Areál Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava je doslova zaplaven podzimními barvami. Nejen listy stromů a keřů hýří zářivými barvami, řada rostlin také oplývá červenými či oranžovými plody, které lákají zejména volně žijící ptáky ke konzumaci před nadcházejícím chladným obdobím.

Takovými rostlinami, které určitě nemohou návštěvníci při své procházce areálem ostravské zoo minout, jsou zcela jistě jeřáby (Sorbus), skalníky (Cotoneaster), hlohyně (Pyracantha), kdoulovce (Chaenomeles), růže (Rosa) či vřesovištní klikvy (Vaccinium) a libavka (Gaultheria).

Naposled jmenované rostliny patří ve volné přírodě k druhům rostoucím v otevřených keřovitých biotopech, které nazýváme vřesoviště. Tento unikátní  prostor vzniká na neúrodných kyselých půdách a je rozšířen po celém světě. Větší část evropských vřesovišť vznikla až druhotně činností člověka – vykácením původních lesů (převážně acidofilních doubrav) a následnou pastvou, vypalováním či strháváním drnů. Půda, na níž rostou, bývá velmi kyselá a neúrodná, často písčitá, proto se v ní neudrží voda.

Stálezelené či poloopadavé keříčky mají na takto neproduktivním stanovišti konkurenční výhodu nad jinou vegetací v tom, že nemusejí každý rok obnovovat své nadzemní části, jsou však náchylnější na mráz. Největší druhové diverzity dosahují evropská vřesoviště v západní Evropě a na Britských ostrovech, kde panují jen mírné zimy.

Zdroj: Botanické zajímavosti Zoo Ostrava: Podzimní krása vřesovišť

%d bloggers like this: