V Ostravě přibydou další jízdenkomaty, lidé v nich koupí i dlouhodobé jízdenky 

V Ostravě přibydou další jízdenkomaty, lidé v nich koupí i dlouhodobé jízdenky 

Dopravní podnik Ostrava od září rozšiřuje funkce jízdenkomatů. Nově cestujícím nabídnou možnost koupit si také dlouhodobé časové jízdenky, tzv. kupóny, a to na ODISku i bezkontaktní platební kartu. Jízdenkomatů je v tuto chvíli v Ostravě dvacet, v září k nim přibydou další čtyři na zastávkách Mírové náměstí, Dům Energetiky, Odra a posléze i na Náměstí SNP. Ostrava, Ostravsko

Současně DPO rozšiřuje možnost nákupu dlouhodobého jízdného i o další kontaktní místo: pobočku OSTRAVAINFO!!! v Ostravě Hrabůvce (INFO-JIH), kde cestující doposud mohli zakoupit jen KREDITní jízdenky.

Daniel Morys, generální ředitel a předseda představenstva DPO:Věříme, že rozšíření míst, kde cestující mohou dlouhodobé jízdné pohodlně a jednoduše nakoupit, uleví našim pobočkám, na které se každé září obrací velké množství lidí. Hlavní skupinou tvořící zářijové fronty jsou studenti, a to kvůli každoročnímu ověřování nároku na slevu. Pro ně jsme se letos opět snažili zjednodušit podmínky, za jakých mohou prokázat nárok na zlevněné jízdné.”
Tereza Šnoblová, mluvčí DPO: “Kompletní informace najdou cestující-studenti i z dalších škol na speciálně vytvořeném webu www.dpo.cz/studenti. DPO také rozhodl o dočasném umístění jízdenkomatu přímo v areálu Rektorátu VŠB, a to po dobu celého měsíce září 2021. Posléze se tento automat přemístí trvale na zastávku Náměstí SNP v Ostravě-Zábřehu.”

DPO zároveň všem cestujícím připomíná, že KREDITní jízdenka na stejnojmenném nosiči je “dobíjecí“. Cestující ji mohou dobíjet opakovaně, a nemusí si tak v prodejnách DPO kupovat stále nový nosič a jízdenek se po vyčerpání kreditu zbavovat.

Daniel Morys, generální ředitel a předseda představenstva DPO:“Jedním z důvodů, proč jsme přestali používat papírové jízdenky, byla i ochrana životního prostředí a prevence zbytečné spotřeby. Kreditní jízdenky jsou vlastně uživatelsky „recyklovatelné“, tedy dobíjecí, a moc bych si přál, aby s nimi naší cestující takto i zacházeli.”

Zdroj: V Ostravě přibydou další jízdenkomaty, lidé v nich koupí i dlouhodobé jízdenky | Ostrava | Zprávy | POLAR TV

Další možnosti nákupů dlouhodobého jízdného: Nově ve všech DPO jízdenkomatech a nejen tam

Další možnosti nákupů dlouhodobého jízdného: Nově ve všech DPO jízdenkomatech a nejen tam

Dopravní podnik Ostrava (DPO) od září rozšiřuje funkce jízdenkomatů. Nově cestujícím nabídnou možnost koupit si také dlouhodobé časové jízdenky, tzv. kupóny, a to na ODISku i bezkontaktní platební kartu. Jízdenkomatů je v tuto chvíli v Ostravě dvacet, v září k nim přibydou další čtyři na zastávkách Mírové náměstí, Dům energetiky, Nové Výškovice a posléze i na Náměstí SNP.

Současně DPO rozšiřuje možnost nákupu dlouhodobého jízdného i o další kontaktní místo: pobočku OSTRAVAINFO!!! v Ostravě Hrabůvce (INFO-JIH), kde cestující doposud mohli zakoupit jen KREDITní jízdenky.

„Věříme, že rozšíření míst, kde cestující mohou dlouhodobé jízdné pohodlně a jednoduše nakoupit, uleví našim pobočkám, na které se každé září obrací velké množství lidí. Hlavní skupinou tvořící zářijové fronty jsou studenti, a to kvůli každoročnímu ověřování nároku na slevu. Pro ně jsme se letos opět snažili zjednodušit podmínky, za jakých mohou prokázat nárok na zlevněné jízdné,“doplňuje generální ředitel a předseda představenstva DPO Daniel Morys.

Kompletní informace najdou cestující-studenti i z dalších škol na speciálně vytvořeném webu www.dpo.cz/studenti. DPO také rozhodl o dočasném umístění jízdenkomatu přímo v areálu Rektorátu VŠB, a to po dobu celého měsíce září 2021. Posléze se tento automat přemístí trvale na zastávku Náměstí SNP v Ostravě-Zábřehu.

DPO zároveň všem cestujícím připomíná, že KREDITní jízdenka na stejnojmenném nosiči je “dobíjecí“. Cestující ji mohou dobíjet opakovaně, a nemusí si tak v prodejnách DPO kupovat stále nový nosič a jízdenek se po vyčerpání kreditu zbavovat. „Jedním z důvodů, proč jsme přestali používat papírové jízdenky, byla i ochrana životního prostředí a prevence zbytečné spotřeby. Kreditní jízdenky jsou vlastně uživatelsky „recyklovatelné“, tedy dobíjecí, a moc bych si přál, aby s nimi naší cestující takto i zacházeli,“ dodává Daniel Morys.

Zdroj: Další možnosti nákupů dlouhodobého jízdného: Nově ve všech DPO jízdenkomatech a nejen tam

Strážník Městské policie Ostrava je přeborníkem České republiky v jízdě na koni

Strážník Městské policie Ostrava je přeborníkem České republiky v jízdě na koni

V sobotu 28. srpna se v Komenského sadech konal 23. ročník Mezinárodního setkání jízdních policií. Domácí tým Městské policie Ostrava nezklamal!

V Komenského sadech se mohli diváci těšit z účasti pěti soutěžních týmů, a to konkrétně Městské policie Ostrava a Praha, Policie České republiky Brno a Zlín a jednoho zahraničního týmu – jízdní policie z Polska. Z těchto týmů soutěžilo osmnáct jezdců a svůj um předváděli ve třech disciplínách. První disciplínou byl cross parkur, následovalo zrcadlové skákání dvojic a poslední, nejtěžší disciplínou byl speciální policejní parkur.

Nad akcí převzal záštitu primátor statutárního města Ostravy, Tomáš Macura, který dodal: „Jedná se o tradiční akci, která už ke konci léta v Ostravě patří. Městská policie Ostrava má svá želízka v ohni každoročně, a tak není divu, že naši strážníci letos obsadili dvě první a jedno třetí místo. Speciální gratulace patří Danielu Orsagovi, který díky prvenství ve dvou kategoriích obhájil titul „Přeborník městských policií České republiky v jízdě na koni“. Chci ale poděkovat všem strážníkům, kteří hrdě reprezentovali barvy Ostravy!“

Daniel Orsag na koni Fagar zvítězil v zrcadlovém skákání dvojic a ve speciálním policejním parkuru. V nejtěžší disciplíně se na třetím místě umístila Denisa Kolečková a kůň Sid, kteří taktéž reprezentovali MP Ostrava. V rámci doprovodného programu byla k vidění ukázka čtyřspřeží starokladrubských koní a ukázka výcviku služebních psů, kterou předvedli zástupci kynologie Městské policie Ostrava.

Akci navštívil i speciální host, malý bojovník Tomášek, který trpí spinální muskulární atrofií II. Typu. Je to milovník koní, kterému navíc jízda na koni významným způsobem pomáhá. O Tomáškově příběhu a možnostech pomoci se návštěvníci více akce dozvěděli přímo od jeho rodičů, veškeré informace jsou ale k dispozici zde.

Zdroj: Strážník Městské policie Ostrava je přeborníkem České republiky v jízdě na koni

Ostravská muzejní noc 2021 – své dveře otevřela nejen muzea

Ostravská muzejní noc 2021 – své dveře otevřela nejen muzea

V sobotu 28. srpna se po roční přestávce uskutečnil festival Ostravská muzejní noc. Do akce se zapojilo 22 organizací, které návštěvníkům nabídly volný vstup do svých prostor až do nočních hodin. Festival odstartovalo vystřelování konfet před budovou Nové radnice.

Na Prokešově náměstí, kde proběhlo slavnostní zahájení celého festivalu, program dále pokračoval bubenickou show. Zahrála také dětská hudební skupina Pískomil se vrací. Dvakrát za večer bylo možné vidět umělecké představení s názvem „Theatro OCULUS“, které pochází z dílny ostravského Cirkusu trochu jinak. Pouliční představení spojuje neuvěřitelné výkony akrobatů s obřími nafukovacími figurkami, které navíc ve tmě svítí. Artisté předváděli své umění v podobě akrobacie na šále, závěsné krychli nebo v řetězech. K vidění byl i provazochodec či expert na stojky. Na své si přišli i milovníci folkové muziky, kteří si mohli poslechnout koncert Jiřího Krhuta. Davy lidí po celou dobu festivalu navštěvovaly Vyhlídkovou věž Nové radnice, která zůstala otevřena až do desíti hodin a nabídla tak návštěvníkům pohled na noční Ostravu.

Cílem Ostravské muzejní noci je představit kulturní instituce s netypickým programem, navíc v době, kdy už bývá zavřeno. V Ostravě je tato akce vždy doprovázena také vypravením speciálních linek městské hromadné dopravy. Dopravní podnik Ostrava každoročně vypravuje bezplatné linky historickými vozidly, které zajištovaly přepravu cestujících mezi zúčastněnými institucemi.

Zdroj: Ostravská muzejní noc 2021 – své dveře otevřela nejen muzea — Ostrava

Jsem z Jihu! Proč se tu žije nejlépe v Ostravě? 

Jsem z Jihu! Proč se tu žije nejlépe v Ostravě? 

​Když v roce 1924 vznikla takzvaná Velká Ostrava, spojilo se do ní sedm moravských měst a obcí a dvě tyto obce byly Zábřeh a Hrabůvka.

Takže jsou už skoro sto let součástí Ostravy. V roce 1941 za protektorátu byly k Ostravě připojeny také Výškovice, ale roku 1954 se zase osamostatnily, aby se v roce 1966 opět k Ostravě připojily, a to kvůli stavbě sídliště.

Už v roce 1960 vznikl koncept Ostravy 4, jejímiž hlavními součástmi byly kromě jiných menších částí Hrabůvka, Výškovice a Zábřeh. A po listopadu 1989 z nich vznikl obvod Ostrava-Jih, který tvoří kromě těchto tří částí i sídliště Dubina s osadou Bělský les.

Co se týká rozlohy, má Ostrava-Jih přes šestnáct kilometrů čtverečních a patří k těm větším, ale co se týká počtu obyvatel, je to nejlidnatější ostravský obvod. Žije v něm aktuálně kolem sto tisíc obyvatel, tedy více než třetina počtu obyvatel Ostravy.

A starostou v tomto nejlidnatějším ostravském obvodu je Martin Bednář. Ten se sice narodil v Havířově, ale od svých šesti bydlí „na Jihu“. „Nejdříve v Hrabůvce, kde jsem chodil na základní školu v Hasičské ulici, potom na základku U Haldy a potom ještě na ZŠ Provaznickou. Nyní mám byt v Zábřehu. A jsem zde šťastný,“ říká starosta obvodu Ostrava-Jih.

Mám rád ruch města, říká starosta

Na otázku, jak se mu v obvodu žije a jak si myslí, že se tam žije lidem, odpovídá: „Jsme z velké části sídliště. Jsou lidé, kterým to vyhovuje, ale jsou i lidé, kteří chtějí více klidu a soukromí. Já mám rád ruch města,“ říká, ale podotýká, že lidé můžou na Jihu i do klidných částí Jubilejní kolonie, starých Výškovic či do Zábřehu-Družstva, které letos slaví sto let.

 

„Máme zde základní vybavení a do dalších městských center to není daleko,“ míní starosta.

Jak se změnil život obyvatel částí Hrabůvka, Zábřeh, Dubina a Výškovice za posledních třicet let? „Domy jsou opravené, jednoznačně přibylo zeleně, hlavně stromů. Máme více možností vyžití i sociálních služeb. Přibyla hřiště, sportovní hala, aquapark, náměstí, Infocentrum. Osobně to vnímám jako pozitivní vývoj. Co mi dojem kazí, jsou někteří bezohlední lidé, kteří se neumí chovat a respektovat druhé,“ říká starosta Martin Bednář.

Pro Bělský les Cesta vody, zlepší se stav OC Odra

Obvod Ostrava-Jih v současnosti uskutečňuje nebo připravuje řadu projektů ke zlepšení života obyvatel obvodu. V běhu je řada oprav, revitalizace území za Lunou, kde bude in-line dráha i parkourové hřiště, upravují se rybníky ve Výškovicích.

Připravuje se projekt v Bělském lese nazvaný Cestou vody. „Brzy se zlepší situace bývalého OC Odra, hledáme investory pro rozšíření volnočasových aktivit na ulici Svazácké, věřím v další zajímavou výstavbu bytů v Hrabůvce a Zábřehu. Je to jen zlomek toho, co se připravuje,“ upozorňuje starosta.

Když se ho zeptáte, co nejvíce obyvatelům Zábřehu a Hrabůvky v současnosti chybí, poznamená, že je to dobrý námět na nějakou anketu. Vyzývá tedy tímto Jižany a zároveň čtenáře Magazínu PATRIOT, ať mu napíšou třeba na starostajihu@seznam.cz.

„Samozřejmě mohou také až do konce června přihlásit svůj projekt do našeho participativního rozpočtu Náš Jih – Společně tvoříme Jih. také letos je na realizaci nápadů obyvatel obvodu připraveno celých deset milionů korun,“ upozorňuje.

On sám má ve svém obvodě nejraději pár míst, kam se rád zajde odreagovat. „Patří mezi ně Bělský les, halda Hrabůvka, Jubilejní kolonie. A potom náměstí Ostrava-Jih. Dnes tam půjdu na oběd,“ směje se.

