Senioři z Ostravy-Jihu procházejí počítačovými kurzy 

V Ostravě-Jihu probíhají pravidelné počítačové kurzy pro seniory. Radnice je pořádá ve spolupráci s Ostravskou univerzitou a zájem o ně je opravdu velký.

Senioři z Ostravy-Jihu mají další možnost vzdělávání. Zapojit se mohou do počítačových kurzů, které probíhají přímo na radnici a které v rámci celoživotního vzdělávání podporuje Ostravská univerzita.

Dagmar Hrabovská (Ostravak), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Zájem ze strany seniorů o tyto kurzy je opravdu velký a ostravská univerzita se snaží uspokojit všechny zájemce. Proto vyškolila 10 seniorů, kteří potom předávají tyto informace ostatním seniorům. Od nás jsou to dvě paní lektorky seniorky, které vedou dva běhy tady v městském obvodu Ostrava-Jih.”

Ostravská univerzita podpořila vzdělávání i tím, že vytvořila 3 učebnice a další vzdělávací materiál. Radnice poskytuje místnost vybavenou počítači a finanční ohodnocení pro lektorky.

Emilie Seidlová, lektorka: “Lekcí jsme měli asi 10. Začínali jsme úplně od začátku. Co je klávesnice, co je myš. Jak se píše na klávesnici, ukazovali jsme si kopírování obrázků, mailové adresy vkládat ty obrázky do mailů, aby jsme to mohli někomu poslat. Jsou šikovní, když ne, tak opakujeme i dvakrát, třikrát. není problém. Já jsem ráda, protože jsem si splnila svůj sen. Já jsem chtěla být učitelka, což se mi po maturitě nepodařilo, tak jsem si splnila sen z mládí.“
Anketa: účastníci počítačového kurzu: “Moc se mi líbí ty kurzy, budu to potřebovat pro svou zábavu, výplň toho důchodu.”
“Moc se mi tady líbí a jsme spokojeni všichni a paní Emilka je velice vstřícná. Fotografie budu posílat do celého světa. Kamarádům, rodině, přátelům.”
“Jsem spokojený, ale měl jsem s tím začít už dříve tak aspoň o 10 let. V práci jsem částečně používal, ale tady se naučím detaily, o kterých jsem nevěděl třeba. Třeba tady to označování textů, posílání obrázků do mailů a myslím, že se i další důležité věci naučíme.”
“Chodíme tady do kurzu hlavně, aby jsme si to osvojili, protože doba to vyžaduje. Naše děti na nás nemají čas. Naše paní lektorka je shovívavá a milá, takže nám to přinese to, co v dnešním době potřebujeme, seznamovat se se světem, vědět, co nás může potkat dobrého a co i špatného, takže aby jsme se i vyvarovali některým věcem.”

Akcí pro seniory je v Ostravě-Jihu spousta. Ať už jsou to poznávací zájezdy, univerzita třetího věku, nebo plesy a všechny jsou oblíbené a hojně navštěvované.

Zdroj: Senioři z Ostravy-Jihu procházejí počítačovými kurzy | Ostrava-Jih | Zprávy | POLAR TV

Město nadále hledá investora pro výstavbu akvaparku

Rada města se na svém prvním lednovém jednání usnesla, že nezahájí jednání k loni vyhlášenému záměru prodeje pozemků na Svazácké ulici v Ostravě-Jihu. Do záměru prodeje se přihlásil jediný zájemce, který navíc nesplnil podmínky vyhlášeného výběrového řízení, a to hned v několika bodech.

Přípravy ke vzniku sportoviště, jehož součástí bude i bazén, budou nicméně pokračovat, v příštích měsících budou definovány nové podmínky.

„Zájem města na vybudování akvaparku trvá. Plánujeme proto znovu vyhlásit záměr prodeje příslušných pozemků, určených pro sportovní a volnočasové aktivity, ovšem se zpřesněnými podmínkami a velmi pravděpodobně již pouze ve variantě obsahující i závazek výstavby a provozování bazénu,“ konstatoval Tomáš Macura, primátor města.

Lednovému rozhodnutí rady předcházelo rozhodnutí Zastupitelstva města Ostrava o prodeji nemovitostí v září loňského roku. Ve výběrovým řízením stanoveném termínu obdrželo statutární město Ostrava dvě nabídky společnosti Maximus Resort a. s. Jedna z nabídek obsáhla i výstavbu plaveckého bazénu, podmínila ji však závazkem města poskytnout na výstavbu bazénu dotaci ve výši 70 milionů korun.

Výstavba akvaparku i bazénu je jednou z priorit, je zahrnuta v našem akčním plánu pro sport v oblasti investic. Bazén by měl sloužit školám i veřejnosti,“ doplňuje náměstkyně primátora Andrea Hoffmannová.

Komise pro hodnocení nabídek posoudila předložené nabídky z hlediska splnění požadavků stanovených zadavatelem a konstatovala, že žádná podmínky nesplňuje. Investor nereflektoval požadavek na zahájení a realizaci stavebního záměru ve stanovených lhůtách. Nebyl předložen ani přesný plán a výše investic.

Návrhy dále nesplňovaly regulační podmínky v části, jež má zajistit kvalitní urbanistické řešení. Fasáda navrženého objektu nespoluvytvářela uliční prostor, jak stanoví regulační podmínky. Stejně tak navržený způsob parkování nesplnil regulační podmínky, predikoval komunikaci s oboustranným parkováním podél ulice Svazácké, dále parkování v ploše určené pro izolační zeleň, parkování zamýšlel i v ploše veřejného prostranství. Zájemce nereflektoval ani podmínku umístit část kapacity parkovacího stání pod navrhované stavby či řešit parkování formou parkovacího domu.

Zdroj: Město nadále hledá investora pro výstavbu akvaparku — Ostrava

V Ostravě-Jihu opravili další historický dům. Brzy se do nich přestěhují noví nájemníci 

Na Jihu Ostravy prošel kompletní rekonstrukcí další z historických domů v Jubilejní kolonii. Získal tak původní vzhled a budoucí nájemníci se mohou těšit na bydlení v reprezentativní lokalitě obvodu. S rekonstrukcí prvních domů v Jubilejní kolonii se začalo v roce 2001. 23 objektů je památkově chráněných.

Rekonstrukce bytového domu v ulici Jubilejní 73 v Ostravě-Hrabůvce se chýlí ke konci. Veškeré práce by měly skončit do 14 dnů.

Markéta Langrová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: „Byty prošly kompletní rekonstrukcí, došlo k výměně všech vnitřních rozvodů, jsou zde nové kuchyňské linky, nové koupelny a veškeré nové vnitřní vybavení bytů. Od 12. ledna nabídneme k pronájmu 4 byty o velikosti 2+1 a výměře zhruba 66 metrů čtverečních.“

Celý dům byl před rekonstrukcí prázdný. Lidem, kteří v něm bydleli, radnice nabídla nové bydlení ve svých volných bytech.

Petr Sedláček, jednatel realizační firmy: „Dělali jsme úplně všechno, dá se říct od fasády, přes vnitřní rekonstrukci komplet včetně podlah, omítek, stropů s tím, že vlastně většinou problémy byly s dodávkami materiálů tak, jak je v dnešní době vlastně dané situací, která je ve světě i u nás na trhu.“

Rekonstrukcí prošla i střecha a sklepy, dům má nová okna a také balkony, které vznikly vybouráním oken nevytápěných částí bytů.

Petr Sedláček, jednatel realizační firmy: „Původně tady byla vlhkost. Tu jsme odstranili tím, že jsme zvenku i zevnitř dělali odkopy a sanace. Takže tím pádem by už mělo být všechno v pořádku. Termín byl 4 měsíce, díky tomu, co se děje na stavebním trhu, bude to 5.“

Zájemci o tyto nově zrekonstruované byty mohou podávat žádosti do 21. února letošního roku.

Zdroj: V Ostravě-Jihu opravili další historický dům. Brzy se do nich přestěhují noví nájemníci | Celý MS kraj | Zprávy | POLAR TV

Další změny na rozkopané Rudné. Bude se měnit nastavení semaforů 

​Ostravské komunikace, které mají na starosti správu 117 dopravních uzlů se semafory v Ostravě, vysledovaly dopravu v oblasti uzavírky části mostů na Rudné ulici v Ostravě – Vítkovicích a zhruba během měsíce budou měnit nastavení signalizace pro průjezd křižovatkami.

„Dvouletá rekonstrukce mostů přes železnici u vítkovického stadionu budí u mnohých ostravských řidičů obavy. My můžeme automobilistům a dopravě ve městě pomoci tím, že sladíme řízení křižovatek s aktuální dopravní situací,“ uvedl ředitel Ostravských komunikací Daniel Lyčka.

Stavebníci na Rudné zbourají staré mosty přes kolejiště a místo nich vybudují nové. Investorem stavby je Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Dodavatelem stavebních prací je společnost IDS – Inženýrské a dopravní stavby Olomouc.

Světelná signalizační zařízení, jak se správně semaforům říká, budou Ostravské komunikace řešit na její objednávku. Mělo by jít o několik křižovatek a případné zásahy do „zelené vlny“ nebudou jednoduché. „U některých zařízení je optimalizace na hranicích možností. Nebude to tedy úkol na den dva, ale na několik týdnů. A do toho nám ještě příchod jara zvýší hustotu dopravy, jak se to pravidelně děje každý rok,“ říká dopravní inženýr Ostravských komunikací Miroslav Laštůvka.

Z pohledu řidičů jsou problémové úseky na křižovatkách ulice Rudné s ulicemi Výstavní, Lidická a Závodní. Problémy se mohou projevit také na okolních ulicích podél stavby a na vedených objízdných trasách. I na ty se zaměří pozornost Ostravských komunikací.

Změny v nastavení světelné signalizace na křižovatkách mohou řidičům během dvouletých uzavírek a omezení na Rudné částečně ulevit. „Všelékem ale nejsou. Záleží také na tom, jestli se řidiči naučí efektivně využívat možné objízdné trasy,“ upozornil Laštůvka.

V loňském roce Ostravské komunikace upravovaly provoz a sledovaly 15 kritických míst, kterých se dotýkaly rekonstrukce. Často i tam, kde stavebníci na řízení dopravy nestačili nebo zapomněli změny dopravní situace řešit předem. Správce semaforů už loni vypomohl s nejsložitějšími místy, například při opravách mostů na Opavské přes Odru a na 17. listopadu přes Porubku.

Lidé si běžně neuvědomují, že řízení křižovatek je poměrně složitý systém s výkonnými mikroprocesory, řadou elektronických prvků a obvodů, které zahrnují ovládání, diagnostiku, napájení a detektory. Vybavení křižovatek signalizací a nastavení musí splňovat nejrůznější podmínky podle složitosti křižovatky tak, aby se vyhovělo požadavkům například na počet signálních programů, na připojení do koordinace či na monitorovací pracoviště GSM.

Semafory jsou vybaveny pamětí, řeší hustotu provozu i preferenci MHD nebo průjezdu pro hasiče, záchrannou službu či policii. Takto fungují už prakticky všechny semafory v Ostravě. Jejich úpravu proto nelze provést ze dne na den. Stavebníci by proto na tyto věci měli pamatovat vždy s dostatečným předstihem.

Zdroj: Další změny na rozkopané Rudné. Bude se měnit nastavení semaforů | Patriot Magazín

Info Jih prodlužuje otevírací dobu a nově funguje i jako místo dopravního podniku 

Informační centrum na nově zrekonstruovaném náměstí Ostrava-Jih je čím dál oblíbenější. Rozšiřuje proto nejen služby, ale také otevírací dobu.

Návštěvnost infocentra na náměstí Ostrava-Jih stále stoupá. Měsíčně tam zavítá na 1200 lidí. Spolu s návštěvností se tak zvyšují i služby.

Hana Tichánková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Rozhodli jsme se ve spolupráci s informačním centrem prodloužit otevírací dobu. Takže v současné době je infocentrum otevřeno každý všední den od 8 do 17:30 a samozřejmě v případě, že konáme některé akce, tak je otevřeno i při příležitosti konání těchto akcí.”

Infocentrum nově funguje i jako místo dopravního podniku.

Hana Tichánková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Což si myslím, že je velice dobrá služba, kterou obyvatelé přivítají, protože si zde mohou nakoupit jak krátkodobé, tak dlouhodobé časové jízdenky a je zde zajištěn servis takový, jaký jsou zvyklí obdržet v prodejnách dopravního podniku.”
Pavla Malkovská, zaměstnankyně infocentra: “Lidi si u nás mohou také dobít kreditní jízdenky, zakoupit nové měsíčníky. Prodloužit ODISku. Jediné, co zatím nevyřizujeme, jsou nové ODISKY. Co máme úplně novinku, tak je spolupráce s bewooden, která má pro nás podtácky s ostravskými motivy, nové dřevěné magnety jsou tady ve vitríně a trička nové Ostrava.-Jih. Jsou v tmavě modré a tyrkysové, pánská a dámská.”
Hana Tichánková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Protože se snažíme být přívětiví vůči našim občanům a může se stát, že se ocitne kdokoliv z nás v tíživé zdravotní situaci, tak je v objektu nainstalován i defibrilátor, který může v případě potřeby pomoci a zachránit život někomu, kdo je v jeho ohrožení.”

Zaměstnanci informačního centra už prošli i kurzem, aby věděli, jak ho správně používat.

Pavla Malkovská, zaměstnankyně infocentra: “Školení jsme měli k tomu, že kdyby se stala nějaká nehoda, kdyby bylo potřeba ho využít, tak jsme schopni.”

V infocentru si lidé mohou zakoupit i vstupenky na různé kulturní, společenské a sportovní akce. různé magnetky, publikace o historii obvodu, kalendáře a spoustu dalších věcí.

Pavla Malkovská, zaměstnankyně infocentra: “Momentálně největší zájem je asi o pexeso Jih, které obsahuje fotky v porovnání včera a dnes, jak to vypadalo kdysi a jak to vypadá teď v tuto chvíli. Byla o něm zmínka právě v Jižních listech, takže se lidi teď na ten popud ptají, kupují ho hodně.”

Zdroj: Info Jih prodlužuje otevírací dobu a nově funguje i jako místo dopravního podniku | Ostrava-Jih | Zprávy | POLAR TV

Z kanceláří byty. Vybrané nebytové prostory v Ostravě-Jihu procházejí rekonstrukcí 

V Ostravě-Jihu je velký zájem o bydlení. Vybrané prostory, které sloužily se tak mění na byty. Aktuálně prošly rekonstrukcí nebytové prostory v přízemí domu na ulici Vlasty Vlasákové.

Na sídlišti Bělský les vznikl úplně nový a prostorný byt. A to z nebytového prostoru v domě na ulici Vlasty Vlasákové. Kdysi tam byly kanceláře, takže se zcela měnila i dispozice.

Markéta Langrová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Nyní zde máme byt o velikosti 4+1 o výměře zhruba 81 metrů čtverečních. V bytě se vyměnily veškeré rozvody, jsou zde nové omítky, podlahy a také moderní nová kuchyňská linka. Jelikož byt je o větší výměře, tak jsme chtěli zvětšit i koupelnu. A v koupelně se nachází nejen sprchový kout, ale i vana. Náklady na rekonstrukci tohoto bytu vyšly na zhruba 1,4 miliony korun.“

Nový byt má i balkon a radnice ho teď nabídne k pronájmu.

Petr Bidzinski, referent odboru vztahů s veřejností: “Zájemci najdou veškeré informace na stránkách nemovitosti.ovajih.cz včetně informací o cenách, včetně fotografií a dostupných formulářů.”

Žádosti můžete podávat do konce ledna. Zájem o bydlení v obvodu je velký. Na jeden byt se hlásí 10 až 15 uchazečů. Celkem má radnice ve své správě 5 200 bytů.

Markéta Langrová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “V průběhu roku samozřejmě chystáme i další rekonstrukce jak obsazených, tak volných bytů. Byty, které se uvolní a jsou v původním stavu, projdou kompletní rekonstrukcí a v průběhu roku je budeme nabízet. Za poslední rok jsme se snažili zvýšit i standard vybavení těchto bytů. Jsou tady lepší podlahy a dáváme i modernější kuchyňské linky.”

Rekonstrukcí brzy projde i byt naproti, který je stejné velikosti a momentálně v něm sídlí kanceláře.

Majitel firmy už dostal výpověď z nájmu.

Zdroj: Z kanceláří byty. Vybrané nebytové prostory v Ostravě-Jihu procházejí rekonstrukcí | Ostrava-Jih | Zprávy | POLAR TV

V Ostravě-Jihu esteticky ztvárňují betonové zdi u hřišť počmárané sprejery

Betonové zdi na sídlištích v Ostravě-Jihu procházejí malířskými úpravami. Dosud je hyzdily všelijaké výtvory sprejerů. Nově tematicky zapadají do okolí.

V Ostravě-Jihu dali prostor street art umělcům. Ti postupně zkrášlují sídliště tím, že esteticky ztvárňují zanedbané a všemi možnými motivy počmárané betonové zídky u dětských hřišť a jiných sportovišť.

Zdeněk Hübner (Ostravak), místostarosta MOb Ostrava-Jih: :Toto ztvárnění už je 11. barevným prvkem, který jsme takto vyzdobili. Myslím, že jsou daleko hezčí než nějaké klikyháky a čmáranice.“
Marek Brinzík, majitel realizační firmy: “Základ je to ošetřit, nějakým způsobem ovapkovat a penetrace a nějaký základ fasádní barvou a potom používáme na to spreje lakovací, které jsou odolné proti mrazům a tak dále, takže výdrž to má několik let.”

I přesto, že v obvodu často řádí sprejeři, kteří loni dokonce v Bělském lese posprejovali Surikatí stezku a stromy hákovými kříži, nově ztvárněných zdí se zatím ani nedotkli.

Marek Brinzík, majitel realizační firmy: “Vandalové to neničí, protože ti street art umělci i ti pouliční, tak oni vlastně se nějakým způsobem znají a respektují se. Takže právě to je dobré, že se znají a ta plocha je tím chráněná.”

Zkrášlením projde i tato zídka, která se nachází na sídlišti Norberta Frýda, a to v rámci projektu města, které tyto plochy nabídlo street art umělcům.

Zdroj: V Ostravě-Jihu esteticky ztvárňují betonové zdi u hřišť počmárané sprejery | Celý MS kraj | Zprávy | POLAR TV

Teplý bazén zatím v Ostravě-Jihu nevznikne, město investora nenašlo

Zájem o nabízený pozemek ve Svazácké ulici projevila jen skupina AD Group. Podala dokonce dvě nabídky. V jedné se zavázala postavit sauny a wellness centrum se zážitkovými bazény. Ve druhé nabídla navíc i plavecký bazén, ale pod podmínkou, že na jeho nákladech se bude finančně podílet město.

Radní o obou nabídkách jediného zájemce rozhodovali tento týden. Dali na doporučení výběrové komise a nevybrali žádnou z variant.

„Rada města se usnesla, že nezahájí jednání o prodeji pozemku ve Svazácké ulici s privátním investorem, protože ani jedna z jeho nabídek nesplňovala zadávací kritéria,“ potvrdil ostravský primátor Tomáš Macura.

Město nabídne pozemky k prodeji znovu

Podle něj město potřebuje moderní akvapark s odpovídajícími službami, ale vybudovat by ho měl privátní investor.

„V nejbližší době znovu nabídneme k prodeji pozemky hřiště ve Svazácké ulici, které jsou určeny pro sportovní a volnočasové aktivity. Zpřesníme však podmínky. Budeme o nich teprve jednat, ale zřejmě záměr vyhlásíme pouze ve variantě, která bude obsahovat i bazén,“ nastínil Macura.

I radní Jihu chtějí, aby tam vznikl krytý akvapark. „Město co nejdříve vypíše nabídku pozemku a my budeme doufat, že případný zájemce splní zadaná kritéria. Naší prioritou je, aby tam stál akvapark, kde by lidé mohli plavat i v teplejší vodě. Mělo by jít o podobné, ale větší zařízení, jako je třeba na Olešné,“ uvedl místostarosta Jihu Jan Dohnal.

Původní projekt už je zastaralý

V minulosti již měla radnice Jihu zpracovaný projekt na akvapark za zhruba 450 milionů. V provozu měl být asi od roku 2014. Bývalé vedení města ale jeho stavbu nedoporučilo a teď už je projekt zastaralý.

Kdy se město dočká krytého akvaparku, není jasné. Pravděpodobnější je, že dřív vznikne na Jihu plavecký bazén s chladnější vodou určený hlavně sportovcům, jehož stavbu už plánuje Moravskoslezský kraj.

„Uvažujeme o výstavbě bazénu pro sportovní plavání v Ostravě-Zábřehu, v prostoru mezi třemi krajskými školami ve Středoškolské ulici. Bazén by využívali žáci Sportovního gymnázia Dany a Emila Zátopkových, přilehlých škol a sportovci z Klubu plaveckých sportů v Ostravě,“ řekl náměstek moravskoslezského hejtmana pro školství a sport Stanislav Folwarczny.

Zpracovaná studie potvrdila, že zvolené místo je pro výstavbu vyhovující. Náklady odhadla asi na 270 milionů.

„O pokračování příprav stavby bazénu rozhodneme v nejbližších měsících. Pokud se najdou finanční prostředky i z jiných zdrojů, může kraj podat žádost o územní rozhodnutí ještě letos. Stavba by pak mohla začít v roce 2024,“ podotkl náměstek Folwarczny.

Zdroj: https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/pozemek-pro-akvapark-ostrava-jih-mesto-zatim-neprodalo.A220113_645690_ostrava-zpravy_pjen

Zdroj: iDNES.cz

Nesmrtelné hospody: Helbich býval hospodou horníků, hutníků i úředníků 

​Restaurace U Helbicha je už přes sto let oblíbeným místem všech, kdo mají rádi pivo, ale i dobré jídlo. Vždyť ji kdysi vystavěl řezník.

V posledních desítkách let do ní sice chodí obyvatelé okolních panelových domů, ve svých začátcích však stával Helbich spíše za tehdejší Ostravou u Bělského lesa a stal se spolu například s nedalekou Dakotou vyhledávaným místem výletníků.

Historii této známé hospody zná dobře kronikář městského obvodu Ostrava-Jih a mladý badatel Petr Lexa Přendík, který dobře ví, že hospoda U Helbicha vznikla už na počátku minulého století v tehdejší osadě Březí, která stála při původní cestě z Vítkovic přes Zábřeh do Staré Bělé.

Foto: se souhlasem Miroslava Lehnerta

Ostravané museli chodit do výletních hospod do Pruska

Roku 1903, tedy ještě za rakouskouherského mocnářství, nechal u této cesty vystavět přízemní dům zábřežský řezník Albert Helbich. „Hodlal v domě provozovat i výletní hostinec, ovšem příslušné úřady mu celých šest let zabraňovaly v udělení koncese,“ popisuje Petr Lexa Přendík. „Žadatel marně vlastenecky upozorňoval na nedostatek podobných hostinců v okrese Moravská Ostrava. Obyvatelé města tak utráceli o nedělích a svátcích rakouské peníze na Landeku a v Šilheřovicích, tedy v Prusku.“

Albertu Helbichovi tehdy nepomohlo ani vylíčení okolní krásné lesnaté krajiny, která chránila výletníky a obyvatele před kouřem a zápachem z hutí a továren. „Bělský les v té době sloužil zejména k rekreaci obyvatel přilehlého okolí. Chodily sem však hlavně chudší dělnické rodiny, které si nemohly dovolit výlet železnicí do vzdálenějších míst,“ vysvětluje Petr Lexa Přendík.

Přeměna cesty dala zelenou i Helbichovu hostinci

Ale stačilo pár let a řezníku Helbichovi vyšla šťastná hvězda. Úřady rozhodly, že kvůli tehdejšímu rozmachu průmyslu a neustále se zvyšujícímu provozu na této cestě z Vítkovic do Staré Bělé upraví na okresní silnici onu cestu, která vedla kolem Helbichova domu.

Dlouholeté úsilí Alberta Helbicha o získání hostinské a výčepní koncese bylo korunováno úspěchem, a to roku 1909. Nově otevřený Helbichův hostinec ve svých začátcích sestával z nálevny, tří zvláštních místností a letní zahrady s verandou.

