Jak jsem (ne)nakoupil dětem k narozeninám u Mallu. 

Korporace, které nemají čas na své zákazníky. To je velkoobchod Mall, který si toho nabral příliš, jedná s externími dodavateli, pasoval se do role prodejce všeho. A dopadlo to tak, jak to dopadnout muselo. Pokud si objednáte komplikovanou zásilku o více položkách, dočkáte se bordelu.

Korporace, které nemají čas na své zákazníky. To je velkoobchod Mall, který si toho nabral příliš, jedná s externími dodavateli, pasoval se do role prodejce všeho. A dopadlo to tak, jak to dopadnout muselo. Pokud si objednáte komplikovanou zásilku o více položkách, dočkáte se bordelu.

Začněme, protože je to příběh humorný i symptomatický, v závěru i s morálním poučením. Moji dva nejmladší haranti se narodili jen kousek od sebe, jeden na konci prosince, druhý v polovině ledna (ne hned, samozřejmě, dva roky uplynuly, než se po prvním začal hrnout na svět druhý) a tak jejich narozeniny v rámci rodinných úspor slavíme v jednom dni. Ale ano, i já slyším na slevy 2 v 1. Letos měli oba velmi specifické požadavky, které jsem našel pohromadě právě u Mallu. Ušetřím na poštovném. A tak jsem objednal. Čtyři kusy zboží. A hned vše uhradil online.

Objednával jsem v sobotu. V pondělí ráno mě čekala první zpráva. Jedno zboží není skladem ani u Mallu, ani u externího dodavatele. A tak obchod objednávku na toto zboží ruší. A přidal kouzelnou větu: „V případě, že již byla objednávka uhrazena, pošlete nám na e-mail zakaznicky.servis@mall.cz číslo Vašeho účtu, abychom Vám mohli co nejrychleji danou částku vrátit.“ Což mi trochu hnulo žlučí. Proč bych já měl vypisovat údaje z objednávky, když selhání je na jejich straně a číslo účtu očividně mají, když jim z něho přišla platba. Ale což, vypsal jsem se do dopisu na uvedený e-mail, uvedl svůj účet a těšil se na pokračování. A to přišlo.

V poledne totiž od Mallu přišel další e-mail. Tam mi oznamovali, že ve svých skladech a ani ve skladech dodavatele nenašli další položku. To už jsou dvě ze čtyř. A doplnili další kouzelnou větu: „Pokud už jste objednávku platili, vyplňte, prosím, jednoduchý formulář a my vám uhrazenou sumu v plné výši vrátíme zpět.“ A následoval odkaz na formulář. A to už jsem si řekl, že mám veselejší záležitosti na práci a Mallu napsal následující slova.

„Přišlo mi od vás oznámení, že nemáte zboží ****. V oznámení se píše, že si mám napsat o vrácení zaslané částky za toto zboží, v dalším oznámení o dalším zboží, které nemáte, ale nabízíte, že mám vyplnit formulář o vrácení peněz. Peníze vraťte na tento účet: **** V systému si udělejte pořádek, protože očividně obchodujete pouze s nedodáváním zboží.

Zároveň u toho stornuji celou objednávku, protože nemíním finančně podporovat vaši existenci.

A jedna malá zákaznická reference do vašeho portfolia, doufám, že si ji vytisknete a dáte zarámovat: Pokud zboží inzerujete, tak ho máte na skladu. To je základní pravidlo. Pokud toto zboží přesto nemáte, i když ho inzerujete, chováte se nezodpovědně, proto máte totožné zboží nakoupit u konkurence a zákazníkovi v jeho přání vyhovět, abyste si zachovali jméno. Když toho nejste schopni, nemáte zákazníkovi napsat, ať si vrácení částky, kterou za zboží uhradil, vyškemrá sám na nějakém zákaznickém e-mailu, ale s velkou pokorou a omluvami vrácení částky okamžitě vyřídit. Ne úkolovat zákazníka, aby se doprošoval, to je do nebe volající drzost a zpupnost, která v důsledku povede k tomu, že zákazník u vás již nenakoupí. Což je můj případ.

Peníze na účtu za celou objednávku očekávám okamžitě, zboží z objednávky si vystavte hned vedle ceny za nejhorší arogantní chování, které jde zákazníkovi doručit.“

Po třech hodinách přišla odpověď s formálním – omlouváme se, do pěti dnů bude objednávka proplacena. Pár minut poté následoval e-mail s předmětem: „Vaše zpětná vazba je pro nás důležitá.“ A pod tím napsáno: „Nedávno jste byl v kontaktu se zaměstnancem našeho zákaznického centra. Pochvalte ho nebo nám dejte vědět, co může udělat proto, aby Váš příští kontakt byl zase o něco lepší.“ Podepsána Hana, funkce agent.

Po celém tom martýriu, které trvalo devět hodin, jsem se podíval na obchodem stornovanou položku v e-shopu. Stále ji tam mají, stále píší, že je skladem, stále si ji někdo může koupit a probrodit se metabolismem korporátního chaosu. Není čas vyřazovat nedostupné zboží z nabídky, všichni jsou v Mallu zaměstnaní hledáním ve skladech a následnými pokyny k automatickým odpovědím zákazníkům, že zboží není, že pro peníze si mají skočit přesně ve 3:16 ráno na Hlavní nádraží Pardubice.

Ten bordel v Mallu musí být enormní. Jeden neví, co dělá druhý, třetí jim do toho kafrá, čtvrtý to sabotuje, pátý má přestávku, šestý krmí stroj na automatické odpovědi absurditami. Je to pravda, dětičky zatoužily po něčem, co měl Mall pohromadě, a já blbec chtěl ušetřit stovku za pošťáka. Příště už pouze u malých prodejců. Narozeniny k rozladění dětí kvůli Mallu přesouváme na později. Musíme čekat, až se chaotici z korporátu usnesou na tom, kde a v kterou hodinu nám předají uhrazené peníze. Syčáci to jsou.

Zdroj: Jak jsem (ne)nakoupil dětem k narozeninám u Mallu. Komentář Štěpána Chába | Krajské listy.cz

Módní dům Ostravica se opět stane atraktivní vstupní branou do centra Ostravy 

Módní dům Ostravica se do dvou let promění v centrum kreativního průmyslu. Po dlouhých letech, kdy chátral a hyzdil centrum Ostravy, se v něm konečně něco děje. Architektu se podařilo skloubit historii s moderními prvky a začala jeho rekonstrukce. Na jejím konci Ostrava získá nový, působivý vstup do centra města.

Daniel Zeman, majitel objektu: ”Ten dům má za prvé zůstat připomínkou toho, co se těch 100 let dělo. Kdo znal mé prezentace z minula, ví, že si velmi vážím minulosti. Ty domy jsou nádherné, mají svoji minulost, mají své šrámy, které se nám líbí, mají svá krásná místa, která se nám líbí, takže chceme ty šrámy, když jsou krásné, nechat a ty krásné místa nějakým způsobem vylepšit a zároveň jim dát moderní háv.”

Budově se tak vrátí původní skleněný strop, získá nový, moderní vzhled a uvnitř zůstane zachováno vše, co půjde.

Petr Veselka, starosta MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “My jsme moc rádi, protože denně tady kolem objíždí spousta občanů a ptají se. Říkají tu se nic neděje, ale nevědí, že se opravdu hodně děje. Děje se uvnitř, onehdy jsme viděli vizualizaci, jak má vypadat celý ten nový prostor. Já jsem z toho nadšený. Já jsem moc rád, že moje mládí opět ožije.”
Valentina Vaňková, místostarostka MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Předpokládám, že podle návrhů, které jsme viděli a doufám, že se povedou, tak tam bude hodně kultury, hodně zábavy a pokud dole budou ty kavárničky, tak na ty se těším úplně nejvíc, protože to oživí celý prostor.”

S Ostravicí sousedí i další budova, ze které by měl být hotel a proměnou by mělo projít i náměstí Dr. Edvarda Beneše, na kterou magistrát vypsal architektonickou soutěž.

Zdroj: Módní dům Ostravica se opět stane atraktivní vstupní branou do centra Ostravy | Ostrava-Centrum | Zprávy | POLAR TV

Uvnitř ostravského „mrakodrapu“ před rekonstrukcí: bída a nefunkční výtahy

Jednadvacet nastoupaných pater kvůli nefunkčním výtahům za sebou má trojice potenciálních investorů, kteří projevili zájem o návštěvu zchátralého výškového domu v Ostrčilově ulici, přezdívaného „ostravský mrakodrap“. Deník byl u toho. Podívejte se, jak to v dosud nejvyšší ostravské budově vypadá léta léta po uzavření.

V pátek v poledne se za přítomnosti médií uskutečnila prohlídka výškového domu v Ostrčilově ulici. Přišli si jej prohlédnout zájemci z řad potenciálnícz investorů rekonstrukce objektu podle návrhu známé architektů Evy Jiřičné a Petra Vágnera.

V prosinci 2021 rozhodla rada města o zahájení zadávacího řízení veřejné zakázky s názvem „Ostravský mrakodrap“.

Záměrem města je rekonstrukce věžového domu v atraktivní lokalitě centra města na komfortní bytový dům podle návrhu renomovaného architektonického studia. Součástí projektu je také výstavba parkovacího domu v těsné blízkosti bytového domu pro jeho obyvatele i veřejnost.

Ostrava má zájem stavbu realizovat v součinnosti soukromého sektoru. Kromě vlastní zadávací dokumentace se díky prohlídce objektu potenciální investoři seznámili se specifiky budovy a budou je moci zohlednit je v předložených nabídkách.

Prohlídce byli přítomni zástupci vybraných odborů Magistrátu města Ostravy, kteří odpovídali na dotazy účastníků.

Na připravovaném projektu bude město participovat i po samotné realizaci stavby, a to jako vlastník patnácti z celkového předpokládaného počtu 70 až 85 bytů a též jako vlastník významného podílu parkovacího domu.

Zdroj: Uvnitř ostravského „mrakodrapu“ před rekonstrukcí: bída a nefunkční výtahy – Moravskoslezský deník

Ostrava podpoří zajímavé nápady obyvatel 

Ostrava opět přispěje na nápady veřejnosti. Ve městě nyní startuje program Tvoříme prostor. Lidé tak mohou získat peníze na zajímavé návrhy, které zlepší vzhled či funkci veřejného prostoru.

Ostrava opět přispěje na nápady veřejnosti. Ve městě nyní startuje program Tvoříme prostor. Lidé tak mohou získat peníze na zajímavé návrhy, které zlepší vzhled či funkci veřejného prostoru.

Dotační program Ostrava poprvé vyhlásila v roce 2017 a dosud podpořila 45 nápadů za téměř 12 milionů korun. Letos program změnil název a má i novou vizuální podobu. Až do roku 2024 je na dotacích připraveno devět milionů korun a zájemci se o podporu svých projektů budou moci ucházet prostřednictvím několika dílčích výzev. V nynější první výzvě mohou své nápady posílat až do 1. února.

„Letos přicházíme opět s tímto úspěšným programem, jehož cílem je zkrášlení ostravských veřejných prostor, zvýšení jejich užitné hodnoty nebo získání nové funkce, a to podle představ a přání samotných občanů nebo návštěvníků Ostravy. Zajímavý nápad podpoříme opět částkou až 500 tisíc korun,“ uvedla náměstkyně primátora Kateřina Šebestová (ANO). Žadatel musí popsat svůj nápad a přiložit k němu odhad nákladů.

Posouzení předložených žádostí o dotaci se uskuteční ve třech kolech. V prvním kole žadatelé jen elektronicky odešlou své záměry a komise nejprve posoudí, zda je možné je uskutečnit a jsou splněny podmínky programu. Následně žadatelé představí nápad členům hodnotící komise a do třetího kola již zasílají finální žádost se všemi nutnými formálními náležitostmi, případně i se zapracovanými úpravami podle doporučení komise, která posuzuje nejen samotný nápad, ale i zapojení komunity do jeho uskutečnění.

„Pokud mají Ostravané ve svém okolí kousek prostranství, které by mohlo vypadat úplně jinak a lépe, a pokud navíc vědí, jak jej nápaditě změnit, současně se nebojí přiložit ruku k dílu, aby svůj nápad mohli zrealizovat, je právě program Tvoříme prostor tím, který jim pomůže zajistit potřebné finance. Podpořena může být celá řada projektů, třeba veřejné zahrady pro pěstování zeleniny, venkovní posezení, výsadba zeleně a květinové záhony, dětská či workoutová hřiště, zázemí pro venkovní hry, pingpongové stoly, veřejné grily a další,“ doplnila Šebestová. Zájemci o dotaci najdou veškeré informace o programu, včetně přihlášky, na webových stránkách www.tvorimeprostor.cz.

Zdroj: Ostrava podpoří zajímavé nápady obyvatel – Seznam Zprávy

V Ostravě byly nalezeny lidské kosterní ostatky. Nikdo neví, komu patřily 

Včera odpoledne byly poblíž ulice Plzeňská v Ostravě, konkrétně mezi Novou Bělou a Dubinou, nalezeny lidské kosterní ostatky.

Jedná se o místo ve volném prostoru u lesíka. Policisté na místě za přítomnosti soudního lékaře ÚSL Ostrava provedli ohledání místa nálezu, ale klimatické podmínky a stmívání nedovolilo v ohledání pokračovat, tudíž kriminalisté v úterý dopoledne v procesních úkonech na místě pokračovali. Kriminalisty byla nařízena soudní pitva.

„Bylo zjištěno, že v daném prostoru se v minulosti zdržovaly osoby bez přístřeší, tudíž jedna z verzí je, že by se mohlo jednat o někoho z těchto osob. Tímto žádáme veřejnost o poskytnutí jakékoliv informace, která by mohla vést ke zjištění totožnosti nebo k případnému pohřešování osoby,“ uvedla policejní mluvčí Zlatuše Viačková.

Zdroj: V Ostravě byly nalezeny lidské kosterní ostatky. Nikdo neví, komu patřily | Patriot Magazín

Záchranářský vrtulník musel nouzově přistát. Posádku někdo oslnil laserem

Kvůli nečekanému oslnění laserem musel v Ostravě nouzově přistát pilot se záchranářským vrtulníkem a osádkou. Policie po viníkovi pátrá.

O incidentu, který se stal minulý týden ve čtvrtek, informovala v úterý policie.

„Skutku se dopustil dosud neznámý pachatel, který okolo 16:50 v Ostravě Staré Bělé nebo v jejím blízkém okolí úmyslně oslňoval laserem pilota záchranářského vrtulníku a jeho osádku,“ uvedla mluvčí policie Eva Michalíková.

Vrtulník se podle ní vracel ze zásahu. „K oslňování došlo zhruba ve výšce 300 metrů a v důsledku možné havárie byl pilot nucen nouzově přistát na jiném místě,“ dodala Michalíková.

Policie nyní hledá svědky, kteří by mohli pomoci k vypátrání pachatele. „Jakákoliv informace související s tímto činem může přispět k jeho objasnění.

Své poznatky můžete telefonicky oznámit prostřednictvím tísňové linky 158, případně osobně na nejbližší policejní oddělení,“ dodala mluvčí a upozornila, že podobné jednání může mít až fatální následky.

Zdroj: Záchranářský vrtulník musel nouzově přistát. Posádku někdo oslnil laserem – Novinky.cz


P.S. I my prosíme o pomoc v pátrání po tom gaunerovi!

V centru Ostravy vzniká nová restaurace a čtyřpatrový hotel. Za vším stojí Stračena

Při procházce ulicí 28. října v samém centru Ostravy jste si možná všimli ruchu v místech, kde před lety bývala pobočka McDonald’s. Zjistili jsme, co se chystá. A bude to velké.

Ještě před několika týdny se v místech, kde kdysi býval McDonald’s, nacházela vegetariánská restaurace Burfi. Ta se ale přesunula na ulici Přívozskou a „proměnila” se v bistro.