A podotýká, že čtvrti Hrabůvka, Zábřeh, Výškovice a Dubina jsou pro Ostravu důležité, protože v nich žije sto tisíc skvělých lidí, bez kterých by Ostrava nebyla, čím je. „Je tady nádherně, kdo zde nikdy nebyl a zná Ostravu třeba jen z médií, ani neví, oč přichází,“ míní starosta Martin Bednář.

1912 – slavný rok, kdy byl v Hrabůvce zaveden elektrický proud

Když se zeptáte na velkého patriota obvodu Ostrava-Jih, jeho kolegové bez váhání okamžitě ukážou na kronikáře Petra Lexu Přendíka, který vydal už o historii čtyř částí tohoto obvodu řadu prací a publikací. Tento člověk je nejen kronikář, ale také veliký patriot obvodu. Ví o něm vše a pořád něco nového objevuje.

Petr Lexa Přendík říká, že před sto lety už byly Zábřeh i Hrabůvka vysoce moderní obce a později i moderní městské čtvrti.

„Byly rozvinutější díky sousedním Vítkovickým železárnám, brzy byly elektrifikovány a Zábřeh měl třeba i veřejné plynové osvětlení. Přitom ve Výškovicích, které už ležely více stranou, se natáhl elektrický proud až v roce 1933, čili až o dvacet let později než v Hrabůvce, která se elektrifikovala už v roce 1912,“ líčí kronikář Ostravy-Jihu.

Například Zábřeh byl už v první republice průmyslovější částí města, protože Vítkovice už neměly na katastru svého území prostor a tak budovaly na území Zábřehu.

„Jednak nějaké kolonie, ale také závody Vítkovických železáren. Byla tam rozsáhlá pískovna v oblasti dnešních Pískových dolů a v Zábřehu byla i jedna z největších chemiček v tehdejším Československu Julius Rütgers nebo továrny na zpracování dehtu a lepenky,“ vyjmenovává kronikář.

Jubilejní kolonii nemuseli obyvatelé vůbec opouštět

Hrabůvka naopak sloužila bydlení. A vznikla tu v letech 1921 až 1950 stále ceněná Jubilejní kolonie, která je asi nejkrásnější kolonií ostravsko-karvinského revíru, ojedinělý projekt města ve městě.

„Jubilejní kolonie měla sloužit svým obyvatelům tak, aby ji nemuseli vůbec opouštět. Byly v ní obchody, ke kolonii byla natažená tramvajová linka přímo z železáren, byly v ní lékařské ambulance, knihovna, čítárna, myslelo se v ní na kulturní vyžití, lidé si mohli v této kolonii na zahrádkách něco pěstovat, mohli v ní chovat domácí zvířata. Také standard bydlení byl na tu dobu v kolonii velmi vysoký,“ říká Petr Lexa Přendík.

Výškovice se ve vývoji obcí tvořících Ostravu-Jih úplně liší. „Byly už přeci jen vzdálené od průmyslových center, takže tam lidé žili v podstatě až do šedesátých let zažitým zemědělským životem. Je to vidět i na počtu obyvatel, nejvíce jich Výškovice měly v roce 1940 před stavbou sídliště, kdy tam žilo 1 057 obyvatel. A do jejich života průmysl nezasáhl, snad jen tím, že se z nich stali takzvaní kovozemědělci, tedy lidé, kteří pracovali v ostravských průmyslových závodech a plodinami ze svých hospodářství se samozásobili,“ popisuje kronikář Ostravy-Jihu.

Kronikář křtěný Odrou a velký patriot

Petr Přendík se narodil v Zábřehu a říká, že je „křtěný“ Odrou. Na historii ho baví, jak se různá místa proměňují v čase a jak lidé pohlížejí či mění svůj pohled na různé dějinné etapy.

„Fascinuje mne, jak každý člověk vnímá historii jinak. Pro jednoho bylo štěstí, že mu zbořili dům a postavili panelák, v kterém dostal družstevní byt dva plus jedna s výtahem s ústředním vytápěním, pro druhého to bylo naopak neštěstí, protože přišel o milovaný domov nebo domovské prostředí,“ popisuje kronikář.

Na historii obvodu Ostravy-Jih ho fascinuje rozmanitost jeho prostředí. „Máme tu průmysl, staré kolonie, sídliště, les. Je to propojení všeho možného a i když to vypadá, že nemáme jako bývalé obce nijak bohatou historii, nalézáme třeba i dochované dokumenty o Zábřehu z roku 1288 nebo o zábřežském zámku. Vydalo by to i na větší zajímavou výstavu,“ říká.

V Zábřehu se dochovalo kompletní centrum původní obce

Ostatně právě Zábřeh je pro Petra Přendíka unikátní. Neví totiž o jiném případě, kdy by uprostřed sídliště stálo dochované kompletní centrum původní obce, které tvoří dvě stě deset let starý kostel, zámek, který se začal stavět v roce 1597, bývalé fojtství, které dodnes přežilo v podobě restaurace U Havránka a jeho počátky sahají až do ve středověku, tři školy, jedna měšťanka a budova bývalé obecní radnice, někdejší vůbec první škola v Zábřehu.

„Objekty navíc dokumentují vývoj různých stavebních slohů od renesance do současnosti. Myslím, že na to vše můžeme být hrdi,“ říká Petr Lexa Přendík. „Pod zámkem máme starý park a v něm a jeho okolí tři památné historické stromy, jediné památné stromy na území celého obvodu. Takže tam máme takovou krásnou oázu toho všeho, co se v Zábřehu dochovalo.“

Jednou z výrazných částí obvodu je také sídliště Dubina, která začala vznikat až v osmdesátých letech výstavbou prvních velkých panelových domů v obvodu.

„Pro mne je to z hlediska historie asi nejslabší oblast obvodu, protože na ní není moc zajímavého. Dá se tam sledovat nějaký vývoj urbanistických plánů panelového sídliště, je vidět, že tam už nevěděli urbanisté kudy kam. Je to taková splácanina a nejslabší článek celého obvodu Ostrava-Jih. Žije tam sice spousta patriotů Dubiny, ale když si všimnete, tak se o Dubině ani moc nemluví. A když ano, tak spíše, že se tam stane nějaký případ hodný černé kroniky. Jinak moc ne,“ říká patriot obvodu.

Nenápadný prvorepublikový půvab čtvrti Zábřeh-Družstvo

Petr Lexa Přendík stále v obvodě něco objevuje. V posledních třech letech se věnoval městské čtvrti Zábřeh-Družstvo stojící hned vedle radnice Ostravy-Jihu. „Zrovna předevčírem oslavila sto let své existence a tady jsem o ní napsal knihu, která nyní putuje do tiskárny.“

Čtvrť Zábřeh-Družstvo vznikalo jako prvorepubliková čtvrť, ale dostavovala se ojediněle až někdy do osmdesátých let. Původně byl kdysi na místě Družstva jeden velký rybník, který se kolem roku 1800 přeměnil na pastviny.

“V roce 1921 odkoupilo tyto pozemky Obecně prospěšné stavební a bytové družstvo ve Vítkovicích a začalo stavět nové zahradní město, úplný opak dělnických kolonií, aby domy nepřipomínaly šeď a uniformitu kolonií. Chtěli vytvořit něco moderního. A když se tam člověk prochází, zjistí často až na druhý pohled, že je zde celá řada prvorepublikových vil často i s původními dochovanými interiéry,“ říká Petr Lexa Přendík.

Před radnicí bývaly rybníky, americké bombardování zničilo celou ulici

Má rád období kolem roku 1600, protože z této doby má Zábřeh dochovánu řadu detailních písemných památek a dokumentů a dá se z nich sestavit, jak tehdy Zábřeh vypadal.

„Máme urbáře, máme mapy, takže víme, že tady před radnicí by se před námi tehdy rozkládaly rybníky, které se táhly od Bělského lesa až k městskému stadionu. Ale všeobecně mě baví období od roku 1890 do období druhé světové války. Tam je velice vidět celý ten rozmach zdejších obcí a vůbec Ostravskokarvinska,“ říká kronikář Ostravy-Jihu.

Na těžkém období druhé světové války ho zajímá pohled obyčejného malého člověka na takové dějinné období. A samozřejmě vypjaté momenty amerických náletů i sovětského osvobozování Ostravy. „K tomu jsme také vydali knihu a udělali jsme ji za pět minut dvanáct. Mluví v ní pamětníci, z nichž nikdo se už vydání knihy nedočkal,“ říká Petr Lexa Přendík.

Například americké bombardování v létě 1944 mířené na Vítkovice postihlo Zábřeh docela těžce. „Byla tady ulice Karpatská a Hollarova. Jedna z nich se nyní jmenuje příznačně V Troskách. To byla taková luxusnější ulice postavená na přelomu dvacátých a třicátých let vedle zábřežského hřbitova. A když přišel 29. srpna 1944 americký nálet, tak podstatě celá ta ulice byla vybombardována, protože Zábřeh ležel blízko Vítkovic a té velké chemičky Rütgers. Tak to schytal,“ líčí kronikář a dodává, že během nějaké třičtvrtěhodiny zemřelo v troskách domů 128 lidí a bomby opravdu markantně poškodily řadu objektů.

První publikace? Kronika česká, kterou psal v osmi letech

Kdy Petr Přendík poprvé u sebe pozoroval zájem o historii? Když jde občas přednášet do škol, bere sebou svou první kroniku. Jmenuje se Kronika česká a začal ji psát někdy v osmi letech, kdy do ní začal opisovat pasáže z vlastivědy a maloval si k nim obrázky.

„To byl asi první impuls a pak jsem měl hodně velké štěstí na učitele dějepisu. Jedna z nich, paní Šárka Feketsová mne poslala za školu na dějepisnou olympiádu, která se jmenovala S bílým koněm ve znaku o dějinách Ostravy. A tam to začalo – otevřel jsem obří knihu Dějin Ostravy a když jsem jí listoval, zjistil jsem, co Ostrava všechno je a jak to s ní všechno bylo. A už mne to baví nějaký dvacátý rok,“ usmívá se mladý kronikář obvodu Ostrava-Jih.

Nejdůležitější pro Zábřeh a Hrabůvku bylo protažení vlečné dráhy

Co bylo pro obce Zábřeh a Hrabůvka tím hlavním milníkem v jejich vývoji? Tady Petr Přendík u Zábřehu jmenuje rok 1887. Tehdy byla přes Zábřeh protažena vlečná dráha ze svinovského nádraží do Vítkovických železáren.

„Tím se Zábřeh napojil na železnici a kolem této železnice vznikly do konce 19. století všechny ty průmyslové objekty. To byl ten prvopočátek a do první světové války se Zábřeh velmi proměňoval. Tam lze číst všechen jeho velký stavební vývoj,“ říká.

V případě Hrabůvky zase kronikář Petr Přendík mluví o dědině, která dlouho spala. „Nebylo tam mnoho průmyslu, ale důležité u Hrabůvky bylo, že stála mezi železárnami v Pobeskydí a Vítkovickými železárnami. Vedla jí stará místecká silnice, která tu byla už od středověku, a po ní začaly oběma směry putovat výrobky a všechno možné. A Hrabůvka na tom profitovala. Sedláci začali najednou nabízet dopravu koňmo mezi železárnami, nemuseli už tolik na pole a zakládaly se při té cestě první hospody, ubytovny a první kolonie. Hrabůvka tak začala těžit z dopravy,“ líčí kronikář.

S Jarkem Nohavicou seděla tři roky v lavici

Velkou patriotkou obvodu Ostrava-Jih je paní Dana Gurecká, která pracovala půl století v ostravských knihovnách, kde byl ve své době krátce jejím kolegou i Jarek Nohavica.

„Byl to i bývalý spolužák, se kterým jsem seděla tři roky v lavici, když jsme oba dálkově studovali Střední knihovnickou školu a přednášky měli v někdejším Domě kultury VŽKG. Jarek pro ostravskou knihovnu později potom dělal i řadu minikoncertů a chvíli s námi jako knihovník pracoval v Knihovně města Ostravy. Osmnáct ženských a Jarek,“ směje se Dana Gurecká.

A vzpomíná, jak dnešnímu slavnému bardovi s kolegyněmi v době, když už začal koncertovat, zdůrazňovala: „Jarku, tu maturitu musíš udělat. Nevíš, co tě v životě čeká.“

Dana Gurecká se narodila v kolonii vedle chemičky MCHZ v Nové Vsi. Když jí byly dva roky, tak se její rodina v roce 1950 přestěhovala do takzvaných dvouletek u ulice kpt. Vajdy v ostravském Zábřehu.

„Ta čtvrť se po pár letech začala nazývat Stalingrad. Tenkrát byly kolem dvouletek, v nichž jsme bydleli a bydlím dodnes, jen louky a pole a hned pak Bělský les. Těch domů tam vzniklo patnáct a bydlím v jednom z nich pořád, protože je to moc pěkné bydlení. Nechtěla jsem to tam nikdy opustit, ani když jsme později s manželem dostali nový byt v sídlišti Dubina. Tak tam šli moji rodiče, jim už v pozdějším věku vyhovoval výtah v novostavbě a líbily se jim vymoženosti nového sídliště,“ vzpomíná Dana Gurecká.

Do Bělského lesa jako dítě a potom se svými dětmi. A dnes na kole

Oblast dvouletek bez paneláků si pamatuje dobře někdy od pětapadesátého roku, chodila v místě i na základku a na střední školu.

„Pořád jsou dvouletky velmi pěkným sídlištěm. Dnes tam už máme vzrostlé stromy a především ani ne pět minut cesty do Bělského lesa, kam jsme chodili řádit jako děti a já později i se svými dětmi. Dnes jezdím do Bělského lesa na kole nebo na vycházky se svými dvěma psy, třeba i na pivo, buď na minigolf, nebo až nahoru na Kolibu na rozhraní Zábřehu a Staré Bělé. Já to tam opravdu miluju a jsem strašně ráda, že tam mohu bydlet,“ říká patriotka obvodu.

Dvouletky, kde bydlí, stojí kousek za hotelem Helbich a jsou to podle ní pořád krásné cihlové domy. „Nemají sice výtah, ale aspoň si udržuji fyzičku. Mám to tam opravdu moc ráda. Nejraději bych byla, kdybych tam mohla bydlet pořád až do dne, kdy mne z bytu jednou vynesou,“ směje se.

Byly to velkoryse vyprojektované domy, ale přišlo šetření

Její dům a další domy se jmenovaly „dvouletky“, protože vyrostly na několika místech v Ostravě při takzvaném dvouletém plánu. „Ty naše byly v letech 1947 původně velkoryse projektované. Celkem třináct domů mělo mít třeba shoz odpadků šachticí, další vymoženosti a nahoře jednopokojové mansardové byty a měli bychom i výtah, tito architekti si dokonce vzali inspiraci z ciziny, dole udělali prádelnu a mandlovnu. Jenomže přišel osmačtyřicátý a šetření. Ale strašně moc lidí za tu dobu se do těch bytů chtělo stěhovat, bydlelo tam hodně doktorů a inženýrů,“ popisuje Dana Gurecká.

Poblíž dvouletek stálo v jejích dětských letech jen pár původních stavení, například sedláka Sýkory, s jehož synem Dana Gurecká chodila i do základní školy.

„Jeho táta ta pole prodával nebo byl přinucen prodat,“ vzpomíná. „Na těch polích a polní cestě jsme si hráli. Byl to ráj, všude jsme tam běhali a hráli si na pískovišti, které nám vystavěli rodiče, když sázeli kolem domů ty dnešní stromy. Tehdy ještě nestálo náměstí SNP a nebyla tam žádná obslužnost s obchody jako dnes.“

Smrděla Nová huť, chemička, hlavně koksovny

Až koncem padesátých let prošlo území novou výstavbou. „Nejdříve tam postavili polikliniku, v roce 1959 potom obchodní dům a naposledy poštu. Předtím tady byl jen takový provizorní prodej, byl tam jen nějaký konzum, kde bylo všechno možné. Když vystavěli další obchody a obchodní dům, tak už jsme kvůli větším nákupům nemuseli až do centra Ostravy nebo do centra Vítkovic,“ vzpomíná Dana Gurecká.

Samozřejmě že pamatuje „černou“ Ostravu. „Když bylo jižní proudění, tak k nám šel smrad z Nové huti, potom i z Paskova, ale ten voněl spíše dřevem. U nás smrděla chemička Julia Rütgerse, který i několikrát bouchnul, jednou i tak, že vyletěla okna až u nás. Dnes je to hodně velký rozdíl, ty fabriky už tolik po úpravách nesmrdí a ovzduší není tak znečištěné, jako když v Ostravě bývala koncentrovaná průmyslová výroba. Tedy hutě, šachty a zvláště koksovny, a že těch tady v Ostravě bylo. Jen někdy přijde inverze a je to horší. Kdysi když jste přišel k oknu, tak na parapetech byl každé ráno popílek z koksoven. Vždycky když chladili koks. Ale horší to měli lidi v centru Ostravy, kteří bydleli přímo naproti Karolíně,“ vzpomíná Dana Gurecká.

A vzpomíná na rudou záři nad Ostravou. „Kdo jel v tramvaji kolem vysokých pecí, mohl vidět při odpichu tekoucí žhavé železo. To se každý večer rozlila po večerní obloze rudá záře. Někdy nad komíny i hořelo takovými plameny, nějaký technik by určitě věděl, čím to bylo. Asi nějakými plyny,“ usmívá se pamětnice.

Pamatuje letiště, první letec bydlel u nich v domě

Pěkné vzpomínky má také na bývalé letiště v Hrabůvce, na které dnes jen upomíná bývalý hangár, ve kterém je prodejna řetězce Hruška.

„Jako dítě pamatuji, že z toho letiště otec lítal na služební cesty a my jsme mu s mámou vždy chodily naproti, když se z nich vracel domů. Letiště bývalo za hospodou Dakota, kdysi tam místo paneláků byly jen louky, které sahaly až ke kostelu v Hrabůvce. Na těch pozemcích vzniklo v třicátých letech letiště, první letadlo tam přistálo někdy v roce 1937. A v našem domě bydlel pan Antonín Režný, který tím vůbec prvním letadlem přiletěl nejprve jako mechanik, ale brzy se stal i pilotem. S jeho synem se hodně přátelím, zůstal u nás ve dvouletkách bydlet,“ vzpomíná pamětnice.

Tati, cos přivezl? Vítala otce, když vystupoval z Dakoty

Letiště tvořila zpočátku nízká výpravní budova a jeden hangár. „A já si vzpomínám a dodnes vidím, jak ta Dakota, které u nás po roce 1948 létaly už jen krátce, s tatínkem klesala, pak přistála, a on těmi schůdky, které byly hodně vepředu, scházel dolů. “A tati, cos přivezl?” to mně zajímalo nejvíce. Potom mě ještě hodně fascinoval ten pytel na vítr, který byl na tom hangáru,“ vzpomíná.

Pamatuje si také na ozdravné lety pro děti, při nichž prý tlak ve vyšších výškách působil dobře na průdušky. „Taky jsem letěla, ale pamatuji si z toho hlavně jen ten interiér letadla, pana Režného a dřevěné lavice jak u hospody nastavěné za pilotem, na těch jsme při těch ozdravných letech jako děti seděly. Ale nejvíce mi utkvělo v paměti, že mi koupili na ten let nějakou sušenku. Na přelomu padesátých a šedesátých letiště zrušili, protože sídliště se rozrůstalo a postavili Mošnov. Ale ještě počátkem sedmdesátých letech na starém letišti fungoval aeroklub pro letecké modeláře. Letiště bylo moc fajn,“ říká Dana Gurecká.

Klavírista z Flaminga hrál Ježka, stala se knihovnicí

Za jejího mládí ještě jezdily po celé Ostravě dřevěné tramvaje, takzvané „lokajky“ a tramvaj číslo 2 už tehdy jezdila po stejné trati jako dnes, jen se její trasa protahovala tak, jak se stavěly další části sídlišť a přibývaly domy.

„Do našeho kulturáku jsem chodila deset let na klavír, v protějším domě bydlel Vladimír Figar, klavírista z Flaminga. Umřel brzy, ale byl to klavírní fenomén a machr, však Maruška Rottrová na něho pořád vzpomíná. Jeho koncert byl vyvrcholením našeho absolventského koncertu, hrál tehdy Bugatti step, ten známý Ježkův majstrštyk,“ říká Dana Gurecká.

Její čtenářská vášeň vyústila v půlstoletí práce v mnoha ostravských knihovnách. „V těch padesátých letech jsme si v první knihovně v Zábřehu půjčovali jako děcka knihy Čuk a Gek, Daleko od Moskvy, Čapajev a Jak se kalila ocel a ještě nám vždy knihovnice přihodila knihu od nějakého sovětského autora s tím, že si ji musíme určitě přečíst,“ směje se. Knihovnickou práci milovala, vždyť jako knihovnice dvanáct let přesluhovala i v důchodu.

„Složení čtenářů se však po devětaosmdesátém změnilo, ovlivnila to výrazná změna života, zůstali ti věrní a celoživotní, důchodci. Čtenářů střední věkové vrstvy však hodně ubylo a lidi často přišli do knihovny jen pro povinnou četbu. A když se vás pak vysokoškolák zeptá, jestli ten Kosmas nenapsal něco tenčího, tak byste ho nejradši tou knihou majzli přes hlavu. Protože Kosmas napsal jen tu svou kroniku,“ říká Dana Gurecka, která však v poslední době pozoruje, že čtenářů knihoven přibývá.

Metař Bedříšek a trhovkyně Atanaska

Vzpomíná na „figurky“ ze Zábřehu a Hrabůvky, například na obecního metaře Bedříška ze začátku šedesátých let.

„Byl trošku bláznivý, ale pečlivý. Jezdil tak, jak to vidíte na starých fotkách, s vozíkem a v té naší čtvrti udržoval a zametal chodníky. Popeláři samozřejmě vyvezli odpadky a on to dočišťoval. Ale lidé tehdy nedělali takový nepořádek jako dnes, bylo to asi tím totalitním společenským drilem,“ říká Dana Gurecká.

Vzpomíná také ráda na bulharskou trhovkyni Atanasku, která prodávala na tržišti za náměstím SNP. „Přišla sem s Bulhary, kteří do Československa přišli po pronásledovaných Řecích, začali se věnovat zahradničení a ty své produkty začali prodávat na tom tržišti. Atanaska měla svou zeleninu opravdu skvělou, oni ji pěstovat nějak umějí a věnují se tomu, i když tady v Česku sluníčko není takové jako u nich dole. Prodávala tam od šedesátých let strašně dlouho. Už sice umřela, ale na tom tržišti za náměstím, které se postupně rozšířilo a drží se dodnes, prodávala tu svou mrkev, celer, petržel a bůhví co ještě možná před pěti lety,“ vzpomíná pamětnice Dana Gurecká.

Když byli na ubytovně lidé z Angoly, létaly hrnce z oken

Vzpomíná i na řecké imigranty, kterým československá vláda nabídla ve čtyřicátých letech při občanské válce v Řecku pomoc a azyl. „Měli jsme za školou řecký dům, to byl třípatrový dům se třemi vchody, kde bydleli jen Řekové. Měla jsem třeba spolužačku Despinu Georgiadu, ale byli to zlatí lidé. Pak jsme zažili, jak za Helbichem postavili tři ubytovny. Nejdříve jimi prošla vietnamská vlna, ti byli a dodnes jsou aspoň slušní a pracovití, pak Kubánci, to už bylo veselejší a pak jsme tam měli i Angolany. To tam lítaly věci z oken o podobně,“ vzpomíná Dana Gurecka.

Nůžky, nože, brousím! A ukradené slepice

Pamatuje také na první kočovné Cikány, když přijeli do Ostravy ještě před zákazem kočování, který vyšel v listopadu roku 1958. „To už se sídliště rozrostlo a v místech, kde je dnes v Bělském lese minigolf a tři vysoké věžáky, tak tam byl les až nadoraz k hlavní Čujkovově cestě. A tam jednou, když jsme s mámou šli na nákup, jsme uviděli tábořit cikánské vozy ze Slovenska. Rozbili si tam tábor a stany, udělali si tam ohniště, kolem byly cikánky v širokých suknicích a chlapi, někteří z nich byli drotári, česky dráteníci,“ vzpomíná.

Právě drotári chodili do vchodů domů, na všechny nájemníky zvonili a volali: „Hrnce drátovat, nože brousit!“ Cikánky zase prý bývaly i neodbytné, daly třeba nohu mezi dveře a „paničko, hádat z ruky.“

„Lidé, kteří měli u nás ještě hospodářství, tak opravdu přišli i o pár slepic, které si ty cikánské ženy strkaly pod ty široké sukně,“ vzpomíná Dana Gurecká a dodává, že brzy po příjezdu prvních cikánů do Ostravy přišlo nařízení: neotvírat dveře, když tak vždy na řetízek.

Zdroj: Jsem z Jihu! Proč se tu žije nejlépe v Ostravě? | Patriot Magazín

Jsem ze Staré Bělé! Proč se tu žije nejlépe v Ostravě? 

Jsem ze Staré Bělé! Proč se tu žije nejlépe v Ostravě? 

​Stará Bělá je rozhodně dobré místo k bydlení.

Vedení tohoto ostravského městského obvodu si to rozhodně myslí a dokazují to počty obyvatel, které jako jednomu z mála ostravských městských obvodů neklesají, ba v poslední době stále mírně rostou.

Děje se tak proto, že do okrajové části Ostravy se přestěhovávají lidé z centra města, kteří chtějí žít mimo městský ruch. Ale hlavně proto, že se tady, ve čtvrti plné domků, usedlostí a chalup a venkovského života prostě dobře žije.

„Vím, hodně lidí z Ostravy odešlo, týká se to všech částí města, ovšem kromě okrajových obvodů. I ostatní vesnice, které už jsou mimo Ostravu za námi, rostou. Je vždy lepší bydlet poblíž města, které poskytuje kulturní, společenské a sportovní zázemí a dnes je takový trend. Navíc je tady skvělé spojení do města. Za pět minut jste autobusem na Dubině, tam sednete na tramvaj a za dalších deset patnáct minut jste u radnice. To je velká výhoda,“ říká starosta Staré Bělé Mojmír Krejčíček.

Starosta Mojmír Krejčíček. Foto: Petr Broulík

Ve Staré Bělé je podle něho funkční téměř celá infrastruktura, chybí jen pokrytí celé obce kanalizací. „Ale to je celoměstský problém. Je tady mateřská i základní škola, takže o děti je postaráno. Máme zdravotní středisko, obchod, takže místní tady mají dost velký standard,“ říká starosta.

 

Obec už nemá své stavební parcely, ty už jsou jen soukromé

Jen další rozvoj bydlení ve Staré Bělé omezuje z jedné strany sídliště a z druhé strany chráněná krajinná oblast Poodří. „Případný stavební rozvoj obce limituje soukromé vlastnictví všech pozemků. My jako městský obvod nevlastníme prakticky žádné stavební pozemky, máme nějaké polnosti a malou rezervu, ale to je opravdu minimum. Nové domy vznikají hlavně na soukromých pozemcích, které si někdo z města třeba koupí,“ říká starosta Mojmír Krejčíček.

A vyjmenovává, čím se za posledních třicet let život obyvatel v obci zlepšil. Stará Bělá má dnes rekonstruovanou školu a novou nástavbu na škole, ve které jsou byty a nové učebny, na přelomu osmdesátých a devadesátých let se postavilo zdravotní středisko.

„Také tam je nástavba s malometrážními byty pro mladé manžele, stará škola se změnila na středisko pro seniory s šestnácti byty, postavilo se spoustu kilometrů chodníků v obci, opravilo se mnoho silnic, proběhla plynofikace a postavila se páteřní kanalizace, odkanalizovala se celá oblast Folvárek k Bělskému lesu,“ říká starosta.

Stará Bělá rozkvétá a čeká ji velká budoucnost

Kronikář a patriot městského obvodu Oldřich Dlouhý doplňuje výčet o další zařízení, která zpříjemňují obyvatelům Staré Bělé život.