Přešel čas kruté 1. světové války, vznikla Československá republika, začala zlatá dvacátá léta. Helbichově hostinci se dařilo a tehdy třiašedesátiletý hostinský Albert Helbich začal v roce 1928 uvažovat o přestavbě a přístavbě hostince. V budově také chystal otevřít i hotel.

Když Helbich zemřel, syn změnil i plány na přeměnu hostince

„Albert Helbich si nechal nakreslit i plány, ty zpracoval architekt a stavitel František Grossmann z Moravské Ostravy. Svou vizi už však nestihl naplnit, 10. dubna 1930 totiž zemřel. A přestavby se chopil syn Jan, který se však těchto původních plánů nedržel,“ uvádí Petr Lexa Přendík.

Novou podobu získal hostinec roku 1932. Provedenými stavebními úpravami vznikl nový zajímavý funkcionalistický vzhled objektu, v jehož přízemí se nacházela nálevna s hernou, kavárna a restaurace. Roku 1939 měl hotel Jana Helbicha v prvním poschodí také šest ubytovacích místností, jednu samostatnou koupelnu, splachovací záchody, kamenné podlahy pokryté linoleem a příruční lékárnu pro hosty. „To vše dohromady splňovalo podmínky pro zařazení hotelu do skupiny C hostinských zařízení s oprávněním k ubytování cizinců,“ připomíná kronikář Přendík.

Foto: se souhlasem Miroslava Lehnerta

Paneláky tu nestály, jezdilo se sem spíše na výlet

V době první republiky Helbich konkuroval například hotelu Freud na Ostravici, lidé z Ostravy jezdili do Bělského lesa vlastně na výlet, protože nic z nynější městské zástavby v jeho okolí ještě nestálo. K Bělskému lesu jezdila od roku 1929 elektrická tramvaj, od roku 1941 zajížděla až téměř k dnešní Dakotě, takže místo se stalo snáze dostupné. Místo paneláků tu stály lesy a louky.

Po 2. světové válce a hlavně po nástupu komunistického režimu převzala v dubnu 1949 hotel Jana Helbicha s restaurací, tančírnou a kavárnou Krajská odborová rada v Ostravě a následujícího roku úřady zrušily dlouholetému majiteli živnostenské oprávnění.

„Ostatně už v roce 1948 byly některé místnosti zabrány pro potřeby svobodáren a pokoje byly přiděleny zaměstnancům či studentům. V padesátých letech bylo jméno hotelu přejmenováno na neutrální a nic neříkající Hotel Bělský les, který také prošel generální rekonstrukcí,“ upozorňuje Petr Lexa Přendík.

Hotel Bělský les? Vždycky se říkalo Helbich!

Původní název se vrátil dnešní restauraci U Helbicha až po sametové revoluci. A podnik pod ním funguje dodnes. Obyvatelé Ostravy však nikdy nezapomněli jeho slavné jméno.

„Helbich se říkalo vždy, i za totáče. V domě vedle, ještě začátkem 60. let, byla opravna obuvi, chodili jsme tam do ševca. Ten švec tam měl i paní na obsluhu a furt fronty. Pokaždé, když se dívám na Postřižiny a strýčka Pepina, který byl původním povoláním švec, tak se mi vybaví ten odér bot a lepidel z opravny obuvi vedle Helbicha,“ vzpomíná jedna z pamětnic, která si říká Vendy.

A pamatuje i samotný lokál. „Do Helbicha se nedalo přes kouřovou clonu vejít, už to nebyl ten nóbl podnik, v kterém se učila i moje maminka krátce po válce,“ vzpomíná žena.

Hotel už to není, staví na dobrém jídle a meníčkách

Dnes je v přízemí restaurace U Helbicha pivnice a restaurace se spousty místy, původní hostinské pokoje v prvním patře se však také přeměnily v další restauraci a bar. Za hospodou se rozprostírá rozlehlá zahrada se statnými starými stromy, venkovním posezením a výčepem.

Současný provozovatel Miroslav Lehnert se hodně zajímá o historii podniku, který se sice vrátil potomkům původních majitelů, ale ti jej na přelomu milénia prodali jeho otci. Rodina Lehnertů Helbicha postupně zrenovovala a nyní to je zavedený rodinný podnik.

Miroslav Lehnert říká, že zvláště v nynější kruté „koronavirové“ době restaurace Helbich z devadesáti procent zajišťuje stravování pro zaměstnance okolních úřadů a firem a také pro starší lidi, kteří si sem zvykli chodit z mnoha okolních panelových domů přes poledne na obědová „meníčka“.

Někdejší specialita? Máslový sekaný řízek se sýrem

Přitom dobře ví, že kdysi bylo okolí restaurace spíše výletní místo. „Lidé z Ostravy jezdili na výlet buď vlakem na Ostravici, nebo autobusem do Helbicha. Z počátku možná ještě i v kočárech,“ usměje se. „Tehdy se sem jezdilo na takovou specialitu, kterou byl máslový sekaný řízek se sýrem, vlastně jakýsi dnešní holandský řízek. Bývalo to tu prostě výletní místo,“ popisuje Miroslav Lehnert.

Miroslav Lehnert. Foto: Petr Broulík

Ovšem upozorňuje, že restauraci a hotel U Helbicha zatížila velká křivda, která se ani vrácením majetku zcela nezahojila. „Hotel a restauraci vzali už za Protektorátu původním židovským majitelům Němci. Když svůj podnik rodina Helbichů po válce dostala zpátky, upravila ji zhruba do této podoby. Zepředu ta budova totiž vypadá dispozičně tak jako po válce. My jsme třeba přistavěli nové záchody, ale jinak Helbich vypadá jako před těmi osmdesáti lety,“ popisuje Miroslav Lehnert.

Podnik Helbichům vzali, ale úvěr museli splácet dál

Rodina Helbichů si na velkou tehdejší funkcionalistickou přeměnu na hotel vzala úvěr. Pak její podnik znárodnili komunisté. „A Helbich šel makat do Vítkovic, nenechali je tady ani jako pracovníky či správce, jak se některých podniků po nástupu komunismu dělo. Ale nechali rodinu Helbichů splácet ten velký úvěr,“ říká Miroslav Lehnert. „A ještě jim podnik přejmenovali na Hotel Bělský les, což je tady u pamětníků opravdu nenáviděný název. Dodnes se tak dokonce jmenuje zastávka u nás. Už jsme to chtěli změnit, ale nějak se nám to zatím nepodařilo.“

Rodina Helbichů sice po listopadu 1989 získala svůj podnik zpátky, avšak musela opět zaplatit za veškeré vybavení podniku, které se v dobách totality změnilo při různých úpravách.