Na ulici 28. října je však stále rušno. A za vším stojí Stračena! „Ano, je to tak. Celé to tady rekonstruujeme. Budou tady čtyři patra krásného hotelu a dole bude restaurace. Vše bude spadat pod naši skupinu,” prozradil nám Kamil Sýkora, provozní a jednatel všech Stračen. Ty jsou dosud v Pustkovci, ve Výškovicích a ve Svinově.

Ubytování v centru bude podobné tomu, jako je i nad restaurací v Pustkovci. Nad restaurací navíc budou i dva veliké apartmány, ve kterých bude sauna. A chybět nebude ani tekutá Plzeň.

Ostravské centrum se za poslední roky hodně změnilo, Stračena se ale nebojí, že by o nový podnik nebyl zájem. „Je nám líto, jak centrum vypadá. Chceme ho však pozvednout a myslíme si, že mu naše restaurace s hotelem jen prospějí. Navíc jdeme do svého, ten barák je celý náš, což je veliká výhoda,” dodal Sýkora.

Kdyby se vše vyvíjelo podle nejoptimistějších předpokladů, tak Stračena mohla v centru otevřít už během loňského podzimu. Jenže současná covidová doba je pro všechny náročná a pro gastro průmysl obzvlášť. „Nevíme, co všechno nám ještě covid přinese, proto nic nechceme zakřiknout, ale máme v plánu otevřít v tomto roce,” uzavřel Kamil Sýkora.

Zdroj: V centru Ostravy vzniká nová restaurace a čtyřpatrový hotel. Za vším stojí Stračena! | Patriot Magazín

Vánoční stromek k popelnici? Nový zákon vyvolal nejen v Ostravě zmatek a hněv

S odvoláním se na nový zákon o odpadech zakázala Ostrava svým občanům odkládat na dříve běžná svozová místa odstrojené vánoční stromky. Lidé je mají vozit do sběrných dvorů, což mnohé naštvalo. Jinde je však odpadové společnosti i nadále svážejí.

Ta zpráva se dostala do médií na konci minulého týdne jen velmi nenápadně a bez předešlého upozornění. „Rádi bychom občany informovali, aby nově odkládali vánoční stromky do sběrných dvorů. Dá se říci, že se mohou dopustit přestupku, za který zákon samozřejmě stanovuje i sankci,“ uvedla mluvčí Ostravy Gabriela Pokorná s odkazem na nový zákon o odpadech, platný paradoxně už od 1. ledna minulého roku.

Podle něj se odložením stromku lidé dopouštějí zakládání černé skládky.

Reakce Ostravanů? Pochopitelná. Z těch na sociálních sítích vybíráme: „Kdysi to šlo, a když teď platíme za svoz odpadu majlant, to nejde?!“ „Zítra ho odvážím MHD a jsem zvědavá, co na to pan řidič.“ „Jako v Kocourkově.“

Našli se ale i zastánci nových pořádků. „Pokud ho lidé dostali do bytu, zvládnou i z bytu. Nebo ať si koupí umělý,“ uvedl Dalibor Strakoš.

Ostravské faux-pas
Nové nařízení ale neplatí v Ostravě všude. „S likvidací vánočního stromečku se v našem městském obvodu nemusíte trápit,“ uklidnil občany starosta Mariánských Hor a Hulváků Patrik Hujdus.

„Ačkoli se šíří informace o tom, že si letos lidé podle nové vyhlášky mají stromky do sběrných dvorů odvážet sami, u nás to bude jako v předchozích letech,“ ujistil starosta s tím, že stromek odložený do konce ledna odvezou buď pracovníci OZO Ostrava, nebo zaměstnanci technického úseku mariánskohorské radnice.

Kuriózní situaci, zmatečnost a patrně variabilní výklad zákona dokreslil přístup Moravské Ostravy a Přívozu, která v lednovém čísle radničního zpravodaje občany vyzvala, aby stromky na svozová místa odložili jako obvykle, aby vzápětí zprávu na webu a v diskuzích dementovala s odkazem na rok a týden staré znění zákona.

„Bohužel, stalo se. Nás to také mrzí,“ komentovala počin mluvčí obvodu Hana Lajčíková. „To je tak, když pravá ruka neví, co dělá levá. Nezlobte se, přijde mi to dost úsměvné,“ reagoval v diskuzi Deníku Martin Janeček.

Stromečky odvezou
Mluvčí Ostravy Gabriela Pokorná podotkla, že ani město nové praktiky nevítá s úsměvem.

„Změnu povinností jsme nepřivítali, ba naopak, činili jsme kroky k eventuální změně. I proto jsme se v loňském roce snažili minimálně iniciovat změnu této stanovené povinnosti prostřednictvím vyhlášky města, leč ze závěru Ministerstva vnitra ČR by úpravou této povinnosti prostřednictvím městské vyhlášky došlo k rozporu se zákonem,“ řekla Deníku Pokorná s tím, že povinnost likvidovat vánoční stromky ve sběrných dvorech zůstává v platnosti.

„Velká sídliště v částech Poruba, Jih, Moravská Ostrava a Přívoz i Slezská Ostrava ve svých obvodech ostatně sběrné dvory mají. Praxi jiných měst nám nepřísluší komentovat,“ uvedla mluvčí v reakci na složitější zbavování se stromků z bytů.

Zároveň však podotkla, že svoz stromků od kontejnerů, který probíhá už od 3. ledna, bude v zájmu čistoty města zajišťován i nadále.

„Naším cílem nejsou sankce, nýbrž informování občanů o změně zákona o odpadech, a tudíž změně způsobu odkládání stromků do sběrných dvorů,“ dodala mluvčí, podle níž chce město iniciovat změnu v zákoně o odpadech tak, aby se povinnosti obyvatel nezměnily.

Také mluvčí svozové společnosti OZO Ostrava Vladimíra Karasová potvrdila, že z pohledu občana se nic zásadního nemění.

„Stromečky OZO odveze,“ vzkázala Karasová, že se tak stane na základě objednávky města v rámci takzvaného pročišťování.

„Přesto vyzýváme občany, aby stromky podle platné odpadové legislativy odkládali ve sběrných dvorech. Což už se děje,“ uvedla a přiložila snímek kontejneru naplněného stromky ve sběrném dvoře v Kunčicích.

Svoz stromečků? Je to služba pro občany, reagují města v kraji
V souvislosti s výstrahou Ostravy o nutnosti ukládat použité vánoční stromky do sběrných dvorů kvůli novému zákonu o odpadech Deník kontaktoval další velká města v kraji. Jaké tam jsou poměry?

Svoz vánočních stromků v těchto dnech probíhá ve Frýdku-Místku, Třinci, Českém Těšíně či třeba Opavě. Nikde občany neupozorňují, že by se stromků měli zbavovat jinak.

„Nový zákon o odpadech neřeší vánoční stromky samostatně a nezakazuje jejich svoz odpadářskou firmou za účelem dalšího využití,“ ubezpečila občany Dorota Havlíková, mluvčí Smolo CZ, které zajišťuje svoz odpadu například v Třinci.

Důležité podle ní je, aby stromky neskončily v nádobách na směsný komunální odpad. „Ke kontejneru skutečně nepatří žádný odpad, mimo vánoční stromky odložené na stanoviště nádob v termínu od 6. ledna do 6. února. V tomto období tedy nelze chápat odložení vánočního stromku na stanoviště kontejnerů jako přestupek a založení černé skládky,“ ubezpečuje Havlíková, podle níž pracovníci Smola sesbírali už tunu jehličnanů.

Kontraproduktivní ve vztahu k zakládání černých skládek je nový zákon také podle frýdecko-místecké mluvčí.

„Nezakazujeme odkládání vánočních stromků vedle nádob na odpad, naopak jej svozová společnost sveze k dalšímu využití. Ne každý občan má možnost stromek odvézt na kompostárnu nebo do sběrného dvoru, je to tedy služba občanům oboustranně výhodná,“ vysvětlila Jana Musálková Jeckelová, která předpokládá, že v případě vydání zákazu by se vánoční stromky začaly válet po celém městě.

„Už nyní je lidé běžně vyhazují z oken. Právě v tomto případě by se skutečně jednalo o založení černé skládky a sběr a svoz stromků by byl pro město náročnější a nákladnější,“ řekla mluvčí Frýdku-Místku.

A o tom, že by občany upozorňovali nebo vyzývali k novým návykům neuvažují ani v Opavě.

„Žádný podobný zákaz o odkládání vánočních stromků u nás vydaný nebyl a Technické služby Opava jako svozová společnost je běžně sváží a zajišťuje jejich likvidaci,“ řekl Martin Kůs z tiskového oddělení opavského magistrátu, jehož technické služby očekávají, že svezou zhruba 500 kubíků dřevin.

O termínech svozu vánočních stromků na svém webu vyzvaly své občany i některá další města, například Český Těšín.

Zdroj: Vánoční stromek k popelnici? Nový zákon vyvolal nejen v Ostravě zmatek a hněv – Moravskoslezský deník

Komplikace na hlavním tahu přes Ostravu. Takto vypadala Rudná první den uzavírky

Ostravě odstartovala dlouho plánovaná dvouletá uzavírka jedné z nejfrekventovanějších tepen v moravskoslezské metropoli – Rudné ulice. Důvodem je připravovaná demolice a následná výstavba nových mostů mezi městským stadionem a vítkovickým nádražím. Jak vypadala situace hned první den, se můžete podívat v přiložené fotogalerii.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) až do posledních chvil vyčkávalo s oficiálním potvrzením termínu začátku náročných prací. Na poslední chvíli se totiž objevily námitky, které začátek prací opakovaně ohrozily. Nakonec ale zůstal v platnosti termín 10. ledna.

Po následující dva roky bude doprava na mostech až po nedalekou křižovatku se Závodní ulicí stažena do jednoho jízdního směru, který bude zúžen pro obousměrný provoz pro osobní vozidla.

Někteří řidiči se obávali, zda je moudré „pustit“ na zúžených mostech auta proti sobě, neboť zde už několik let dopravní značky upozorňující na špatný stav kraje vozovky nedovolují využívat maximální šířku silnice na vnitřní straně mostů. Z tohoto důvodu ale nyní zmizely.

Rudná ulice v Ostravě se uzavírá na celé dva roky. Tak to bude probíhat
První den uzavírky Rudné dopravní kolaps, jaký se očekával, nepřinesl. Uzavřen byl most blíže městskému stadionu, doprava byla svedena obousměrně na most blíže k vítkovickému nádraží. Značky zde byly umístěny v dopoledních hodinách, práce samotné mají podle informací Deníku začít od úterý.

Úsek, kterým běžně projíždí až 34 tisíc vozidel denně, zůstane po dva roky oprav přístupný v obousměrném režimu 1+1 pouze vozidlům do 3,5 tuny, těžší vozidla musejí využít jednu ze dvou oficiálních objízdných tras: buďto po ose Rudná – Místecká – Mariánskohorská – Plzeňská – Rudná, nebo na trase Rudná – Frýdecká – Bohumínská – D1 (po exit 354) – Rudná.

Zdroj: Komplikace na hlavním tahu přes Ostravu. Takto vypadala Rudná první den uzavírky – Moravskoslezský deník

Kolik svazků měla ostravská knihovna před sto lety a dnes? Budete překvapeni! 

​Před sto lety byla publikována první zpráva o činnosti veřejné městské knihovny a čítárny v Moravské Ostravě.

Knihovna byla v provozu od února roku 1921 a sídlila v budově bývalé německé školy na dnešní Purkyňově ulici.

Původní knihovní fond tvořily knihy ze starších spolkových knihoven, dary jednotlivců a institucí. Darováno bylo 3135 svazků, správa knihovny pořídila v prvním roce dalších 1486 knih, celkový stav knihovního fondu na konci roku 1921 činil 4621 zařazených svazků.

Knihovna nabízela tituly zábavné (2990), naučné (1113) a také časopisy (518). Ke knihovně náležela veřejná čítárna, která zaznamenala v roce 1921 celkem 31 427 čtenářských návštěv.

Součástí byla také studovna, kde bylo možné číst vzácná díla, která se nezapůjčovala domů.

Vedení knihovny zastával městský knihovník Bohuslav Šída.

Zajímavé je srovnání s nynější Knihovnou města Ostravy.

Ke konci roku 2021 evidovala knihovna 570 431 svazků knih, z toho 383 601 zábavných a 186 830 naučných.

Dále 177 titulů časopisů a novin, nejedná se tedy o kusy, ale o „značky“ tiskovin. Navíc je v knihovně aktuálně 10 988 e-knih, 23 756 hudebnin a 32 317 hudebních CD a audioknih.

Knihovna ve svých 28 pobočkách a ústřední knihovně zaznamenala 336 620 návštěv.

Zdroj: Kolik svazků měla ostravská knihovna před sto lety a dnes? Budete překvapeni! | Patriot Magazín

Tomáš Macura: Ostrava je městem pro nové začátky

Jak primátor hodnotí uplynulý rok? A co Ostravu čeká v nejbližší době? Nejen to se dočtete v následujících řádcích.

Začátek nového roku je vždy příležitostí k ohlédnutí se za rokem předešlým. Které jednotlivé události a momenty loňska byly podle Vás pro město klíčové?

Bohužel, rovněž uplynulý rok 2021 zásadně ovlivnila koronavirová pandemie a nelze se tomuto tématu vyhnout. Vedle celé řady úkolů a činností, které jsme v souvislosti s ním museli zvládnout, vypíchnu dvě témata. Prvním bylo zřízení velkokapacitního očkovacího centra na Černé louce jako společného projektu města, kraje, Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Finanční a hmotnou pomocí přispěly rovněž některé významné místní podniky, za což jim patří velké uznání. Díky souhře všech těchto aktérů zde bylo do konce loňského roku podáno na 350 tisíc vakcín, což je číslo, které z Černé louky dělá jedno z nejefektivnějších očkovacích center v celé České republice. Druhou oblastí bylo, že jsme i v loňském roce v několika vlnách pokračovali v podpoře místních drobných podnikatelů i neziskového sektoru. Pomoc Ostravy svým rozsahem i rychlostí neměla mezi jinými českými městy konkurenci. Nejdůležitější ale je, že se navzdory pandemii nezastavil, ba ani nezpomalil rozvoj města. Na stránkách těchto novin průběžně čtenáře informujeme o postupu významných investičních projektů. Z loni dokončených investičních projektů tak z pestré palety připomenu alespoň zrekonstruovaný porubský Dům kultury Poklad, sportovní halu v Nové Bělé, kanalizační sběrač B do Radvanic nebo revitalizovaný Smetanův sad v Mariánských Horách. Zahájena byla dlouho připravovaná stavba bytového domu Nové Lauby a parkovacího domu před městskou nemocnicí nebo oprava památkově chráněné Grossmannovy vily. Svému dokončení se blíží rekonstrukce historických městských jatek, revitalizace Havlíčkova nábřeží nebo nové expozice pro makaky a gibony v zoo. Samozřejmě je toho mnohem více. Kromě velkých akcí pak běží celá řada menších projektů zkrášlujících celkový obraz našeho města. Mnoho z nich je realizováno i s využitím městských dotačních programů Tvoříme prostor nebo Programu na zachování a obnovu kulturních památek a významných městských staveb.

Už v první otázce jsme se chtě nechtě museli dotknout tématu koronaviru. Loni se zdálo, že by díky očkování mohl virus rychle zmizet. Teď vidíme, že dobojováno ještě není. Na lidech je z toho všeho znát únava, rezignace, pesimismus. V čem vidíte pověstné světlo na konci tunelu? Existuje nějaká „strategie naděje“?

Máte pravdu, že loni touhle dobou jsme připravovali očkovací kapacity a netrpělivě vyhlíželi první dodávky vakcín, v kterých většina z nás spatřovala rychlé a konečné řešení pandemie. Dnes víme, že situace je složitější a boj s koronavirem bude delší, a ještě nějaký čas bude vyžadovat určitá omezení ovlivňující naše životy. To jistě není úplně příjemná vyhlídka a pro některé může být docela frustrující. Tím spíše, pokud se třeba bojí o zaměstnání. Roztrpčení lze pochopit. Mnohá z centrálních opatření navíc nebyla dobře komunikována, jiná šla významově proti sobě. Skepse, natožpak rezignace však rozhodně nejsou na místě. Chápu, že lidi v některých profesích trápí nejistota, že vše trvá déle, než jsme čekali, že očkujeme třetí dávkou a nevíme, zda bude poslední. Jenže zároveň považuji za nutné říci, že v tom boji už začínáme vyhrávat. Časy, kdy chyběly vakcíny i zdravotnické pomůcky, kdy nás ta situace zaskočila, jsou pryč. O mechanismu působení koronaviru dnes víme mnohem více než před rokem a toto poznání se promítá do širšího spektra reálně dostupných medikamentů a léčebných postupů. Statistická data také jednoznačně potvrzují vysokou míru účinnosti vakcín, zejména pokud jde o předcházení těžkému průběhu onemocnění, a tento pozitivní efekt by byl ještě markantnější, kdyby míra proočkovanosti společnosti byla vyšší. Získané zkušenosti také vedly k poznání, že boj s covidem nevede přes centrálně vyhlašované lockdowny, že to je něco, co si tato společnost a ekonomika již nemohou znovu dovolit. Jsem si jistý, že tak, jako se naši předkové museli vypořádat i s většími překážkami, než je tato, tak i my si poradíme s covidem. Je však zřejmé, že se to neobejde bez spolupráce a solidarity rozhodující části společnosti, kdy za projev takové solidarity je potřeba považovat i vlastní očkování.

Obraťme list. V rozhovorech, jako je tento, bývá už klasikou ptát se na Vaši představu jakési budoucí Ostravy. Co kdybych se zeptal trochu jinak – město i loni opět pokračovalo v podpoře obnovy historických městských staveb, zároveň představilo některé velmi moderní – až futuristické – stavební projekty. Jaká má být po této stránce tvář Ostravy? Jak se minulost doplňuje a prolíná s budoucností?

O to nám právě jde. Zachovávat historické a kulturní dědictví města a kombinovat je s moderní architekturou. Myslím, že právě toto působí dobře nejenom na rezidenty, ale také na ty, kdo město navštíví. V kombinaci historie s modernou spatřuji ten správný směr. Ostrava k tomu má svým historickým vývojem a také existencí celé řady nezastavěných proluk skvělé dispozice. Samozřejmě, za jedné, a to zcela zásadní, podmínky: všechny stavby, ať již historické, nebo moderní, musí být rovněž funkční. Hledání smysluplné a trvale udržitelné funkce může být přitom náročnější než navrhnout budově krásný „kabát“. Na to pamatujeme, ať už rekonstruujeme historickou Grossmannovu vilu, nebo připravujeme nejmodernější koncertní halu. Ostatně, hledání nové veřejné funkce bylo tím hlavním faktorem, proč jsme tak dlouho čekali i na zahájení opravy bývalého obchodního domu Ostravica – Textilia.

Primátor Tomáš Macura. Foto: Jiří Zerzoň.

Území, které dnes nazýváme Ostravou, za sebou má zajímavý vývoj. Dlouho šlo o roztroušené zemědělské oblasti, pak ho charakterizovaly uhelné jámy a těžní věže, ke kterým se později přidaly vysoké pece a industriální panoramata. Přijde v budoucnu „něco“, čím bude Ostrava opět takto snadno popsatelná a zapamatovatelná? Podobně, jako když se řekne: „Praha – Hradčany, Třeboň – rybníky, Pardubice – perník“? Nebo převládne spíše model, řekněme, rozmanitého místa?

Velmi nerad bych Ostravu spojoval s nějakým konkrétním produktem, materiálem nebo substancí. Města se v čase mění a taková materiální spojení tedy netrvají věčně. Osobně bych si přál, aby se nám podařilo naplnit slogan „Ostrava – město pro nové začátky“, který je ústředním mottem strategického plánu rozvoje našeho města známého pod značkou FajnOVA. Nevnímejme to jen jako nějaký abstraktní pojem. Ostrava má nakročeno k tomu, aby si v ní každý našel to své a neměl důvod odcházet, a naopak, aby lákala i nově příchozí. Takže ano. Tou naší charakteristikou bude pestrost možností a nabídek. Proto přicházíme s novými projekty, proto investujeme do vzdělání, do bydlení, kultury, veřejného prostoru a dalších oblastí v míře v dřívějších letech nebývalé. Pro příklad – již od příštího školního roku se na Černé louce naplní studenty dvě nové fakulty Ostravské univerzity, na jejichž výstavbě se město podílí. Už ty samotné jedinečné stavby zatraktivní centrum města a nové studijní obory pak zvýší zájem o studium v Ostravě. Z těch studentů se pak mohou stát ti, kdo se v Ostravě usadí, a projdou tím vzpomínaným novým začátkem. Pojďme tedy Ostravu raději charakterizovat jako malířskou paletu se spoustou barev. Takovou spoustou, že alespoň jedna z nich se každému zalíbí, on se chytí pomyslného štětce a tím štětcem si namaluje ten nový začátek, který jsme si dali takřečeně na štít.

Ostravským primátorem jste od listopadu 2014. Když se za celou tou dobou ohlédnete, v čem se moravskoslezská metropole nejviditelněji změnila?

Odpověď do značné míry souvisí s předchozí otázkou. Naše vedení města od začátku vidělo priority rozvoje Ostravy jinde než kupříkladu v investicích do průmyslových zón. Tím se nechci nijak negativně vymezovat vůči mým předchůdcům. Doba prostě přinesla jiná hlavní témata. Začali jsme se orientovat především na kvalitu městského života, na všechny ty oblasti, o nichž byla před chvílí řeč. Nové investice i dotační programy tedy míří hlavně sem. I proto vznikl Městský ateliér prostorového plánování a architektury (MAPPA). V rozsahu dříve nevídaném jsme začali vyhlašovat architektonické a urbanistické soutěže. Někteří nám vyčítají, že Ostrava je hlavně městem vizualizací. Netuší, jak dlouho trvá připravit velký projekt. Vždyť třeba na městských jatkách pracujeme od roku 2015, na Nových Laubech nebo koncertní síni od 2017. V několika následujících letech tyto a další stavby zásadně ovlivní podobu města. Věřím, že ani největší škarohlíd nemůže popřít, kolik zde za poslední dobu přibylo nových nebo revitalizovaných parků, květinových záhonů, zkrátka kvalitní zeleně. Změnil se celkový kurz rozvoje města. I díky tomu se dnes o Ostravě hovoří s uznáním jako o jednom z nejdynamičtěji se vyvíjejícím českém městu.

Nejen úřadem živ je člověk. Jak vlastně trávíte vánoční svátky? Byly ty loňské něčím jiné v porovnání s předchozími?

Loňské svátky pro mě byly spojeny s velmi silným osobním momentem. Krátce před nimi totiž zemřela moje teta, kterou jsem dříve často brával do divadla a na koncerty. Poslední dva roky života nicméně prožila ve faktické a dobrovolné izolaci, nakolik se snažila zcela vyhnout jakémukoliv riziku spojenému s covidem. Nakonec neumřela na koronu, ale stářím a bohužel sama. Velmi to ovlivnilo mé myšlení. Člověk si uvědomí, že izolace a lockdowny prostě nejsou východiskem a takový způsob života bychom neměli připustit. Ale k vlastní otázce… Vánoce netrávím nijak zvlášť originálně. Největší radost mi dělá klasická relaxace v rodinném kruhu a s blízkými, kam řadím i naši šestihlavou zvířecí smečku. A také s knihami. Dostal jsem naštěstí pod stromek několik knih různých žánrů. Nějaká historie, poezie i detektivka… A také další vydání mého oblíbeného Malého prince. Štědrý den jsem nicméně zahájil ještě v částečně pracovním duchu tradiční návštěvou složek IZS. Pokaždé si říkám, že by bylo pěkné, kdyby si každý uvědomil, že i tehdy, když on čeká doma na zlaté prasátko, jsou v zaměstnání spousty lidí připravených chránit naše životy, zdraví a majetek. Nad rámec tradice jsem se tentokrát ještě zastavil i v očkovacím centru na Černé louce a nakonec na covidových pracovištích městské nemocnice. Přestože personál měl spoustu důvodů být přetažený, unavený a už poněkud otupělý, dojem jsem z něj měl naprosto opačný. Byli skvělí. To odhodlání a optimismus mě utvrzují v přesvědčení, že nad pandemií zvítězíme.

Vstoupili jsme do roku 2022. Podle všeho bude poměrně turbulentní. Co byste vzkázal a popřál obyvatelům Ostravy? Mimochodem, dal jste si do nového roku nějaké předsevzetí?

Osobní předsevzetí si již nějakou řádku let nedávám. Postačí mi, budu­‑li si moci říct, že jsem se ani v tomto roce nezpronevěřil svým zásadám a neztratil svůj pomyslný vnitřní maják. Co se týče přání Ostravanům, nejspíš bych ho namíchal ze tří ingrediencí. Zaprvé obligátně popřeji pevné zdraví. Ovšem s dovětkem, že to, jestli zůstaneme zdraví, máme významně i ve svých rukou. Přičemž aktuálně v „době koronavirové“ můžeme stylem svého života a způsobem chování bezprostředně ovlivnit i zdravotní stav lidí v naší blízkosti. Zadruhé všem přeji větší schopnost empatie a porozumění. Jakéhosi vhledu do situace, postojů a názorů těch druhých. V řadě případů by to napomohlo překonání zdánlivě nesmiřitelných rozdílů nebo alespoň otupení hran. Závěrem pak popřeji velký kus optimismu. Ne nadarmo se říká, že myšlenky se zhmotňují a člověka, který na svět nahlíží pesimisticky, častěji potkají svízele i v reálném životě. Buďme optimisty.

Zdroj: Tomáš Macura: Ostrava je městem pro nové začátky — Ostrava

Ostravská zoo má nový pár nejmenších koček na světě. V Evropě jich není ani padesát 

Kočky cejlonské jsou v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava chovány od roku 2012.

K obměně chovných párů koček cejlonských došlo na základě doporučení koordinátora Evropského ex situ programu pro tento druh. Původní zakladatelé ostravského chovu těchto malých šelem byli převezeni do jiných zoo a v Ostravě zůstaly dvě mladé samičky. Jedná se o poslední dvě odchovaná mláďata narozená v roce 2020. Ze zoologické zahrady ve Frankfurtu nad Mohanem byl na konci listopadu 2021 přivezen nový chovný samec (*2019) a spojen s jednou ze samic v Pavilonu indických zvířat. Druhá samička pobývá momentálně v chovatelském zázemí.

Tento druh je v rámci zoologických zahrad chován poměrně vzácně, aktuálně v 15 institucích, přičemž většina je v Evropě. Evropská populace koček cejlonských čítá pouhých 46 jedinců. Za poslední rok se zvířata rozmnožila jen ve dvou zoo.

Zdroj: Ostravská zoo má nový pár nejmenších koček na světě. V Evropě jich není ani padesát | Patriot Magazín

Změna v Ostravě – vánoční stromky si už lidé musí odvážet do sběrných dvorů sami 

S nepříjemnou novinkou, kterou drtivá většina občanů Ostravy ani nezaregistrovala, se nyní potýkají prakticky všechna větší sídliště v krajské metropoli. U popelnic jim tam totiž leží použité vánoční stromky.

Důvod je ten, že podle nové vyhlášky, na kterou ale nikdo z kompetentních osob na magistrátu občany pořádně neupozornil, by lidé měli použité stromky sami odvážet do sběrných dvorů a ne je odkládat ke kontejnerům, jak byli dosud zvyklí.

Potvrdila to mluvčí ostravského magistrátu Gabriela Pokorná. „Jde o změnu odpadové legislativy, takže bychom občany rádi informovali, aby nově odkládali vánoční stromky do sběrných dvorů. Dá se říci, že se lidé mohou dopustit přestupku, a zákon tam samozřejmě stanovuje i sankci,“ upozornila Pokorná.

Otázka je, co bude s už vyhozenými stromky. Zdalipak budou u ostravských popelnic hnít do příštích Vánoc? „Nebudou. Město samozřejmě dbá na čistotu veškerých veřejných prostranství, takže stromky u popelnic povalovat nenecháme,“ odvětila šarmantně Gabriela Pokorná.

Takže si nezbývá než přát, aby toho někteří leniví Ostravané nezneužívali…

Zdroj: Změna v Ostravě – vánoční stromky si už lidé musí odvážet do sběrných dvorů sami – Moravskoslezský deník

První lednové nákupy: „Smáli jsme se důchodcům, teď jsme na tom stejně“

Koupit o trochu méně, nebo jen to, co je ve slevě. A šetřit i doma na topení. To jsou hlavní recepty, jak zvládnout aktuální zdražování, podle lidí, které redakce oslovila po nákupech v hypermarketech.

Dvě ženy tlačí poloprázdný košík ke svému autu na parkovišti před řetězcem s potravinami v Žatci, prší, je vlezlá zima, a tak se nechtějí po cestě zdržovat. Otázka od reportéra je ale donutí na chvíli zastavit a hlasitě se zasmát.

„Co zdražilo? Všechno. Opravdu všechno!“ zvolala vyšší ze dvou zákaznic trochu zlostně. Je znát, že výsledná cena lednového nákupu ji rozladila.

Konkrétně pak další zákazníci zmiňují ty položky, které je osobně nejvíce zajímají. Senioři mluví o ovoci, na které musí číhat, až bude ve slevách. Další zmiňují maso, nebo chleba, který poskočil o šest korun.

Vysportovaný muž ve středních letech zase upozorňuje na vysoké ceny zeleniny. „Pokud by nebyly ‚rajský‘ v akci, tak to nemá cenu kupovat. A petržel mě zarazila,“ poznamenává muž během skládání svého nákupu do auta.

Na drahé ovoce si stěžuje senior Miroslav. Jinak tvrdí, že se příliš omezovat se ženou nemusí. „Jsme důchodci, tak stejně neděláme velké žranice,“ vysvětluje.

Kateřina s partnerem, kteří v úterý kolem poledne v Rakovníku skládali nákup do kufru svého automobilu, se hrozí ceny rohlíků a másla. „Máslo už musím vybírat, nekupovat si lepší, ale jen obyčejné,“ říká a její muž ji napomíná, že může mluvit a zároveň dávat nákup do kufru.

„A rohlíky zdražily. Z 1,90 koruny na 2,30 koruny,“ líčí dál, když z košíku vytáhne právě sáček s pečivem.

„Člověk se smál důchodcům, že kupují, jen co je ve slevách, a už to budeme muset také dělat,“ reaguje na dotaz, jestli rostoucí ceny nějak ovlivní jejich budoucí nákupy.

Na lidi dopadá skutečný význam slov, jako je inflace, a varování, které zmínil ve svém novoročním proslovu i premiér Petr Fiala (ODS). Upozorňoval na nebezpečný růst cen energií, covid a inflaci. Vztáhnuto na parkoviště před hypermarkety: Lidé začínají pociťovat, že na jedné straně platí za nákup více a na druhé mají méně peněz, protože jim rostou i náklady za plyn a elektřinu.

A nejen to. Jak napsal ve svém pondělním textu analytik Seznam Zpráv Petr Holub, tak obuv, oděvy a restaurace koncem roku zdražovaly v Česku nejrychleji v Evropě, alkohol, tabák a vodné jsou na druhém místě. Mimořádně zdražují knihy, nábytek, domácí spotřebiče, počítače, opravy bytů, služby kadeřníků…

Na podzim vydalo Ministerstvo financí svoji předpověď, že průměrná inflace v letošním roce může dosáhnout 6,1 procenta. Tedy téměř dvojnásobku z roku 2020, kdy byla inflace 3,2 procenta.

První se sahá na topení

Většina oslovených zákazníků vyjíždějících z obchodů s košíky zatím čeká, jak se jim změní zálohy za energie, jsou znejistělí, ale spíše vyčkávají, co přijde, než že by už začali s nějakými úspornými opatřeními.

Již zmíněná Kateřina, která v Rakovníku skládá s mužem nákup, například konstatuje, že mohou šetřit jedině na jídle. A její muž vypráví, že už změnili způsob vytápění v domě. Už totiž museli doplácet, a tak po poradě se známým přestali snižovat teplotu přes noc.

„Chce to topit na stejnou teplotu celou dobu. A už nemáme 23, ale 21,5 stupně. To udělá ve vyúčtování i tisícikorunové rozdíly,“ vysvětluje muž, zatímco Kateřina odváží vozík.

Nad topením se musel zamyslet i senior Vladimír, který také vyrazil na nákupy v Rakovníku. Popisuje, že byl u dceřiné společnosti Bohemia Energy, kde platil zálohy 620 korun, nově posílá více než 1000 korun.

„Zatím ještě nemusíme úplně šetřit, ale nastane to. Stáhl jsem topení v kuchyni,“ líčí Vladimír svůj první krok. V obchodě ho nejvíc zarazila cena čokolád a jeho oblíbené tyčinky. „Tu si koupím, už jen když vidím, že je v akci,“ dodává.

Ve slevě i orchidej

Další seniorský pár si také stěžuje, že všechno zdražuje. „Dneska mají banány za 21 korun, tak jsem je koupila,“ říká paní s tím, že ovoce bere, jen když je ve slevě.

Přesto si podobně jako skoro každý druhý zákazník vezou z obchodu orchidej a svého muže seniorka úkoluje, aby ji nedával do kufru, kde se zláme, ale do kabiny auta. „Je ve slevě, jinak bych ji nekoupila,“ říká směrem ke květině, která podle ceníku stojí 149 korun, a vrací se vysvětlovat, že jsou poválečná generace, která je schopná vyžít z mála.

Naopak oslovení mladší třicátníci vyrážející na nákup se příliš po ceně neohlíží. Mladá žena v Žatci s taškou v každé ruce se omlouvá s tím, že ceny nesleduje, a muž s dredy v Rakovníku popisuje, že teď profituje z rozhodnutí, které udělal pár let zpátky, když řešil s partnerkou hypotéku. Rozhodli se pořídit si byt místo domu. „Stejně je člověk většinou v práci a doma jen spí,“ říká a má srovnání se svým bratrem, který má dům a byl u Bohemia Energy. „A měl platit 19 tisíc. To my naštěstí nemusíme. A nešetříme,“ usmívá se.

Zdroj: První lednové nákupy: „Smáli jsme se důchodcům, teď jsme na tom stejně“ – Seznam Zprávy

Vláda změnila podmínky příspěvku na bydlení. Komu to pomůže?

Vláda chce co nejrychleji prosadit novelu, díky které by více lidí dosáhlo na příspěvek na bydlení. Nově třeba i lidé, kteří jsou v podnájmu.

Sesypala jsem se, shrnuje sedmdesátnice Marie Jelínková okamžik, kdy ji na Úřadě práce řekli, že nemá nárok na příspěvek na bydlení. S přiznáním dávky přitom dříve neměla žádný problém. Pomáhala se žádostmi i dalším kamarádkám, které se ve složitých dokumentech nedokázaly zorientovat.

Problém nastal, když paní Jelínková změnila byt. V původním na pražském Žižkově totiž chyběl výtah a seniorka už nezvládala chodit po schodech. Našla si proto garsonku v domě s výtahem. Náklady na bydlení jí ještě o trochu vzrostly.

Na příspěvek na bydlení mají lidé nárok, pokud náklady převyšují 30 procent rozhodných příjmů domácnosti, a v Praze 35 procent. Paní Marie Jelínková žije sama a pobírá důchod. Tvrdí, že náklady na bydlení tvoří téměř 90 procent jejích příjmů.

Jenže na dávku nyní nedosáhne, protože je garsonka v družstevním vlastnictví, majitel je tak formálně nájemník a ona si od něj byt pronajímá a je tedy v podnájmu.

„Řekli mi na Úřadě práce, že nemám nárok, že to je podnájemní smlouva. Netuším, proč takto vyloučili podnájemní smlouvy. Pro nájemníka či podnájemníka je všechno naprosto stejné. Vše platí, vše doloží,“ zlobí se paní Jelínková s tím, že faktury i energie jsou napsané přímo na ni.

Marie Jelínková tak přišla o finanční podporu od státu, která v jejím případě znamenala zhruba 3 500 korun. „Člověk si mohl dopřát, třeba něco navíc kromě jídla. Je to příšerné, léky jsou drahé, je to k uzoufání,“ popisuje žena. Říká, že musí sahat na své životní úspory, aby vůbec vyžila.

Šance až pro 30 tisíc podnájemníků

Novela zákona o statní sociální podpoře, kterou ve středu schválila vláda, pro Marii Jelínkovou představuje naději na řešení její situace.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka chce příspěvek na bydlení nabídnout jako dávku pomoci pro lidi, kteří se dostali do finančních potíží kvůli zdražujícím se energiím a konci některých dodavatelů. V souvislosti s tím novela rozšiřuje počet lidí, kteří o dávku mohou žádat, třeba i o podnájemníky.

Dávky proti energokrizi

Příspěvek na bydlení

Hlavní změnou připravované novely je navýšení takzvaných normativních nákladů. Jde o maximálně uznatelné náklady na bydlení podle velikosti měst a počtu lidí v domácností. Z normativních nákladů a příjmů domácnosti se následně vypočítává finanční příspěvek.

Například samotně žijící osobě, třeba seniorovi, podle novely vzrostou uznatelné náklady o 1120 korun. Čtyř- a vícečlenné rodině pak o 1974 korun.

Novela také počítá s tím, že pokud bude třeba znovu upravit maximální částku finanční podpory během letošního roku, tak nebude nutné přepisovat zákon, ale postačí nařízení vlády.

Mimořádná okamžitá pomoc

Jde o dávku, která má sloužit jako rychlá reakce na krizové situace. Tou může být náhlé navýšení záloh za energie po konci původního dodavatele. Od ledna došlo k úpravě metodického pokynu, který nastavuje podmínky čerpání. Nově se při posuzování příjmů a nákladů budou zohledňovat závazky, jako jsou hypotéky či leasingy.

Podle důvodové zprávy se podobný problém, jako má Marie Jelínková, může týkat dalších 20 až 30 tisíc lidí, přesné počty ovšem nejsou známé, jde pouze o odhady.

„Zvlášť nespravedlivě je tato úprava vnímána v situacích, kdy člen bytového družstva pronajímá družstevní byt. Jedná se o podnájemní vztah, protože člen družstva má družstevní byt v nájmu,“ stojí v důvodové zprávě novely.

Zároveň text důvodové zprávy upozorňuje, že podobné úskalí se týká i seniorů, kteří převedli byt na své potomky a stále ho užívají na základě věcného břemene. „Obě kategorie osob hradí náklady na své bydlení obdobně jako nájemci nebo vlastníci bytu,“ vysvětluje se v důvodové zprávě, proč je třeba příspěvek přiznat i podnájemníkům.

Na středeční vládní tiskové konferenci Marian Jurečka uvedl, že změna by mohla být v parlamentu projednaná do konce ledna. „A nabyde účinnosti, která bude zpětná k 1. lednu,“ dodal ministr práce.

Marie Jelínková doufá, že se to přesně takto podaří. „Je otázka, jestli do toho nehodí vidle Poslanecká sněmovna,“ podotýká trochu ostražitě.

Zjednodušte žádost

Úpravu podmínek pro získání příspěvku na bydlení vítají v obecné rovině i oslovení odborníci na sociální problematiku a dávky. Přesto mluví i o dalších krocích, které by bylo dobré udělat, pokud by se měl příspěvek na bydlení používat masověji.

„Je to krok dobrým směrem, ale u příspěvků na bydlení je poměrně přísný administrativní mechanismus,“ říká Lucie Trlifajová, spoluautorka několika analýz dávkového systému spolupracující s Centrem pro společenské otázky.

Souhlasí s ní i Karel A. Novák z Platformy pro sociální bydlení, který pomáhá v rámci terénní práce konkrétním lidem s vyplňováním žádostí. „Formuláře pro dávky nejsou snadné. Dovedu si představit, že spousta lidí, kteří s tím nemají zkušenosti a neznají sociálního pracovníka, tak než by se v tom patlali, tak se na to vykašlou,“ říká. Ministerstvo by proto podle něj mělo uvažovat o zjednodušení formulářů.

S tím má své zkušenosti i seniorka Marie Jelínková, která – jak už bylo výše popsané – pomáhala žádosti vyplňovat svým kamarádkám. „Absolutně tomu nerozuměly, všem jsem to vyplňovala a byly úplně k vytržení, že na to mají nárok. Takových lidí je strašná spousta,“ říká paní Jelínková

Lucie Trlifajová dodává, že problém příspěvku na bydlení je i v tom, že není koncipovaný jako dávka, která dokáže rychle zareagovat na nenadálé problémy. A to proto, že zkoumá finanční situaci žadatele v předchozím čtvrtletí.

„Takže tato dávka nemůže fungovat jako okamžitá pomoc pro lidi, kteří nemají úspory a najednou jim vyskočily třeba energie,“ poznamenává odbornice s dovětkem, že právě energetická krize se bude vyznačovat kolísáním, tedy že naráz můžou náklady vzrůst a další měsíc klesnout.

Zdroj: Vláda změnila podmínky příspěvku na bydlení. Komu to pomůže? – Seznam Zprávy

Ministerstvo životního prostředí odsouhlasilo vylepšení železničního uzlu Ostrava

S náklady 25 miliard se plán modernizace uzlu Ostrava výrazně vymyká dosavadním projektům na české železnici.

S náklady 25 miliard se plán modernizace uzlu Ostrava výrazně vymyká dosavadním projektům na české železnici.

Správa železnic zdolala při přípravě velké modernizace železničního uzlu Ostrava významnou metu. Stavba s odhadovanými náklady 25 miliard korun získala souhlas ministerstva životního prostředí. Úřad v takzvaném zjišťovacím řízení rozhodl, že projekt „nemůže mít významný vliv na životní prostředí a nebude posuzován podle zákona“. Nemusí tak do složitého a zdlouhavého procesu EIA. Samotné zjišťovací řízení přitom proběhlo relativně rychle, dokumentaci obdrželo ministerstvo začátkem listopadu a rozhodlo koncem prosince. Stavět se má v letech 2025 až 2033.

Předmětem stavby je celková modernizace centrální části železničního uzlu Ostrava. Jde především o kompletní rekonstrukci úseku Ostrava-Hrušov – Ostrava-Svinov včetně ztříkolejnění úseku Ostrava-Svinov – Ostrava hl. n., výstavbu přesmyku zvyšujícího kapacitu trati, výstavbu nového podchodu ve stanici Ostrava hl. n. a rekonstrukci stanice Ostrava střed. V rámci stavby je navrženo zrušení zastávky Ostrava-Mariánské Hory včetně demolice stávajících ostrovních jednostranných nástupišť. Modernizací projde i seřaďovací nádraží v Mariánských Horách (patří do obvodu Ostrava hl. n.), které patří k největším a nejvytíženějším v zemi.

Osobní nádraží ve stanici Ostrava hl. n. projde kompletní rekonstrukcí, jejíž součástí bude obnova železničního svršku i spodku, zbudování nových nástupišť se zastřešením a výstavba nového, pět metrů širokého podchodu, který nahradí dosavadní způsob mimoúrovňového přístupu na nástupiště lávkami a schodišti. Na zastávce Ostrava-Stodolní se prodlouží nástupiště z 200 metrů na 300 metrů kvůli odbavování dlouhých vlaků dálkové osobní dopravy. Součástí stavby naopak není zaústění vysokorychlostní tratě.

Délka stavby na koridorové trati Bohumín – Přerov činí zhruba 9,5 kilometru. Celková délka stavby bude 15,6 kilometru, šířka hlavních stavebních prací dosáhne místy až 1 kilometr.

Modernizace uzlu Ostrava se plánuje dlouhá léta. V roce 2017, kdy ministerská komise schválila studii proveditelnosti, uváděla Správa železnic jako termín zahájení rok 2021. Náklady tenkrát odhadovala na necelých osm miliard. V listopadu 2020 pak centrální komise ministerstva dopravy schválila projekt s náklady 25 miliard. Záměr se tak finančně vymyká dosavadním projektům na české železnici (přestavba uzlu Ostrava – nákres v pdf).

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí odsouhlasilo vylepšení železničního uzlu Ostrava – Zdopravy.cz

Ostrava chce změnit okolí Hlavního nádraží. Stane se důstojným vstupem do města? 

Ostrava hledá odborný tým, který vytvoří urbanistický návrh okolí Hlavního nádraží. ​Město už vyhlásilo veřejnou zakázku na zpracovatele návrhu.

Odborný tým by měli tvořit architekti a dopravní specialisté. Zájemci mohou své nabídky podávat do konce ledna. Novinářům to sdělila mluvčí magistrátu Gabriela Pokorná. Výběrová komise bude zohledňovat nejen kvalitu navrženého řešení, ale i kvalifikaci lidí pro odborný tým nebo navrženou cenu.

Hlavní nádraží Ostrava je důležitým dopravním uzlem a zároveň jednou z nejvýznamnějších vstupních bran do města. Jeho současný vzhled je ale neodpovídající, uvedla mluvčí. Město Ostrava v minulosti pracovalo s několika variantami řešení prostoru před nádražím. Poslední úvahy pracovaly s umístěním muzea dopravy a přesunem tramvajové smyčky. Z ekonomických i provozních důvodů nakonec ale město od tohoto záměru ustoupilo.

„Řešení Hlavního nádraží je tak trochu evergreen, nicméně to, na co jednotlivé návrhy a jejich zpracovatelé vždy narazili, bylo řešení tramvajové dopravy v území, bezbariérovost a smysluplné přestupní vazby. Pro současné zadání jsme využili veškeré získané zkušenosti a informace s cílem zajistit jeho realizovatelnost,“ uvedla investiční náměstkyně primátora Zuzana Bajgarová.

Město chce, aby bylo nádraží vnímáno jako jeden z hlavních přestupních terminálů města, který bude součástí moderního veřejného prostoru. Zároveň se počítá i s místem pro případné muzeum dopravy. Projekt města by měl navazovat na připravovanou rekonstrukci železničního uzlu, která zahrnuje mimo jiné kompletní rekonstrukci kolejiště a přístupy k nástupištím. Po výstavbě vysokorychlostní trati do Ostravy navíc Hlavní nádraží bude jednou z klíčových zastávek.

„Město se po sérii jednání s představiteli Správy železnic dohodlo na variantě přístupu k nástupištím podchodem, které představují nejefektivnější propojení vlakových nástupišť, nástupišť pro MHD a plánovaného podzemního parkoviště. V tomto kontextu je potřeba zrekonstruovat i přednádraží, včetně dominantního zastřešení, které komplexně není předmětem stavby Správy železnic. Součástí řešení budou také pěší a cyklistické vazby na okolí,“ uvedla Pokorná. Město proto hledá zkušený projekční tým v čele s architektem urbanistou. Rada o výběru dodavatele urbanistického návrhu rozhodne v únoru.

Zdroj: Ostrava chce změnit okolí Hlavního nádraží. Stane se důstojným vstupem do města? | Patriot Magazín