Co jméno, to příběh. Voleb do krajských zastupitelstev a do Senátu se na konci minulého týdne na kandidátkách zúčastnilo bezmála 10 tisíc lidí. Přinášíme příběhy alespoň 25 z nich.

Co jméno, to příběh. Voleb do krajských zastupitelstev a do Senátu se na konci minulého týdne na kandidátkách zúčastnilo bezmála 10 tisíc lidí. Přinášíme příběhy alespoň 25 z nich.

1. Není Smoljak jako Smoljak

Bratři Smoljakové, synové slavného a bohužel už zesnulého otce, se utkali o senátní obvod na Praze 9. Ještě před volbami se nejen na sociálních sítích řešilo, který z nich „je ten pravý“ (senátor Smoljak obhajující mandát), a i lidé v Praze 9 dostávali kartičky s pomůckou: není Smoljak jako Smoljak, Svěrák volí Davida. Právě starší David rodinné kolo voleb vyhrál a svého mladšího bratra Filipa knokautoval rozdílem 13 644 hlasů. Protivníkem Davida Smoljaka pro druhé kolo bude ředitel Památníku Lidice v barvách ODS, historik Eduard Stehlík.

2. První volby paní ministryně

Na kandidátní listinu ČSSD se ve Zlínském kraji nechala jako podporovatelka napsat ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Byly to její první volby vůbec a o hlasy se ucházela až z 45. místa kandidátky. A tomu odpovídal výsledek. ČSSD získala čtyři mandáty, ale Maláčová skončila až jako třetí náhradnice. V médiích viditelné ministryni sociálních demokratů dalo preferenční hlas 924 lidí.

3. Stroj na hlasy pracoval pro Okamuru

Někdejší sociálnědemokratický stroj na preferenční hlasy v severních Čechách Jaroslav Foldyna letos poprvé pracoval v novém stranickém dresu a bývalé straně chyběl. Sociální demokraté se ani nedostali na Ústecku do zastupitelstva, zatímco Foldynův nový tým, hnutí SPD, uspěl s téměř devíti procenty hlasů. Před čtyřmi lety přitom Foldyna dovedl socialisty k 11,9 procenta a společná kandidátka SPD a SPO získala jen 6,07 procenta. Na kandidátce SPD Foldyna po letech opět kraloval v počtu preferenčních hlasů. V Ústeckém kraji jich letos obdržel jako trojka kandidátky 3 753, před čtyřmi lety jako lídr ČSSD jen 2 636. A ještě jedno číslo – socialisté na Ústecku celkově získali 6 326 hlasů, tedy jen dvakrát více, než posbíral jejich někdejší místopředseda samotný.

4. Miloš Vystrčil superstar

Předseda Senátu za ODS Miloš Vystrčil se stal díky cestě na Tchaj-wan novou superstar české politické scény. Ačkoli ho za to prezident Miloš Zeman vyřadil ze seznamu poradců pro zahraniční politiku, volby ukázaly, že za odvahu postavit si proti sobě čínské prominenty dostal odměnu. Ve svém Kraji Vysočina, který před lety sám řídil, se nechal napsat na kandidátku ODS až na 31. místo, ziskem 3 277 hlasů však přeskočil na první a jeho výsledek na preferenční hlasy dokonce atakuje obhajujícího hejtmana Jiřího Běhounka. Před čtyřmi lety Miloš Vystrčil kandidoval z osmého místa, dostal tehdy 1 934 preferenčních hlasů.

5. Jandák byl obsazen do vedlejší role

Bývalý poslanec ČSSD, známý herec a člen Rady Českého rozhlasu Vítězslav Jandák se v letošních senátních volbách rozhodl, že svým někdejším spolustraníkům trochu zatopí. Pod hlavičkou ANO se na Pelhřimovsku postavil někdejšímu kolegovi, obhajujícímu senátorovi Milanu Štěchovi z ČSSD. Výsledek je, že Milan Štěch pokračuje do druhého kola z prvního místa se ziskem 31,2 procenta hlasů, Vítězslav Jandák se propadl v prvním kole volby až na čtvrté místo.