„Je tady koupaliště, sedmikurtové tenisové hřiště, spousta cyklostezek. U dolní školky se intenzivně budují různé prolézačky pro děti a poměrně hodně dětí tento prostor využívá. Myslím, že za posledních tak čtyřicet let se tady udělalo v oblasti pro zlepšení života místních šíleně moc práce a nikomu by tady nemělo asi nic chybět. A teď v červenci začala závěrečná oprava silnice přes Starou Bělou,“ říká kronikář. Míní, že obec v současnosti rozkvétá a že má i velkou perspektivu do budoucna.

Obvod Stará Bělá chystá ještě odkanalizovat oblast přímo u Bělského lesa, protože tam kanalizace končí v lese, kde je zdroj pitné vody. Další dva projekty se týkají zakonzervovaného zdroje vody v Sýkorově dole.

„Kaňon Starobělského potoka, který ústí do Odry, má obrovský spád a povodí potoka je také velké, asi tisíc hektarů. Ten spád potoka vyžaduje zvláštní technické řešení, které kanalizaci samozřejmě prodraží,“ vysvětluje náročnost projektů kanalizace Mojmír Krejčíček.

Zpočátku tu stálo jen pět usedlostí včetně hospody

První zmínka o obci Stará Bělá pochází z roku 1272, takže příští rok městský obvod oslaví 750 let od této zmínky, kdy olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku tuto obec dal v léno, tedy do správy třem bratrům bratřím Helmholdovi, Otovi a Gunterovi z Velinu.

„V té věnovací listině je uvedeno, že tady stálo tehdy pět usedlostí včetně hospody,“ říká starosta a dodává, že později v obci vznikly dvě středověké tvrze. Původně tu byly vlastně církevní pozemky, pak obec přešla pod petřvaldské panství.

Kronikář Oldřich Dlouhý říká, že Stará Bělá nebyla už v té době žádná bezvýznamná ves, žili tu lidé, kteří na lénech pracovali, jak popisuje pan Jiří Stibor ve své kronice Staré Bělé.

„Až po roce 1918 začaly s obcí takové šachy, jednou patřila pod velkou Ostravu, pak zase ne. Jednu dobu patřila pod Frýdek-Místek, a teď je městskou částí Ostravy a její rozloha se od té doby už jen zmenšovala,“ říká Oldřich Dlouhý. „Dříve například patřilo pod obec Stará Bělá původní letiště, které si ovšem Ostrava časem přivlastnila pod sebe.“

Byla tu hranice mezi Říší a Protektorátem

Starosta Mojmír Krejčíček přibližuje, že do roku 1940 byla Stará Bělá samostatnou obcí, za protektorátu byla do roku 1945 připojena k Moravské Ostravě. „Tehdy se Stará Bělá stala hraniční částí Ostravy mezi Německem a Protektorátem. Hranicí totiž byla řeka Odra a tady ve Staré Bělé sídlila finanční stráž na protektorátní straně a německá stráž na straně Třetí říše. Třeba Polanka už byla v německé říši,“ říká starosta.

Po roce 1954 se Stará Bělá stala opět samostatnou obcí a po roce 1960 součástí okresu Frýdek-Místek. V roce 1975 došlo k reorganizaci okresů a od té doby je Stará Bělá až dosud součástí Ostravy, konkrétně spadla pod obvodní národní výbor Ostravy 3.

„Po roce 1990 jsme se stali samostatným městským obvodem Ostravy se svým zastupitelstvem a úřadem,“ říká starosta Mojmír Krejčíček a popisuje, jak Stará Bělá přicházela „oklešťováním“ postupně o některé části svého území.

Přišli o Cigánku, o kus Bělského lesa, sídliště nechtěli

„V roce 1960 jsme přišli o osadu takzvanou Cigánka, v níž dodnes vlastníme dva rodinné domky. Osada je dnes součástí Krmelína. Přišli jsme také o část Březí v Bělském lese, to je část, kudy kdysi vedla tramvajová linka jednička a ta dnešní ulice U Lesa, kde ještě dodnes stojí za Bělským lesem rodinné domky, až po hotel Helbich, to vše bývalo ještě za první republiky součástí Staré Bělé,“ říká starosta a kronikář dodává: „Takže nás dost obrali.“

To ale není vše. „Pak jsme ještě přišli o celá kasárna, takže hranicí Staré Bělé je dnes cesta z Hrabůvky do Zábřehu nebo Výškovic. A v sedmdesátých letech jsme přišli o velkou část polností, celé dnešní sídliště Bělský les a část sídliště Dubina stojí na bývalém katastru Staré Bělé,“ říká starosta.

Obec však zvláště v případě sídlišť moc nelituje. „Například sídliště Bělský les mohlo být po roce 1990 naše. Ale mít v obvodě jako část rodinnou zástavbu a část jako sídlištní, to vedení obce tehdy zamítlo a dnes nám to připadá jako rozumné. Problémy jsou na sídlišti a na vsi diametrálně odlišné, i voliči, obyvatelé a lidské vztahy obyvatel v takových čtvrtích jsou hodně jiné. A tak jsme se sídliště dobrovolně a spíše logicky tehdy zřekli. Co bychom s tím sídlištěm tady na obci dělali?“ shodují se starosta i kronikář obce. Ostatně ve Staré Bělé kromě tří bytových domů nestojí žádný klasický panelák.

Rodák léčil Kubiše a Gabčíka, před gestapem spáchal sebevraždu

Kronikář Oldřich Dlouhý podotýká, že vývoj Staré Bělé velice ovlivnila blízkost průmyslových podniků, jako byly Vítkovické železárny, šachet jako byl důl Jeremenko či Nové huti přezdívané mezi lidmi Donbas. „Spousta lidí odsud tam pracovala a stávali se takzvanými kovozemědělci, kteří se přestali zcela živit polními pracemi a dělali na záhumencích jen odpoledne nebo o sobotách či nedělích,“ popisuje kronikář Oldřich Dlouhý.

Asi nejznámějším rodákem ze Staré Bělé je lékař Břetislav Lyčka, který se narodil 24. května 1903. Vystudoval všeobecné lékařství na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a nejdříve působil na Moravě a potom jako městský lékař v Praze-Karlíně. V době protektorátu působil jako odbojář a člen sokolské odbojové skupiny Jindra. Velkým sokolem už byl ve Staré Bělé.

Hrdina 2. československého odboje doktor Břetislav Lyčka organizoval v Praze ilegální schůzky s parašutisty a obstarával jim falešné doklady. „Po atentátu na Heydricha léčil ze zranění Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše. Po vyzrazení zanechal v úkrytu svou ženu a uprchl do jiného bytu, v němž s učitelem Františkem Kotrbou po obklíčení gestapem spáchal sebevraždu,“ říká Oldřich Dlouhý.

Kronikář Oldřich Dlouhý. Foto: Petr Broulík

Stará Bělá také zažila 11. července 1944 za Protektorátu tragický závěr příběhu odbojové skupiny Karla Břenka. Tato pětičlenná skupina mladíků z Ostravska například vyloupila německý obchod se zbraněmi a poté přepadla budovu německého úřadu práce, kde spálili kartotéku, díky čemuž okupanti ztratili přehled, koho poslat a koho ne na nucené práce do Německa.

V jednom z domů ve Staré Bělé se ukryl Karel Břenek s dalšími odbojáři, z jeho původní skupiny už však zůstal po odvetných akcích gestapa jen on sám. Jeho synovec Alois i bratři Madryovi byli už dříve zatčeni a zabiti v koncentračním táboře.

Karel Břenek pár dnů před osudným 11. červencem 1944 unikl se spolubojovníky z přestřelky na hřbitově ve Vratimově. Past tam na něho nalíčilo gestapo a konfident, zradivší člen skupiny. Karel Břenek při této přestřelce zastřelil jednoho gestapáka, další zranil. A unikl.

O tři dny později sto členů gestapa obklíčilo úkryt Karla Břenka ve Staré Bělé. Dne 11. června 1944 se na půdě domu schovávalo celkem pět lidí, z toho jedna dívka Lída Mutinová. Protože nechtěli ohrozit další členy rodiny, raději se všichni zastřelili, těžce zraněná Lída zemřela zakrátko v nemocnici.

Rekonstruovali lurdskou kapličku, kterou postavil vyléčený pacient

A co Stará Bělá nabízí turistům? „Máme tu moc pěkná místa,“ ujišťuje starosta. U Polaneckého mostu je například pomyslná vstupní brána do chráněné krajinné oblasti Poodří, ve směru na Krmelín jsou tu krásné výhledy na Beskydy a na druhou stranu do lázní Klimkovice. Za návštěvu určitě stojí Bělský les, obyvatelé okolních sídlišť ho ostatně kvůli zeleni a přírodě hojně navštěvují.

Čtěte také: Jsem z Vítkovic! Proč se tu žije nejlépe v Ostravě?

„Od roku 1911 tam stojí Lurdká kaplička. Tu z vděčnosti postavil jeden pacient takzvaného Rekonvalescentu, postaveného pro pacienty Vítkovické nemocnice, jedné z nejmodernějších v rakousko-uherské říši. Tento muž, který prý díky zázrakem unikl smrti poté, co se těžce zranil ve Vítkovických železárnách, postavil ze sesbíraných kamenů v lese v Bělském lese malou kapličku panny Marie Lurdské. Do současné podoby ji upravily řádové sestry sv. Karla Boromejského, které ozdravovnu spravovaly, letos se dokončila celková rekonstrukce kapličky a je u ní nová, zajímavá křížová cesta, jejíž zastavění jsou kombinací dřeva a kovu. Je to dnes velice pěkné pietní místo a rozhodně stojí za to ho navštívit,“ láká starosta Mojmír Krejčíček a dodává, že na rekonstrukci se podíleli kromě obce Stará Bělá i soukromí dárci a přispěl i obvod Ostrava-Jih.

Starosta chránil před radiací z elektráren, kronikář je vášnivý sběratel

Starosta Mojmír Krejčíček se ve Staré Bělé také narodil. „I když jsem byl vlastně dlouho zčásti pryč. Studoval jsem pět let počítačovou matematiku v Olomouci. Od roku 1990 do roku 2014 jsem jezdil po jaderných elektrárnách v Čechách a na Slovensku a dohlížel na radiační ochranu elektrárny a osob. Procestoval jsem toho docela dost, ale vždy jsem se vracel do Staré Bělé na víkendy,“ říká.

Také kronikář Oldřich Dlouhý je rodákem ze Staré Bělé. „Žil jsem stále tady, mám vystudovaný obor svařování a tepelné zpracování kovů na Vysoké škole báňské, takže jsem dělal na Nové huti, na válcovně, závodě 14. Od roku 1994 jsem se snažil obchodovat se železem,“ říká kronikář, který je zároveň velký sběratel a celý život ho baví historie.

Pochází z učitelské rodiny, otec byl profesor češtiny a dějepisu a měl i nějaké funkce ve školství. „Než ho zlikvidovali v roce 1969, skončil jako učitel na učilišti,“ usmívá se Oldřich Dlouhý, který sbírá staré pohlednice, odznaky a všechno, co se týká Staré Bělé.

V létě chodili na vodu k Odře, v zimě bruslili, kde se dalo

Mezi „jeho“ místa dětství patřila Odra. „Chodili jsme tam jako děti skoro každý den v létě na takzvaný Holaňův kút, tehdy to nebylo zdaleka tak zarostlé nálety jako teď, byly tam dvě tři opravdu nádherné pláže, takže tam bylo velice slušné koupání. Pak rád chodím na hřiby do lesa, který se jmenuje Palesek,“ ukazuje patriot Staré Bělé.

Také starosta trávil dětství u Odry. „Na koupaliště jsme ani nechodili, protože řeku jsme měli blízko. V okolních lesích jsme znali každý strom, měli jsme i krásné místo na soukromém pozemku mezi rodinnými domy. Byla tam taková mýtina, odtud byl nádherný výhled až do Polanky, pěkně se tam sedávalo. Zimu jsme trávili směrem na Výškovice na severním svahu, říká se tomu U Kříža, kousek byla boží muka. Tam jsme chodili jezdit na lyžích a na saních. Bruslili jsme na místních rybnících, na Malíkově, Adamusově nebo na Nováčkově rybníku, na horním konci zase na Zámčiskách. Na každé volné vodní ploše, když mrzlo, hned jsme to upravovali. Třeba i na potoku nebo v příkopech. Jako děcka jsme to tady měli ideální. A rádi na dětství vzpomínáme,“ shodují se.

Starosta Mojmír Krejčíček připomíná, že ve Staré Bělé je bohatá spolková činnost, která sahá až do založení Sokola v roce 1893. Už v roce 1907 vznikl v obci velocipedický oddíl, který cyklo nadšenci pod vedením Oldřicha Dlouhého už někdy před patnácti lety obnovili a prakticky každý týden pořádá nějaký cyklovýlet do okolí.

V roce 1910 vznikla ve Staré Bělé Orelská jednota a také další sportovní spolky, na jejichž společném průvodu v roce 1946 pochodovalo na šest set lidí.

„Hrál se tady fotbal, hokej, hrálo se tu divadlo, za první republiky tu působil mužský pěvecký sbor. Když jsem se díval, které spolky v roce 1940 Němci po okupaci v obci zakázali, tak to byly plné dvě á čtyřky prvorepublikových spolků,“ říká Mojmír Krejčíček.

Na Starobělskou pouť se sjíždějí desítky tisíc lidí

Nejznámější společenskou akcí v obci je tradiční Starobělská pouť, která do této okrajové městské čtvrti už od nepaměti každoročně přiláká desítky tisíc návštěvníků z celé Ostravy a okolí.

„Teď už samozřejmě kvůli covidu dva roky nebyla, ale bývá tu při ní přes dvě stovky stánků, troje kolotoče, prostě obrovská akce. Je to asi největší akce v Staré Bělé, samozřejmě Sokolové pořádají pochod Starobělské Zámčiska a jsou tady různé turistické okruhy,“ vyjmenovává starosta tradiční akce.

Obec také obnovila Starobělské dožínky, které se v obci pořádaly v padesátých a šedesátých letech minulého století. „Nově jsme začali pořádat průvod sv. Martina či pálení čarodějnic, stavíme na Vánoce Betlém. Snažíme se být v těchto akcích nejlepší v Ostravě,“ říká starosta.