„Řekli: Ano, budova je vaše, ale zaplaťte nám stoly, židle, vybavení kuchyně a vše, co se sem za totality nakoupilo. Takže Helbichovi museli ještě platit, aby vůbec budovu podniku restituovali. Restituce tak měla pro rodinu a potomky Helbichů hořký nádech. Potomci proto stále poválečný, ale i porevoluční osud rodinného podniku berou jako velkou křivdu,“ líčí dnešní provozovatel restaurace U Helbicha, která je opravdu členitá a rozsáhlá a má dnes na dvě stě míst k sezení uvnitř a dvě stě na zahradě.

Po revoluci se stala z Helbicha putyka páté cenové skupiny

Po restituci Helbichovi velký podnik pronajímali a stala se z něho putyka. Už za komunistů totiž býval Helbich zakouřená pivnice. Bylo tu otevřeno od brzkého rána, když u hospody zastavil autobus, vyhrnuli se z něho chlapi z „enháčka“ a šli sem na pivo. Avšak tuhle členitou velkou hospodu měli rádi jak dělníci a horníci, tak úředníci. Proto se o ní říkalo, že se tu setkávají klotové rukávy s montérkami.

„Postupně se z Helbicha stala hospoda nějaké asi páté cenové kategorie, možná nižší. Budova byla na spadnutí, byly tu díry ve zdech, propadaly se stropy. Všechno tady zapáchalo, i ve stropě kuchyně byla díra a deseticentimetrový nános všeho možného, takže kuchyň tehdy vůbec nefungovala. Trvalo to asi do roku 2000, než Helbicha získal od můj táta,“ říká Miroslav Lehnert.

Ale podotýká, že stavební základy a prvky má Helbich velmi dobré a stabilní. „Do jakékoliv zdi zavrtáme, tak je poctivě postavená z cihel. Když jsme předělávali střechu, tak jsme zjistili, že krovy jsou zdravé. Akorát třeba prvky z lepenky, která tehdy nebyla moc kvalitní, se musely předělat do nového,“ říká Miroslav Lehnert.

Dolů chodí chlapi na pivo, nahoře bývají oslavy

Jeho otec měl v oboru bohaté zkušenosti, měl hotelovou střední školu a dlouhá léta pracoval jako kuchař pro jídelnu v Nové huti. V Helbichovi už sice nevařil, ale najal dobré kuchaře a rekonstruoval interiéry Helbicha do dnešní podoby. Jeho syn pokračuje v stopách svého otce už dvanáctým rokem. Právě Lehnertovi se rozhodli vrátit restauraci U Helbicha někdejší lesk.

„Už sice nejsme hotel, ale rozšířili jsme restaurační záběr Helbicha. Tady dole v pivnici chodí chlapi na pivo, do restaurace chodí na oběd úředníci. Dnes jsou tady všude talíře, kdysi tu byly popelníky. Konají se tu oslavy. V pivnici jsme pořádali koncerty živé hudby, například ostravského písničkáře Václava Fajfra, občas jsme dělali candrbál,“ říká pan Lehnert.

Chodí sem fotbalisti Baníku, dvacet let je vítá maskot hostinského

Jako do každé zavedené staré hospody sem neopomene přijít nějaký známý člověk. Občas se sem stavilo populární duo Těžkej Pokondr, v pivnici bylo možné někdy potkat i fotbalistu Milana Baroše, na meníčko sem ostatně občas přijdou známí hráči Baníku. „Ale spíše jsme rádi, když tu najdou klid, snad jim u nás zajišťujeme i jakousi anonymitu,“ říká dnešní šéf Helbicha a dodává, že na jídlo v restauraci přicházejí často i lidé, kteří do Ostravy přijedou a ubytují se na pár dní.

 

Foto: Petr Broulík

Už přes dvacet let také hosty restaurace U Helbicha vítá nakreslený maskot v podobě hostinského a řezníka v typické čepici a nabízející kuře či husu a korbel piva. Usmívá se na hosty a je vyveden i na stěně za výčepním pultem.

„Toho nechal namalovat můj taťka, když Helbicha získal. A my si ho ve znaku pořád necháváme, to nebudeme nikdy měnit. Táta také, když podnik koupil, konstatoval, že o historii podniku moc nevíme, protože pro potomky to bylo pořád palčivé téma. A tak jsme se oba snažili spíš hospodu tlačit dál,“ říká Miroslav Lehnert.

I na staré hospodě musí být znát, že se do ní investuje

Právě dnešní provozovatel od roku 2008, kdy podnik po otci převzal, přebudoval například do nové podoby pivnici nebo nechal v zahradě restaurace postavit pergoly a předělal ji tak, aby se v ní dobře hostům sedělo. V původním hostinci U Helbicha už totiž od jeho vzniku vždy venkovní posezení bylo, dokonce jeho součástí za první republiky bývala krásná tančírna.

Venkovní areál však za socialismu podle Miroslava Lehnerta „zdegradoval“ a nezůstalo po něm prakticky nic. „Zahradu jsme proto museli nechat znovu vysázet a upravit její povrchy. Dnes je to v létě často cíl lidí, kteří jdou z koupaliště,“ říká.

Noví majitelé poté nechali přestavět bar nahoře a mezitím rekonstruovali kuchyni. „A když nás zavřeli při posledním velkém lockdownu, tak jsme kompletně zrekonstruovali sociálky. Takže podnik postupně po částech předěláváme a snažíme se mu dát pěknější vzhled. Hospoda totiž není jen o tom, že do ní přijdete a dostanete super jídlo. To je jen základ. Musí na ní být vidět, že se jí někdo věnuje a že do ní investuje čas a peníze. Lidé totiž raději chodí do nových hospod. Když máte starou hospodu, musíte ji držet v novém vzhledu. Starou hospodu, kde to vypadá jako před sto lety a je tam pořád plno, můžete mít dnes jen v centru Prahy,“ říká Miroslav Lehnert.

Kvalitní domácí bramborák a jurský park

A co jídelníček restaurace U Helbicha? V něm jsou dnes jídla, která tady vaří už přes oněch dvacet let, co si Lehnertovi podnik vzali do nájmu. V meníčku hospody jsou klasická jídla a poctivé velké porce, čímž je prý podnik u Bělského lesa vyhlášený. „A máme kvalitní domácí bramborák, ten si u nás hosté dávají ve všech možných variantách,“ říká šéf rodinného podniku.

Soňa pracuje v restauraci asi nejdéle z číšníků, od doby, kdy chodila na střední škole na obor kuchař – číšník. „Helbich je pro mne vším, jsem tu odjakživa. Někdy je to tu pěkný jurský park, prostě lidi všeho druhu, někdy sem přijdou i pěkně divocí dinosauři,“ směje se.

Scházejí se u Helbicha, pamatují ještě asfaltové záchody

Asi dvacet let už chodí do restaurace U Helbicha štamgast Vladimír Duda, který se narodil a do patnácti let bydlel v Zábřehu, poté v místech, kde je dnes kino Luna a když se oženil, tak ve Výškovicích. Čtyřicet let bydlí blízko Helbicha. A přišel sem i dnes, jako první host, jen pár minut po desáté otevírací hodině. V tomto obvodu se mu bydlí dobře, má tu blízko Bělský les, kam často chodí.

Štamgast Vladimír Duda. Foto: Petr Broulík

Někdy sice s kolegou pivnici U Helbicha vymění za vítkovickou lidovku Kovárna Výběr, ale sem chodí na pivo možná nejčastěji. Vladimír je dnes už důchodce, ročník 1948 a hodně v Ostravě pamatuje.

„Bývali jsme parta asi devíti, teď už si nás tady sedne k našemu stolu šest sedm. Dnes jsem z nás asi nejstarší, ale od pamětníků vím, že tu bývalo někdy v padesátých a šedesátých letech i malé pódium, hrála tu muzika a chodilo se sem tancovat. To tu ještě byly asfaltové záchody,“ říká muž, který si pamatuje ještě hospodu Dakota a blízko ní letiště v Hrabůvce, odkud jeho otec občas létával na služební cesty. Kolem Helbicha tehdy nebylo nic, jen louky a pole a tedy samí sedláci.

Jako kluk chodil na letiště pozorovat přistávající dakoty

„Chodil jsem tam na letiště jako kluk s tátou nebo s klukama ze školy. Koukali jsme, jak tehdy stará dakota přistávala na tu travnatou plochu nebo startovala. A blízko byla hospoda Dakota, to bývala kultovní hospoda. I tady U Helbicha byla v té době krásná hospoda. Viděl jsem fotky z interiérů, krásné stoly, ubrusy. Ale pak se to zkazilo, když tam na bývalých hangárech postavili sídliště a ty ubytovny. Dnes už po letišti zůstal jediný hangár, je v něm dnes supermarket Hruška,“ říká štamgast Vladimír Duda.

Nastává podle něho jiná doba. „Pracoval jsem ve Vítkovických železárnách a tehdy byly hospody narvané od rána. Třeba slavný Výběr nebo Na Kopečku. Dnes už taky pivo hodně stojí,“ říká štamgast, který si prý většinou U Helbicha vypije s kamarády svá tři piva.

„Ale koronavirus udělal svoje. Lidé se tak trochu uzavřel. Třeba můj syn. Ten si koupil chlazení s kompresorem, koupí si bečku a sedí doma. Má to lacinější,“ říká muž, který pracoval od roku 1970 jako řidič u Vítkovických staveb, jako důchodce ještě pracoval jako „šofér na zavolání“, až šel v dvaasedmdesáti letech do důchodu.

A teď se se starými kamarády setkává u piva v Helbichu. „Jeden je tesař, jeden zedník, hospoda je takový malý dispečink. Potřebujete vymalovat, potřebujete něco odstěhovat, tak si s rukama vždy pomůžeme. No, bývalo nás více, někteří umřeli, ani se důchodu nedožili. To je smutné,“ říká pan Duda, jeden ze štamgastů restaurace U Helbicha, který ale své hospodě zůstává věrný.

Zdroj: Nesmrtelné hospody: Helbich býval hospodou horníků, hutníků i úředníků | Patriot Magazín

Neuvěřitelná proměna: ráj pro děti i dospělé v Ostravě-Vítkovicích má nový kabát 

Dětský svět v Dolních Vítkovicích se proměnil v ráj pro zvídavé děti a hravé rodiče. Najdou v něm nové jeřáby, reálný traktor, pokladnu se čtečkou platebních karet v obchodě nebo ordinaci s obřím chrupem. A ještě…ehm… hovínkový testr.

Ale popořadě – děti, které přijdou od prvního lednového čtvrtka do Dětského světa ve Velkém světě techniky v Dolních Vítkovicích, si mohou vyzkoušet novou pestrou škálu oborů lidské činnosti.

U pískoviště se mohou vžít do role archeologů a objevovat fosilie, v autoservisu najdou auta i plničku, na farmě na ně čeká reálný zahradní traktor, na nových stromech potěší houpačka nebo skluzavka.

„Ve finále budeme mít skoro dvě desítky různých stanovišť – od cukrárny až po operační sál. Na ploše 900 čtverečních metrů si budou moci návštěvníci vyzkoušet bezpočet profesí a každý den si hrát s něčím jiným,“ mne si ruce ředitelka Světa techniky Kateřina Bonito.

Dětský svět se během několika měsíců, kdy byl uzavřen, zřetelně proměnil. Architekti si s obří hernou pro děti opravdu vyhráli. Mimo jiné navrhli lékařskou ambulanci s obřím chrupem a zbrusu novým operačním sálem. Do obchodu přidali moderní pokladnu se čtečkou platebních karet.

Ráj pro nejmladší návštěvníky
V hudebním studiu je mixážní pult. K poučení i zasmání je bezpochyby „hovínkový testr“ na farmě. Doslova hravě naučí návštěvníky, že ne každé zvířátko vyměšuje stejně.

„Celý koncept sází na zvídavost malých návštěvníků. Vyzkoušet si autíčka nebo otestovat zvyklosti zvířátek na farmě, je lákavé. Nejrůznější vtipné exponáty a efekty podle našich zkušeností i podle postřehů našich návštěvníků zaujmou děti i dospělé. Cílem je, aby si hráli spolu a trávili hezký společný čas,“ shrnul proměnu za realizační tým Dětského světa Jakub Švrček.

Dětský svět se nachází hned v přízemí Velkého světa techniky v Dolních Vítkovicích a je určený nejmenším návštěvníkům od dvou let a předškolákům. Bavit ale má i dospěláky, kteří si sem s dětmi chodí hrát.

Otevřený je denně od 10 do 18 hodin. Základní vstupné za osobu stojí 70 korun, lze si pořídit i výhodnější rodinné vstupenky. Dítě do dvou let má vstup zdarma. Původní expozice vznikla stejně jako sám Velký svět techniky v roce 2014.

Zdroj: Neuvěřitelná proměna: ráj pro děti i dospělé v Ostravě-Vítkovicích má nový kabát – Moravskoslezský deník

Radní Ostravy Jih rozhodnou o novém akvaparku. Jeho podoba je zatím neznámá 

Sauny, wellness centrum se zážitkovými bazény s teplou vodou a možná i plavecký bazén. O tom, zda vůbec a co všechno by měl soukromý investor vybudovat na městském pozemku u Vodního areálu v Ostravě-Jihu, budou brzy rozhodovat ostravští radní.

Město prodá pozemek ve Svazácké ulici s podmínkou využití ke sportovním a volnočasovým aktivitám. Přišly hned dvě nabídky, ale od jednoho zájemce: skupiny AD Group, která provozuje saunový a vodní svět Maximus v Brně.

To se nelíbí opozičnímu zastupiteli Ostravy-Jihu Daliboru Moukovi (LEČO).

„Termín vypršel v listopadu. Žádal jsem, ať ho zastupitelé prodlouží, aby se mohlo hlásit více zájemců. Primátor nechtěl. Bojím se, že u nás místo slibovaného akvaparku s bazénem pro rodiny s dětmi vznikne jen další luxusní wellness pro bohaté,“ nastínil Mouka.

Podotkl, že podle zákulisních informací firma nabízí stavbu wellness centra bez bazénu, nebo s bazénem, ale když si ho město zaplatí.

Jak přesně vypadají jednotlivé varianty, ale Mouka neví. Když měl zájem o podrobnější informace na zastupitelstvu Jihu, nedočkal se jich.

Redakce MF DNES je sice nezjistila od politiků, ale od ředitele skupiny AD Group Radoslava Kobzy, který potvrdil, že podali dvě nabídky, z toho jednu s bazénem.

„Ptáte se na průběh a výsledky výběrového řízení, které dosud nebylo uzavřeno,“ vysvětlil ostravský primátor Tomáš Macura (ANO).

Podotkl, že radní města čekají na doporučení výběrové komise. Pak teprve uvidí, jestli a kterou variantu vyberou. „Předpokládám, že rozhodneme v lednu,“ řekl Macura.

Ze stejných důvodů nechtěla nabídky komentovat ani náměstkyně pro sport Andrea Hoffmannová (Piráti) či radní města a starosta obvodu Jih Martin Bednář (ANO). „Jsem členem komise pro otvírání obálek i posouzení nabídek. Veřejná zakázka není ukončená, proto nemohu sdělovat informace,“ řekl Bednář.

Všichni shodně uvedli, že podporují rozvoj města v oblasti volného času. „V obvodě může vyrůst další sportovní hala, relaxační centrum a jsem i zastáncem bazénu s teplejší vodou, tedy ne pro sportování, ale pro oddech,“ zmínil Bednář.

Rozdílný pohled mají ale na spolufinancování takových projektů. Zatímco náměstkyně primátora tuto možnost připouští, primátor ne.

„Nejlidnatější obvod Ostravy si zaslouží vlastní bazén. Vzhledem k záměru kraje, který plánuje postavit na Jihu bazén pro profesionální plavce a sportovní školy, je nasnadě, že další bazén ve stejném obvodě by měl sloužit veřejnosti a školám v dopoledních hodinách. Projekt akvaparku je komerční a město v tom může hrát roli, ne však jedinou,“ nastínila Hoffmannová, podle které právě oblast sportu k finanční spolupráci veřejného a komerčního sektoru přímo vybízí.

I Macura považuje projekt moderního akvacentra pro Ostravu za užitečný a potřebný. „Stojím si ale za tím, že jeho vybudování není primárně role města, ale privátního sektoru. Jak ukazují zkušenosti z jiných měst, takový projekt má komerční potenciál, proto jsem osobně proti tomu, aby jej financovalo město,“ uvedl Macura.

Radoslav Kobza MF DNES osvětlil, proč podali dvě nabídky. „Obě varianty počítají s vybudováním saunového světa a wellness centra se zážitkovými bazény s termální vodou. Druhá varianta obsahuje navíc ještě bazén s plaveckými drahami, o který je zájem ze strany města. Ale právě na jeho vzniku nebo provozu by se muselo město finančně spolupodílet,“ nastínil Kobza.

V Ostravě dosud není bazén s teplejší vodou, lidé jezdí do Bohumína, kde lze i v zimě plavat venku. Takový možná vznikne na Jihu. „Detaily i teplotu vody budeme řešit při projektování,“ slíbil Kobza.

Zdroj: https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/akvapark-jih-vodni-areal-radni-sauna-bazen-investor.A220106_644496_ostrava-zpravy_pjen

Zdroj: https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/akvapark-jih-vodni-areal-radni-sauna-bazen-investor.A220106_644496_ostrava-zpravy_pjen

Zdroj: iDNES.cz

Karneval s Hopsalínem (Kultura) – K-TRIO

Karnevalová show s klaunem Hopsalínem.

Kino Luna: hodinu před začátkem prvního představení, zavírá se 15 minut po začátku posledního představení daného dne
KD K-TRIO: pondělí – pátek 8.00 – 19.00 (přestávka 11.30 – 12.00 a 14.15 – 14.45), sobota 8.00 – 12.00
Komorní klub: ponděllí od 9:00 do 15:00 a čtvrtek od 13:00 do 17:00.

Zdroj: Karneval s Hopsalínem (Kultura) – K-TRIO