6. Konec „oranžového fešáka“

Jiří Zimola byl posledních několik let považován za jednu z nadějí sociální demokracie. Učitel, oblíbený starosta, pak hejtman a nakonec i 1. místopředseda ČSSD – jeden z těch, kteří chtěli vrátit socialisty ke kořenům. Před čtyřmi lety dokázal v jižních Čechách jako jeden z mála socialistických lídrů porazit s převahou Babišovo hnutí ANO. Mezitím se ale s ČSSD letos ve zlém rozešel. Ze Zimolových 9 660 preferenčních hlasů v roce 2016 zbylo tentokrát, kdy kandidoval za Změnu 2020, jen 766. Socialisté svého někdejšího druhého muže strany porazili i v jeho domovské Nové Bystřici. A Zimolova Změna v kraji dosáhla jen na 1,91 procenta hlasů.

7. Propad tvrdého komunisty

Komunisté v letošních volbách propadli a výjimkou nebyl ani jediný z kandidátů na předsedu této strany, který v letošních volbách kandidoval, poslanec Zdeněk Ondráček, známý svou kariérou v řadách Pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti. Ondráčkem vedená kandidátka komunistů v Královéhradeckém kraji získala 7 992 hlasů, což nestačilo ani na jediný mandát. Sám Ondráček sebral 1 093 hlasů preferenčních. Lze předpokládat, že po loňském úspěchu z eurovoleb, kdy z 18. místa kandidátky „přeskočil“ díky vůli voličů až na místo prvního případného náhradníka za jedinou komunistickou europoslankyni Kateřinu Konečnou, čekal letos od sebe víc.

8. Skrytý test volebního manažera

Test obliby podstoupil VIP sociální demokrat, u kterého to chvíli vypadalo, že se o politiku zase až tak nezajímá. Tedy nejméně do doby, než vzal místo volebního manažera Lidového domu pro letošní volby. Ještě předtím se někdejší místopředseda strany Michal Hašek nechal napsat na kandidátku ČSSD pro jižní Moravu na 18. místo, ale podařilo se mu své spolustraníky předskočit a obsadit jeden ze čtyř mandátů, které jihomoravská ČSSD získala. Michalu Haškovi stačilo 1 327 hlasů, celkově ČSSD získala 20 559 hlasů. Před čtyřmi lety Hašek jako lídr získal 8 103 preferenčních hlasů a místní sociální demokracie 15,49 procenta. V dobách největší slávy pak byl schopný získat přes 20 tisíc preferenčních hlasů.

9. Fenomén Půta

Že Martin Půta a Starostové pro Liberecký kraj jsou jasnými favority voleb ve druhém nejmenším hejtmanství, bylo zřejmé, nicméně letošní volby je posunuly opět blíže k zisku 50 procent všech odevzdaných hlasů. Letos jim voliči poslali 53 546 hlasů, před čtyřmi roky to bylo 40 058 hlasů, polepšili si tedy o 13 488 hlasů. Aby získali nadpoloviční většinu, tak by při stejné účasti potřebovali za čtyři roky 69 406 hlasů, což je „jen“ o 15 860 hlasů víc než nyní. Sám lídr, který poslední roky musel před policií a soudem vysvětlovat, jestli byl svolný k úplatkům, získal 11 363 preferenčních hlasů. Mimochodem, podle prvního rozsudku svolný nebyl.

10. Loni chtěl být ministrem, teď postupuje

Senátorem ve volebním obvodě Žďár nad Sázavou se snaží stát místopředseda ČSSD Michal Šmarda. Jeho kandidatura je pozůstatkem loňského letního příběhu se smutným koncem, kdy oblíbený starosta Nového Města na Moravě uvěřil, že by se proti vůli Miloše Zemana mohl stát ministrem kultury. Aby získal ostruhy ve vysoké politice jinak, oznámil Šmarda poté kandidaturu do Senátu. Do druhého kola nyní postupuje ze druhého místa a na svého soupeře Josefa Klementa (kandidujícího za lidovce) ztrácí 1 969 hlasů, poměr je tedy 25,28 : 31,01. Kdyby se volební obvod zúžil jen na Nové Město na Moravě, kde Šmarda starostuje, výsledek po prvním kole by vypadal takto: 42,88 : 23,70 ve prospěch Šmardy.

