžeme najet na naše zahradní doúpravy – tohle si děláme vždycky sami, popravdě, letitá zkušenost a nikdo to neumí tak, jako naši lidé. Myslím, že by byl s výsledkem skutečně spokojený,“ řekla resortní náměstkyně primátora Kateřina Šebestová.

V Zoo Ostrava je několik průchozích voliér, do nichž mohou návštěvníci vstoupit a užít si bezprostřední blízkost zvířat. Voliéra La Pampa vybudovaná v loňském roce je ze všech průchozích expozic největší. Jejími obyvateli jsou zástupci jihoamerické fauny – šest druhů ptáků a jeden druh savce. Nepřehlédnutelné je zejména hejno kondorů havranovitých tvořených sedmi samci a také tři páry ibisů šedokřídlých. Tito středně velcí ptáci posedávají na větvích a čas od času proletí nad hlavami návštěvníků. Na zemi a často i ve vodě se zdržují zástupci vrubozobých ptáků – ostralky žlutozobé, kachny bronzovokřídlé a čírky modrozobé. Posledním ptačím zástupcem je pisila americká, která je nápadná nepoměrně dlouhými nohami ke svému drobnému tělu. Jediným zástupcem savců je pak morče divoké.

Video zachycuje největší průchozí voliéru v Zoo Ostrava.

Voliéra dostala jméno podle provincie La Pampa v centrální Argentině, kde se všechny chované druhy vyskytují. Výsadba a vybavení imitují přirozené prostředí původní domoviny – travnaté pampy, trnitou buš či mokřady. Návštěvníci mohou do voliéry vejít ze dvou stran a projít se po klikaté cestičce, kterou lemuje bohatá zeleň, kamenná návrší a jezírko s vodopádem. Stavba je zcela bezbariérová, tedy vhodná pro osoby se sníženou pohyblivostí i rodiny s dětmi. Nově se k ní lidé dostanou přímo od voliéry pro supy bělohlavé. V rámci projektu totiž došlo k vybudování chodníku, který propojil poněkud bokem situovanou expozici malých šelem s hlavní návštěvnickou trasou.

Voliéra neslouží jen jako expoziční zařízení, ale byla postavena tak, aby v ní měla zvířata vhodné podmínky pro rozmnožování. A toho již některé druhy využily. Úspěšně se zde rozmnožily ostralky žlutozobé. Dvě odchovaná mláďata mohou návštěvníci ve voliéře vidět společně s rodičovským párem. Pravidelně odchovává mláďata i skupinka morčat. Zatím neúspěšně se o odchov potomstva pokouší jeden z párů ibisů.

Výstavba voliéry z nerezové sítě, vybudování chovatelského zázemí a úprava stávajícího objektu malých šelem přišla na necelých 45 mil. Kč a ze 100 % ji financovalo město Ostrava. „Tyto stavby jsou atypické a jedinečné v době výstavby i pro návštěvníky, v tomto případě tvoří dominantní prvek místy až neviditelná síť, kterou tvůrce takříkajíc pletl na místě. Stavbu na základě výběrového řízení realizovala společnost Geosan group, která v současné době pracuje také na výstavbě expozic pro makaky a gibony. Ty budou dokončeny v srpnu tohoto roku a jejich hodnota je bezmála 127 mil. Kč. S ohledem na probíhají přípravu nových expozic ze strany zoo věřím, že nastavený trend rozvoje zoo bude pokračovat i v dalších letech,“ dodává náměstkyně primátora pro investice Zuzana Bajgarová.

Zapojení do nového in situ projektu

Druhovou skladbu voliéry v blízké budoucnosti doplní i zástupce pěvců – kardinálovec zelený. Tento příbuzný našich strnadů bude nejvzácnějším obyvatelem La Pampy. V Červeném seznamu (IUCN) je zařazen v kategorii Endangered (ohrožený). Velikost divoké populace je odhadována na pouhých 1000–2000 dospělých jedinců. Největší hrozbou pro tyto ptáky představuje úbytek přirozeného prostředí (odlesňování pro zakládání eukalyptových plantáží a chov dobytka) a nelegální odchyt ptáků a jejich prodej pro klecový chov. Zoo Ostrava se proto zapojila do dalšího in situ projektu, jehož cílem je ochrana kardinálovců přímo v místě jejich výskytu. „Už v loňském roce jsme zahájili spolupráci s nadací Fundación Tamaikèna, která podporuje projekt na záchranu kardinálovců zelených (Proyecto Cardenal Amarillo). Prostřednictvím programu „Dvě koruny ze vstupu“ tento projekt podpoří i naše zoo,“ popisuje další ochranářskou aktivitu Zoo Ostrava její ředitel Jiří Novák.

Stavba roku 2021

Projekční kancelář, která připravovala architektonický návrh, přihlásila voliéru La Pampa do soutěže Stavba roku 2021.

Mezi další plánované investice města Ostravy v zoologické zahradě je výstavba parkovacího domu, který by měl vzniknout v prostoru mezi dvěma současnými parkovišti podél ul. Michálkovické. Připravena je projektová dokumentace k rekonstrukci pavilonu Tanganika, pracuje se na projektu expozice pro tučňáky a rekonstrukci centrální části zoo včetně budoucí demolice pavilonu opic. Dokončen je projekt rekonstrukce energetického hospodářství za 131 miliónů korun, který spočíval v kompletní výměně stávajících rozvodů elektrické energie, venkovního osvětlení, telefonního vedení a připojení všech pavilonů k internetu.

Zdroj: V ostravské ZOO otevřeli největší průchozí voliéru — Ostrava

Uprchlého krokodýla našli ve sklepě.

Uprchlého krokodýla našli ve sklepě.

Krokodýl čelnatý, který v sobotu utekl svému majiteli v Ostravě-Hrabůvce, se v úterý našel. Ukrýval se ve sklepě domu svého chovatele.

Je zpět u svého majitele. Daleko neutekl, spíš se dobře schoval. Nakonec byl nalezen ve sklepě domu, v němž žije jeho chovatel,“ sdělila Právu mluvčí ostravské policie Eva Michalíková.

Dodala, že okolnosti chovu zvířete budou i nadále zajímat policii a pracovníky veterinární správy.

Zvíře zmizelo ze zahrady, kde bylo umístěno bez vědomí a povolení státní veterinární správy. Ta v úterý potvrdila, že majiteli za porušení zákona hrozí ve správním řízení až milionová pokuta.

Krokodýla hledaly desítky policistů

Zmizení zvířete majitel oznámil až v pondělí před polednem a od té doby policisté krokodýla hledali. Do pátrání se zapojilo dvacet policistů spolu s deseti strážníky městské policie.

Strážci zákona zjistili, že muž krokodýla čelnatého (Osteolaemus tetraspis) koupil před čtyřmi lety od chovatele z Olomouckého kraje.

„Z dodaného dokumentu ke krokodýlovi vyplývá, že tento je načipovaný a má Registrační list exempláře ohroženého druhu živočicha. Potvrzení neboli certifikace byla vydána výkonným orgánem, Krajským úřadem Olomouckého kraje. Důvod, proč však nový majitel v Ostravě o registru neučinil oznámení, nyní bude předmětem dalšího šetření. Také budeme prověřovat způsob jeho umístění i samotného chovu, ale také proč o útěku krokodýla učinil oznámení až po dvou dnech,” uvedla Michalíková.

Policisté prohledávali okolí i zahrady okolních domů. Obcházeli jednotlivé domy a informovali jejich obyvatele o dané situaci. Policisté lidi upozorňovali, aby byli obezřetní a v případě nálezu krokodýla se ho sami nepokoušeli odchytit. Zvíře je mrštné a je schopno ulovit i menší psy či kočky.

Zdroj: Uprchlého krokodýla našli ve sklepě – Novinky.cz

Dopravní stavby a omezení v provozu linek DPO: Léto 2021

Dopravní stavby a omezení v provozu linek DPO: Léto 2021

Zvýšená bezpečnost i pohodlí na vytíženém porubském dopravním uzlu. Tramvajovou smyčku na Vřesinské oblékne Dopravní podnik Ostrava (DPO) do nového kabátu. Porubané se mohou těšit na vyvýšení nástupišť pro bezbariérový nástup a výstup z tramvají. Rekonstrukcí projdou ale i přidružené rozpraskané plochy s výtluky. Zredukuje se asfalt a rozšíří zeleň. Nejen revitalizace dočasně omezí tramvajovou dopravu v Porubě. Omezení provozu linek DPO bude i ve Staré Bělé, Polance nebo Plesné.

S ohledem na rekonstrukci smyčky Vřesinská bude tramvajová doprava ukončena na vozovně Poruba. Omezení se tak od 1. 7. do 31. 8. 2021 dotkne linek č. 5, 7, 8, 17. Ze zastávky Poruba,vozovna bude zajištěna náhradní autobusová doprava ve směru Poruba,Vřesinská; Budišovice,Zátiší a zpět. Spolupracujeme. Omezení tramvajového provozu se využije i pro rekonstrukci mostu na ul. 17. listopadu přes Porubku (ŘSD). V místě je už uzavírka silničního provozu.

„Těší nás, že Porubanům můžeme zajistit revitalizaci smyčky Vřesinská. Uvědomujeme si, že nejen pro místní představuje důležitý dopravní uzel. Chceme být nejmodernějším dopravním podnikem v zemi, ale především, chceme být pro naše cestující nejkomfortnější variantou dopravy v Ostravě. Bezbariérová nástupiště jsou proto nezbytností. Nepohodlí, které omezení provozu přinese, chceme snížit na minimum. Pro Porubany jsme tak zajistili náhradní autobusovou dopravu ve špičce v intervalu každých 5 minut,“ uvádí generální ředitel a předseda představenstva DPO Daniel Morys. Revitalizace smyčky vyjde na 2,5 mil. korun a je hrazena ze zdrojů DPO.

Starostka městského obvodu Poruba Lucie Baránková Vilamová dodává: „V letošním roce Poruba zažívá stavební boom, opravují se budovy, veřejná prostranství, sítě i komunikace. Z jedné strany to bude znamenat pro Porubany spoustu omezení, na straně druhé jim to po dokončení těchto akcí v převážné většině přinese zvýšený komfort, kultivaci veřejného prostoru po estetické stránce a také pohodlí. Revitalizace smyčky na Vřesinské je toho typickým příkladem.“

Náměstek primátora pro dopravu Vladimír Cigánek k tématu doplňuje: „Zvýšením bezbariérovosti nástupišť na Vřesinské nekončíme. Podobný komfort chceme budovat i na dalších místech v Ostravě. Už brzy se tak například modernizace dočkají nástupiště zastávky Důl Jindřich v centru města.“

Z důvodu výstavby parkovacího domu u Městské nemocnice Ostrava došlo také ke změně organizace dopravy autobusových linek č. 50 a 99. Od 14. 6. 2021 do odvolání je linka č. 50 prodloužena na zastávku Porážková a okružní linka č. 99 vedena odklonem po místních komunikacích přes provizorní zastávku Městská nemocnice (na ul. Hornopolní).

Kvůli rekonstrukcím kanalizací ve Staré Bělé, Polance a Plesné budou jezdit po změněné trase od 1. 7. do 31. 8. 2021 i linky č. 26, 46, 59, a od 1. 7. do 25. 7. 2021 linky č. 47 a 51.

Letošní léto přináší pro cestující MHD v Ostravě i trvalé novinky. Od 1. 7. 2021 rozšiřuje DPO trasu linky č. 88 o zastávku Most Pionýrů. Nově tak budou doubledeckery zastavovat i v blízkosti Nové radnice. Další změnou je přejmenování zastávky Železárenská na Vagonka.

Kompletní přehled změn v dopravě a letní jízdní řády najdou Ostravané na www.dpo.cz/leto2021

Zdroj: Dopravní stavby a omezení v provozu linek DPO: Léto 2021

V Ostravě utekl krokodýl. Je hladový.

V Ostravě utekl krokodýl. Je hladový.

Po krokodýlovi čelnatém, který utekl ze zahrady chovatele v Ostravě-Hrabůvce, pátrají policisté. Zároveň varují veřejnost, aby byla obezřetná, protože zvíře je nebezpečné.

Byť jde o mládě, je asi metr dlouhé a mohlo by ohrozit například pejskaře a jejich miláčky při venčení.

„Ostravští policisté dnes přijali oznámení o útěku krokodýla ze zahrady chovatele v ulici Závodní. Jedná se o mládě zhruba metr dlouhé, které může být nebezpečné,“ uvedla v pondělí policie na Twitteru.

„Vzhledem k tomu, že zvíře je už dva dny bez potravy, může být pro veřejnost nebezpečné. Dle konzultace s odborníkem by mohl začít vyhledávat vodní toky, případně se uschovat v listnatém terénu, kde je stín,“ doplnila mluvčí policie Eva Michalíková.

Policisté pročesávají terén a zároveň varovali obyvatele, kteří bydlí v blízkosti. V lokalitě je smíšená zástavba rodinných i nájemních domů.

Zdroj: V Ostravě utekl krokodýl. Je hladový – Novinky.cz

Jubilejní kolonie oslavila 100 let Promenádou v prvorepublikovém stylu 

Jubilejní kolonie oslavila 100 let Promenádou v prvorepublikovém stylu 

Jubilejní kolonie oslavila 100 let. A ro Promenádou, která se nesla v prvorepublikovém duchu, kdy tato krásná část Ostravy-Jihu, vznikala. Postavena byla v letech 1921-1932 Vítkovickými železárnami a tvořilo ji 605 dělnických bytů.

Do Jubilejní kolonie v Ostravě-Hrabůvce se sjely stovky lidí. A to na oslavy sta let této dříve dělnické čtvrti. Dnes Jubilejní kolonie nabízí atraktivní rezidenční bydlení a některé domy jsou zapsány jako kulturní památky.

Hana Tichánková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Dneska jsme se tady sešli v poměrně hojném počtu na akci ke 100. výročí založení Jubilejní kolonie. Probíhá takzvaná Promenáda v Jubilejní kolonii. Máme tady swingový orchestr, spoustu stánků s občerstvením a přišli jsme se bavit a pozvat samozřejmě všechny obyvatele, nejen Jubilejní kolonie, ale z celého Jihu, aby se zde přišli podívat.”
Karin Raszková, spolek Elegant: “V podstatě chceme pozvat všechny na swingové léto, které už běží a Promenáda je součástí Swingového léta. Vidíme, že už se lidi začínají bavit, počasí krásně drží, ty mraky drží, aby nepršelo, takže to je úplně super.”

Promenáda začala komentovanou prohlídkou Jubilejní kolonie a pokračovala zejména tancem. Po celou dobu vyhrávala swingová kapela Dolbend a připravena byla i škola swingových tanců.

Zuzana Lindovská, Jazz Monkeys: “Swingové tance, které většinou učíme za začátečnických workshopech jsou lidi hop a charleston, někdy i sólo charleston, protože ne každý má k sobě pár, takže je výhodou udělat i sólové workshopy pro lidi, co nepřijdou v páru.”

Součástí Promenády v Jubilejní kolonii byla i výstava historických kol a tady na tomto vysokém kole se lidé mohli i projet.

Petr Lexa Přendík, kronikář MOb Ostrava-Jih: “Já jakožto zástupce klubu velocipedistů Moravan Ostrava-Hrabůvka tady prezentuju prostřednictvím výstavy dějiny cyklistiky nejen v Evropě, ale zejména v českých zemích a potom detailně i na Ostravsku a v Ostravě, Máme tady pár historických kol z 30. let, takže návštěvníci se můžou podívat, jak se jezdilo před zhruba 100 lety. Jsou tady různé letáčky, ten program, je docela pestrý a navazuje na celou tu sousedskou slavnost.”

Připraveny byly i zábavné vědomostní kvízy zaměřené nejen na dějiny Jubilejní kolonie, ale i na dějiny cyklistiky.

Petr Lexa Přendík, kronikář MOb Ostrava-Jih: “Některé ty odpovědi jsou samozřejmě úsměvné, ale lidí většinou tu správnou odpověď trefí a právě prostřednictvím těch kvízů chceme, aby se seznámili s těmi základními daty z historie.”
Anketa: návštěvníci Promenády: “Užíváme, perfektní, jsme spokojeni, fajn swing, tak to je bezvadné. Já bydlím ve Staré Bělé, ale pocházím ze Zlína, tak si to fakt užívám.”
“Přímo na akci jsme poprvé a v Jubilejní jsem ještě nebyl a přišel jsem si sem zatančit.”
“Nám se tu líbí, je to příjemné, po dlouhé době zase v Ostravě venku, takže jsme spokojeni.”
“Přijela jsem z Poděbrad, z lázeňského městečka, kde je samozřejmě stejně tolik zeleně jako v Ostravě a když jsem se dozvěděla asi před dvěma lety o existenci Jubilejní kolonie a poprvé jsem sem přijela, tak jsem byla nadšená, co všechno tady vzniklo a hlavně jsem hrozně ráda, protože já jsem takový nostalgický srdíčkář, tak jsem ráda, že tady jsou ještě takoví nadšenci, kteří takové to souznění sousedské můžou vůbec organizovat.”
“My jsme přijeli teprve před chvíli, ale lidí je tady plno a atmosféra bude určitě skvělá, protože tady ty akce jsou vždycky přímo báječné. No a přijeli jsme s manželem a tady naším dalším přírůstkem, takže s ním jezdíme společně na kole.”

Na akci se lidé mohli vyfotit i v dobovém koutku a nechyběl ani kinematograf, který divákům přiblížil historii Jubilejní kolonie.

Zdroj: Jubilejní kolonie oslavila 100 let Promenádou v prvorepublikovém stylu | Ostrava-Jih | Zprávy | POLAR TV

Akce Prázdniny na Jihu pokračuje. Děti mají program téměř na celé prázdniny 

Akce Prázdniny na Jihu pokračuje. Děti mají program téměř na celé prázdniny 

Tradiční letní akce Prázdniny na Jihu je v plném proudu. Určena je dětem od 6 do 14 let, pro které je na každý všední den připravena nějaká aktivita. Zájem je opravdu velký.

Jak se točí film, parkourový workshop, dopoledne s hasičí, CDUčkiádu a spoustu dalších aktivit zažívají děti díky akci Prázdniny na Jihu, která potrvá až do 27. srpna a je zcela zdarma. Stačí se zaregistrovat na webu prazdninynajihu.cz. My jsme s kamerou zavítali do Tanečního centra Krokodýl, kde se hlavně tančilo.

Marta Szücsová, manager oddílu: “Dneska Krokodýl hostil mažoretky a tanečnice a baletky. Holky tady byly celé dopoledne, dostaly do těla. Dopoledne pršelo, takže jsme byli v tělocvičně a teď na závěr vysvitlo sluníčko, takže jsme byli schopni natrénovat i nějakou malou skladbu.”

Akce se zúčastnilo celkem 17 dívek, které se naučily nejen správné držení těla, ale také poskoky na airtrucku, mažoretkové prvky a tři baletní pozice.

Veronika Luňáčková, mažoretka: “Holky byly velmi šikovné na to, že to dělaly některé poprvé. Nejtěžší bylo asi se seznámit s tou tyčkou, že není to o stresu ty mažoretky, že to je hlavně o uvolnění. Že když se točí, tak nemůžeme mít to zápěstí napnuté a ztuhnuté, Musíme se fakt jako uvolnit, aby nám ty twilingy šly.”
Anketa: účastnice Prázdnina na Jihu: “Bylo to super, hodně jsme se toho naučili, cvičily jsme s hůlkama, na airtrucku a moc jsem si to užila.”
“Hodně moc se mi to líbilo, bylo to moc super a nejtěžší asi bylo , třeba ta roznožka pro mě. Ale jinak to tady je super, boží je to tu.”
“Bylo to dobré, naučila jsem se trochu šňůru. I když mi nešla, tak jsem se ji trochu naučila a bylo to super.”
“Bylo to moc super a podle mě tu přijdu zas.”
“Líbilo se mi tu hodně a bavilo mě to tu. Naučila jsem se pořádně točit hůlkou.”
“Mě se tady hodně líbilo. Mažoretky asi dělat nebudu, protože už dělám tanec, takže to by bylo na mě hodně a nebylo to ani tak moc těžké a s hůlkama se točilo dobře, ale ze začátku mi to absolutně nešlo, ale potom jsem se trošku do toho chytla.”
“Mě se to tady hodně líbilo a já jsem mažoretka tady.”

Holky se nenudily ani o přestávce, kdy si společně připravily sladkou ovocnou svačinu.

Marta Szücsová. manager oddílu: “O přestávce jsme udělali špízy. Holky se naučily krájet a naučily se hlavně jak se správně mají stravovat.”

Mažoretky z oddílu Krokodýl jsou velmi úspěšné. Nejtěžší na tomto sportu je mu propadnout a potom vydržet.

Marta Szücsová. manager oddílu: “Holky, které k nám chodí do oddílu, jsou mistryně světa v mažoretkovém sportu a myslím si, že by to mohla dokázat každá dívka, která by u sportu vydržela a které by se to zalíbilo a která by pravidelně trénovala.”

Do oddílu Krokodýl se mohou hlásit dívky už od 4 let věku.

Zdroj: Akce Prázdniny na Jihu pokračuje. Děti mají program téměř na celé prázdniny | Ostrava-Jih | Zprávy | POLAR TV

Jsem z Jihu! Proč se tu žije nejlépe v Ostravě? 

Jsem z Jihu! Proč se tu žije nejlépe v Ostravě? 

​Když v roce 1924 vznikla takzvaná Velká Ostrava, spojilo se do ní sedm moravských měst a obcí a dvě tyto obce byly Zábřeh a Hrabůvka.

Takže jsou už skoro sto let součástí Ostravy. V roce 1941 za protektorátu byly k Ostravě připojeny také Výškovice, ale roku 1954 se zase osamostatnily, aby se v roce 1966 opět k Ostravě připojily, a to kvůli stavbě sídliště.

Už v roce 1960 vznikl koncept Ostravy 4, jejímiž hlavními součástmi byly kromě jiných menších částí Hrabůvka, Výškovice a Zábřeh. A po listopadu 1989 z nich vznikl obvod Ostrava-Jih, který tvoří kromě těchto tří částí i sídliště Dubina s osadou Bělský les.

Co se týká rozlohy, má Ostrava-Jih přes šestnáct kilometrů čtverečních a patří k těm větším, ale co se týká počtu obyvatel, je to nejlidnatější ostravský obvod. Žije v něm aktuálně kolem sto tisíc obyvatel, tedy více než třetina počtu obyvatel Ostravy.

A starostou v tomto nejlidnatějším ostravském obvodu je Martin Bednář. Ten se sice narodil v Havířově, ale od svých šesti bydlí „na Jihu“. „Nejdříve v Hrabůvce, kde jsem chodil na základní školu v Hasičské ulici, potom na základku U Haldy a potom ještě na ZŠ Provaznickou. Nyní mám byt v Zábřehu. A jsem zde šťastný,“ říká starosta obvodu Ostrava-Jih.

Mám rád ruch města, říká starosta

Na otázku, jak se mu v obvodu žije a jak si myslí, že se tam žije lidem, odpovídá: „Jsme z velké části sídliště. Jsou lidé, kterým to vyhovuje, ale jsou i lidé, kteří chtějí více klidu a soukromí. Já mám rád ruch města,“ říká, ale podotýká, že lidé můžou na Jihu i do klidných částí Jubilejní kolonie, starých Výškovic či do Zábřehu-Družstva, které letos slaví sto let.

„Máme zde základní vybavení a do dalších městských center to není daleko,“ míní starosta.

Jak se změnil život obyvatel částí Hrabůvka, Zábřeh, Dubina a Výškovice za posledních třicet let? „Domy jsou opravené, jednoznačně přibylo zeleně, hlavně stromů. Máme více možností vyžití i sociálních služeb. Přibyla hřiště, sportovní hala, aquapark, náměstí, Infocentrum. Osobně to vnímám jako pozitivní vývoj. Co mi dojem kazí, jsou někteří bezohlední lidé, kteří se neumí chovat a respektovat druhé,“ říká starosta Martin Bednář.

Pro Bělský les Cesta vody, zlepší se stav OC Odra

Obvod Ostrava-Jih v současnosti uskutečňuje nebo připravuje řadu projektů ke zlepšení života obyvatel obvodu. V běhu je řada oprav, revitalizace území za Lunou, kde bude in-line dráha i parkourové hřiště, upravují se rybníky ve Výškovicích.

Připravuje se projekt v Bělském lese nazvaný Cestou vody. „Brzy se zlepší situace bývalého OC Odra, hledáme investory pro rozšíření volnočasových aktivit na ulici Svazácké, věřím v další zajímavou výstavbu bytů v Hrabůvce a Zábřehu. Je to jen zlomek toho, co se připravuje,“ upozorňuje starosta.

Když se ho zeptáte, co nejvíce obyvatelům Zábřehu a Hrabůvky v současnosti chybí, poznamená, že je to dobrý námět na nějakou anketu. Vyzývá tedy tímto Jižany a zároveň čtenáře Magazínu PATRIOT, ať mu napíšou třeba na starostajihu@seznam.cz.

„Samozřejmě mohou také až do konce června přihlásit svůj projekt do našeho participativního rozpočtu Náš Jih – Společně tvoříme Jih. také letos je na realizaci nápadů obyvatel obvodu připraveno celých deset milionů korun,“ upozorňuje.

On sám má ve svém obvodě nejraději pár míst, kam se rád zajde odreagovat. „Patří mezi ně Bělský les, halda Hrabůvka, Jubilejní kolonie. A potom náměstí Ostrava-Jih. Dnes tam půjdu na oběd,“ směje se.

A podotýká, že čtvrti Hrabůvka, Zábřeh, Výškovice a Dubina jsou pro Ostravu důležité, protože v nich žije sto tisíc skvělých lidí, bez kterých by Ostrava nebyla, čím je. „Je tady nádherně, kdo zde nikdy nebyl a zná Ostravu třeba jen z médií, ani neví, oč přichází,“ míní starosta Martin Bednář.

1912 – slavný rok, kdy byl v Hrabůvce zaveden elektrický proud

Když se zeptáte na velkého patriota obvodu Ostrava-Jih, jeho kolegové bez váhání okamžitě ukážou na kronikáře Petra Lexu Přendíka, který vydal už o historii čtyř částí tohoto obvodu řadu prací a publikací. Tento člověk je nejen kronikář, ale také veliký patriot obvodu. Ví o něm vše a pořád něco nového objevuje.

Petr Lexa Přendík říká, že před sto lety už byly Zábřeh i Hrabůvka vysoce moderní obce a později i moderní městské čtvrti.

„Byly rozvinutější díky sousedním Vítkovickým železárnám, brzy byly elektrifikovány a Zábřeh měl třeba i veřejné plynové osvětlení. Přitom ve Výškovicích, které už ležely více stranou, se natáhl elektrický proud až v roce 1933, čili až o dvacet let později než v Hrabůvce, která se elektrifikovala už v roce 1912,“ líčí kronikář Ostravy-Jihu.

Například Zábřeh byl už v první republice průmyslovější částí města, protože Vítkovice už neměly na katastru svého území prostor a tak budovaly na území Zábřehu.

„Jednak nějaké kolonie, ale také závody Vítkovických železáren. Byla tam rozsáhlá pískovna v oblasti dnešních Pískových dolů a v Zábřehu byla i jedna z největších chemiček v tehdejším Československu Julius Rütgers nebo továrny na zpracování dehtu a lepenky,“ vyjmenovává kronikář.

Jubilejní kolonii nemuseli obyvatelé vůbec opouštět

Hrabůvka naopak sloužila bydlení. A vznikla tu v letech 1921 až 1950 stále ceněná Jubilejní kolonie, která je asi nejkrásnější kolonií ostravsko-karvinského revíru, ojedinělý projekt města ve městě.

„Jubilejní kolonie měla sloužit svým obyvatelům tak, aby ji nemuseli vůbec opouštět. Byly v ní obchody, ke kolonii byla natažená tramvajová linka přímo z železáren, byly v ní lékařské ambulance, knihovna, čítárna, myslelo se v ní na kulturní vyžití, lidé si mohli v této kolonii na zahrádkách něco pěstovat, mohli v ní chovat domácí zvířata. Také standard bydlení byl na tu dobu v kolonii velmi vysoký,“ říká Petr Lexa Přendík.

Výškovice se ve vývoji obcí tvořících Ostravu-Jih úplně liší. „Byly už přeci jen vzdálené od průmyslových center, takže tam lidé žili v podstatě až do šedesátých let zažitým zemědělským životem. Je to vidět i na počtu obyvatel, nejvíce jich Výškovice měly v roce 1940 před stavbou sídliště, kdy tam žilo 1 057 obyvatel. A do jejich života průmysl nezasáhl, snad jen tím, že se z nich stali takzvaní kovozemědělci, tedy lidé, kteří pracovali v ostravských průmyslových závodech a plodinami ze svých hospodářství se samozásobili,“ popisuje kronikář Ostravy-Jihu.

Kronikář křtěný Odrou a velký patriot

Petr Přendík se narodil v Zábřehu a říká, že je „křtěný“ Odrou. Na historii ho baví, jak se různá místa proměňují v čase a jak lidé pohlížejí či mění svůj pohled na různé dějinné etapy.

„Fascinuje mne, jak každý člověk vnímá historii jinak. Pro jednoho bylo štěstí, že mu zbořili dům a postavili panelák, v kterém dostal družstevní byt dva plus jedna s výtahem s ústředním vytápěním, pro druhého to bylo naopak neštěstí, protože přišel o milovaný domov nebo domovské prostředí,“ popisuje kronikář.

Na historii obvodu Ostravy-Jih ho fascinuje rozmanitost jeho prostředí. „Máme tu průmysl, staré kolonie, sídliště, les. Je to propojení všeho možného a i když to vypadá, že nemáme jako bývalé obce nijak bohatou historii, nalézáme třeba i dochované dokumenty o Zábřehu z roku 1288 nebo o zábřežském zámku. Vydalo by to i na větší zajímavou výstavu,“ říká.

V Zábřehu se dochovalo kompletní centrum původní obce

Ostatně právě Zábřeh je pro Petra Přendíka unikátní. Neví totiž o jiném případě, kdy by uprostřed sídliště stálo dochované kompletní centrum původní obce, které tvoří dvě stě deset let starý kostel, zámek, který se začal stavět v roce 1597, bývalé fojtství, které dodnes přežilo v podobě restaurace U Havránka a jeho počátky sahají až do ve středověku, tři školy, jedna měšťanka a budova bývalé obecní radnice, někdejší vůbec první škola v Zábřehu.

Čtěte také: Jsem ze Slezské! Proč se tu žije nejlépe v Ostravě?

„Objekty navíc dokumentují vývoj různých stavebních slohů od renesance do současnosti. Myslím, že na to vše můžeme být hrdi,“ říká Petr Lexa Přendík. „Pod zámkem máme starý park a v něm a jeho okolí tři památné historické stromy, jediné památné stromy na území celého obvodu. Takže tam máme takovou krásnou oázu toho všeho, co se v Zábřehu dochovalo.“

Jednou z výrazných částí obvodu je také sídliště Dubina, která začala vznikat až v osmdesátých letech výstavbou prvních velkých panelových domů v obvodu.

„Pro mne je to z hlediska historie asi nejslabší oblast obvodu, protože na ní není moc zajímavého. Dá se tam sledovat nějaký vývoj urbanistických plánů panelového sídliště, je vidět, že tam už nevěděli urbanisté kudy kam. Je to taková splácanina a nejslabší článek celého obvodu Ostrava-Jih. Žije tam sice spousta patriotů Dubiny, ale když si všimnete, tak se o Dubině ani moc nemluví. A když ano, tak spíše, že se tam stane nějaký případ hodný černé kroniky. Jinak moc ne,“ říká patriot obvodu.

Nenápadný prvorepublikový půvab čtvrti Zábřeh-Družstvo

Petr Lexa Přendík stále v obvodě něco objevuje. V posledních třech letech se věnoval městské čtvrti Zábřeh-Družstvo stojící hned vedle radnice Ostravy-Jihu. „Zrovna předevčírem oslavila sto let své existence a tady jsem o ní napsal knihu, která nyní putuje do tiskárny.“

Čtvrť Zábřeh-Družstvo vznikalo jako prvorepubliková čtvrť, ale dostavovala se ojediněle až někdy do osmdesátých let. Původně byl kdysi na místě Družstva jeden velký rybník, který se kolem roku 1800 přeměnil na pastviny.

„V roce 1921 odkoupilo tyto pozemky Obecně prospěšné stavební a bytové družstvo ve Vítkovicích a začalo stavět nové zahradní město, úplný opak dělnických kolonií, aby domy nepřipomínaly šeď a uniformitu kolonií. Chtěli vytvořit něco moderního. A když se tam člověk prochází, zjistí často až na druhý pohled, že je zde celá řada prvorepublikových vil často i s původními dochovanými interiéry,“ říká Petr Lexa Přendík.

Před radnicí bývaly rybníky, americké bombardování zničilo celou ulici

Má rád období kolem roku 1600, protože z této doby má Zábřeh dochovánu řadu detailních písemných památek a dokumentů a dá se z nich sestavit, jak tehdy Zábřeh vypadal.

„Máme urbáře, máme mapy, takže víme, že tady před radnicí by se před námi tehdy rozkládaly rybníky, které se táhly od Bělského lesa až k městskému stadionu. Ale všeobecně mě baví období od roku 1890 do období druhé světové války. Tam je velice vidět celý ten rozmach zdejších obcí a vůbec Ostravskokarvinska,“ říká kronikář Ostravy-Jihu.

Na těžkém období druhé světové války ho zajímá pohled obyčejného malého člověka na takové dějinné období. A samozřejmě vypjaté momenty amerických náletů i sovětského osvobozování Ostravy. „K tomu jsme také vydali knihu a udělali jsme ji za pět minut dvanáct. Mluví v ní pamětníci, z nichž nikdo se už vydání knihy nedočkal,“ říká Petr Lexa Přendík.

Například americké bombardování v létě 1944 mířené na Vítkovice postihlo Zábřeh docela těžce. „Byla tady ulice Karpatská a Hollarova. Jedna z nich se nyní jmenuje příznačně V Troskách. To byla taková luxusnější ulice postavená na přelomu dvacátých a třicátých let vedle zábřežského hřbitova. A když přišel 29. srpna 1944 americký nálet, tak podstatě celá ta ulice byla vybombardována, protože Zábřeh ležel blízko Vítkovic a té velké chemičky Rütgers. Tak to schytal,“ líčí kronikář a dodává, že během nějaké třičtvrtěhodiny zemřelo v troskách domů 128 lidí a bomby opravdu markantně poškodily řadu objektů.

První publikace? Kronika česká, kterou psal v osmi letech

Kdy Petr Přendík poprvé u sebe pozoroval zájem o historii? Když jde občas přednášet do škol, bere sebou svou první kroniku. Jmenuje se Kronika česká a začal ji psát někdy v osmi letech, kdy do ní začal opisovat pasáže z vlastivědy a maloval si k nim obrázky.

„To byl asi první impuls a pak jsem měl hodně velké štěstí na učitele dějepisu. Jedna z nich, paní Šárka Feketsová mne poslala za školu na dějepisnou olympiádu, která se jmenovala S bílým koněm ve znaku o dějinách Ostravy. A tam to začalo – otevřel jsem obří knihu Dějin Ostravy a když jsem jí listoval, zjistil jsem, co Ostrava všechno je a jak to s ní všechno bylo. A už mne to baví nějaký dvacátý rok,“ usmívá se mladý kronikář obvodu Ostrava-Jih.

Nejdůležitější pro Zábřeh a Hrabůvku bylo protažení vlečné dráhy

Co bylo pro obce Zábřeh a Hrabůvka tím hlavním milníkem v jejich vývoji? Tady Petr Přendík u Zábřehu jmenuje rok 1887. Tehdy byla přes Zábřeh protažena vlečná dráha ze svinovského nádraží do Vítkovických železáren.

„Tím se Zábřeh napojil na železnici a kolem této železnice vznikly do konce 19. století všechny ty průmyslové objekty. To byl ten prvopočátek a do první světové války se Zábřeh velmi proměňoval. Tam lze číst všechen jeho velký stavební vývoj,“ říká.

V případě Hrabůvky zase kronikář Petr Přendík mluví o dědině, která dlouho spala. „Nebylo tam mnoho průmyslu, ale důležité u Hrabůvky bylo, že stála mezi železárnami v Pobeskydí a Vítkovickými železárnami. Vedla jí stará místecká silnice, která tu byla už od středověku, a po ní začaly oběma směry putovat výrobky a všechno možné. A Hrabůvka na tom profitovala. Sedláci začali najednou nabízet dopravu koňmo mezi železárnami, nemuseli už tolik na pole a zakládaly se při té cestě první hospody, ubytovny a první kolonie. Hrabůvka tak začala těžit z dopravy,“ líčí kronikář.

S Jarkem Nohavicou seděla tři roky v lavici

Velkou patriotkou obvodu Ostrava-Jih je paní Dana Gurecká, která pracovala půl století v ostravských knihovnách, kde byl ve své době krátce jejím kolegou i Jarek Nohavica.

„Byl to i bývalý spolužák, se kterým jsem seděla tři roky v lavici, když jsme oba dálkově studovali Střední knihovnickou školu a přednášky měli v někdejším Domě kultury VŽKG. Jarek pro ostravskou knihovnu později potom dělal i řadu minikoncertů a chvíli s námi jako knihovník pracoval v Knihovně města Ostravy. Osmnáct ženských a Jarek,“ směje se Dana Gurecká.

A vzpomíná, jak dnešnímu slavnému bardovi s kolegyněmi v době, když už začal koncertovat, zdůrazňovala: „Jarku, tu maturitu musíš udělat. Nevíš, co tě v životě čeká.“

Dana Gurecká se narodila v kolonii vedle chemičky MCHZ v Nové Vsi. Když jí byly dva roky, tak se její rodina v roce 1950 přestěhovala do takzvaných dvouletek u ulice kpt. Vajdy v ostravském Zábřehu.

„Ta čtvrť se po pár letech začala nazývat Stalingrad. Tenkrát byly kolem dvouletek, v nichž jsme bydleli a bydlím dodnes, jen louky a pole a hned pak Bělský les. Těch domů tam vzniklo patnáct a bydlím v jednom z nich pořád, protože je to moc pěkné bydlení. Nechtěla jsem to tam nikdy opustit, ani když jsme později s manželem dostali nový byt v sídlišti Dubina. Tak tam šli moji rodiče, jim už v pozdějším věku vyhovoval výtah v novostavbě a líbily se jim vymoženosti nového sídliště,“ vzpomíná Dana Gurecká.

Do Bělského lesa jako dítě a potom se svými dětmi. A dnes na kole

Oblast dvouletek bez paneláků si pamatuje dobře někdy od pětapadesátého roku, chodila v místě i na základku a na střední školu.

„Pořád jsou dvouletky velmi pěkným sídlištěm. Dnes tam už máme vzrostlé stromy a především ani ne pět minut cesty do Bělského lesa, kam jsme chodili řádit jako děti a já později i se svými dětmi. Dnes jezdím do Bělského lesa na kole nebo na vycházky se svými dvěma psy, třeba i na pivo, buď na minigolf, nebo až nahoru na Kolibu na rozhraní Zábřehu a Staré Bělé. Já to tam opravdu miluju a jsem strašně ráda, že tam mohu bydlet,“ říká patriotka obvodu.

Dvouletky, kde bydlí, stojí kousek za hotelem Helbich a jsou to podle ní pořád krásné cihlové domy. „Nemají sice výtah, ale aspoň si udržuji fyzičku. Mám to tam opravdu moc ráda. Nejraději bych byla, kdybych tam mohla bydlet pořád až do dne, kdy mne z bytu jednou vynesou,“ směje se.

Byly to velkoryse vyprojektované domy, ale přišlo šetření

Její dům a další domy se jmenovaly „dvouletky“, protože vyrostly na několika místech v Ostravě při takzvaném dvouletém plánu. „Ty naše byly v letech 1947 původně velkoryse projektované. Celkem třináct domů mělo mít třeba shoz odpadků šachticí, další vymoženosti a nahoře jednopokojové mansardové byty a měli bychom i výtah, tito architekti si dokonce vzali inspiraci z ciziny, dole udělali prádelnu a mandlovnu. Jenomže přišel osmačtyřicátý a šetření. Ale strašně moc lidí za tu dobu se do těch bytů chtělo stěhovat, bydlelo tam hodně doktorů a inženýrů,“ popisuje Dana Gurecká.

Poblíž dvouletek stálo v jejích dětských letech jen pár původních stavení, například sedláka Sýkory, s jehož synem Dana Gurecká chodila i do základní školy.

„Jeho táta ta pole prodával nebo byl přinucen prodat,“ vzpomíná. „Na těch polích a polní cestě jsme si hráli. Byl to ráj, všude jsme tam běhali a hráli si na pískovišti, které nám vystavěli rodiče, když sázeli kolem domů ty dnešní stromy. Tehdy ještě nestálo náměstí SNP a nebyla tam žádná obslužnost s obchody jako dnes.“

Smrděla Nová huť, chemička, hlavně koksovny

Až koncem padesátých let prošlo území novou výstavbou. „Nejdříve tam postavili polikliniku, v roce 1959 potom obchodní dům a naposledy poštu. Předtím tady byl jen takový provizorní prodej, byl tam jen nějaký konzum, kde bylo všechno možné. Když vystavěli další obchody a obchodní dům, tak už jsme kvůli větším nákupům nemuseli až do centra Ostravy nebo do centra Vítkovic,“ vzpomíná Dana Gurecká.

Samozřejmě že pamatuje „černou“ Ostravu. „Když bylo jižní proudění, tak k nám šel smrad z Nové huti, potom i z Paskova, ale ten voněl spíše dřevem. U nás smrděla chemička Julia Rütgerse, který i několikrát bouchnul, jednou i tak, že vyletěla okna až u nás. Dnes je to hodně velký rozdíl, ty fabriky už tolik po úpravách nesmrdí a ovzduší není tak znečištěné, jako když v Ostravě bývala koncentrovaná průmyslová výroba. Tedy hutě, šachty a zvláště koksovny, a že těch tady v Ostravě bylo. Jen někdy přijde inverze a je to horší. Kdysi když jste přišel k oknu, tak na parapetech byl každé ráno popílek z koksoven. Vždycky když chladili koks. Ale horší to měli lidi v centru Ostravy, kteří bydleli přímo naproti Karolíně,“ vzpomíná Dana Gurecká.

A vzpomíná na rudou záři nad Ostravou. „Kdo jel v tramvaji kolem vysokých pecí, mohl vidět při odpichu tekoucí žhavé železo. To se každý večer rozlila po večerní obloze rudá záře. Někdy nad komíny i hořelo takovými plameny, nějaký technik by určitě věděl, čím to bylo. Asi nějakými plyny,“ usmívá se pamětnice.

Pamatuje letiště, první letec bydlel u nich v domě

Pěkné vzpomínky má také na bývalé letiště v Hrabůvce, na které dnes jen upomíná bývalý hangár, ve kterém je prodejna řetězce Hruška.

„Jako dítě pamatuji, že z toho letiště otec lítal na služební cesty a my jsme mu s mámou vždy chodily naproti, když se z nich vracel domů. Letiště bývalo za hospodou Dakota, kdysi tam místo paneláků byly jen louky, které sahaly až ke kostelu v Hrabůvce. Na těch pozemcích vzniklo v třicátých letech letiště, první letadlo tam přistálo někdy v roce 1937. A v našem domě bydlel pan Antonín Režný, který tím vůbec prvním letadlem přiletěl nejprve jako mechanik, ale brzy se stal i pilotem. S jeho synem se hodně přátelím, zůstal u nás ve dvouletkách bydlet,“ vzpomíná pamětnice.

Tati, cos přivezl? Vítala otce, když vystupoval z Dakoty

Letiště tvořila zpočátku nízká výpravní budova a jeden hangár. „A já si vzpomínám a dodnes vidím, jak ta Dakota, které u nás po roce 1948 létaly už jen krátce, s tatínkem klesala, pak přistála, a on těmi schůdky, které byly hodně vepředu, scházel dolů. „A tati, cos přivezl?“ to mně zajímalo nejvíce. Potom mě ještě hodně fascinoval ten pytel na vítr, který byl na tom hangáru,“ vzpomíná.

Pamatuje si také na ozdravné lety pro děti, při nichž prý tlak ve vyšších výškách působil dobře na průdušky. „Taky jsem letěla, ale pamatuji si z toho hlavně jen ten interiér letadla, pana Režného a dřevěné lavice jak u hospody nastavěné za pilotem, na těch jsme při těch ozdravných letech jako děti seděly. Ale nejvíce mi utkvělo v paměti, že mi koupili na ten let nějakou sušenku. Na přelomu padesátých a šedesátých letiště zrušili, protože sídliště se rozrůstalo a postavili Mošnov. Ale ještě počátkem sedmdesátých letech na starém letišti fungoval aeroklub pro letecké modeláře. Letiště bylo moc fajn,“ říká Dana Gurecká.

Klavírista z Flaminga hrál Ježka, stala se knihovnicí

Za jejího mládí ještě jezdily po celé Ostravě dřevěné tramvaje, takzvané „lokajky“ a tramvaj číslo 2 už tehdy jezdila po stejné trati jako dnes, jen se její trasa protahovala tak, jak se stavěly další části sídlišť a přibývaly domy.

„Do našeho kulturáku jsem chodila deset let na klavír, v protějším domě bydlel Vladimír Figar, klavírista z Flaminga. Umřel brzy, ale byl to klavírní fenomén a machr, však Maruška Rottrová na něho pořád vzpomíná. Jeho koncert byl vyvrcholením našeho absolventského koncertu, hrál tehdy Bugatti step, ten známý Ježkův majstrštyk,“ říká Dana Gurecká.

Její čtenářská vášeň vyústila v půlstoletí práce v mnoha ostravských knihovnách. „V těch padesátých letech jsme si v první knihovně v Zábřehu půjčovali jako děcka knihy Čuk a Gek, Daleko od Moskvy, Čapajev a Jak se kalila ocel a ještě nám vždy knihovnice přihodila knihu od nějakého sovětského autora s tím, že si ji musíme určitě přečíst,“ směje se. Knihovnickou práci milovala, vždyť jako knihovnice dvanáct let přesluhovala i v důchodu.

„Složení čtenářů se však po devětaosmdesátém změnilo, ovlivnila to výrazná změna života, zůstali ti věrní a celoživotní, důchodci. Čtenářů střední věkové vrstvy však hodně ubylo a lidi často přišli do knihovny jen pro povinnou četbu. A když se vás pak vysokoškolák zeptá, jestli ten Kosmas nenapsal něco tenčího, tak byste ho nejradši tou knihou majzli přes hlavu. Protože Kosmas napsal jen tu svou kroniku,“ říká Dana Gurecka, která však v poslední době pozoruje, že čtenářů knihoven přibývá.

Metař Bedříšek a trhovkyně Atanaska

Vzpomíná na „figurky“ ze Zábřehu a Hrabůvky, například na obecního metaře Bedříška ze začátku šedesátých let.

„Byl trošku bláznivý, ale pečlivý. Jezdil tak, jak to vidíte na starých fotkách, s vozíkem a v té naší čtvrti udržoval a zametal chodníky. Popeláři samozřejmě vyvezli odpadky a on to dočišťoval. Ale lidé tehdy nedělali takový nepořádek jako dnes, bylo to asi tím totalitním společenským drilem,“ říká Dana Gurecká.

Vzpomíná také ráda na bulharskou trhovkyni Atanasku, která prodávala na tržišti za náměstím SNP. „Přišla sem s Bulhary, kteří do Československa přišli po pronásledovaných Řecích, začali se věnovat zahradničení a ty své produkty začali prodávat na tom tržišti. Atanaska měla svou zeleninu opravdu skvělou, oni ji pěstovat nějak umějí a věnují se tomu, i když tady v Česku sluníčko není takové jako u nich dole. Prodávala tam od šedesátých let strašně dlouho. Už sice umřela, ale na tom tržišti za náměstím, které se postupně rozšířilo a drží se dodnes, prodávala tu svou mrkev, celer, petržel a bůhví co ještě možná před pěti lety,“ vzpomíná pamětnice Dana Gurecká.

Když byli na ubytovně lidé z Angoly, létaly hrnce z oken

Vzpomíná i na řecké imigranty, kterým československá vláda nabídla ve čtyřicátých letech při občanské válce v Řecku pomoc a azyl. „Měli jsme za školou řecký dům, to byl třípatrový dům se třemi vchody, kde bydleli jen Řekové. Měla jsem třeba spolužačku Despinu Georgiadu, ale byli to zlatí lidé. Pak jsme zažili, jak za Helbichem postavili tři ubytovny. Nejdříve jimi prošla vietnamská vlna, ti byli a dodnes jsou aspoň slušní a pracovití, pak Kubánci, to už bylo veselejší a pak jsme tam měli i Angolany. To tam lítaly věci z oken o podobně,“ vzpomíná Dana Gurecka.

Nůžky, nože, brousím! A ukradené slepice

Pamatuje také na první kočovné Cikány, když přijeli do Ostravy ještě před zákazem kočování, který vyšel v listopadu roku 1958. „To už se sídliště rozrostlo a v místech, kde je dnes v Bělském lese minigolf a tři vysoké věžáky, tak tam byl les až nadoraz k hlavní Čujkovově cestě. A tam jednou, když jsme s mámou šli na nákup, jsme uviděli tábořit cikánské vozy ze Slovenska. Rozbili si tam tábor a stany, udělali si tam ohniště, kolem byly cikánky v širokých suknicích a chlapi, někteří z nich byli drotári, česky dráteníci,“ vzpomíná.

Právě drotári chodili do vchodů domů, na všechny nájemníky zvonili a volali: „Hrnce drátovat, nože brousit!“ Cikánky zase prý bývaly i neodbytné, daly třeba nohu mezi dveře a „paničko, hádat z ruky.“

„Lidé, kteří měli u nás ještě hospodářství, tak opravdu přišli i o pár slepic, které si ty cikánské ženy strkaly pod ty široké sukně,“ vzpomíná Dana Gurecká a dodává, že brzy po příjezdu prvních cikánů do Ostravy přišlo nařízení: neotvírat dveře, když tak vždy na řetízek.

Zdroj: Jsem z Jihu! Proč se tu žije nejlépe v Ostravě? | Patriot Magazín

Přerušení vydávání osobních dokladů ve dnech 29.7. až 1.8.2021

Přerušení vydávání osobních dokladů ve dnech 29.7. až 1.8.2021

Upozorňujeme, že dojde k odstávce systému pro vydávání občanských průkazů a cestovních dokladů. Stane se tak od 29. července do 1. srpna 2021.

Ve čtvrtek 29. července bude možnost vyzvednout již vyhotovené osobní doklady, ale žádosti o občanský průkaz se strojově čitelnými údaji a s kontaktním ektronickým čipem (eOP) či žádosti o cestovní pas se strojově čitelnými údaji (epas) nebude možné přijímat ke zpracování. V pátek 30. července pak proběhne úplná odstávka systému a nebude možné převzít ani vyhotovené osobní doklady!

Ve dnech odstávky bude možné vydat pouze dočasný občanský průkaz bez strojově čitelných údajů s omezenou platností na jeden měsíc. K podání žádosti je nutné dodat 2 fotografie o rozměrech 3,5 * 4,5 cm. Dočasný cestovní pas vydat nelze.

Od pondělí 2. srpna už bude systém plně funkční.

Zdroj: Přerušení vydávání osobních dokladů ve dnech 29.7. až 1.8.2021

Tohle by mohl být skandál. Budou v Ostravě černé pasažéry odhalovat speciální kamery?

Tohle by mohl být skandál. Budou v Ostravě černé pasažéry odhalovat speciální kamery?

Magazín PATRIOT získal video, na němž jsou pravděpodobně záběry ze zkoušek speciálních kamer, které by mohly v Ostravě detekovat přítomnost černého pasažéra v tramvají, autobusu či trolejbusu.

Na videu, které má redakce k dispozici, jsou cestující ve voze. Většina jich je označena rámečkem zelené barvy s číslem ODIS karty.

Když do vozu nastoupí pasažér, který nezaplatí, objeví se okolo něj červený rámeček s nápisem No ticket.

Na video se můžete podívat zde.

Pokud jsou na videu skutečně zkoušky takového systému, mohlo by se jednat o speciální kamery, které nejenže zaznamenají, že si cestující ihned nezaplatil kartou, ale dle jeho chování (rozhlížení se, nejistota), mohou upozornit řídící středisko na černého pasažéra bez odisky.

Na videu je také vidět, že pasažéra na nezaplacení jízdy nejdříve upozorní asistent přepravy, takže cestující přiloží kartu k terminálu, v dalším kroku videa však pasažéra při opětovném nezaplacení pokutuje revizor.

Redakce nyní osloví Dopravní podnik Ostrava, zda jde skutečně o uniklé video z příprav systému. Pokud by tomu tak skutečně bylo, bude nás zajímat, jak systém ochrání osobní data, zda je v souhlasu s GDPR, a podobně.

Kauzu budeme dále sledovat.

Zdroj: Tohle by mohl být skandál. Budou v Ostravě černé pasažéry odhalovat speciální kamery? | Patriot Magazín

Přerušení vydávání osobních dokladů ve dnech 29.7. až 1.8.2021

Přerušení vydávání osobních dokladů ve dnech 29.7. až 1.8.2021

Upozorňujeme, že dojde k odstávce systému pro vydávání občanských průkazů a cestovních dokladů. Stane se tak od 27. července do 1. srpna 2021.

Ve čtvrtek 29. července bude možnost vyzvednout již vyhotovené osobní doklady, ale žádosti o občanský průkaz se strojově čitelnými údaji a s kontaktním ektronickým čipem (eOP) či žádosti o cestovní pas se strojově čitelnými údaji (epas) nebude možné přijímat ke zpracování. V pátek 30. července pak proběhne úplná odstávka systému a nebude možné převzít ani vyhotovené osobní doklady!

Ve dnech odstávky bude možné vydat pouze dočasný občanský průkaz bez strojově čitelných údajů s omezenou platností na jeden měsíc. K podání žádosti je nutné dodat 2 fotografie o rozměrech 3,5 * 4,5 cm. Dočasný cestovní pas vydat nelze.

Od pondělí 2. srpna už bude systém plně funkční.

Zdroj: Přerušení vydávání osobních dokladů ve dnech 29.7. až 1.8.2021 — Ostrava

ROZKVETE NA JIHU STREETARTOVÉ UMĚNÍ? 

ROZKVETE NA JIHU STREETARTOVÉ UMĚNÍ? 

Statutární město Ostrava vytváří ve spolupráci s odborníky i širokou veřejností databázi se seznamem míst vhodných k streetartovým dílům a muralům (velké nástěnné malby). A to v rámci nového projektu Streetart Ostrava, do kterého se může zapojit každý, kdo tomuto zpestření veřejného prostoru fandí. Prvním krokem je vytipování vhodných ploch. Se získanou databází se bude dále pracovat a odborná komise následně vybere vhodná „plátna“ pro realizaci streetartových děl.

Více informací najdete na: https://streetart.ostrava.cz/, kde také prostřednictvím dotazníku můžete posílat své tipy.

V rámci tipů je třeba zmínit adresu místa, na kterém se plocha vhodná pro street art nachází, včetně souřadnic nebo odkazu na jeden z mapových portálů (www.mapy.cz nebo www.maps.google.com), a uvést, kdo je majitelem zmíněné plochy, doložit fotografii plochy a doplnit kontaktní údaje na autora návrhu.

Zdroj: ROZKVETE NA JIHU STREETARTOVÉ UMĚNÍ? — Čeština

Tohle bude událost! V Gongu doprovodí filharmonie Krhuta s Kozubem

Tohle bude událost! V Gongu doprovodí filharmonie Krhuta s Kozubem

Tenhle koncert zřejmě vyprodá ostravský Gong! V neděli 22. srpna tu vystoupí ostravské duo Krhut & Kozub a doprovodí je Janáčkova filharmonie Ostrava!

Muzikant, skladatel a textař Jiří Krhut a český herec, komik, zpěvák a režisér Štěpán Kozub tvoří ostravskou dvojici, která si rychle získala posluchače napříč generacemi svým debutovým albem Prásknu bičem, vydaném koncem roku 2020.

Společně s Janáčkovou filharmonií nabídnou posluchačům skladby ze svého alba v orchestrální úpravě.

Účinkující: Jiří Krhut – hudba, text, zpěv, Štěpán Kozub – text, zpěv, Barbara Kanyzová – zpěv, Janáčkova filharmonie Ostrava, Stanislav Vavřínek – dirigent.

Ostravský muzikant, skladatel a textař Jiří Krhut působí na své domovské scéně v klubu Heligonka od roku 2016. Během představení vtahuje diváka do svých vtipných skečů, scének, básniček, anekdot a scénických písniček.

Jako skladatel a textař autorsky spolupracoval se spoustou známých českých interpretů, jako jsou například Marie Rottrová, Jaromír Nohavica, Michal Horáček, Ewa Farna či Vojtěch Dyk.

Štěpán Kozub je český herec, komik, zpěvák a režisér. V současné době je stálým členem divadla Mír, kde mimo herectví zastává také pozici uměleckého šéfa.

Je jedním ze čtyř členů improvizační skupiny TŘI TYGŘI. Na svém kontě má v tuto chvíli přes 30 televizních, filmových a internetových seriálů a filmů. Je držitelem několika hereckých ocenění, mimo jiné Ceny divadelní kritiky nebo ceny za nejlepší herecký výkon na filmovém festivalu v Las Vegas.

Tato ostravská dvojice si rychle získala srdce posluchačů napříč generacemi svým debutovým albem s názvem Prásknu bičem, které vydala koncem roku 2020.

Jejich tvorba obsahuje písně, které se žánrově liší, a svými vokály je na desce i koncertech obohacuje písničkářka Barbara Kanyzová.

Zdroj: Tohle bude událost! V Gongu doprovodí filharmonie Krhuta s Kozubem | Patriot Magazín

Surikaty v Bělském lese se opět staly terčem vandalů. Zničená je i dětská lanovka 

Surikaty v Bělském lese se opět staly terčem vandalů. Zničená je i dětská lanovka 

Návštěvníci Bělského lesa v poslední době stále něco ničí. A co hůř, nejčastěji dětskou surikatí stezku. Často zničené jsou i lavičky a naučné tabule a v poslední době musí Ostravské městské lesy opravovat i dětské atrakce, jejichž oprava stojí desetitisíce korun ročně.

Lesopark Bělský les navštíví tisíce lidí denně. Najdou se ale i takoví, co ničí zejména dětské atrakce ničí. Ať už chtěně, nebo nechtěně. Naposledy způsobili škodu za zhruba 30 tisíc na dětské lanovce.

Pavel Kotala, Ostravské městské lesy a zeleň: “Během toho posledního měsíce došlo k poškození vlastně této lanovky, kdy musel být z bezpečnostních důvodů sundána tato věc a celá ta lanovka bude rozebrána a znovu složena. Víme, že se na tom vozili lidé v chumlu ve větší hmotnosti než je přípustné pro tuto dětskou atrakci.”

Povedená partička nepoškodila jen závěs lanovky, ale i statiku jedné z věží, která se teď naklání. Navíc někdo uvolnil šrouby přístupových schodů ke věži.

Anketa: návštěvníci Bělského lesa: “Hodně se to tady zlepšilo, takže rádi tu trávíme trochu času, když máme. Není to v pořádku ničit něco, co je pro všechny.”
“Chodíme na prolézačky často, skoro každý den, někdy i dvakrát. Je to tady fajn, dceři se to líbí. Ukazatele a podobně. Nebo takové ty obrázky malované, to jsem si všiml, že jsou poničené, ale ta dětská hřiště se mi zdají, že jsou v pořádku.”

V Bělském lese se opět staly terčem vandalů surikaty z dětského příběhu. Jedna byla úplně zničená, druhá pak vyvrácená.

Pavel Kotala, Ostravské městské lesy a zeleň: “Surikatí stezka byla vandaly poničena, já bych tipnul, za tu dobu asi 8x. Vždy se jedná o nějaké sprejerství a potom vyvrácení těch cedulí na začátku stezky, nebo tady u dětského hřiště)) Škoda byla částečně vyčíslena a pohybuje se kolem 20 tisíc.”

Letos v březnu například surikaty a další naučné tabule, lavičky a stromy někdo posprejoval hákovými kříži. Brzy proto budou lanovku a nedaleké hřiště hlídat kamery.

Pavel Kotala, Ostravské městské lesy a zeleň: “Během středy proběhne místní šetření ohledně umístění kamerového systému. Budou tady umístěny dvě kamery a teď se začne řešit napojení na elektrickou síť a datový kabel OVAnetu.“

Momentálně jsou v Bělském lese 3 kamery. Jedna při vstupu do lesa od Dakoty, další na střeše budovy ostravských městských lesů a třetí u grilovacího altánu.

Zdroj: Surikaty v Bělském lese se opět staly terčem vandalů. Zničená je i dětská lanovka | Ostrava-Jih | Zprávy | POLAR TV

Výstava obrázků rodiny ve foyer Nové radnice 

Výstava obrázků rodiny ve foyer Nové radnice 

Vítězům druhého ročníku výtvarné soutěže „Moje rodina…“ byly v polovině června předány ceny a nyní jsou jejich práce vystaveny přímo na radnici.

Tři tečky v názvu soutěže jsou použité záměrně. Pro každého z nás znamená rodina něco jiného, proto si za ně může každý dosadit to své. Smyslem projektu je upozorňovat na důležitost rodiny a její hodnoty, vyvolávat zamyšlení, a hlavně hravou formou vtáhnout do dění generaci dnešních dětí.

Soutěž pořádanou pod záštitou komise pro rodinu a volný čas probíhala od začátku května do 6. června. Do soutěže dorazilo na 130 prací. Forma nebyla nijak omezena, děti mohly naplno zapojit svou fantazii a využít jakoukoliv výtvarnou techniku.

Nyní jsou obrázky k vidění ve foyer Nové radnice. Zastavte se u nich a prohlédněte si, jak se dnešní děti dívají na koncept rodiny, třeba až půjdete na vyhlídkovou věž.

Pokud byste měli zájem dozvědět se něco více o rodinné politice města Ostravy, podívejte se na https://fajnarodina.cz/.

Zdroj: Výstava obrázků rodiny ve foyer Nové radnice — Ostrava

Tohle umí sovy v ostravské Dubině. Jsou atrakcí sídliště, lidé kvůli nim nespí

Tohle umí sovy v ostravské Dubině. Jsou atrakcí sídliště, lidé kvůli nim nespí

Kalousi ušatí vyvádějí přímo uprostřed paneláků na ostravském sídlišti Dubina pět mláďat a ačkoliv není zrovna snadné je pokaždé spatřit, rozhodně jdou slyšet – až to některým lidem vadí. Deník mapoval situaci na místě, pojďte za kalousem mezi domy.

Vnitrobloky mezi ulicemi Aloise Gavlase, Václava Košere a Jaroslava Misky v městské části Dubina, červenec 2021 v Ostravě.
„Hodil jsem jejich směrem suché rohlíky, aby bylo ticho. Myši nemám…“ popisuje Petr Vaško ze čtvrtého patra ve dvorním traktu v ulici Antonína Gavlase. Sovy se podle něj ozývají doslova celou noc a v posledních dnech i po ránu: Pískání a deset sekund ticho a zase dokola.

Nedá se spát
Kalousi ušatí nejsou na sídlištích v Ostravě nic neobvyklého, žijí v Porubě, na Jihu. Typické, pro někoho strašidelné houkání vyluzují při tokání – čili námluvách – ještě v zimě. Pískáním naopak dávají o sobě vědět mláďata, říkají si o potravu (hraboše a jiné hlodavce) a sdělují svou pozici.

„Ale v tom se nedá spát,“ konstatují někteří lidé z Dubiny. Zde slyší malé sovičky už přes týden nejen na konkrétním dvoře, kde hnízdí, ale i dále mezi paneláky. Vedou se řeči o sýčcích (kteří už v našich podmínkách prakticky nežijí) či výrech (ti jdou slyšet v noci na více než kilometr daleko).

Kalousů ušatých bychom si měli vážit
„Kalousi! To bylo hned jasné,“ říká ornitolog Otakar Závalský s tím, že lidé by si měli těchto chráněných i tuze užitečných živočichů ve svém okolí vážit. Co se zvukových projevů týče, někomu podle něj vadí auta, tramvaje či letadla, dalšímu pískání. Které prý v nejbližší době ustane napořád.

Sovičky z Dubiny si každopádně lidé chodí prohlížet, pokud k tomu tedy dostanou příležitost. „Vyruší je klidně i rozsvícené okno,“ tvrdí místní. Ti nejprve zaznamenávají jedno ještě částečně ochmýřené mládě, pak druhé. Nakonec se počet ustaluje na pěti, maximu pro řečený druh ptactva.

„Tihle jsou z opožděného zahnízdění, normálně už by měli létat ve volné přírodě,“ podotýká ornitolog. Situaci vysvětluje reakcí sov na potravní nabídku. Rodiče loví v přibližně kilometrovém revíru. Kam také co nevidět potomky vylákají, na okraji pole či lesa je dokrmí a nechají osamostatnit.

„A od pískání bude klid. Na rok, pokud si vyberou totožné místo ke zahnízdění,“ poznamenává Závalský. Kalousi jsou schopni z místa vylíhnutí se na konci léta rozptýlit do vzdálenosti devíti, na podzim skoro dvaceti a v zimním období až pětašedesáti kilometrů. Všemi světovými stranami.

Zdroj: Tohle umí sovy v ostravské Dubině. Jsou atrakcí sídliště, lidé kvůli nim nespí – Moravskoslezský deník

Veřejný prostor v Ostravě-Jihu zaplní další nápady obyvatel. Posílali je do projektu Náš Jih

Veřejný prostor v Ostravě-Jihu zaplní další nápady obyvatel. Posílali je do projektu Náš Jih

Přijímání návrhu do dalšího ročníku participativního rozpočtu skončil. Podtrženo, sečteno, lidé poslali celkem 53 návrhů na to, co chtějí v obvodu zlepšit, vybudovat, nebo zorganizovat. A to ze všech částí obvodu.

Obyvatelé Ostravy-Jihu ani letos nezklamali. Do projektu Náš-Jih do konce června poslali celkem 53 návrhů, které teď čeká technická analýza.

Hana Tichánková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Samozřejmě nejvíce směřují do sportovišť, dětských hřišť a úprav veřejného prostoru. Všechny tyto návrhy teď přes prázdniny projdou technickou analýzou a v září Vám budeme moci představit to, o čem se bude hlasovat. To značí ty, které jsou realizovatelné, ty postoupí do hlasování o nejlepší projekt, který bude realizován.“

Na nápady obyvatel radnice stejně jako loni vyčlenila 10 milionů korun.

Hana Tichánková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Jsou tam projekty malinké, ale i projekty, které plně čerpají tu možnost milionu a půl na jednotlivou oblast našeho obvodu.”

Postupně se realizují i projekty, které zvítězily v předchozím roce. Naposledy to byl pramen v Zábřehu Korýtku, který je jediným funkčním pramenem v obvodu a který dlouhá léta chátral.

Petr Lexa Přendík, kronikář MOb Ostrava-Jih: “Jsem, rád, že tento projekt uspěl a že našel takovou podporu mezi obyvateli Jihu a že pramen zase dneska teče. Myslím si, že i účast na samotném požehnání toho pramene ukazuje, že ten pramen byl opravdu vyhledávaným místem pro místní a myslím si, že můžeme být hrdí i na to, že na území sídliště máme takový pramen, který se ukázal jako jeden z nejkvalitnějších výběrů na území současné Ostravy.”
Anketa: účastníci akce: “Já jsem moc ráda, že za prvé, že jsem se mohla toho zúčastnit a za druhé, že mám památku.”
“Je to tady pěkné. Já jsem to tady viděl předtím někdy a teď jsem s tím spokojený, že to tak vypadá.”

Pro účastníky slavnostního požehnání bylo připraveno i 50 lahví s touto pitnou vodou, na kterých kromě etikety, která připomíná tuto událost, byla uvedena i historie tohoto prameniště.

Zdroj: Veřejný prostor v Ostravě-Jihu zaplní další nápady obyvatel. Posílali je do projektu Náš Jih | Ostrava-Jih | Zprávy | POLAR TV

Tři, dva, jedna… Shakespeare! Letní shakespearovské slavnosti v Ostravě začínají

Tři, dva, jedna… Shakespeare! Letní shakespearovské slavnosti v Ostravě začínají

Slezskostravský hrad v pondělí 19. července opět ožije Letními shakespearovskými slavnostmi, které se v Ostravě budou konat již počtrnácté.

Letošní premiérou je magická komedie Bouře, diváky ale čeká mnohem víc, třeba návrat Hamleta, Zimní pohádky nebo po delší době opět slovenského představení – Komédia omylov.

Když kluk potká holku
Pořadatelé Letních shakespearovských slavností se už nemohou dočkat, až přivítají první diváky. Startuje se dlouho očekávanou novinkou – premiérou Bouře, nejkrásnější Shakespearovou pozdní hrou. A noční generálky pod taktovkou režijního dua SKUTR naznačily, že půjde o podívanou mimořádnou. V inscenaci plné lásky, pletich a odpuštění se v jedné z rolí představí Zdeněk Piškula.

„Chtěl jsem, aby můj Ferdinand nebyl prvoplánový hrdina, ale tak trošku ňouma, zatížený tím, že se narodil do královské rodiny a vyrůstal v upjatém dvorském prostředí. No a na ostrově pak pozná holku bez zábran a předsudků,“ prozrazuje herec. Holka, kterou zmiňuje, se jmenuje Miranda a hraje ji Eliška Křenková.

„Nechtěli jsme Mirandu uchopit jen jako čistou bílou lilii, protože lidé takoví nejsou. Pak by se s ní divák asi nedokázal ztotožnit,” říká Eliška. I v dalších rolích uvidí diváci současnou hereckou elitu, konkrétně Davida Prachaře, Josefa Poláška, Marka Daniela, Ondřeje Malého nebo Csongora Kassaie.

Hamlet, kterému nechybí humor
Na programu bude i jedna z nejslavnějších Shakespearových her vůbec, Hamlet. Tragédie v nastudování režiséra Michala Vajdičky je výjimečná mimo jiné i řadou komických momentů.

„První polovina je až překvapivě plná humoru. Shakespeare je geniální autor a Hamlet je podle mě jeho vůbec nejlepší hra,” prozrazuje představitel titulní role Jaroslav Plesl. Tomu sekundují coby Ofélie dvě mladé populární herečky – Veronika Khek Kubařová a Veronika Čermák Macková. A milou zajímavostí je, že druhá jmenovaná se na pódiu setkává se svým manželem, charismatickým Hynkem Čermákem v roli Claudia a ducha.

Veronika Arichteva se vrací
Dalším oblíbeným titulem, který i letos diváky potěší, je Zimní pohádka. Do té se po mateřské dovolené vrací temperamentní Veronika Arichteva v roli Perdity.

Alternuje ji neméně oslnivá Eva Burešová. A když Zimní pohádka, tak nechybí Martin Hofmann s Michalem Isteníkem, nebo Alena Mihulová se Sašou Rašilovem.

Komédia omylov ze Slovenska
Po delší pauze se do Ostravy vrací také slovenské představení. Bratislavský titul Komédia omylov je velice humorná komedie, na rozdíl od ostravského zpracování však dvě sourozenecké dvojice neztvární čtyři herci, ale pouze dva ve strhující dvojroli.

Vstupenky a další informace Vstupenky je možné zakoupit na stránkách festivalu www.shakespeare.cz a v prodejní síti Ticketmaster. O aktualitách jsou diváci informováni prostřednictvím webu festivalu a na sociálních sítích.
Zdroj: https://moravskoslezsky.denik.cz/kultura_region/tri-dva-jedna-shakespeare-letni-shakespearovske-slavnosti-v-ostrave-zacinaji-202.html

Zdroj: Tři, dva, jedna… Shakespeare! Letní shakespearovské slavnosti v Ostravě začínají – Moravskoslezský deník