Pokrokový farář měl jako jeden z prvních automobil a telefon

Mezi kronikami, které o Staré Bělé v minulosti vznikly, pokládá Oldřich Dlouhý spis Brušperk a jeho okolí z roku 1834. „To je čtivý a zajímavý spis, který popisuje i nějaké zajímavé události ze Staré Bělé. A poté existuje ještě farní kronika, kterou psal farář Fabián Gregárek, který je i pro dnešní katolíky rozporuplnou osobností,“ říká kronikář.

Farář Fabián Gregárek se narodil roku 1861 v Troubkách na Přerovsku a žil a působil ve farnosti Stará Bělá od roku 1893. „Byl to na svou dobu, ale i na tu dnešní, opravdu zvláštní duchovní. Stal se například jedním z prvních majitelů automobilu na Ostravsku, začal elektrifikovat a budovat vodovod ve Staré Bělé. Od roku 1911 byl vlastníkem první telefonní stanice v obci, od roku 1926 vlastníkem prvního radiopřijímače,“ vypočítává starosta Mojmír Krejčíček.

Farář zařídil, aby do velké války neodvedli sedlákům tolik koňů

„Domluvil vodovod z Vítkovic, byl velice podnikavý, takový tvrdý podnikatel. S obcí vedl občas hádky,“ dodává kronikář Oldřich Dlouhý. „Přitom za první světové války pro Starou Bělou mnohé udělal. Měl známosti a díky nim třeba vyjednal, že se nemuselo z obce tolik koní odvést na frontu. Snažil se Bělou chránit, aby dopady související s válkou nebyly na obyvatele tak drastické. Měl samozřejmě asi nějaké mouchy a asi tu víru nebral tak vážně,“ říká Oldřich Dlouhý.

Farář Fabián Gregárek ve svém automobilu. Foto: Archiv města Ostravy

Farář Fabián Gregárek se věnoval také celé řadě sportů, provozoval plavání, bruslení, lyžování, jízdu na koni a na kole. K jeho zálibám patřilo také fotografování. Byl velmi manuálně zručný, ovládal stolařské a zámečnické řemeslo, ve svém domě měl mechanickou dílnu.

„Skončil někdy ve dvacátých letech, protože v prvních letech nové republiky přišlo nařízení, že musejí skončit všichni faráři, kteří sloužili za Rakouska-Uherska. Fabián Gregárek ale žil až do roku 1955. Taková to byla pozoruhodná osobnost a na rozdíl od jiných farářů, kteří zdaleka nezanechali tak hlubokou stopu v obci jako on, nemá ve Staré Bělé pomník ani náhrobní kámen,“ upozorňuje kronikář.

Obci dělá starost budoucnost Zlatého jelena

Jako jeden ze současných problémů zmíní starosta i kronikář problém bývalé hospody Zlatý jelen. Nemovitost získala firma, která v domě chce zřídit sociální byty.

„Samozřejmě se proti tomu bouří celá Stará Bělá. A druhou takovou stavbou je bývalý mlýn ve střední části Staré Bělé. Ten je také v soukromých rukách jedné akciovky, která chce mlýn celý zbourat a slibuje na jeho místě postavit bytový dům. Ale kdy začne, jestli vůbec začne, jestli získá stavební povolení, to je ve hvězdách. Tam se ale nebojíme sociálního bydlení, tam to nehrozí, protože tam budou byty hodně drahé. Pokud to postaví,“ krčí rameny starosta Mojmír Krejčíček.

Dole chybí bývalý obchod. Bude jednou stačit škola?

Dodává, že v dolní části obce chybí minimálně jeden obchod. „Máme prodejny v horní a střední části obce. Kdysi v dolní části obchod býval, ale po malé privatizaci se z něho stal sklad a překladiště masných výrobků a masa z Vysočiny. A začíná nás tlačit, že pokud Stará Bělá dál poroste, přestane nám stačit základní škola a mateřské školky, které nejsou nafukovací. Takže jsme na limitu počtů žáků, a pokud začne nějaká masivní výstavba na soukromých pozemcích, asi bychom se bez dalších školských zařízení neobešli. Navíc zajišťujeme školní docházku pro městské obvody Nová Bělá a pro Proskovice, kde mají školy jen pro první stupeň. Navíc do našich škol chodí některé děti ze sídlišť Bělský les a Výškovic, protože jsme přeci jen vesnická škola, která má jinou strukturu žáků a výuku než sídlištní školy a věřím učitelům a učitelkám, že dobře učí,“ říká starosta Staré Bělé.

Zdroj: Jsem ze Staré Bělé! Proč se tu žije nejlépe v Ostravě? | Patriot Magazín

Učitelky z Jihu získaly ocenění od ministra

Učitelky z Jihu získaly ocenění od ministra

Školství z Jihu výrazně zabodovalo na celostátní úrovni. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyznamenalo dvě ředitelky mateřských škol z našeho obvodu.

Martina Raková z MŠ Formana a Věra Miklušová z MŠ Za Školou převzaly 24. srpna z rukou ministra Roberta Plagy Medaili Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 1. stupně za příkladnou pedagogickou činnost.

Pedagožky přijala následující den na radnici místostarostka Dagmar Hrabovská. „Je to obrovský úspěch a vyznamenání jak pro samotné pedagožky, tak pro celý obvod. Zároveň je to znak toho, že školství na Jihu není založené pouze na slovech, ale snažíme se naše záměry prostřednictvím konkrétních kroků a činů uvádět do praxe,“ uvedla místostarostka Hrabovská

Ačkoliv obě ředitelky dosáhly na metu, která se pro mnohé může zdát nesplnitelná, jejich pedagogické úsilí rozhodně není u konce. Stále mají před sebou nové výzvy. „Chtěla bych rozšiřovat povědomí široké veřejnosti o činnosti mateřských škol, které hrají ve vzdělávacím systému důležitou a občas bohužel opomíjenou roli. Děti totiž u nás získávají základní dovednosti, které jsou klíčové pro položení základů celoživotního vzdělávání,“ zmínila Raková, zatímco její kolegyně obrací pozornost zejména k tomu, aby bylo na pracovišti stále zajištěno příznivé klima.

„Spokojení zaměstnanci přenáší spokojenost na děti. A když jsou spokojené děti, jsou samozřejmě spokojeni i jejich rodiče,“ upřesnila Miklušová, jež zastává názor, že práce ve školství není jednoduchá, ale je krásná. „Žádný den není stejný. Každý den vás čeká něco nového,“ doplnila s tím, že oceňuje, jak milé, tak nemilé zážitky, s nimiž se ve školce setkávají: „Právě ty nemilé zážitky nás posouvají dopředu. Ty před nás staví problémy, které musíme vyřešit, a tím, jak hledáme to správné řešení, tím se stále učíme a tím je naše práce krásná a zajímavá.“

Zdroj: Učitelky z Jihu získaly ocenění od ministra — Čeština

Modernizace Hlučínské ulice zvýší komfort i bezpečnost cestování MHD

Modernizace Hlučínské ulice zvýší komfort i bezpečnost cestování MHD

Lidem, kteří cestují tramvajemi, ale i autobusy městské a příměstské dopravy bude k dispozici moderní a bezbariérová zastávka Důl Odra, která zjednoduší přestupy v obou směrech. Na Hlučínské ulici, v úseku od Sadu Boženy Němcové po ulici Palackého povede kompletně nová tramvajová trať. Původní kolejový rošt vystřídá podstatně tišší systém pevné jízdní dráhy. Dne 1. září totiž začne stavba za více než 110 milionů korun, kterou realizuje statutární město Ostrava ve spolupráci s Dopravním podnikem Ostrava.

„Město Ostrava a jeho Dopravní podnik se společně snaží už několik let dát svým obyvatelům moderní, bezpečnou a pohodlnou městskou hromadnou dopravu. To znamená nejen nejmodernější vozový park, ale také nejmodernější technologie kolejové dráhy a maximální komfort na všech zastávkách. Po společných investicích v Hrabůvce a Zábřehu teď přichází na řadu Přívoz. A určitě to nebude poslední,“ uvedla Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora pro investice.

Nástupiště zastávky Důl Odra se přesunou do prostorově vhodnějšího místa, kde je komunikace širší. To umožní její využívání MHD i příměstskou autobusovou dopravou. Cestujícím tak odpadne chození ke vzdálené zastávce, protože nástupiště zde vznikne v jednom místě. Přidanou hodnotu představuje nejvyšší možné komfortní provedení, jaké dokáže Ostrava a DPO aktuálně zajistit. V jeho rámci se počítá s bezbariérovými nástupišti, zábradlím, přístřešky nebo bezpečným přístupem po přechodu pro chodce. Samotné vybavení zastávek bude plně odpovídat vysokému standardu, který Ostravané znají například z výškovické zastávky Kotva.

Rekonstrukce, včetně změny systému tramvajové tratě z klasického kolejového roštu na systém pevné jízdní dráhy (PJD), vyjde téměř na 45 milionů korun. Bude realizována od 1. září do prosince. Investorem je město Ostrava, stavbu spolufinancuje  Integrovaný regionální operačního programu (IROP) EU.

„Pohodlí nejen cestujících MHD, ale i všech obyvatel Ostravy, kterých se doprava týká, je pro nás důležité. Proto jsme cíleně využili již existující uzavírky mostu na Hlučínské ulici. Kdybychom to letos neudělali, tak by byl příští rok most sice otevřený, ale přišla by omezení v návazném úseku. Takto se nám podařilo vše zkoordinovat a omezení budou jen po nejnutnější dobu,“ dodal náměstek primátora pro dopravu Vladimír Cigánek.

Práce si vyžádají změnu organizace městské hromadné dopravy. Tramvajová doprava bude od 1. září do 11. prosince 2021 v úseku Sad Boženy Němcové – Hlučínská vyloučena. Tramvajové spoje budou odkloněny dle provozních podmínek na Hlavní nádraží, popř. Plynárny. Změny se dotknou i autobusové dopravy, od 1. září do 14. listopadu 2021 dojde ke změnám spojů na linkách: č. 24, 32, 33, 34, 52, 56, 66, 67 a 68.

Po dobu prací budou v Hlučínské a přilehlých ulicích nutná určitá dopravní omezení. Průjezd stavbou po Hlučínské ulici s výjimkou MHD nebude možný.

V první fázi, od 1. září do listopadu, budou moci řidiči směřující na Hlučín využívat stávající „koblovskou“ objízdnou trasu, zřízenou již dříve kvůli opravě mostu přes řeku Odru. Místní obyvatelé by však měli počítat s tím, že kvůli uzavírky Hlučínské nebudou moci tuto ulici využívat pro průjezd do okolních ulic, ale budou muset do těchto oblastí vjíždět do jižní části z ulic Nádražní a Muglinovská, nebo objížďkou po ulici Slovenské do okolních ulic u bývalého Dolu Odra.

V druhé fázi oprav, od listopadu do konce roku, již bude průjezdný Petřkovický most, Hlučínská ulice ale bude stále pro průjezd uzavřena. Řidiči směřující na Hlučín tak budou moci využívat kratší objízdnou trasu po ulici Mariánskohorská a dálniční přivaděč na ulici Slovenská.

Třetí, závěrečná fáze, probíhající od konce roku do jara, pak přinese řidičům postupné uvolnění.

S 1. zářím jsou spojeny další změny v ostravské MHD: Především očekáváme zprovoznění tratě na smyčce Vřesinská, a provoz se obnoví tak, jak jsou cestující zvyklí.

Dále budou na vybraných autobusových, tramvajových i trolejbusových linkách upraveny časové polohy spojů. U linek č. 46 a 76 dojde k prodloužení vedení tras. Linka č. 53 bude zrušena a nahrazena linkou č. 59.

Veškeré podrobnosti najdou cestující na www.dpo.cz/zari2021.

 

Zdroj: Modernizace Hlučínské ulice zvýší komfort i bezpečnost cestování MHD — Ostrava

Začala rezervace vstupenek na zářijové Dny NATO v Ostravě.

Začala rezervace vstupenek na zářijové Dny NATO v Ostravě.

Po loňské koronavirové pauze budou mohou lidé Dny NATO, které se konají o víkendu 18. a 19. září, opět vidět naživo přímo na Letišti Leoše Janáčka Ostrava. Vstup je zdarma, nicméně kvůli kvůli hygienickým opatřením musí mít návštěvníci letos poprvé v historii vstupenky.

První vlna jejich distribuce startuje v pátek 27. srpna ve 14 hodin. Uvolněno bude 15 tisíc lístků na sobotu a 15 tisíc lístků na neděli. Najednou je možné zarezervovat až šest vstupenek. Pořízení vstupenky je spojeno se servisním poplatkem ve výši 15 korun, který slouží pouze k uhrazení nákladů společnosti Ticketportal. O dalších vlnách budou organizátoři s předstihem informovat.

„Pro dodržení maximální povolené kapacity jsme nuceni letos poprvé v historii distribuovat vstupenky, bez nichž nebude vstup do areálu možný,“ uvedl Zbyněk Pavlačík z Jagello 2000, které akci organizuje.

„Abychom urychlili odbavení takového množství lidí, jsou Dny NATO zapojeny do pilotního projektu Národní agentury pro komunikační a informační technologie pro fúzi vstupenky a covidové kompetence – při vstupu se tak bude možné prokázat jediným dokladem,“ dodal.

Rezervace vstupenek a jejich distribuce probíhá exkluzivně pouze prostřednictvím společnosti Ticketportal. Vstupenky není možné získat prostřednictvím jiné prodejní sítě, ani v informačních centrech, ani u vstupů do areálu nebudou zřízena distribuční ani testovací místa.

Prokázání bezinfekčnosti
Při rezervaci vstupenky je nutné vybrat způsob prokázání bezinfekčnosti, který návštěvník uplatní a také zadat jméno, příjmení a e-mailovou adresu. A také si vybrat k návštěvě akce sobotu nebo neděli.

Každý člověk bude moci validovat vstupenku se svým covidovým certifikátem pouze na jeden den.

Nejméně polovina všech návštěvníků z denní kapacity musí mít podle hygienických nařízení ukončené očkování (nejméně 14 dní) nebo doložit doklad o prodělání onemocnění covid-19 do 180 dní od nákazy. Druhé polovině bude stačit platný test o bezinfekčnosti, tedy negativní PCR test ne starší než 7 dní nebo negativní antigenní test ne starší než 72 hodin. Jednu z těchto podmínek musí splnit všichni návštěvníci starší šesti let. Děti do šesti let nebudou muset mít ani vstupenku.

Zdroj: Začala rezervace vstupenek na zářijové Dny NATO v Ostravě – Moravskoslezský deník

Nové termíny workshopů a přednášek pro maminky na mateřské dovolené.

Nové termíny workshopů a přednášek pro maminky na mateřské dovolené.

Workshopy a IT přednášky pro maminky s dětmi na mateřské dovolené byly přesunuty na pozdější termín. Původně se měly konat v srpnu a září.

Městský obvod Ostrava-Jih získal dotaci 370 tisíc za třetí místo v soutěži Obec přátelská rodině. Díky tomu může připravit workshopy a přednášky pro maminky na mateřské dovolené. Srpnové a zářijové workshopy (Online Marketing, Copywring, Správa sociálních sítí) a IT přednášky (Bezpečnost I, Bezpečnost II, Bezpečnost III) se však nakonec budou konat v náhradních termínech, a to v období od října do prosince letošního roku.

Soutěž obec přátelská rodině vyhlašuje od roku 2008 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jejím cílem je zviditelnit obce, které podporují prorodinné aktivity.

Zdroj: Nové termíny workshopů a přednášek pro maminky na mateřské dovolené — Čeština

Ostravská muzejní noc znovu začne před Novou radnicí

Ostravská muzejní noc znovu začne před Novou radnicí

Už dvanáctý ročník oblíbeného kulturního festivalu se koná v sobotu 28. 8. a zapojí se do něj celkem 22 institucí. Ty budou pro své návštěvníky otevřeny až do 22.00 hodin, přičemž zároveň nabídnou zajímavý program, který jak pobaví, tak poučí.

Vše odstartuje společné zahájení před budovou Nové Radnice na Prokešově náměstí, a to úderem 17.30 hodin.

Před Novou radnicí vystoupí také hudebník a bavič Jiří Krhut. 

Účastníci se rozhodně nudit nebudou. Již v 17. 15 je naladí samba pochod formace Bum Bum Band, poté bude následovat samotné zahájení, kterého se ujme ostravský primátor Tomáš Macura. Těšit se pak můžeme na bubenickou show, vystoupení dětské hudební skupiny Pískomil nebo představení  s názvem Cirkus trochu jinak, v podání souboru Teatro OCULUS. Zlatým hřebem programu bude koncert Jiřího Krhuta ve 20.00 hodin.

Pestrá programová paleta pamatuje i na děti. Ty si užijí spoustu her a mohou zkusit malování na obličej.

Po celou dobu konání bude možné vyjít na věž Nové radnice a prohlédnout si Ostravu z ptačí perspektivy.

Návštěvníkům Ostravské muzejní noci 2021 budou k přesunu mezi jednotlivými zúčastněnými institucemi k dispozici zvláštní bezplatné spoje Dopravního podniku Ostrava. V provozu budou celkem tři autobusové linky, označené písmeny A, B, C se společnou výchozí zastávkou Konzervatoř.

Vše potřebné ohledně Ostravské muzejní noci 2021 najdete ZDE

Zdroj: Ostravská muzejní noc znovu začne před Novou radnicí — Ostrava

Do centra města se po šesti letech vrátí živý vánoční strom

Do centra města se po šesti letech vrátí živý vánoční strom

Ostravské Vánoce znají svou podobu už nyní. Bude nová, což se projeví větším počtem míst konání souvisejících akcí. Vánoční Ostrava se ve dnech 26. 11. 2021 až 2. 1. 2022 představí novým vizuálem a letošní program nabídne dramaturgii opřenou o místní umělce, jako jsou například kapely Buty a Nebe.

Vizualizace vánočního kluziště na náměstí Dr. Edvarda Beneše. Autor: MMO

„Naším dlouhodobým cílem je podpořit vánoční atmosféru nejen v samotném centru, ale jednat o zapojení jednotlivých obvodů. Přejeme si, aby Vánoce prostoupily skutečně celým městem a využily tak potenciál všech aktivit, které zde v adventním čase vznikají,“ nastiňuje svou představu ostravský primátor Tomáš Macura.

Na pestrém programu se bude podílet celá řada městských organizací jako třeba Ostravské muzeum, Národní divadlo Moravskoslezské, Janáčkova filharmonie, nebo OZO Ostrava. Hlavní scénou zůstane Masarykovo náměstí se živým vánočním stromem a tradičními trhy, vánoční nálada však zavládne rovněž na Jiráskově, Prokešově a nově i Benešově náměstí. Všude tam bude, kromě jiného, k vidění originální výzdoba.

„V rámci dramaturgie se soustředíme na to, aby si návštěvníci Vánoc v Ostravě prošli centrum města od nově zapojeného Benešova až po Prokešovo náměstí naprosto přirozeně, a aby je i dosud známá místa v adventním čase něčím příjemně překvapila,“ přibližuje náměstkyně primátora Zuzana Bajgarová.

Zapojení náměstí Dr. Edvarda Beneše představuje asi nejzásadnější novinku. Poprvé zde bude umístěno kluziště k vánočnímu bruslení, rozšířené o atraktivní ledové chodníčky. Město by zde do programu rádo vtáhlo také sportovní kluby. „Nevylučujeme ani možnost exhibičních vystoupení či zápasů. Vánoce obecně nejsou jen o kultuře, v adventním čase chceme dát prostor také milovníkům sportu,“ předestírá náměstkyně primátora Andrea Hoffmannová.

Vánoční kluziště bude v provozu po celou dobu konání ostravských vánočních trhů, vždy od 10.00 do 20.00 hodin.

Veškeré podrobnosti, stejně jako aktualizované informace ohledně Ostravských Vánoc 2021, najdou zájemci na webu ostravskevanoce.cz

Zdroj: Do centra města se po šesti letech vrátí živý vánoční strom — Ostrava

Rekonstruovaný Poklad otevřel své brány, nabízí moderní kulturní zázemí a pestrou programovou nabídku

Rekonstruovaný Poklad otevřel své brány, nabízí moderní kulturní zázemí a pestrou programovou nabídku

Od počátku srpna měly již stovky lidí možnost zhlédnout v rámci různých kulturních akcí divadelní sál nově zrekonstruovaného Pokladu, své brány však jako celek tento kulturní stánek otevírá dnes, ve středu 25. srpna, a to po devíti letech od svého uzavření. Kompletní rekonstrukce objektu od počátku vyšla město na 453 miliony korun bez DPH, včetně veškerého vybavení. Kulturní akce, kino, SeniorInfo i pohybové aktivity poběží naplno od 1. září. V okolí budou nadále probíhat navazující investiční akce města i obvodu, jejichž cílem je dotvořit i okolní veřejný prostor.

Předsálí zrekonstruovaného Pokladu. Foto: Jiří Zerzoň

„Poklad byl – a věřím, že stále je – pro mnoho Ostravanů i předních českých umělců už od 60. let dobře známým místem. Je to srdce Poruby, odkaz kvalitní kultury a zábavy. Několik let náročné rekonstrukce představovaly často zkoušku odvahy a vytrvalosti, jak ale dnes můžeme vidět, vyplatilo se. Nový Poklad představuje skutečně důstojné a reprezentativní místo a já mu přeji, aby byl naplněn kvalitním kulturním obsahem, který si znovu najde své věrné publikum,“ řekl primátor Ostravy Tomáš Macura.

 

Projekt rekonstrukce Pokladu dle návrhu studia Platforma architekti vznikl v roce 2009. Samotná rekonstrukce pak by zahájena v roce 2012. S ohledem na technické problémy však musela být dvakrát přerušena, po aktualizaci projektu byly práce opětovně zahájeny v srpnu 2019 Společností Poklad Z+G+R, tvořenou firmami Zlínstav, Geosan Group a Ridera Stavební. Od srpna 2021 je stavba formálně uvedena do provozu.

Návštěvníkům je v Pokladu k dispozici divadelní sál pro 400 lidí, společenský sál, malá scéna pro 100 osob, cvičební sál, pět salonků, kino pro 74 diváků. Součástí objektu je restaurace s terasou a klubovým prostorem. Interiéry do celého objektu dodala společnost Premier Interiors s.r.o.  Jediným prostorem, který zůstává návštěvníkům nepřístupný, je společenský sál, a to kvůli technickým problémům s podlahou. Aktuálně probíhá zjišťování příčiny, následně bude položena podlaha a hotovo by mělo v být v říjnu tohoto roku.

„Náročná rekonstrukce je téměř u konce, téměř proto, že tak, jak nám Poklad v průběhu celé stavby připravoval překvapení, tak na závěr si nechal také jedno v podobě problematické vysoké vlhkosti podlah v hlavním sále, kterou nadále řešíme. Jedná se o záležitost, která již však nemá dopad na celkový provoz, a proto jsme Poklad rádi otevřeli,“ vysvětlila náměstkyně primátora Zuzana Bajgarová a doplnila, že v bezprostředním okolí pokračuje návazná investiční akce města, výstavba parkovacího objektu s termínem dokončení na přelomu roku 2021 a 2022 a následovat bude i obnova zeleně v předprostoru objektu a revitalizace přilehlých parků pod vedením městského obvodu Poruba.

Pestrý kulturní program slavnostního otevření Pokladu doplní koncert kapely Swingalia a závěr středečního programu patří první dámě českého soulu, ostravské rodačce, skvělé zpěvačce, pianistce a skladatelce Marii Rottrové na Letní scéně Amfi.

„V letošním roce slavíme hned dvakrát. Dnes vítáme první oficiální návštěvníky Pokladu, pro které máme připraveno spoustu akcí. V závěru roku oslavíme šedesátiny. Program dvou společenských zařízení ve městě, která fungují pod jedním vedením, jsme se rozhodli poněkud odlišit – zatímco Akord na Jihu nabízí spíše mainstream, Poklad bude více alternativní,“ uvedla jednatelka společnosti Akord & Poklad Darina Daňková.

Novinku Pokladu představuje moderní kino s kapacitou 74 míst. Divadelní sál bude hostit herce a hudebníky, Malá scéna zajímavé workshopy či diskuzní fórum se zajímavými osobnostmi v podobě přednáškových sérií zaměřených na aktuální témata dnešní doby s názvem InspiroHub. Jako scéna pro mladé začínající umělce či artově laděné produkce poslouží nový Hudební klub, který už v září přivítá další ročník soutěže amatérských kapel www.lihen.cz. Poklad nabídne také KreativShopu – koncept workshopů a seminářů nejen pro umělecky zaměřenou veřejnost.

„Nová nabídka na pomyslném menu akcí Pokladu je opravdu bohatá. Ve Společenském sále se vedle mnoha kulturních a dalších zajímavých akcí budou konat taneční kurzy a přestěhují se do něj pravidelná jednání porubského zastupitelstva. Součástí nabídky budou také akce pro děti – pohádky, karnevaly a filmová představení. A nové středisko A&P AKADEMIE nabídne řadu odborných, vzdělávacích programů jak jednorázových, tak i dlouhodobých s možností studia programů MBA/MPA,“ upřesnil náměstek primátora Zbyněk Pražák.

Poklad hned od září nabídne také pohybové kurzy. Od pondělí až do pátku vždy od 16 hodin budou k dispozici kurzy jógy, pilates, cvičení na míčích, bosu i funkční trénink. Dopolední cvičení je zatím naplánováno na čtvrtek. Permanentky na lekce, které se uskuteční ve cvičebním sále v prvním patře, budou v prodeji od září.

Své místo v Pokladu najdou rovněž starší generace, pro které je připravena řada projektů: pravidelná setkání Klubu seniorů každou druhou středu v měsíc, Seniorská akademie s nabídkou 15 vzdělávacích modulů, nový prostor tzv. SeniorInfo https://dkpoklad.cz/top-9-na-uvodni-strane/seniorinfo/ . To najdete hned po levé straně při vstupu do Pokladu a pro začátek bude otevřeno 2x týdně (úterý dopoledne, čtvrtek odpoledne). Jedná se o místo určené pro setkávání, ale také poradenství z oblasti sociální, právní i psychologické. A nezapomněli jsme ani na ty, kteří u nás byli zvyklí cvičit,“ doplnila Darina Daňková.

K osvěžení již slouží vnitřní část restaurace i její terasa. Otevírací doba je od neděle do čtvrtku od 11 do 22 hodin a v pátek a v sobotu od 11 hodin do půlnoci. Její aktuální nabídka je zveřejněna na www.dkpoklad.cz/restaurace nebo na Facebooku @Restaurace Poklad.

Všechny informace o otevření Pokladu i jeho programu, který je stále doplňován, najdete na webových stránkách www.dkpoklad.cz, FB profilu @dkpoklad a Instagramu #dkpoklad.cz. K odběru newsletteru, který pravidelně přináší novinky o programové nabídce Pokladu, se lze přihlásit na www.dkpoklad.cz.

Dům kultury Poklad se slavnostně otevíral 29. prosince 1961 pod názvem Klub pracujících Poruby. Jednalo se o jediné kulturní zařízení v největším ostravském sídlišti Poruba, kde tehdy žilo 50 tisíc obyvatel. Jeho součástí byl divadelní, loutkový, přednáškový a baletní sál i klubovny. Od roku 1968 byl v provozu amfiteátr s letním kinem až pro 1700 osob.

Od června 2008 je objekt DK Poklad majetkem města Ostravy. V roce 2009 byla jeho část prohlášena Ministerstvem kultury České republiky kulturní památkou a byl zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

Zdroj: Rekonstruovaný Poklad otevřel své brány, nabízí moderní kulturní zázemí a pestrou programovou nabídku — Ostrava

Ostravský mrakodrap: jedna věž, 230 metrů. Novou podobu představí v září 

Ostravský mrakodrap: jedna věž, 230 metrů. Novou podobu představí v září 

Že v případě chystaného ostravského mrakodrapu patrně nepůjde jen o zprávu, která zaplní titulní strany a pak splaskne jako bublina, nasvědčují čerstvé výsledky geologického průzkumu i čas a peníze investované do dalších příprav stavby.

Takto by se měla Ostrava Tower (ostravská věž) tyčit nad krajskou metropolí. Mrakodrap má být s 230 metry nejvyšší stavbou v zemi. Oproti původním návrhům se má ale o osm metrů sníží a bude jej tvořit pouze jedna budova. | Foto: Chybik + Kristof Architects

238 metrů, nejvyšší stavba v zemi, moderní design i architektura. Něco platí, něco už ne. Mezi Frýdlantskými mosty a Forem Nová Karolina skončil průzkum podloží a jsou už známy i jeho výsledky, které jsou směrodatné pro další přípravu stavby.

Zásadní zprávou je, že matička Země stavbě nebrání. „Výsledky geologického průzkumů potvrdily, že podloží v místě je dostatečně mocné, aby zde mohla být založena a postavena plánovaná stavba,“ řekl Deníku Jindřich Vaněk, mluvčí společnosti RT Torax, která nejvyšší stavbu v zemi hodlá stavět.

Dodal však, že s ohledem na v místě přítomný metanový výduch byl projekt upraven, aby nebylo nutné jej přemisťovat do jiné lokality.

Společnost RT Torax totiž už dříve za tímto účelem koupila zmíněné pozemky od města Ostravy za bezmála 62 milionů korun a částka v minulých týdnech doputovala na městský účet.

Nejvyšší v zemi. Ale kdy?
V čem se však nová verze projektu oproti té původní liší? Předně v tom, že mrakodrap bude tvořen pouze jednou věží, chcete-li budovou. Zmenšena bude nepatrně také jeho výška. „Máme už k dispozici vyšší stupeň projektové dokumentace a finální návrh architektury budovy i jejího okolí. Výsledný architektonický návrh návrh je tvořen pouze jednou budovou navazující na okolní objekty OC Nová Karolína a Frýdlantské mosty,“ uvedl Vaněk, podle něhož bude výška určená finálním návrhem tvaru budovy činit 230 metrů.

Oproti původním představám – a navzdory některým skeptikům, kteří v realizaci takto vysokého objektu v Ostravě nevěřili – se výška Ostrava Toweru má snížit pouze o osm metrů a s přehledem tak i nadále aspiruje na nejvyšší stavbu v zemi, následovanou brněnským AZ Towerem s jeho „pouze“ 111 metry.

Novou podobu ostravského mrakodrapu včetně bližších specifikací plánuje RT Torax zveřejnit v polovině září, kdy další stupně projektu hodlá prezentovat i ostravským zastupitelům.

Ti se podle informací Deníku budou zabývat také žádosti investora o menší odklad termínu výstavby. Dosud se počítalo s tím, že Ostrava Tower se začne stavět v roce 2023.
Zdroj: Ostravský mrakodrap: jedna věž, 230 metrů. Novou podobu představí v září – Moravskoslezský deník

Mezinárodní setkání jízdních policií proběhne v sobotu v Ostravě

Mezinárodní setkání jízdních policií proběhne v sobotu v Ostravě

Jedinečnou souhru policejního koně a jezdce, stejně tak jako jejich připravenost pro plnění náročných úkolů při zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku budou mít nejen občané města Ostravy možnost vidět v sobotu 28. srpna 2021 od 12.30 hodin v ostravských Komenského sadech, kde se pod záštitou primátora statutárního města Ostravy Tomáše Macury uskuteční již 23. mezinárodní setkání jízdních policií.

Českou republiku budou na této akci reprezentovat týmy Městské policie Ostrava a Městské policie Praha, dále jízdní oddíly Policie České republiky z Brna a ze Zlína. Ze zahraničí se představí zástupci jízdní policie z Polska.

K vidění bude osmnáct koní a jezdců, kdy v letošním ročníku dominují ženy.

„Jezdci se představí v celkem třech disciplínách. U první, což je cross parkur, bude cílem dokončit trasu složenou z překážek v členitém terénu v co možná nejkratším čase. Při druhé soutěži, zrcadlovém skákání, se vždy dvojice jezdců utká mezi sebou na dvou identických parkurech. Poslední a zároveň nejtěžší bude speciální parkur pro služební koně, který obsahuje řadu záludných a rušících překážek, se kterými se jezdci i koně mohou setkat při výkonu služby,“ přiblížil program Jindřich Machů z Městské policie Ostrava.

Jezdci týmu Městské policie Ostrava budou letos obhajovat osm medailových pozic, včetně třech zlatých, které získaly v posledním ročníku soutěže.

Pro diváky bude rovněž připraven doprovodný program v podobě ukázky čtyřspřeží starokladrubských koní a ukázky výcviku služebních psů, o které se postarají strážníci-kynologové Městské policie Ostrava.

Postaráno bude také o nejmenší návštěvníky. K dispozici bude laserová střelnice, kreslení a kvízy. Chybět nebude ani ukázka výstroje a výzbroje strážníků. Vstup na akci je zdarma.

Zdroj: Mezinárodní setkání jízdních policií proběhne v sobotu v Ostravě – Moravskoslezský deník

Mezinárodní festival Folklor bez hranic zavítal i na Jih Ostravy.

Mezinárodní festival Folklor bez hranic zavítal i na Jih Ostravy.

Loni ho zastavila pandemie, letos se ale uskutečnil v plné své kráse. Jde o mezinárodní festival Folklor bez hranic, který začal průvodem souborů z Husova sadu na Masarykovo náměstí v Ostravě a postupně se přesouval na jiná místa. Svou zastávku měl také v Ostravě-Jihu.

Náměstí Ostrava-Jih vůbec poprvé ožilo mezinárodním festivalem Folklor bez hranic. Dosud tato akce probíhala na pěší zóně u kulturního domu K-trio, kde ale bylo daleko méně místa.

Martin Bednář (ANO), starosta MOb Ostrava-Jih: “Jsem rád, že zrovna teď hraje cimbálovka, kterou mám rád a jsem rád, že vlastně to je jedna z prvních akcí, kdy to náměstí ožívá přesně tím způsobem, jak má. To znamená využívá se i té střechy jako zázemí. V podstatě je tam pódium, takže dneska je poprvé ta akce tak, jak bude využíváno to náměstí dál.”

Na pódiu se postupně vystřídaly soubory nejen z Česka, ale také Slovenska, Polska, nebo Srbska.

Lukáš Pavlík, ředitel festivalu: “Cílem a vizí festivalu je zpřístupnění folkloru a prezentace folkloru občanům Ostravy, kdy naším hlavním tématem je ve veřejném prostoru bez vstupného se mohou diváci podívat na zahraniční atraktivní folklor, český folklor i místní lidové zvyky. Ty většinou odrážejí celkově tu etnickou příslušnost. Tedy musíme očekávat jiný folklor z Čech a jiný můžeme čekat na Moravě.”
Martin Bednář (ANO), starosta MOb Ostrava-Jih: “Obecně při těch zahájeních Folkloru bez hranic jsem zapomněl poděkovat českým souborům, které udržují tradice moravské, slezské, české a dneska to chci na tom pódiu také říci a vyzdvihnout právě jejich práci a možná i vyzvat ostatní, ty, co se dneska dívají, aby se zapojili do činnosti například místního souboru Ševčík.”
Anketa: návštěvníci Folkloru bez hranic: 
“Nechodím pravidelně, ale líbí se mi to.”
“Pěkně si to užíváme, líbí se mi to. Chodíme každým rokem, super.”
“Líbí se mi muzika. Je to bezva, že je to blízko a můžeme se zúčastnit.”

Letos se uskutečnil už 23. ročník festivalu, který každým rokem putuje mezi ostravskými obvody a rozdává lidem radost. Slavnostně byl ukončen na slezskoostravském hradě, kde se představilo všech 11 zúčastněných souborů.

Zdroj: Mezinárodní festival Folklor bez hranic zavítal i na Jih Ostravy | Ostrava-Jih | Zprávy | POLAR TV

Jako Karafiátovi Broučci. Projekt Ostravský hmyzí mobiliář se kvapem rozrůstá.

Jako Karafiátovi Broučci. Projekt Ostravský hmyzí mobiliář se kvapem rozrůstá.

Celý projekt budování broučkových ostrůvků a hmyzích domků vychází z projektu FajOVA, což je strategický plán města Ostravy. Dotační program „ fajnOVY prostor“ je program pro změny ve veřejném prostoru pro fyzické osoby nebo neziskové organizace, spolky a podobně.

Marie Siebertová (vlevo) a Ilona Rozehnalová křtí hmyzí domek.

Zdroj: Josef Zajíc

Projekt Ostravský hmyzí mobiliář byl akceptován a dotace mu byla přidělena. Byla vyhlášena soutěž o zhotovení ostravského hmyzího mobiliáře. Byla vyhlášena soutěž, z které vyšlo osm výtvarných umělců, sochařů, architektů, kteří za přispění Okrašlovacího spolku Za krásnou Ostravu Klubu Fiducia realizují hmyzí domečky na různých místech velké Ostravy.

Od června 2021 proběhl křest hmyzího domku podle návrhu výtvarnice Marie Siebertové v Ostravě – Hrabůvce, v srpnu bylo pokřtěno velké broukoviště na náměstí E. Beneše v centrálním obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.

Krásný hmyzí domek sochaře Bedřicha Mrkvy byl veřejnosti představen primátorem města Ostravy Tomášem Macurou v Komenského sadech poblíž mostu Pionýrů.

Prozatím nejvíce navštívený křest hmyzího domku se konal 20. srpna 2021 za domem číslo 35 na Sokolské třídě. V 16,00 hodin zde představila Ilona Rozehnalová sochařku Marii Seibertovou, která křtila svůj, již druhý, hmyzí domek.

„Stěžejním motivem tohoto hmyzího domku i těch menších, které si zde lidé dodělají, jsou tři vykřičníky, což je vlastně logo města Ostravy. Do konstrukce je zasazen různý materiál, především dřevin, do kterých jsme navrtali mezery různých rozměrů. Je předpoklad, že si broučci a jiný hmyz cestu najde. Když jsme dělali ten první domek, tak ještě než jsme jej přepravili na místo, tak už byl obsazen vosičkami,“ konstatovala Marie Seibertová.

Rodiče se svými dětmi nepřišli jen ke křtu hmyzího domečku, ale přišli si také vyrobit svůj malý hmyzí domeček, který si po sestavení nainstaluji na balkon či na zahradu a tím pomohou hmyzu se usídlit a dále, stejně jaké vše živé, pomáhat přírodě.

„Máme zájem do tohoto projektu zapojit i veřejnost. Autoři kromě velkého domku vyrobí skládačku malého domečku, který si na připraveném worshopu vyrobí společně s dětmi sami a odnesou si jej domů. Druhá dílna, kterou vede Elli Motýlová, je taková kreativní, kdy si děti za pomocí instruktora vyrábějí brouky z rozličných materiálů, například z housky, chleba, klacíků a podobně,“ vysvětlila Ilona Rozehnalová, předsedkyně spolku Antikvariát a Klub Fiducia a Okrašlovacího spolku Za krásnou Ostravu.

Kdo je Marie Siebertová?

Po základní a střední škole studovala na Ostravské univerzitě Pedagogické fakultě tři roky výtvarnou výchovu. Pak přešla na magisterské studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Umění se věnuje spíše volnočasově. Pracuje jako učitelka na mateřské škole v Ostravě.

Další informace ke křtu projektu Ostravský hmyzí mobiliář

10. září 2021 – Ostrava-Přívoz, Za ptačí voliérou, sochař Petr Szyroki

17. září 2021 – Černá louka za dětským hřištěm, architekt Jiří Markevič

24. září 2021 – u Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity na Slezské Ostravě, sochař Josef Kukučka

1. října 2021 – V parčíku před gymnáziem O. Havlové v Ostravě-Porubě, sochařka Gabriela Maňáková

18. října 2021 – Na zelené ploše vedle gymnázia v Ostravě-Hrabůvce, sochař Lukáš Dvorský

Zdroj: Jako Karafiátovi Broučci. Projekt Ostravský hmyzí mobiliář se kvapem rozrůstá – Moravskoslezský deník

V Ostravě-Jihu po rekonstrukci zprovoznili ulice Moravská a Dr. Lukášové.

V Ostravě-Jihu po rekonstrukci zprovoznili ulice Moravská a Dr. Lukášové.

Obvod Ostrava-Jihu má zase o něco více opravených komunikací. Rozbitý asfalt nahradil nový hned na dvou místech. A to na ulicích Moravská a Dr. Lukášové, kde zároveň prošly rekonstrukcí i vjezdy pro zásobování k obchodnímu centru Železňák.

V Ostravě-Jihu se po celkové rekonstrukci otevřely ulice Moravská a Dr. Lukášové. Obě byly plné děr a výtluků a rozbité byly chodníky podél nich. Zatímco ulice mají nový asfaltový povrch, chodníky jsou nově ze zámkové dlažby.

Hana tichánková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Moravská ulice byla uzavřena poměrně dlouho, protože probíhaly rozsáhlé opravy inženýrských sítí, ale díky tomu se opravil i povrch silnice a postavily nové chodníky. Takže v této chvíli se dá po cestě bez omezení jezdit. Další určitě taky dobrou zprávou je, že se nám podařilo dokončit rekonstrukci ulice Dr. Lukášové za objektem Železňáku, takže zde kromě nového povrchu jsou vybudována i nová parkoviště.”

Rekonstrukce ulice Dr. Lukášové začala loni začátkem dubna a vyžádala si 12 milionů korun. Polovinou z této částky přispěl ostravský magistrát.

Anketa: uživatelé ulice Dr. Lukášové: “Já nejsem zdejší, jsem z Poruby, takže jsem tady po dlouhé době poprvé, ale vypadá to hezky.”
“Bylo to rozbité, udělali to krásně, líbí se nám to, ty květináče tam. Fakt, opravdu nádherné.”
“Chvilku to trvalo, ale vypadá to, že je tady více parkovacího místa. Kdysi tady byla jenom cesta pro chodce. V létě je to asi pro cyklisty dobré, že si můžou jezdit. U polikliniky to navazuje na další cyklostezku, takže se dá projet Hrabůvka takhle.”
“Jo, dobrý, pěkný, líbí. Fajn je to.”
Hana Tichánková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Co se týká ulice Moravská, tak se jednalo o investiční akci magistrátu města Ostravy.”

Během tohoto týdne skončí i rekonstrukce chodníku podél ulice Výškovická u obchodního centra Kotva, kde letos skončila i modernizace tramvajových tratí.

Hana Tichánková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Což jistě také všichni významně přivítají, protože je to velká tepna našeho obvodu a všechny tyto věci týkající se právě chodníků je možno nalézt jako informaci na našem webu, kde je zveřejněný celý pasport komunikací.”

Právě podle něj radnice v opravách silnic a chodníků postupuje.

Zdroj: V Ostravě-Jihu po rekonstrukci zprovoznili ulice Moravská a Dr. Lukášové | Ostrava-Jih | Zprávy | POLAR TV

Přijeďte pomoci Linkou na drink!

Přijeďte pomoci Linkou na drink!

Třetí ročník úspěšné netradiční charitativní akce Linkou na drink se bude konat již tuto sobotu 28. srpna 2021 opět na Náměstí Ostrava-Jih.

Od 13 do 18 hodin budete moci ochutnávat několik druhů drinků, které připraví různé organizace, spolky a radnice. U každého stánku Vás bude čekat nejen drink, ale také skvělý doprovodný program!

Nejenže se společně pobavíme a ochutnáme skvělé pití, ale také dobré jídlo, profesionální alkoholické drinky nebo regionální pivo.
Připraven je doprovodný program u každého stánku, dětská i umělecká zóna.

Hlavně společně pomůžeme, jako loni!
Celý výtěžek z akce – 30 Kč za drink – poputuje rodině Vavříkových z Jihu.

Tak neseďte doma a přijeďte pomoci Linkou na drink!

Zdroj: Přijeďte pomoci Linkou na drink! — Čeština

Hřiště, Knihomilka, chodníky. V Ostravě-Jihu zrealizovali další projekty participativního rozpočtu.

Hřiště, Knihomilka, chodníky. V Ostravě-Jihu zrealizovali další projekty participativního rozpočtu.

V Ostravě-Jihu postupně realizují další a další projekty z participativního rozpočtu Náš Jih. V poslední době byly dokončeny a předány lidem hned 3. Dočkali se tak venkovního sportoviště, nových chodníků a knihobudky.

Obyvatelé Ostravy-Jihu mají k dispozici další sportoviště. Jde o velké hřiště s koši a brankami, umělým povrchem a herními prvky v areálu ZŠ Košaře, které je přístupné široké veřejnosti a které vzniklo díky participativnímu rozpočtu Náš Jih. Projekt s názvem Pojďme všichni sportovat jeho autor podal v roce 2019.

Hana Tichánková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Je to velice povedená realizace, protože vzbudila velký ohlas u místních dětí a dle sdělení paní ředitelky každý den odpoledne tento sportovní prostor využije kolem 80 dětí. Dalším projektem byl malý projekt knihobudky, který autorka nazvala Knihomilkou s nadějí, že Milka dětem něco připomene a budou se k tomuto projektu tímto způsobem stavět.”

Knihobudku najdete v blízkosti odpočinkové zóny u ZŠ Dvorského. Je plná knih a lidé si je mohou kdykoli půjčit, kdykoli vrátit a případně přinášet i nové, které už doma nepotřebují.

Hana Tichánková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Ten projekt je oblíbený a knihy se tam neustále točí, vyměňují a dokonce musím tedy pochválit naše obyvatele, nebo obyvatele okolí, že zatím se nám nestalo, že by knihy byly nějakým způsobem znehodnoceny, roztrhány, nebo poházeny po okolí. Takže všichni tento projekt berou s úctou k tomu, že kniha je nějaká materie, o kterou se musíme starat.”

Posledním projektem, který byl dokončen v těchto dnech, jsou chodníky na ulici Krasnoarmejců.

Hana Tichánková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Kde jedna z našich obyvatelek navrhla soustavu chodníků směřujících jak k potravinovému řetězci, tak na zastávku i do přírody, protože v dané oblasti bydlí poměrně velké množství starších občanů, kteří se obtížně pohybují a museli celou cestu a celý ten prostor před domem složitě obcházet.”

V nejbližší době bude dokončeno i hřiště ve Výškovicích, které bude lidem předáno pravděpodobně začátkem září a také workoutové hřiště v parku za kinem Luna, které bylo realizováno společně s projektem Zeleň za Lunou.

Zdroj: Hřiště, Knihomilka, chodníky. V Ostravě-Jihu zrealizovali další projekty participativního rozpočtu | Ostrava-Jih | Zprávy | POLAR TV

FN Ostrava otevřela první ze čtyř ordinací úplně nového Oddělení zubního lékařství 

FN Ostrava otevřela první ze čtyř ordinací úplně nového Oddělení zubního lékařství 

Fakultní nemocnice Ostrava má historicky první samostatné Oddělení zubního lékařství. To bude zatím ošetřovat pouze pacienty nemocnice. Do budoucna se ale počítá s příjmem i těch, kteří nemají zubaře. Oddělení má také sloužit pro výuku studentů Lékařské fakulty, která chce otevřít obor Zubní lékařství.

Úplně nová ordinace s moderním vybavením je první malou vlaštovkou ve zvýšení dostupnosti zubařské péče. Je totiž součástí nově vzniklého Oddělení zubního lékařství ostravské fakultní nemocnice.

Ivana Zhánělová, zubní lékařka a garantka nového oddělení: “Bude poskytovat především výkony z oblasti konzervativní stomatologie a protetické stomatologie. Nadále se bude také věnovat handicapovaným pacientům.”

Vybudování ordinace vyšlo nemocnici včetně vybavení na 1,8 milionu korun. Zatím bude sloužit pouze pro hospitalizované pacienty a ty, u kterých je potřeba, aby měli před léčením nebo operací v pořádku zuby.

Jiří Havrlant, ředitel FN Ostrava: “Jakmile se nám podaří dodělat podle harmonogramu další ambulance, celkem budou čtyři, tak v průběhu času budeme registrovat i nové pacienty, tak jak je zvykem.”

Nové oddělení by mělo v budoucnu sloužit i pro výuku studentů Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Ta už společně s nemocnicí zahájila kroky, které by měly vézt k akreditaci oboru Zubní lékařství.

Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity:“Abychom ten akreditační spis dali dohromady tak, abychom ho v co nejkratší době byli schopni podat. A to s tím primárním cílem, aby studenti stomatologie v případě úspěchu akreditace mohli nastoupit už v září příštího roku, to znamená 2022.”

Další ambulanci Oddělení zubního lékařství vybuduje nemocnice ještě letos a zbývající dvě by pak měly být hotové v příštím roce. Registrovat by tady poté mohli tisíce nových pacientů.

Zdroj: FN Ostrava otevřela první ze čtyř ordinací úplně nového Oddělení zubního lékařství | Ostrava | Zprávy | POLAR TV

Dny NATO může navštívit až 40 tisíc lidí za den. Poprvé v historii se bude platit vstupné 

Dny NATO může navštívit až 40 tisíc lidí za den. Poprvé v historii se bude platit vstupné 

Jednadvacáté Dny NATO v Ostravě & Dny Vzdušných sil AČR se uskuteční 18. – 19. září 2021 na Letišti Leoše Janáčka Ostrava a jako jedna z mála letošních akcí tohoto typu v Evropě budou po roce opět přístupné veřejnosti.

Pohled do budoucnosti vojenského letectví nabídne Itálie, jenž v rámci statické ukázky představí technologiemi nabitý víceúčelový letoun 5. generace F-35A Lightning II. O další významnou premiéru na Dnech NATO se postará letectvo Spojených států amerických. Vůbec poprvé se na akci pro širokou veřejnost představí víceúčelový bezpilotní letoun MQ-9 Reaper. Společně s ním americké letectvo po pěti letech představí konvertoplán V-22 Osprey. Na mošnovské letiště se rovněž vrátí dopravní letoun KC-135 Stratotanker. Americkou účast doplní armádní vrtulníky AH-64D Apache, UH-60 Black Hawk.

Své nové schopnosti a prostředky představí i Armáda ČR, tedy účastník s tradičně největším zastoupením na Dnech NATO. Svou domácí veřejnou premiéru bude mít při slavnostním průletu po oba dny akce nad mošnovským letištěm tankovací letoun A-330 MRTT z mezinárodního programu MMF, jehož součástí je také Česká republika, díky čemuž může využít schopnosti tohoto letounu pro potřeby transportu osob, materiálu či tankování za letu.

 

Zdroj: Dny NATO může navštívit až 40 tisíc lidí za den. Poprvé v historii se bude platit vstupné | Patriot Magazín

V památkově chráněné Jubilejní kolonii prochází rekonstrukcí další historický dům.

V památkově chráněné Jubilejní kolonii prochází rekonstrukcí další historický dům.

Další dům v Jubilejní kolonii prochází rekonstrukcí. První nájemníci by se do domu na ulici Jubilejní 73 mohli nastěhovat už před Vánocemi. Právě Jubilejní kolonie je vyhledávaným a lukrativním místem k bydlení.

V Jubilejní kolonii v Ostravě-Jihu budou co nevidět volné další 4 bytové jednotky. A to v domě na ulici Jubilejní 73, který momentálně prochází kompletní rekonstrukcí.

Markéta Langrová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Budou zde nová okna, nové omítky, podlahy nová sociální zařízení a budeme instalovat i nové kuchyňské linky. Pokud půjde vše podle plánu, tak rekonstrukce bude ukončena v listopadu a občanům tyto byty nabídneme k pronájmu v prosinci tohoto roku.”

Všechny byty jsou o velikosti 2+1 o rozloze zhruba 70 metrů čtverečních a všechny budou mít balkony, které vzniknou vybouráním oken nevytápěných částí bytů. V domě se dělají i nové rozvody vody, kanalizace, elektroinstalace a topení.

Markéta Langrová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Bude mít novou střechu, fasádu i hydroizolace. Celkové náklady na opravu budou činit zhruba 8 a půl milionů korun. O byty v Jubilejní kolonii je opravdu velký zájem a pokud zveřejníme jakoukoli nabídku volného bytu, tak se ihned obsadí.”

Posledním domem, který zbývá v Jubilejní kolonii opravit, je dům na ulici Mládeže 12. Dočká se nové střechy. oken, zateplení, dveří a také nové hydroizolace.

Jedna z obyvatelek domu: “Žije se mi tady dobře, máme krásný zrekonstruovaný byt, ale co se týče samotného domu, tak by to už chtělo rekonstrukci, protože máme doma plíseň, máme plno vody doma. Jo a musela jsem už vyhodit spoustu nábytku, koberce, protože nám to všechno zplesnivělo.”

Momentálně probíhá výběrové řízení na zhotovitele stavby. Rekonstrukce celé Jubilejní kolonie začala po dalekosáhlých přípravách v roce 2001

Petr Lexa Přendík, kronikář MOb Ostrava-Jih: “Cílem té rekonstrukce bylo navrátit Jubilejní kolonii nejen její původní vzhled, ale také povznést tuto lokalitu na takové reprezentativní bydlení v rámci Ostravy-Jihu. No a po 20 letech se blížíme k velkému finále, kdy Jubilejní kolonie opravdu získala to, k čemu byla směřována. A mimochodem už od roku 2002 je 23 objektů Jubilejní kolonie chráněno jako kulturní památka.”

Na celou oblast je navíc vyhlášeno ochranné památkové pásmo.

Zdroj: V památkově chráněné Jubilejní kolonii prochází rekonstrukcí další historický dům | Ostrava-Jih | Zprávy | POLAR TV

Školská zařízení na Jihu Ostravy procházejí stavebními úpravami 

Školská zařízení na Jihu Ostravy procházejí stavebními úpravami 

Školská zařízení v Ostravě-Jihu procházejí rekonstrukcí. Aktuálně září novotou Mateřská škola Rezkova v Zábřehu, která se dočkala kompletního zateplení, nových zahradních teras a také vstupů a oplocení.

Mateřská škola Rezkova v Ostravě-Zábřehu roste do krásy. Rekonstrukce, která začala letos na jaře, se dočkala po dlouhých letech a získala tak zcela nový kabát a také nové venkovní osvětlení.

Dagmar Hrabovská (Ostravak), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Snažíme se o komplexní rekonstrukci školních objektů a v příštím roce čeká tuto MŠ kompletní rekonstrukce rozvodů elektřiny, vody, plynu, protože ve školách a školkách jsou všechny tyto rozvody z velké části původní a neodpovídají už současným požadavkům a normám.”

Práce proběhly i díky finanční spoluúčasti statutárního města Ostravy a vyžádaly si bezmála 13 a půl milionů korun.

Miroslava Škaldová, ředitelka MŠ Rezkova: “Dochází zde k velkému zateplení školky, postupně příští rok je plánovaná i vnitřní revitalizace a moc se těšíme na úpravu zahrady, zahradních prvků pro děti a celkové revitalizace zeleně, která tady potom bude. Myslím si, že to udělá radost nejen zaměstnancům a dětem, ale také rodičům, protože z velkého sídliště tady chodí vždy 140 dětí každý rok.”

Dalších 6 velkých investičních akcí, co se týká školských zařízení, by mělo skončit ještě ve 2. polovině letošního roku. Největší z nich bude rekonstrukce školní kuchyně na ZŠ Srbská.

Dagmar Hrabovská (Ostravak), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “V současné době už začíná kompletní rekonstrukce MŠ Gavlase, modernizace a rekonstrukce školní jídelny Patrice Lumumby a spousta dalších. A to je zase ukázka toho, že se snažíme, aby ve všech částech Ostravy-Jihu se na školských objektech pracovalo.”

V mnohých školách a školkách budou opraveny i asfaltové chodníky v zahradách, které jsou popraskané a plné děr a tím pádem nebezpečné pro pohyb dětí.

Zdroj: Školská zařízení na Jihu Ostravy procházejí stavebními úpravami | Ostrava-Jih | Zprávy | POLAR TV