11. Milion a Paroubek k tomu

V postavě Paroubkova přítele Petra Bendy vracel předseda ČSSD Jan Hamáček podle vlastních slov před volbami na kandidátku ČSSD na Ústecku lidi, kteří prý uměli na severu Čech udělat výborné výsledky. Ale moc mu to nevyšlo. I s Petrem Bendou dosáhla ČSSD na 3,16 procenta a o mandátech si může nechat zdát. Nejlepším kandidátem za socialisty se stal se 484 hlasy právě Benda, kandidující ze 4. místa – muž, který přispěl na kampaň milionovým darem a angažoval v ní Jiřího Paroubka. Místo socialistů ve volbách uspěla kandidátka Lepšího severu, která původně vznikala ve spolupráci ČSSD, ale Hamáčkova centrála ji odmítla.

12. Populární hejtman pomohl Starostům

Jedním z bývalých sociálních demokratů, jimž ve volbách prospělo, že včas zběhli, je někdejší plzeňský hejtman Josef Bernard. Podobně jako Jaroslav Foldyna u SPD i Josef Bernard v řadách STAN ve svém kraji získal nejvyšší počet preferenčních hlasů (4 123). Starostové bez Bernarda získali před čtyřmi roky v koalici se Soukromníky a Patrioty 13 066 hlasů, což znamenalo 8,15 procenta. S Josefem Bernardem letos 14,90 procenta (25 881 hlasů). Socialisté naopak letos bojovali o přežití – získali 5,85 procenta. Celkově letos získali 10 174 hlasů, s Bernardem před čtyřmi roky 27 829 hlasů.

13. Jak ukrást Annu Šabatovou

Kandidaturu bývalé ombudsmanky a někdejší disidentky Anny Šabatové v Brně odstartovala aférka, kdy si její pirátský protikandidát, shodou okolností jeden ze zakladatelů pirátského hnutí v Česku Jiří Kadeřávek, zaregistroval doménu s jejím jménem. Na sociálních sítích to neobratně omlouval tím, že jí chtěl pomoci, aby doménu nezneužil někdo jiný. Nakonec doménu Anně Šabatové předal a ta ve volbách do Senátu v první kole uspěla, přestože internet jejím mořem není. Se ziskem 17,94 procenta jde do finále volby v brněnském obvodu ze druhého místa, Pirát Kadeřávek skončil až čtvrtý, získal 14,70 procenta hlasů.

14. Návrat ztraceného syna

Socialisté v Moravskoslezském kraji v době nouze povolali zpět někdejší hvězdu, následně zatracovaného kazisvěta a nakonec opět zachránce Petra Kajnara. Pro jistotu jej ještě obklopili úspěšnými starosty a vyhnali z partaje ty, kteří mu mohli okopávat kotníky. Výsledek na někdejší tradiční baštu ČSSD není nijak zářivý – pouhých 6,95 procenta (21 927 hlasů), což znamená pět křesel v 65členném zastupitelstvu. Před čtyřmi lety kandidátka ČSSD v čele s aférami opředeným obhajujícím hejtmanem Miroslavem Novákem dokázala zaujmout 49 752 voličů. Nutno dodat, že odvržení členové sociální demokracie kandidovali jako Volba pro kraj a získali 0,66 procenta hlasů.

15. První zářez Trikolóry

Někdejší primář oddělení nukleární medicíny ve zlínské nemocnici Jaromír Bernátek ještě před čtyřmi roky kandidoval v krajských volbách za Starosty. Během volebního období ale díky sporům o budoucnost právě tohoto klíčového zdravotnického zařízení na primářském místě skončil a rozhodl se postavit do čela koaliční kandidátky s podporou nově vznikající Trikolóry. Jako jediný člen hnutí, jehož hlavní tváří je Václav Klaus mladší, bývalý primář uspěl. Vedle něj se do zastupitelstva na stejné kandidátce dostali již jen dva nominanti za Soukromníky, včetně senátora a podnikatele Ivo Valenty. Kandidátka Trikolóry se Soukromníky a nezávislými získala 5,99 procenta hlasů a Bernátek jako lídr 1 410 preferenčních hlasů. Před čtyřmi roky jako devítce na kandidátce STAN mu voliči dali 610 hlasů.

16. Elektrokola pro Pardubičany

Jeden z nejviditelnějších poslanců hnutí ANO Martin Kolovratník začal svou kampaň za zvolení hejtmanem zostra, když lidem z Pardubického kraje slíbil 4 tisíce korun jako příspěvek na koupi elektrokola. V době, kdy se v krizi počítá každá koruna, to dle všeho spíš voliče vyděsilo. Pardubické ANO sice vyhrálo, ale s nijak famózním výsledkem – získalo 19,61 procenta hlasů a sám Kolovratník po volbách přiznával, že čekal více.

17. Rodiče v akci

Že v kladenském senátním okrese zvítězila Pirátka s vlastní advokátní kanceláří, zájmem o charitu a s pěti dětmi, je jedno z největších překvapení voleb. V širším povědomí téměř neznámá Adéla Šípová se svými 7 680 hlasy porazila matadory místní politické scény, jako jsou primátor Kladna Milan Volf, obhajující senátor za ČSSD Jiří Dienstbier nebo bývalý náměstek na ministerstvu financí Ondřej Závodský za KDU-ČSL. Ve druhém kole ji čeká otec čtyř dětí Petr Bendl z ODS, který své poslední ženě pomáhal plánovaně rodit doma. Připomeňme ještě, že Petr Bendl má z posledních voleb, kterých se účastnil, nepříjemnou vzpomínku. Přestože už měl v ruce mandát poslance, po soudně nařízeném přepočítání hlasů musel po měsíci a půl odejít ze Sněmovny, vrátit plat a předat své místo Martinu Kupkovi, který v nových počtech získal více preferenčních hlasů.

18. Triumf z Krásné Lípy

Během sobotního sčítání hlasů v senátních volbách se pozornost soustředila na Miroslavu Němcovou z ODS, které těsně unikl postup do Senátu hned v prvním kole. Na severu Čech se to však místnímu kandidátovi Starostů bez většího mediálního ohlasu jako letos jedinému skutečně povedlo. Místostarosta Krásné Lípy a obhajující senátor Zbyněk Linhart v děčínském obvodu získal 15 787 hlasů, což dalo 52,77 procenta. Oproti roku 2014, kdy kandidoval poprvé, si významně polepšil – tehdy sice 1. kolo vyhrál, ale na rychlý postup to ještě nestačilo. Pro porovnání – Miroslava Němcová získala ve svém volebním obvodu v centru Prahy 15 593 hlasů, což bylo „jen“ 48,5 procenta.

19. Ani na autobusu, ani na kraji

O rozruch se před volbami postaral kandidát SPD v Jihomoravském kraji Tomáš Anderle. Překvapivě jako ředitel střední školy pro tělesně postižené bojoval proti inkluzi tak, že jeden z řidičů brněnského dopravního podniku odmítl s jeho volebním plakátem na voze jezdit. Sám totiž vychovává děti, kterým inkluze pomáhá, a heslo „Zdravé školství bez inkluze“ se ho osobně dotklo. Bojovník proti inkluzi tak nejprve zmizel z dopravních prostředků a po víkendu se nepodívá ani do krajského zastupitelstva. Zůstal druhým náhradníkem se ziskem 502 preferenčních hlasů.

20. Pavel Kováčik skončil v nemocnici

Do sobotního čekání na výsledky voleb přišla zpráva, že se vážně zranil dlouholetý předseda sněmovní frakce komunistů Pavel Kováčik a musel být převezen do Nemocnice Na Bulovce. Ještě v neděli večer nebylo zřejmé, jakou léčbu bude muset zraněný politický matador KSČM podstoupit, a i rodina si nepřála zveřejňovat podrobnosti o jeho zdravotním stavu. Pavel Kováčik ve volbách do Senátu na Znojemsku neuspěl, i když volební výsledek je v kontextu událostí nepodstatný.

21. Železných 868 hlasů

Mezi ty, kteří o víkendu zažili skutečně zdrcující porážku, patří někdejší ředitel televize Nova Vladimír Železný. Jeho osobní popularita jej v minulosti vynesla do Senátu na Znojemsku, kde před 18 lety postoupil díky nadpoloviční většině rovnou z prvního kola. O dva roky později ještě uspěl v eurovolbách, avšak od té doby se mu návrat do vysoké politiky nedaří. Na Znojemsku se o comeback sice snažil už před šesti roky, tehdy kandidoval jako nezávislý, získal 3 267 hlasů a skončil šestý z osmi. Letos kandidoval v barvách Trikolóry a skončil mezi kandidujícími osobnostmi úplně poslední s 868 hlasy.

22. Nejvíc po Kupkovi

Občanský demokrat Martin Kupka vyhrál krajské volby na preferenční hlasy, získal jich 13 434, což bylo nejvíce ze všech kandidujících. Přesto ODS ve středních Čechách skončila až druhá za starosty a to Martina Kupku připravilo o post hejtmana, na který cílil. Na středočeské kandidátce ODS se ovšem odehrál ještě jeden příběh – obhajující středočeský zastupitel Michael Pánek získal ze svého 14. místa druhý největší počet preferenčních hlasů mezi kandidujícími občanskými demokraty. Jeho 3 196 preferenčních hlasů je s Kupkovými více jak 13 tisíci téměř nesrovnatelné, ale Pánek může cítit satisfakci. Nejtvrdšího a nejdůslednějšího kritika neprůhledného hospodaření krajských silničářů, díky kterému zakázky začala vyšetřovat policie, ODS na horních příčkách nechtěla. Před čtyřmi lety kandidoval ze šestého místa.

23. S Babišem a proti Babišovi

První český eurokomisař Pavel Telička do české politiky přímo zasáhl poprvé v roce 2014, kdy Andreji Babišovi sestavil tým pro evropské volby a ten v čele s ním těsně porazil ČSSD i společnou kandidátku TOP 09 a STAN. Sám Telička pak tehdy získal 50 784 preferenčních hlasů. Poté se ale s Babišem rozešel a založil vlastní politické hnutí HLAS. Loni ve volbách do europarlamentu ale neuspěl, byť sám pro své hnutí získal 17 448 preferenčních hlasů z celkových 56 449. Letos se pokusil zkusit krajské volby na společné kandidátce TOP 09 a Zelených ve středních Čechách. Spojenci do tamního zastupitelstva těsně prošli a Pavel Telička mezi kolegy kraloval opět na preferenční hlasy. I když jich tentokrát bylo jen 1 747.

24. S Babišem a proti Babišovi II.

Podobný začátek příběhu má letošní kandidatura někdejšího ministra dopravy za ANO Antonína Prachaře. S ANO se rozešel a na komunální úrovni později kandidoval za STAN, jeho letošní vstup do voleb má však osobní ráz – chtěl zabránit, aby se senátorem stal jeho někdejší kolega z hnutí, exposlanec a obchodní manažer chemičky Precheza Petr Vrána. O víkendu se střetli na Přerovsku, Prachař získal 7,09 procenta hlasů, Vrána 20,65 a postoupil do druhého kola. Tam se utká s obhajující senátorkou Jitkou Seitlovou (KDU-ČSL).

25. Proti Babišovi a s Babišem

Že to jde i naopak, tedy nejprve tepat do Babiše a pak za něj kandidovat, ukázala dvojka středočeské kandidátky ANO Irena Bartoňová Pálková. Se svými 3 176 preferenčními hlasy je druhá nejúspěšnější politička ANO ve středních Čechách, lídryně Jaroslava Pokorná Jermanová obdržela 4 553 preferenčních hlasů. Celkově ANO získalo 18,54 procenta hlasů a skončilo třetí. Podnikatelka a do léta viceprezidentka Hospodářské komory přitom ještě v roce 2016 kandidovala do Senátu za ODS a hlásala, že Andrej Babiš je největší korupčník v Česku, že má estébáckou minulost a že chce „fízlovat“. Tehdy skončila šestá z deseti kandidátů a její „antiBabiš“ jí přinesl 2 222 hlasů.

Zdroj: 25 příběhů víkendu: Koho „volil“ Zdeněk Svěrák a co lidé vzkázali Maláčové – Seznam Zprávy

Pin It on Pinterest

%d bloggers like this: