Vše podle plánu! Ve Výškovicích místo zchátralého OC Odra vyroste obchod Lidl

Vše podle plánu! Ve Výškovicích místo zchátralého OC Odra vyroste obchod Lidl

V úterý 12. 10. 2021 vydal Magistrát města Ostravy územní rozhodnutí pro výstavbu nové prodejny Lidl na místě bývalého obchodního centra ODRA v Ostravě-Výškovicích.

Součástí stavby je také technická a dopravní infrastruktura včetně 76 veřejných parkovacích míst. Dále vznikne 100 vyhrazených parkovacích míst pro návštěvníky Lidlu.

Občané Výškovic se konečně dočkají řešení dlouhodobě neutěšeného stavu bývalého obchodního centra, které je od roku 2006 v soukromém vlastnictví. Vydané územní rozhodnutí pro stavbu prodejny Lidl je dalším krokem k tolik potřebné revitalizaci dané lokality. Půjde-li vše dobře, plánuje Lidl zahájení výstavby na podzim 2022 a následné otevření prodejny zhruba v květnu 2023,“ uvedl starosta městského obvodu Ostrava-Jih Martin Bednář.

Zdroj: Vše podle plánu! Ve Výškovicích místo zchátralého OC Odra vyroste obchod Lidl — Čeština

zveme vás na Šachový turnaj O pohár starosty Ostravy-Jihu 

zveme vás na Šachový turnaj O pohár starosty Ostravy-Jihu 

Již čtvrtý ročník šachového klání pořádá Městský obvod Ostrava-Jih ve spolupráci se spolkem Ostrava Chess z.s.Koná se v úterý 26. října 2021 v Kulturním domě K-TRIO na ulici Dr. Martínka 1349/4 a bude rozčleněn do čtyř věkových kategorií.

Kategorie A, B, C jsou určeny dětem a mládeži od předškoláků až po devátou třídu základní školy. Hlásit se samozřejmě mohou  i zájemci z odpovídajících ročníků víceletých středních škol. Podle věku pak bude každý uchazeč zařazen do jedné z těchto tří kategorií. Musí však jít o žáky nebo studenty školy, která se nachází na území Ostravy-Jihu.

V kategorii D se pak střetnou šachisté, jimž je více než 16 let. Podmínkou účasti je mít trvalé bydliště v Ostravě-Jihu. Nesmí se jednat o šachisty registrovaných šachových klubů. Tato soutěž je určena pouze amatérským hráčům.

Startovné je zdrama a pro vítěze jsou připraveny věcné ceny v celkové hodnotě zhruba 5000 Kč

Přihlášky do turnaje O pohár starosty Ostravy-Jihu lze posílat  do 22. 10. 2021 a to na e-mail sachy@ovajih.cz

V přihlášce do kategorií A, B, C je nutné uvést jméno, školu, třídu a datum narození.

Na přihlášce do kategorie D pak nesmí chybět jméno, adresa trvalého bydliště a datum narození.

Více informací a časový harmonogram ZDE případně na tel. 599 430 137, nebo na e-mailu sachy@ovajih.cz

Zdroj: zveme vás na Šachový turnaj O pohár starosty Ostravy-Jihu — Čeština

Přehlídku minipivovarů a bohatý kulturní program nabídly Svatováclavské slavnosti piva na Zámku Zábřeh 

Přehlídku minipivovarů a bohatý kulturní program nabídly Svatováclavské slavnosti piva na Zámku Zábřeh 

Zámek Zábřeh a jeho okolí patřilo už tradičním svatováclavským slavnostem. Letos se uskutečnil už 14. ročník, který nabídl skvělou dvoudenní zábavu a přehlídku minipivovarů.

Tisíce lidí si nenechaly ujít tradiční Svatováclavské slavnosti piva, na které i tentokrát přijel sám svatý Václav se svou družinou a celou akci slavnostně zahájil. Součástí historického průvodu bylo i přepadení.

Michaela Mahrová, ředitelka Kultury-Jih: “Kultura-Jih zprostředkovala pro občany Jihu opět Svatováclavské slavnosti. Tentokrát už 14. ročník, který opět proběhne v historickém duchu. Na pódiu jsme se setkali se svatým Václavem, který požehnal lidu jižanskému. Setkali jsme se s purkmistrem a jeho družinou. Došlo také k nepříjemné události, kdy došlo k přepadení družiny svatého Václava lidmi Boleslavovy družiny, ale byli přemoženi a následně byl vedený soud. Svatý Václav byl tentokrát ještě milostiv a udělil oběma lapkům milost.”
Václav Tomíček, kaplan římskokatolické církve: “Svatý Václav je mezi jiným také patronem pivovarníků. Ta osoba svatého Václava není jen nějaká historická osoba, ale může nám toho hodně co říci. Domnívám se, že bychom se měli dívat po lidech i v dnešní době, kteří nás jsou schopni táhnout dopředu. Kdy se nemusíme motat jenom pořád kolem sebe, nebo dívat se, vypichovat nějaké negativní věci, ale opravdu posouvat věci dopředu, přemýšlet o věcech, přemýšlet o věcech s nadhledem.”

Součástí slavností byla také přehlídka minipivovarů nejen českých, ale také z Německa. Celkem se jich představilo 27 a k ochutnání nabídly přes 120 druhů čepovaných piv.

Roman Koudelka, provozovatel zámku: “Samozřejmě zámek Zábřeh jako vždycky připravuje svatováclavský speciál. Letošní ročník pan sládek vymyslel krásný čtyřsladový speciál 14 stupňový. Máme ho ještě ve variantě višňový, je to trošičku na způsob belgických piv. To se přidávají do toho ovocné výtažky, takže ho máme ve variantě ležák speciál a ležák speciál višňový.”

Právě zámecký speciál se za dobrovolnou částku podával i v charitativním stanu, ve kterém se ujal čepování sám starosta obvodu Ostrava-Jih s místním kaplanem.

Martin Bednář (ANO), starosta MOb Ostrava-Jih: “Minulý rok jsem vynechal, tak zase se do toho čepování musím dostat a čepuje se zase pro každoroční Běh pro. Letos je to teda pro Štěpu. My máme takovou vnitřní soutěž s místní farností. ale samozřejmě je to soutěž pro dobrou věc, nikoli na krev, takže jsem za to rád.”
Anketa: návštěvníci slavností: “To je to německé nějaké, normální dvanáctka taková. Já jsem tady pokaždé skoro, je to pořád stejné, pěkně hrají.”
“Určitě se nám tady líbí, ale je pravda, že jsme teprve teď přišli. Jinak chodíme celkem pravidelně tady na to, kromě vlastně loňska a možná dvou ročníků, tak jsme navštívili úplně všechny od začátku až do konce. Skvělá akce, děláme propagaci, nějaké pivo jsme tady dotáhli, takže jo, je to skvělá akce. Takže teď zrovna přemýšlím, co si dám, protože nevím.”
“Vyzkoušeli jsme nějaké tady branické, nebo nějaké, je velmi dobré, ale tady tohle pivo je nejlepší. Zámecké, ano. Atmosféra je úžasná, spousta lidí, spoustu dobrot všelijakých, báječné.”
“Je to skvělé tady, zrovna jsem přišel. Žádné roušky, je tady klídek.”
“Líbí se mi tady. Piva výborná.”
“Parádně, holky jsou nadšené a my taky. Vyzkoušela jsem brusinkové, výborné.Teď jdeme na borůvku. Chystáme se teda a samozřejmě na svatého Václava, takže i svatováclavské.”
“Kaštanové, mandlové a ořechové. To je takové sladší. Jako my známe ty Ipy, Apy, to je všude v hospodách, ale to mandlové, ořechové jako fakt doporučuju. Já tady pokud možno jezdím každý rok a mají tady i německé, to taky doporučuju.”

Slavnosti proběhly v zábavném duchu. Vystoupila řada kapel a populární zpěvačka Ewa Farna, nechyběla ani ohňová show a dobové tance, nebo právo útrpné. K tomu řada stánků s občerstvením a jiným zbožím.

Zdroj: Přehlídku minipivovarů a bohatý kulturní program nabídly Svatováclavské slavnosti piva na Zámku Zábřeh | Ostrava-Jih | Zprávy | POLAR TV

Do Ostravy dorazil monopost formule 1, je v obležení lidí.

Do Ostravy dorazil monopost formule 1, je v obležení lidí.

Až do 1. října si budou moci fandové formule 1 prohlédnout závodní monopost stáje Alfa Romeo na čerpací stanici Benzina v Místecké ulici poblíž centra Ostravy. Hned první den o něj byl obrovský zájem!

Benzina, Místecká ulice, Ostrava, 24. 9. 2021, monopost formule 1 stáje Alfa Romeo Racing Orlen. 

„Poslední dobou se lidé ptají třikrát denně, kdy dorazí. A dnes snad pořád,“ hodnotí zájem v pátek dopoledne zpoza přepážky paní Silvie. Monopost formule 1 nakonec doráží až po poledni. Stáj Alfa Romeo (celým názvem Alfa Romeo Racing Orlen) jej díky partnerství s polskou sítí čerpacích stanic Orlen, jak se brzy budou jmenovat i české Benziny, už více než měsíc a půl ukazuje fanouškům po celé zemi. Ostrava je poslední zastávkou před přesunem do Německa.

Jedná se o stejný vůz, v němž před třemi lety jezdíval Fin Kimi Räikkönen, mistr světa z roku 2007, který do Ostravy před pěti a půl lety dokonce zavítal osobně – shodou okolností se s lidmi fotil jen o kousek dál v téže ulici na čerpací stanici Shell (ta je zase partnerem stáje Ferrari, kde Räikkönen tehdy jezdíval, pozn. red.). V od pátku vystaveném modelu však sedával testovací jezdec stáje – polský pilot Robert Kubica.

Fanoušky překvapuje velikost vozu
Lidé z čerpací stanice o monopostu hovoří pracovně jako o „kusu plechu“, sami jej ještě neměli možnost zahlédnout. Je totiž vidět, že lidé nechodí jen okukovat monopost, ale starají se i o větší pracovní vytížení zaměstnanců Benziny (ne tolik tankováním, jako kupováním občerstvení). „Teď už jen sehnat klíče a jedem to vyzkoušet do Frýdku,“ směje se jeden z fandů, kteří se od prvních okamžiků kolem formule točí v davech. Vyfotit se s formulí bez lidí vyžaduje trpělivost a čas.

Ten si velmi rád udělal Tomáš Minarčík se synem, který jen za tímto účelem dorazil z Opavy. Přestože nyní fandí Mercedesu, je z monopostu nadšený. „Kluk by se v tom nejraději svezl,“ říká Minarčík, zatímco obhlíží jednotlivé detaily vozu. „Aspoň si člověk udělá představu o tom, jak je ta formule ve skutečnosti veliká a široká. Je to vážně pěkný macek,“ praví uznale muž, který by v budoucnu rád vyrazil na závody do Maďarska.

Obavy z leštění
Velikost vozu překvapila i Natálii, jejího přítele Tomáše už nikoli. Také oni dorazili k Benzině jen kvůli formuli. „Závody sledujeme společně. A když jsme zjistili, že bude formule u nás, nemohli jsme zůstat doma. V televizi to tak nevypadá, ale vůz je vážně obrovský,“ přikyvují fanoušci pro změnu stáje McLaren.

Z důvodu bezpečnosti a celotýdenního vystavení je vůz uložen v proskleném boxu, fanoušci by si jej ale nejraději osahali, případně si do něj i sedli (pak by ovšem zjistili, že bezmála 700kilovému krasavci chybí motor, který by mu přitížil o dalších 145 kilogramů). Paní Silvie z Benziny má zase obavy, aby obří vitrínu nemusela s kolegyněmi chodit leštit. Buď jak buď, pro následující týden je o nejobletovanější čerpací stanici v Ostravě jasno.

Specifikace vozu Alfa Romeo Sauber C-37 Ferrari z roku 2018

Podvozek: monoblok z uhlíkového vlákna
Pohonná soustava: motor Ferrari 062 EVO 1,6L, karbonová převodovka „quick-shift“
Volant: Sauber Motorsport
Pneumatiky: Pirelli
Délka: 5143 mm
Šířka: 2000 mm
Hmotnost: 733 kg (bez paliva, včetně pilota)
Maximální rychlost během závodu: 378 km/h
Zrychlení z 0 na 100: 2,6 vteřiny
Zrychlení z 0 na 200: 4,8 vteřiny
Rychlost zastávky v boxech: 2 až 2,5 vteřiny

Zdroj: Do Ostravy dorazil monopost formule 1, je v obležení lidí – Moravskoslezský deník

Radní Ostravy-Jihu řekli dost a nechali postavit plot mezi paneláky a obchodem

Radní Ostravy-Jihu řekli dost a nechali postavit plot mezi paneláky a obchodem

Parta montérů z podniku Ostravské komunikace (OK) se při středeční práci i celkem baví. Staví totiž plot u silnice mezi paneláky a supermarketem a sleduje lidi, kteří zarputile využívají poslední možnosti zkracovat si tamtudy cestu.

„Jsou to hlavně důchodci…“ tvrdí dělnicí v Horní ulici mezi jižním začátkem Hrabůvky a severním koncem Dubiny. Kde je komplex prodejen včetně jednoho z lacinějších obchodních řetězců a jejich zákazníci nedbají pravidel silničního provozu.

A skutečně, senior s „chodeckými“ hůlkami se drápe přes zábranu z betonu, na které zatím chlapi z OK nemají přišroubované pletivo. Dáma s taškou na kolečkách to raději obchází místy, kde se stejně plot také objeví (a vyšlapané cestičky zarostou).

„Blbost! Zbytečnost! Škoda peněz!“ lamentují i mladší kolemjdoucí. Jednoho mínění, že z estetického hlediska by nebylo špatné místo pletiva sklo, přivádí dělníky zase k smíchu. Jak by to podle nich asi v lokalitě s běžným výskytem sprejerů vypadalo?

Nový plot měří sotva půldruhého sta metrů a končí u přechodu pro chodce. Okolo jsou opraveny i chodníky. „Stavíme ten plot pro vás, bo zítra nechceme být bez vás,“ vzkazují občanům lokální zástupci jednoho z politických hnutí ovládajících radnici.

Eva Kijonková coby mluvčí OK říká, že oplocení z betonu a pletiva dělají na zakázku městského obvodu Ostrava-Jih za přibližně půl milionu korun. „Jde o bezpečnost – lidé si tudy krátili cestu a často při překonávání silnice zbytečně riskovali,“ dodává.

Zdroj: Radní Ostravy-Jihu řekli dost a nechali postavit plot mezi paneláky a obchodem – Moravskoslezský deník

O držiteli Poháru primátora města Ostravy letos rozhodnete už pošesté

O držiteli Poháru primátora města Ostravy letos rozhodnete už pošesté

Ve dnech 18. – 19. září 2021 se uskuteční jedna z veřejností nejnavštěvovanějších akcí Dny NATO v Ostravě Dny Vzdušných sil AČR. Největší bezpečnostní přehlídka v Evropě se opět koná na Letišti Leoše Janáčka Ostrava. Město Ostrava je tradičním partnerem Dnů NATO, také letos rozhodli ostravští zastupitelé o finanční podpoře této oblíbené akce. Nejlepší leteckou ukázku ocení primátor města udělením poháru a pamětního listu vítězi, o kterém rozhodnou sami diváci.

Ostrava je tradičním hrdým partnerem této úžasné přehlídky vojenské techniky a primátorský pohár představuje součást stálého partnerství našeho města s oblíbenou akcí. Ukázky, prováděné špičkovými letci z celého světa jsou vždy atraktivní a věřím, že určitě vyvolají zájem o hlasování,“ uvedl primátor Tomáš Macura.

Od roku 2016 oceňuje primátor města Ostravy nejlepší leteckou ukázku Dnů NATO udělením Poháru primátora města Ostravy. Diváci mohou po sledování strhující podívané hlasovat na facebookovém profilu města Ostravy. Začít „lajkovat“ své letecké favority mohou lidé od 10 hodin 18. září do cca 15.00 hodin 19. září na facebookovém profilu města, kde budou připraveny fotografie jednotlivých ukázek.

V předcházejících ročnících si primátorský pohár odnesli například dvojice českých akrobatů Martin Šonka a Ivo Kardoš, maďarský stíhač Máté Majerik nebo italská vzdušná formace Frecce Tricolori.

Na Dnech NATO je připravena rovněž prezentace služby Městské policie Ostrava, návštěvníci se mohou těšit na dynamické ukázky služební kynologie i hipologie. Strážníci opět zabezpečí provoz koláren s kapacitou víc jak 10 000 jízdních kol.

Zdroj: O držiteli Poháru primátora města Ostravy letos rozhodnete už pošesté

Podávání žádosti o dotace na rok 2022 zahájeno 

Podávání žádosti o dotace na rok 2022 zahájeno 

Zájemci o dotace na poskytování peněžních prostředků v oblastech školství, vzdělávání a kultury, volného času dětí a mládeže a prevence kriminality, sportu a sociální péče na rok 2022, se mohou začít přihlašovat do výběrového řízení prostřednictvím elektronického formuláře aplikace EvAgend, a to v termínu od 15. do 30. září 2021

Program na poskytování peněžních prostředků z rozpočtu statutárního města Ostrava, městského obvodu Ostrava-Jih na rok 2022, včetně povinných příloh a podrobného manuálu, je uveřejněn zde.
 
V případě dotazů či pomoci se prosím obracejte na kontaktní osoby uvedené v Programu. Rádi vám pomůžeme s vyplněním žádosti. Případné osobní konzultace je potřeba předem telefonicky domluvit. Přejeme hodně úspěchů.

 

Zdroj: Podávání žádosti o dotace na rok 2022 zahájeno — Čeština

Ekologický den s OZO Ostrava nabídne kreativní zábavu.

Ekologický den s OZO Ostrava nabídne kreativní zábavu.

Už v sobotu 11. září se koná Ekologický den s OZO Ostrava. Zábavně-vzdělávací akci pro celé rodiny plnou her a doprovodných aktivit lze navštívit od 11 do 16 hodin v rekreační zóně v Bělském lese.

Pro návštěvníky jsou připraveny nafukovací atrakce, formule OZO a řada soutěží. Všichni, kdo přijdou, si dále mohou vyzkoušet slalom s popelnicí, zapojit se do tvořivé dílny, ale dojde i na netradiční vaření ze surovin, které se často stávají potravinovým odpadem.

Především pro děti jsou pak určeny nafukovací atrakce a kolotoč na lidský pohon ze starých kol.

Projekt je hrazen z financí, které městský obvod Ostrava-Jih získal od Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky díky třetímu místu v soutěži Obec přátelská rodině.

Zdroj: Ekologický den s OZO Ostrava nabídne kreativní zábavu — Čeština

Rybičky 48 vystřídají No Name

Rybičky 48 vystřídají No Name

Změna programu v rámci Slavností Jihu. Místo slovenské kapely No Name vystoupí v sobotu Rybičky 48.

Skupina No Name na Slavnostech Jihu nevystoupí. Důvodem je, že zpěvák Igor Timko je v nemocnici. Dobrou zprávou je, že pódium v neděli 5. září nezůstane od 15 hodin prázdné – rozžhaví jej Rybičky 48 – česká pop-punková jednička ve složení Kuba Ryba, Petr Lebeda, Ondra Štorek a Michal Brener.

Zdroj: Rybičky 48 vystřídají No Name — Čeština

Slavnosti Jihu 2021 – pravidla pro vstup na akci

Slavnosti Jihu 2021 – pravidla pro vstup na akci

Slavnosti Jihu se konají 4. a 5. září v areálu bývalého fotbalového stadionu NH Ostrava na ulici Svazácká v Zábřehu. Pro příchozí je připraven bohatý kulturní program, jehož podrobné znění přinášíme. Níže také najdete mapu areálu a dočtete se pravidla pro vstup na akci.

Slavnosti Jihu 2021 – pravidla pro vstup na akci

“Výňatek” z mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ČR č.j. MZDR 14601/2021-23/MIN/KAN ze dne 26. 8. 2021

M I M O Ř Á D N É O P A T Ř E N Í

Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a § 2 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 a o změně některých souvisejících zákonů, nařizuje postupem podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. a podle § 2 odst. 2 písm. b) až e) a i) zákona č. 94/2021 Sb. k ochraně obyvatelstva před dalším rozšířením onemocnění covid-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné opatření: I. S účinností ode dne 1. září 2021 od 00:00 hod. do odvolání tohoto mimořádného opatření se:

Článek 16. (přílohy usnesení vlády ze dne 19. srpna 2021 č. 714)  stanovují následující podmínky pro vstup osob do některých vnitřních a venkovních prostor nebo pro účast na hromadných akcích nebo jiných činnostech, je-li to vyžadováno tímto mimořádným opatřením:

a) osoba absolvovala nejdéle před 7 dny RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem, nebo

b) osoba absolvovala nejdéle před 72 hodinami rychlý antigenní test (RAT) na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2, s negativním výsledkem, který provedl zdravotnický pracovník, nebo

c) osoba byla očkována proti onemocnění covid-19 a doloží národním certifikátem o provedeném očkování nebo certifikátem o provedeném vydávaným podle nařízení Evropské unie o digitálním certifikátu EU COVID1 , za podmínky, že uplynulo nejméně 14 dní od dokončeného očkovacího schématu; za národní certifikát o provedeném očkování se považuje písemné potvrzení vydané alespoň v anglickém jazyce oprávněným subjektem působícím v třetí zemi, jehož vzor je zveřejněn v seznamu uznaných národních certifikátů na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví České republiky; písemné potvrzení musí obsahovat údaje o očkované osobě, podanému typu vakcíny, datu podání vakcíny, identifikaci subjektu, který potvrzení vydal, a tyto údaje musí být možné ověřit dálkovým přístupem přímo z písemného potvrzení, za předpokladu, že očkování bylo provedeno

i) léčivým přípravkem obsahujícím očkovací látku proti covid-19, kterému byla udělena registrace podle nařízení (ES) č. 726/2004, nebo

ii) léčivým přípravkem, jehož výroba je v souladu s patentem léčivého přípravku podle bodu i), pokud je tento léčivý přípravek zároveň schválen Světovou zdravotnickou organizací pro nouzové použití; nebo

d) osoba prodělala laboratorně potvrzené onemocnění covid-19, uplynula u ní doba izolace podle platného mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví a od prvního pozitivního rychlého antigenního testu (RAT) na přítomnost antigenu viru SARS-CoV2 nebo RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 neuplynulo více než 180 dní, nebo

e) osoba ve škole nebo školském zařízení absolvovala podle jiného mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví nejdéle před 72 hodinami rychlý antigenní test (RAT) na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2, který je určen pro sebetestování nebo povolený Ministerstvem zdravotnictví k použití laickou osobou, s negativním výsledkem; tato skutečnost se dokládá čestným prohlášením, resp. čestným prohlášením zákonného zástupce osoby nebo potvrzením školy.

Zdroj: Slavnosti Jihu 2021 – pravidla pro vstup na akci — Čeština

Přijeďte pomoci Linkou na drink!

Přijeďte pomoci Linkou na drink!

Třetí ročník úspěšné netradiční charitativní akce Linkou na drink se bude konat již tuto sobotu 28. srpna 2021 opět na Náměstí Ostrava-Jih.

Od 13 do 18 hodin budete moci ochutnávat několik druhů drinků, které připraví různé organizace, spolky a radnice. U každého stánku Vás bude čekat nejen drink, ale také skvělý doprovodný program!

Nejenže se společně pobavíme a ochutnáme skvělé pití, ale také dobré jídlo, profesionální alkoholické drinky nebo regionální pivo.
Připraven je doprovodný program u každého stánku, dětská i umělecká zóna.

Hlavně společně pomůžeme, jako loni!
Celý výtěžek z akce – 30 Kč za drink – poputuje rodině Vavříkových z Jihu.

Tak neseďte doma a přijeďte pomoci Linkou na drink!

Zdroj: Přijeďte pomoci Linkou na drink! — Čeština

V památkově chráněné Jubilejní kolonii prochází rekonstrukcí další historický dům.

V památkově chráněné Jubilejní kolonii prochází rekonstrukcí další historický dům.

Další dům v Jubilejní kolonii prochází rekonstrukcí. První nájemníci by se do domu na ulici Jubilejní 73 mohli nastěhovat už před Vánocemi. Právě Jubilejní kolonie je vyhledávaným a lukrativním místem k bydlení.

V Jubilejní kolonii v Ostravě-Jihu budou co nevidět volné další 4 bytové jednotky. A to v domě na ulici Jubilejní 73, který momentálně prochází kompletní rekonstrukcí.

Markéta Langrová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Budou zde nová okna, nové omítky, podlahy nová sociální zařízení a budeme instalovat i nové kuchyňské linky. Pokud půjde vše podle plánu, tak rekonstrukce bude ukončena v listopadu a občanům tyto byty nabídneme k pronájmu v prosinci tohoto roku.”

Všechny byty jsou o velikosti 2+1 o rozloze zhruba 70 metrů čtverečních a všechny budou mít balkony, které vzniknou vybouráním oken nevytápěných částí bytů. V domě se dělají i nové rozvody vody, kanalizace, elektroinstalace a topení.

Markéta Langrová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Bude mít novou střechu, fasádu i hydroizolace. Celkové náklady na opravu budou činit zhruba 8 a půl milionů korun. O byty v Jubilejní kolonii je opravdu velký zájem a pokud zveřejníme jakoukoli nabídku volného bytu, tak se ihned obsadí.”

Posledním domem, který zbývá v Jubilejní kolonii opravit, je dům na ulici Mládeže 12. Dočká se nové střechy. oken, zateplení, dveří a také nové hydroizolace.

Jedna z obyvatelek domu: “Žije se mi tady dobře, máme krásný zrekonstruovaný byt, ale co se týče samotného domu, tak by to už chtělo rekonstrukci, protože máme doma plíseň, máme plno vody doma. Jo a musela jsem už vyhodit spoustu nábytku, koberce, protože nám to všechno zplesnivělo.”

Momentálně probíhá výběrové řízení na zhotovitele stavby. Rekonstrukce celé Jubilejní kolonie začala po dalekosáhlých přípravách v roce 2001

Petr Lexa Přendík, kronikář MOb Ostrava-Jih: “Cílem té rekonstrukce bylo navrátit Jubilejní kolonii nejen její původní vzhled, ale také povznést tuto lokalitu na takové reprezentativní bydlení v rámci Ostravy-Jihu. No a po 20 letech se blížíme k velkému finále, kdy Jubilejní kolonie opravdu získala to, k čemu byla směřována. A mimochodem už od roku 2002 je 23 objektů Jubilejní kolonie chráněno jako kulturní památka.”

Na celou oblast je navíc vyhlášeno ochranné památkové pásmo.

Zdroj: V památkově chráněné Jubilejní kolonii prochází rekonstrukcí další historický dům | Ostrava-Jih | Zprávy | POLAR TV

Městský obvod získal dotaci na projekt REPLACE – Zeleň místo betonu

Městský obvod získal dotaci na projekt REPLACE – Zeleň místo betonu

Státní fond životního prostředí České republiky poskytne v rámci programu Norských fondů Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu městskému obvodu Ostrava-Jih dotaci na projekt REPLACE – Zeleň místo betonu.

Cílem projektu je zmírnit negativní dopady změny klimatu a vytvořit příjemnější prostředí pro život na sídlištích. Hlavní část projektu tvoří odstranění nefunkčních a nevyužívaných zpevněných ploch a fragmentů mobiliáře sídlišť (povrchy hřišť, pískoviště, povrchy komunikací atd.) na území obvodu Ostrava-Jih a jejich nahrazení sídelní zelení. To znamená převážně trávníky, na vybraných vhodných místech budou vysázeny záhony trvalek, keře a květnaté louky.

Druhou část projektu tvoří Ozelenění terminálu Dubina, jehož předmětem je založení druhově pestré květnaté louky, smíšené trvalkové výsadby a výsadby vzrostlých solitérních keřů.

„Mám opravdovou radost, ročně jsme byli schopni dát na odstraňování zbytečných betonových ploch a prvků maximálně dva milióny korun. Díky Norským fondům tyto finance ušetříme a náš obvod zkrášlíme o deset let rychleji. Jde nejen o adaptaci na změnu klimatu, ale také ´uhlazení´ veřejných prostranství. Kromě obrovského množství nevyužívaných ploch napříč celým obvodem dojde třeba k odstranění betonových stěn na ulici J. Matušky nebo estetizaci vstupů k bytovým domům. Hurá!“ okomentoval situaci starosta obvodu Martin Bednář.

Celkové náklady na projekt jsou 26,1 milionu korun. Díky dotaci ve výši 90 procent výdajů obdrží městský obvod přibližně 22,5 milionu korun.

Zdroj: Městský obvod získal dotaci na projekt REPLACE – Zeleň místo betonu

Opravy chodníků v obvodu stále pokračují

Opravy chodníků v obvodu stále pokračují

Postup oprav vychází z technického posouzení stavu všech chodníků, kdy byla v roce 2017 dokončena jejich tzv. pasportizace.  Toto odborné posouzení stavu všech komunikací pro pěší na Jihu určilo postup oprav od nejpotřebnějších lokalit.

Podle stupně poškození a vykázaných poruch bylo jednotlivým úsekům chodníků přiřazeno bodové hodnocení, další body byly komunikacím uděleny v návaznosti na jejich celkový význam. Na základě získaných bodů byly komunikace zařazeny do tří základních skupin. Čím vyšší počet bodů komunikace vykazuje, tím vyšší je potřeba nápravy.

Chodníky s bodovým hodnocením 1 – 9 jsou tedy v dobrém či uspokojivém stavu (v mapových podkladech jsou vyznačeny šedou barvou), počet bodů 10 již značí určité problémy (žlutá barva) a chodníky či jejich úseky, které získaly 11 až 15 bodů, by měly být s ohledem na velmi špatný či havarijní stav řešeny prioritě (červená barva).  Modrou barvou jsou vyznačeny ty úseky, kde v době zpracování pasportizace probíhaly stavební práce.

Pasport komunikací pro pěší je interaktivním dokumentem a umožňuje správcům data průběžně aktualizovat v návaznosti na reálný stav. Přílohy ukazují stav k lednu 2021.

Pro účely pasportizace bylo území městského obvodu rozčleněno na celkem šest lokalit, které jsou vymezeny takto:

Lokalita 1: Zábřeh – severozápadní část (území vymezení ul. Rudná, Závodní a hranicí městského obvodu)

Lokalita 2: Zábřeh – severovýchodní část, Hrabůvka (území vymezené ul. Rudná, Horní, Dr. Martínka, Místecká)

Lokalita 3: Hrabůvka, Dubina (území vymezené ul. Dr. Martínka, Horní, Místecká a hranicí městského obvodu)

Lokalita 4: Zábřeh, Bělský Les (území vymezené u. Čujkovova, Rudná, Horní, Plzeňská)

Lokalita 5: Zábřeh  – jihozápadní část (území vymezené ul. Plzeňská, Čujkovova a hranicí s Výškovicemi)

Lokalita 6: Výškovice

Výsledky pasportizace v jednotlivých lokalitách zobrazíte kliknutím na jednotlivé lokality výše (mapy se dají libovolně přiblížit).

Jak je patrné, nejvíce se zatím stav změnil v Hrabůvce, průběžně se však pokračuje ve všech lokalitách obvodu.

Zdroj: Opravy chodníků v obvodu stále pokračují — Čeština

Jsem z Jihu! Proč se tu žije nejlépe v Ostravě? 

Jsem z Jihu! Proč se tu žije nejlépe v Ostravě? 

​Když v roce 1924 vznikla takzvaná Velká Ostrava, spojilo se do ní sedm moravských měst a obcí a dvě tyto obce byly Zábřeh a Hrabůvka.

Takže jsou už skoro sto let součástí Ostravy. V roce 1941 za protektorátu byly k Ostravě připojeny také Výškovice, ale roku 1954 se zase osamostatnily, aby se v roce 1966 opět k Ostravě připojily, a to kvůli stavbě sídliště.

Už v roce 1960 vznikl koncept Ostravy 4, jejímiž hlavními součástmi byly kromě jiných menších částí Hrabůvka, Výškovice a Zábřeh. A po listopadu 1989 z nich vznikl obvod Ostrava-Jih, který tvoří kromě těchto tří částí i sídliště Dubina s osadou Bělský les.

Co se týká rozlohy, má Ostrava-Jih přes šestnáct kilometrů čtverečních a patří k těm větším, ale co se týká počtu obyvatel, je to nejlidnatější ostravský obvod. Žije v něm aktuálně kolem sto tisíc obyvatel, tedy více než třetina počtu obyvatel Ostravy.

A starostou v tomto nejlidnatějším ostravském obvodu je Martin Bednář. Ten se sice narodil v Havířově, ale od svých šesti bydlí „na Jihu“. „Nejdříve v Hrabůvce, kde jsem chodil na základní školu v Hasičské ulici, potom na základku U Haldy a potom ještě na ZŠ Provaznickou. Nyní mám byt v Zábřehu. A jsem zde šťastný,“ říká starosta obvodu Ostrava-Jih.

Mám rád ruch města, říká starosta

Na otázku, jak se mu v obvodu žije a jak si myslí, že se tam žije lidem, odpovídá: „Jsme z velké části sídliště. Jsou lidé, kterým to vyhovuje, ale jsou i lidé, kteří chtějí více klidu a soukromí. Já mám rád ruch města,“ říká, ale podotýká, že lidé můžou na Jihu i do klidných částí Jubilejní kolonie, starých Výškovic či do Zábřehu-Družstva, které letos slaví sto let.

„Máme zde základní vybavení a do dalších městských center to není daleko,“ míní starosta.

Jak se změnil život obyvatel částí Hrabůvka, Zábřeh, Dubina a Výškovice za posledních třicet let? „Domy jsou opravené, jednoznačně přibylo zeleně, hlavně stromů. Máme více možností vyžití i sociálních služeb. Přibyla hřiště, sportovní hala, aquapark, náměstí, Infocentrum. Osobně to vnímám jako pozitivní vývoj. Co mi dojem kazí, jsou někteří bezohlední lidé, kteří se neumí chovat a respektovat druhé,“ říká starosta Martin Bednář.

Pro Bělský les Cesta vody, zlepší se stav OC Odra

Obvod Ostrava-Jih v současnosti uskutečňuje nebo připravuje řadu projektů ke zlepšení života obyvatel obvodu. V běhu je řada oprav, revitalizace území za Lunou, kde bude in-line dráha i parkourové hřiště, upravují se rybníky ve Výškovicích.

Připravuje se projekt v Bělském lese nazvaný Cestou vody. „Brzy se zlepší situace bývalého OC Odra, hledáme investory pro rozšíření volnočasových aktivit na ulici Svazácké, věřím v další zajímavou výstavbu bytů v Hrabůvce a Zábřehu. Je to jen zlomek toho, co se připravuje,“ upozorňuje starosta.

Když se ho zeptáte, co nejvíce obyvatelům Zábřehu a Hrabůvky v současnosti chybí, poznamená, že je to dobrý námět na nějakou anketu. Vyzývá tedy tímto Jižany a zároveň čtenáře Magazínu PATRIOT, ať mu napíšou třeba na starostajihu@seznam.cz.

„Samozřejmě mohou také až do konce června přihlásit svůj projekt do našeho participativního rozpočtu Náš Jih – Společně tvoříme Jih. také letos je na realizaci nápadů obyvatel obvodu připraveno celých deset milionů korun,“ upozorňuje.

On sám má ve svém obvodě nejraději pár míst, kam se rád zajde odreagovat. „Patří mezi ně Bělský les, halda Hrabůvka, Jubilejní kolonie. A potom náměstí Ostrava-Jih. Dnes tam půjdu na oběd,“ směje se.

A podotýká, že čtvrti Hrabůvka, Zábřeh, Výškovice a Dubina jsou pro Ostravu důležité, protože v nich žije sto tisíc skvělých lidí, bez kterých by Ostrava nebyla, čím je. „Je tady nádherně, kdo zde nikdy nebyl a zná Ostravu třeba jen z médií, ani neví, oč přichází,“ míní starosta Martin Bednář.

1912 – slavný rok, kdy byl v Hrabůvce zaveden elektrický proud

Když se zeptáte na velkého patriota obvodu Ostrava-Jih, jeho kolegové bez váhání okamžitě ukážou na kronikáře Petra Lexu Přendíka, který vydal už o historii čtyř částí tohoto obvodu řadu prací a publikací. Tento člověk je nejen kronikář, ale také veliký patriot obvodu. Ví o něm vše a pořád něco nového objevuje.

Petr Lexa Přendík říká, že před sto lety už byly Zábřeh i Hrabůvka vysoce moderní obce a později i moderní městské čtvrti.

„Byly rozvinutější díky sousedním Vítkovickým železárnám, brzy byly elektrifikovány a Zábřeh měl třeba i veřejné plynové osvětlení. Přitom ve Výškovicích, které už ležely více stranou, se natáhl elektrický proud až v roce 1933, čili až o dvacet let později než v Hrabůvce, která se elektrifikovala už v roce 1912,“ líčí kronikář Ostravy-Jihu.

Například Zábřeh byl už v první republice průmyslovější částí města, protože Vítkovice už neměly na katastru svého území prostor a tak budovaly na území Zábřehu.

„Jednak nějaké kolonie, ale také závody Vítkovických železáren. Byla tam rozsáhlá pískovna v oblasti dnešních Pískových dolů a v Zábřehu byla i jedna z největších chemiček v tehdejším Československu Julius Rütgers nebo továrny na zpracování dehtu a lepenky,“ vyjmenovává kronikář.

Jubilejní kolonii nemuseli obyvatelé vůbec opouštět

Hrabůvka naopak sloužila bydlení. A vznikla tu v letech 1921 až 1950 stále ceněná Jubilejní kolonie, která je asi nejkrásnější kolonií ostravsko-karvinského revíru, ojedinělý projekt města ve městě.

„Jubilejní kolonie měla sloužit svým obyvatelům tak, aby ji nemuseli vůbec opouštět. Byly v ní obchody, ke kolonii byla natažená tramvajová linka přímo z železáren, byly v ní lékařské ambulance, knihovna, čítárna, myslelo se v ní na kulturní vyžití, lidé si mohli v této kolonii na zahrádkách něco pěstovat, mohli v ní chovat domácí zvířata. Také standard bydlení byl na tu dobu v kolonii velmi vysoký,“ říká Petr Lexa Přendík.

Výškovice se ve vývoji obcí tvořících Ostravu-Jih úplně liší. „Byly už přeci jen vzdálené od průmyslových center, takže tam lidé žili v podstatě až do šedesátých let zažitým zemědělským životem. Je to vidět i na počtu obyvatel, nejvíce jich Výškovice měly v roce 1940 před stavbou sídliště, kdy tam žilo 1 057 obyvatel. A do jejich života průmysl nezasáhl, snad jen tím, že se z nich stali takzvaní kovozemědělci, tedy lidé, kteří pracovali v ostravských průmyslových závodech a plodinami ze svých hospodářství se samozásobili,“ popisuje kronikář Ostravy-Jihu.

Kronikář křtěný Odrou a velký patriot

Petr Přendík se narodil v Zábřehu a říká, že je „křtěný“ Odrou. Na historii ho baví, jak se různá místa proměňují v čase a jak lidé pohlížejí či mění svůj pohled na různé dějinné etapy.

„Fascinuje mne, jak každý člověk vnímá historii jinak. Pro jednoho bylo štěstí, že mu zbořili dům a postavili panelák, v kterém dostal družstevní byt dva plus jedna s výtahem s ústředním vytápěním, pro druhého to bylo naopak neštěstí, protože přišel o milovaný domov nebo domovské prostředí,“ popisuje kronikář.

Na historii obvodu Ostravy-Jih ho fascinuje rozmanitost jeho prostředí. „Máme tu průmysl, staré kolonie, sídliště, les. Je to propojení všeho možného a i když to vypadá, že nemáme jako bývalé obce nijak bohatou historii, nalézáme třeba i dochované dokumenty o Zábřehu z roku 1288 nebo o zábřežském zámku. Vydalo by to i na větší zajímavou výstavu,“ říká.

V Zábřehu se dochovalo kompletní centrum původní obce

Ostatně právě Zábřeh je pro Petra Přendíka unikátní. Neví totiž o jiném případě, kdy by uprostřed sídliště stálo dochované kompletní centrum původní obce, které tvoří dvě stě deset let starý kostel, zámek, který se začal stavět v roce 1597, bývalé fojtství, které dodnes přežilo v podobě restaurace U Havránka a jeho počátky sahají až do ve středověku, tři školy, jedna měšťanka a budova bývalé obecní radnice, někdejší vůbec první škola v Zábřehu.

Čtěte také: Jsem ze Slezské! Proč se tu žije nejlépe v Ostravě?

„Objekty navíc dokumentují vývoj různých stavebních slohů od renesance do současnosti. Myslím, že na to vše můžeme být hrdi,“ říká Petr Lexa Přendík. „Pod zámkem máme starý park a v něm a jeho okolí tři památné historické stromy, jediné památné stromy na území celého obvodu. Takže tam máme takovou krásnou oázu toho všeho, co se v Zábřehu dochovalo.“

Jednou z výrazných částí obvodu je také sídliště Dubina, která začala vznikat až v osmdesátých letech výstavbou prvních velkých panelových domů v obvodu.

„Pro mne je to z hlediska historie asi nejslabší oblast obvodu, protože na ní není moc zajímavého. Dá se tam sledovat nějaký vývoj urbanistických plánů panelového sídliště, je vidět, že tam už nevěděli urbanisté kudy kam. Je to taková splácanina a nejslabší článek celého obvodu Ostrava-Jih. Žije tam sice spousta patriotů Dubiny, ale když si všimnete, tak se o Dubině ani moc nemluví. A když ano, tak spíše, že se tam stane nějaký případ hodný černé kroniky. Jinak moc ne,“ říká patriot obvodu.

Nenápadný prvorepublikový půvab čtvrti Zábřeh-Družstvo

Petr Lexa Přendík stále v obvodě něco objevuje. V posledních třech letech se věnoval městské čtvrti Zábřeh-Družstvo stojící hned vedle radnice Ostravy-Jihu. „Zrovna předevčírem oslavila sto let své existence a tady jsem o ní napsal knihu, která nyní putuje do tiskárny.“

Čtvrť Zábřeh-Družstvo vznikalo jako prvorepubliková čtvrť, ale dostavovala se ojediněle až někdy do osmdesátých let. Původně byl kdysi na místě Družstva jeden velký rybník, který se kolem roku 1800 přeměnil na pastviny.

„V roce 1921 odkoupilo tyto pozemky Obecně prospěšné stavební a bytové družstvo ve Vítkovicích a začalo stavět nové zahradní město, úplný opak dělnických kolonií, aby domy nepřipomínaly šeď a uniformitu kolonií. Chtěli vytvořit něco moderního. A když se tam člověk prochází, zjistí často až na druhý pohled, že je zde celá řada prvorepublikových vil často i s původními dochovanými interiéry,“ říká Petr Lexa Přendík.

Před radnicí bývaly rybníky, americké bombardování zničilo celou ulici

Má rád období kolem roku 1600, protože z této doby má Zábřeh dochovánu řadu detailních písemných památek a dokumentů a dá se z nich sestavit, jak tehdy Zábřeh vypadal.

„Máme urbáře, máme mapy, takže víme, že tady před radnicí by se před námi tehdy rozkládaly rybníky, které se táhly od Bělského lesa až k městskému stadionu. Ale všeobecně mě baví období od roku 1890 do období druhé světové války. Tam je velice vidět celý ten rozmach zdejších obcí a vůbec Ostravskokarvinska,“ říká kronikář Ostravy-Jihu.

Na těžkém období druhé světové války ho zajímá pohled obyčejného malého člověka na takové dějinné období. A samozřejmě vypjaté momenty amerických náletů i sovětského osvobozování Ostravy. „K tomu jsme také vydali knihu a udělali jsme ji za pět minut dvanáct. Mluví v ní pamětníci, z nichž nikdo se už vydání knihy nedočkal,“ říká Petr Lexa Přendík.

Například americké bombardování v létě 1944 mířené na Vítkovice postihlo Zábřeh docela těžce. „Byla tady ulice Karpatská a Hollarova. Jedna z nich se nyní jmenuje příznačně V Troskách. To byla taková luxusnější ulice postavená na přelomu dvacátých a třicátých let vedle zábřežského hřbitova. A když přišel 29. srpna 1944 americký nálet, tak podstatě celá ta ulice byla vybombardována, protože Zábřeh ležel blízko Vítkovic a té velké chemičky Rütgers. Tak to schytal,“ líčí kronikář a dodává, že během nějaké třičtvrtěhodiny zemřelo v troskách domů 128 lidí a bomby opravdu markantně poškodily řadu objektů.

První publikace? Kronika česká, kterou psal v osmi letech

Kdy Petr Přendík poprvé u sebe pozoroval zájem o historii? Když jde občas přednášet do škol, bere sebou svou první kroniku. Jmenuje se Kronika česká a začal ji psát někdy v osmi letech, kdy do ní začal opisovat pasáže z vlastivědy a maloval si k nim obrázky.

„To byl asi první impuls a pak jsem měl hodně velké štěstí na učitele dějepisu. Jedna z nich, paní Šárka Feketsová mne poslala za školu na dějepisnou olympiádu, která se jmenovala S bílým koněm ve znaku o dějinách Ostravy. A tam to začalo – otevřel jsem obří knihu Dějin Ostravy a když jsem jí listoval, zjistil jsem, co Ostrava všechno je a jak to s ní všechno bylo. A už mne to baví nějaký dvacátý rok,“ usmívá se mladý kronikář obvodu Ostrava-Jih.

Nejdůležitější pro Zábřeh a Hrabůvku bylo protažení vlečné dráhy

Co bylo pro obce Zábřeh a Hrabůvka tím hlavním milníkem v jejich vývoji? Tady Petr Přendík u Zábřehu jmenuje rok 1887. Tehdy byla přes Zábřeh protažena vlečná dráha ze svinovského nádraží do Vítkovických železáren.

„Tím se Zábřeh napojil na železnici a kolem této železnice vznikly do konce 19. století všechny ty průmyslové objekty. To byl ten prvopočátek a do první světové války se Zábřeh velmi proměňoval. Tam lze číst všechen jeho velký stavební vývoj,“ říká.

V případě Hrabůvky zase kronikář Petr Přendík mluví o dědině, která dlouho spala. „Nebylo tam mnoho průmyslu, ale důležité u Hrabůvky bylo, že stála mezi železárnami v Pobeskydí a Vítkovickými železárnami. Vedla jí stará místecká silnice, která tu byla už od středověku, a po ní začaly oběma směry putovat výrobky a všechno možné. A Hrabůvka na tom profitovala. Sedláci začali najednou nabízet dopravu koňmo mezi železárnami, nemuseli už tolik na pole a zakládaly se při té cestě první hospody, ubytovny a první kolonie. Hrabůvka tak začala těžit z dopravy,“ líčí kronikář.

S Jarkem Nohavicou seděla tři roky v lavici

Velkou patriotkou obvodu Ostrava-Jih je paní Dana Gurecká, která pracovala půl století v ostravských knihovnách, kde byl ve své době krátce jejím kolegou i Jarek Nohavica.

„Byl to i bývalý spolužák, se kterým jsem seděla tři roky v lavici, když jsme oba dálkově studovali Střední knihovnickou školu a přednášky měli v někdejším Domě kultury VŽKG. Jarek pro ostravskou knihovnu později potom dělal i řadu minikoncertů a chvíli s námi jako knihovník pracoval v Knihovně města Ostravy. Osmnáct ženských a Jarek,“ směje se Dana Gurecká.

A vzpomíná, jak dnešnímu slavnému bardovi s kolegyněmi v době, když už začal koncertovat, zdůrazňovala: „Jarku, tu maturitu musíš udělat. Nevíš, co tě v životě čeká.“

Dana Gurecká se narodila v kolonii vedle chemičky MCHZ v Nové Vsi. Když jí byly dva roky, tak se její rodina v roce 1950 přestěhovala do takzvaných dvouletek u ulice kpt. Vajdy v ostravském Zábřehu.

„Ta čtvrť se po pár letech začala nazývat Stalingrad. Tenkrát byly kolem dvouletek, v nichž jsme bydleli a bydlím dodnes, jen louky a pole a hned pak Bělský les. Těch domů tam vzniklo patnáct a bydlím v jednom z nich pořád, protože je to moc pěkné bydlení. Nechtěla jsem to tam nikdy opustit, ani když jsme později s manželem dostali nový byt v sídlišti Dubina. Tak tam šli moji rodiče, jim už v pozdějším věku vyhovoval výtah v novostavbě a líbily se jim vymoženosti nového sídliště,“ vzpomíná Dana Gurecká.

Do Bělského lesa jako dítě a potom se svými dětmi. A dnes na kole

Oblast dvouletek bez paneláků si pamatuje dobře někdy od pětapadesátého roku, chodila v místě i na základku a na střední školu.

„Pořád jsou dvouletky velmi pěkným sídlištěm. Dnes tam už máme vzrostlé stromy a především ani ne pět minut cesty do Bělského lesa, kam jsme chodili řádit jako děti a já později i se svými dětmi. Dnes jezdím do Bělského lesa na kole nebo na vycházky se svými dvěma psy, třeba i na pivo, buď na minigolf, nebo až nahoru na Kolibu na rozhraní Zábřehu a Staré Bělé. Já to tam opravdu miluju a jsem strašně ráda, že tam mohu bydlet,“ říká patriotka obvodu.

Dvouletky, kde bydlí, stojí kousek za hotelem Helbich a jsou to podle ní pořád krásné cihlové domy. „Nemají sice výtah, ale aspoň si udržuji fyzičku. Mám to tam opravdu moc ráda. Nejraději bych byla, kdybych tam mohla bydlet pořád až do dne, kdy mne z bytu jednou vynesou,“ směje se.

Byly to velkoryse vyprojektované domy, ale přišlo šetření

Její dům a další domy se jmenovaly „dvouletky“, protože vyrostly na několika místech v Ostravě při takzvaném dvouletém plánu. „Ty naše byly v letech 1947 původně velkoryse projektované. Celkem třináct domů mělo mít třeba shoz odpadků šachticí, další vymoženosti a nahoře jednopokojové mansardové byty a měli bychom i výtah, tito architekti si dokonce vzali inspiraci z ciziny, dole udělali prádelnu a mandlovnu. Jenomže přišel osmačtyřicátý a šetření. Ale strašně moc lidí za tu dobu se do těch bytů chtělo stěhovat, bydlelo tam hodně doktorů a inženýrů,“ popisuje Dana Gurecká.

Poblíž dvouletek stálo v jejích dětských letech jen pár původních stavení, například sedláka Sýkory, s jehož synem Dana Gurecká chodila i do základní školy.

„Jeho táta ta pole prodával nebo byl přinucen prodat,“ vzpomíná. „Na těch polích a polní cestě jsme si hráli. Byl to ráj, všude jsme tam běhali a hráli si na pískovišti, které nám vystavěli rodiče, když sázeli kolem domů ty dnešní stromy. Tehdy ještě nestálo náměstí SNP a nebyla tam žádná obslužnost s obchody jako dnes.“

Smrděla Nová huť, chemička, hlavně koksovny

Až koncem padesátých let prošlo území novou výstavbou. „Nejdříve tam postavili polikliniku, v roce 1959 potom obchodní dům a naposledy poštu. Předtím tady byl jen takový provizorní prodej, byl tam jen nějaký konzum, kde bylo všechno možné. Když vystavěli další obchody a obchodní dům, tak už jsme kvůli větším nákupům nemuseli až do centra Ostravy nebo do centra Vítkovic,“ vzpomíná Dana Gurecká.

Samozřejmě že pamatuje „černou“ Ostravu. „Když bylo jižní proudění, tak k nám šel smrad z Nové huti, potom i z Paskova, ale ten voněl spíše dřevem. U nás smrděla chemička Julia Rütgerse, který i několikrát bouchnul, jednou i tak, že vyletěla okna až u nás. Dnes je to hodně velký rozdíl, ty fabriky už tolik po úpravách nesmrdí a ovzduší není tak znečištěné, jako když v Ostravě bývala koncentrovaná průmyslová výroba. Tedy hutě, šachty a zvláště koksovny, a že těch tady v Ostravě bylo. Jen někdy přijde inverze a je to horší. Kdysi když jste přišel k oknu, tak na parapetech byl každé ráno popílek z koksoven. Vždycky když chladili koks. Ale horší to měli lidi v centru Ostravy, kteří bydleli přímo naproti Karolíně,“ vzpomíná Dana Gurecká.

A vzpomíná na rudou záři nad Ostravou. „Kdo jel v tramvaji kolem vysokých pecí, mohl vidět při odpichu tekoucí žhavé železo. To se každý večer rozlila po večerní obloze rudá záře. Někdy nad komíny i hořelo takovými plameny, nějaký technik by určitě věděl, čím to bylo. Asi nějakými plyny,“ usmívá se pamětnice.

Pamatuje letiště, první letec bydlel u nich v domě

Pěkné vzpomínky má také na bývalé letiště v Hrabůvce, na které dnes jen upomíná bývalý hangár, ve kterém je prodejna řetězce Hruška.

„Jako dítě pamatuji, že z toho letiště otec lítal na služební cesty a my jsme mu s mámou vždy chodily naproti, když se z nich vracel domů. Letiště bývalo za hospodou Dakota, kdysi tam místo paneláků byly jen louky, které sahaly až ke kostelu v Hrabůvce. Na těch pozemcích vzniklo v třicátých letech letiště, první letadlo tam přistálo někdy v roce 1937. A v našem domě bydlel pan Antonín Režný, který tím vůbec prvním letadlem přiletěl nejprve jako mechanik, ale brzy se stal i pilotem. S jeho synem se hodně přátelím, zůstal u nás ve dvouletkách bydlet,“ vzpomíná pamětnice.

Tati, cos přivezl? Vítala otce, když vystupoval z Dakoty

Letiště tvořila zpočátku nízká výpravní budova a jeden hangár. „A já si vzpomínám a dodnes vidím, jak ta Dakota, které u nás po roce 1948 létaly už jen krátce, s tatínkem klesala, pak přistála, a on těmi schůdky, které byly hodně vepředu, scházel dolů. „A tati, cos přivezl?“ to mně zajímalo nejvíce. Potom mě ještě hodně fascinoval ten pytel na vítr, který byl na tom hangáru,“ vzpomíná.

Pamatuje si také na ozdravné lety pro děti, při nichž prý tlak ve vyšších výškách působil dobře na průdušky. „Taky jsem letěla, ale pamatuji si z toho hlavně jen ten interiér letadla, pana Režného a dřevěné lavice jak u hospody nastavěné za pilotem, na těch jsme při těch ozdravných letech jako děti seděly. Ale nejvíce mi utkvělo v paměti, že mi koupili na ten let nějakou sušenku. Na přelomu padesátých a šedesátých letiště zrušili, protože sídliště se rozrůstalo a postavili Mošnov. Ale ještě počátkem sedmdesátých letech na starém letišti fungoval aeroklub pro letecké modeláře. Letiště bylo moc fajn,“ říká Dana Gurecká.

Klavírista z Flaminga hrál Ježka, stala se knihovnicí

Za jejího mládí ještě jezdily po celé Ostravě dřevěné tramvaje, takzvané „lokajky“ a tramvaj číslo 2 už tehdy jezdila po stejné trati jako dnes, jen se její trasa protahovala tak, jak se stavěly další části sídlišť a přibývaly domy.

„Do našeho kulturáku jsem chodila deset let na klavír, v protějším domě bydlel Vladimír Figar, klavírista z Flaminga. Umřel brzy, ale byl to klavírní fenomén a machr, však Maruška Rottrová na něho pořád vzpomíná. Jeho koncert byl vyvrcholením našeho absolventského koncertu, hrál tehdy Bugatti step, ten známý Ježkův majstrštyk,“ říká Dana Gurecká.

Její čtenářská vášeň vyústila v půlstoletí práce v mnoha ostravských knihovnách. „V těch padesátých letech jsme si v první knihovně v Zábřehu půjčovali jako děcka knihy Čuk a Gek, Daleko od Moskvy, Čapajev a Jak se kalila ocel a ještě nám vždy knihovnice přihodila knihu od nějakého sovětského autora s tím, že si ji musíme určitě přečíst,“ směje se. Knihovnickou práci milovala, vždyť jako knihovnice dvanáct let přesluhovala i v důchodu.

„Složení čtenářů se však po devětaosmdesátém změnilo, ovlivnila to výrazná změna života, zůstali ti věrní a celoživotní, důchodci. Čtenářů střední věkové vrstvy však hodně ubylo a lidi často přišli do knihovny jen pro povinnou četbu. A když se vás pak vysokoškolák zeptá, jestli ten Kosmas nenapsal něco tenčího, tak byste ho nejradši tou knihou majzli přes hlavu. Protože Kosmas napsal jen tu svou kroniku,“ říká Dana Gurecka, která však v poslední době pozoruje, že čtenářů knihoven přibývá.

Metař Bedříšek a trhovkyně Atanaska

Vzpomíná na „figurky“ ze Zábřehu a Hrabůvky, například na obecního metaře Bedříška ze začátku šedesátých let.

„Byl trošku bláznivý, ale pečlivý. Jezdil tak, jak to vidíte na starých fotkách, s vozíkem a v té naší čtvrti udržoval a zametal chodníky. Popeláři samozřejmě vyvezli odpadky a on to dočišťoval. Ale lidé tehdy nedělali takový nepořádek jako dnes, bylo to asi tím totalitním společenským drilem,“ říká Dana Gurecká.

Vzpomíná také ráda na bulharskou trhovkyni Atanasku, která prodávala na tržišti za náměstím SNP. „Přišla sem s Bulhary, kteří do Československa přišli po pronásledovaných Řecích, začali se věnovat zahradničení a ty své produkty začali prodávat na tom tržišti. Atanaska měla svou zeleninu opravdu skvělou, oni ji pěstovat nějak umějí a věnují se tomu, i když tady v Česku sluníčko není takové jako u nich dole. Prodávala tam od šedesátých let strašně dlouho. Už sice umřela, ale na tom tržišti za náměstím, které se postupně rozšířilo a drží se dodnes, prodávala tu svou mrkev, celer, petržel a bůhví co ještě možná před pěti lety,“ vzpomíná pamětnice Dana Gurecká.

Když byli na ubytovně lidé z Angoly, létaly hrnce z oken

Vzpomíná i na řecké imigranty, kterým československá vláda nabídla ve čtyřicátých letech při občanské válce v Řecku pomoc a azyl. „Měli jsme za školou řecký dům, to byl třípatrový dům se třemi vchody, kde bydleli jen Řekové. Měla jsem třeba spolužačku Despinu Georgiadu, ale byli to zlatí lidé. Pak jsme zažili, jak za Helbichem postavili tři ubytovny. Nejdříve jimi prošla vietnamská vlna, ti byli a dodnes jsou aspoň slušní a pracovití, pak Kubánci, to už bylo veselejší a pak jsme tam měli i Angolany. To tam lítaly věci z oken o podobně,“ vzpomíná Dana Gurecka.

Nůžky, nože, brousím! A ukradené slepice

Pamatuje také na první kočovné Cikány, když přijeli do Ostravy ještě před zákazem kočování, který vyšel v listopadu roku 1958. „To už se sídliště rozrostlo a v místech, kde je dnes v Bělském lese minigolf a tři vysoké věžáky, tak tam byl les až nadoraz k hlavní Čujkovově cestě. A tam jednou, když jsme s mámou šli na nákup, jsme uviděli tábořit cikánské vozy ze Slovenska. Rozbili si tam tábor a stany, udělali si tam ohniště, kolem byly cikánky v širokých suknicích a chlapi, někteří z nich byli drotári, česky dráteníci,“ vzpomíná.

Právě drotári chodili do vchodů domů, na všechny nájemníky zvonili a volali: „Hrnce drátovat, nože brousit!“ Cikánky zase prý bývaly i neodbytné, daly třeba nohu mezi dveře a „paničko, hádat z ruky.“

„Lidé, kteří měli u nás ještě hospodářství, tak opravdu přišli i o pár slepic, které si ty cikánské ženy strkaly pod ty široké sukně,“ vzpomíná Dana Gurecká a dodává, že brzy po příjezdu prvních cikánů do Ostravy přišlo nařízení: neotvírat dveře, když tak vždy na řetízek.

Zdroj: Jsem z Jihu! Proč se tu žije nejlépe v Ostravě? | Patriot Magazín

Tohle bude událost! V Gongu doprovodí filharmonie Krhuta s Kozubem

Tohle bude událost! V Gongu doprovodí filharmonie Krhuta s Kozubem

Tenhle koncert zřejmě vyprodá ostravský Gong! V neděli 22. srpna tu vystoupí ostravské duo Krhut & Kozub a doprovodí je Janáčkova filharmonie Ostrava!

Muzikant, skladatel a textař Jiří Krhut a český herec, komik, zpěvák a režisér Štěpán Kozub tvoří ostravskou dvojici, která si rychle získala posluchače napříč generacemi svým debutovým albem Prásknu bičem, vydaném koncem roku 2020.

Společně s Janáčkovou filharmonií nabídnou posluchačům skladby ze svého alba v orchestrální úpravě.

Účinkující: Jiří Krhut – hudba, text, zpěv, Štěpán Kozub – text, zpěv, Barbara Kanyzová – zpěv, Janáčkova filharmonie Ostrava, Stanislav Vavřínek – dirigent.

Ostravský muzikant, skladatel a textař Jiří Krhut působí na své domovské scéně v klubu Heligonka od roku 2016. Během představení vtahuje diváka do svých vtipných skečů, scének, básniček, anekdot a scénických písniček.

Jako skladatel a textař autorsky spolupracoval se spoustou známých českých interpretů, jako jsou například Marie Rottrová, Jaromír Nohavica, Michal Horáček, Ewa Farna či Vojtěch Dyk.

Štěpán Kozub je český herec, komik, zpěvák a režisér. V současné době je stálým členem divadla Mír, kde mimo herectví zastává také pozici uměleckého šéfa.

Je jedním ze čtyř členů improvizační skupiny TŘI TYGŘI. Na svém kontě má v tuto chvíli přes 30 televizních, filmových a internetových seriálů a filmů. Je držitelem několika hereckých ocenění, mimo jiné Ceny divadelní kritiky nebo ceny za nejlepší herecký výkon na filmovém festivalu v Las Vegas.

Tato ostravská dvojice si rychle získala srdce posluchačů napříč generacemi svým debutovým albem s názvem Prásknu bičem, které vydala koncem roku 2020.

Jejich tvorba obsahuje písně, které se žánrově liší, a svými vokály je na desce i koncertech obohacuje písničkářka Barbara Kanyzová.

Zdroj: Tohle bude událost! V Gongu doprovodí filharmonie Krhuta s Kozubem | Patriot Magazín

Jubilejní kolonie v Hrabůvce slaví 100 let od založení

Jubilejní kolonie v Hrabůvce slaví 100 let od založení

Akce nazvaná Promenáda v Jubilejní kolonii se v jedné z nejkrásnějších lokalit Ostravy uskuteční v sobotu 17. července.  Na návštěvníky od 15 hodin čeká bohatý program, kterému budou vévodit výstava historických kol, krasojízda velocipedistů nebo výuka jízdy na vysokém kole.

O hudební doprovod se postará taneční orchestr Dolbend. Školu swingu si pro tancechtivé nadšence připravili Jazz Monkeys. Organizátoři pro příchozí nachystali i zábavné kvízy či historický fotokoutek. Program zakončí kinematograf. Nebudou chybět ani domácí limonády a zákusky, speciální pivo, víno, grilované speciality a prvorepubliková kavárna. Pro navození atmosféry dávných časů pořadatelé akce doporučují dobové oblečení. Kolonii okrášlí rovněž krajkové ubrusy a osvětlení na stromech.

Navíc od 14 hodin je naplánována komentovaná vycházka Jubilejní kolonií, kterou zájemce provede historik Petr Lexa Přendík.

Akci pořádá městský obvod Ostrava-Jih ve spolupráci s Kulturně sportovním spolkem Elegant.

Zdroj: Jubilejní kolonie v Hrabůvce slaví 100 let od založení — Čeština

KŘIŽOVATKU PLZEŇSKÁ × HORNÍ ČEKÁ OPRAVA, SEMAFORY BUDOU DOČASNĚ VYPNUTY

KŘIŽOVATKU PLZEŇSKÁ × HORNÍ ČEKÁ OPRAVA, SEMAFORY BUDOU DOČASNĚ VYPNUTY

Ve dnech 16. a 17. července proběhne oprava povrchu komunikace v křižovatce ulic Horní x Plzeňská.

V pátek 16. července od 18 hodin bude probíhat frézování vozovky za provozu. V sobotu 17. července bude realizována pokládka nového povrchu, proto musí řidiči počítat s uzavírkou v místě probíhajících oprav. Objízdná trasa bude vedena po ulicích Plzeňská, Čujkovova a Výškovická. Světelné signalizační zařízení v křižovatce bude vypnuto a provoz budou řídit policisté.
Objednatelem akce je Ředitelství silnic a dálnic ČR. V případě nepříznivého počasí bude oprava realizována v náhradním termínu, a to 23. a 24. července.

Zdroj: KŘIŽOVATKU PLZEŇSKÁ × HORNÍ ČEKÁ OPRAVA, SEMAFORY BUDOU DOČASNĚ VYPNUTY — Čeština

Nezapomeňte uhradit poplatek za komunální odpad

Nezapomeňte uhradit poplatek za komunální odpad

Každý občan s trvalým pobytem na území Ostravy má do 30. června povinnost zaplatit poplatek za komunální odpad. Ten se hradí jednou za kalendářní rok, přičemž jeho aktuální výše je 498 korun za osobu.

Platit je možné bankovním převodem, složenkou, QR kódem, prostřednictvím SIPO, na pokladně Magistrátu města Ostrava (Prokešovo náměstí 8, budova Nové radnice, kancelář č. 101)  nebo pomocí on-line platby na platebním portále https://platebniportal.ostrava.cz.

Od 1. ledna 2019 se povinnost uhradit poplatek za komunální odpad vztahuje také na osoby s trvalým pobytem v sídle ohlašovny. Pro občany našeho obvodu se jedná o adresu Horní 791/3 v Hrabůvce.

Číslo bankovního účtu je 30015-1649297309/0800. Variabilní symbol zjistíte na stránkách www.ostrava.cz v sekci Úřad pod odkazy Nejhledanější – Platba za komunální odpad.

Pro bližší informace můžete také využít službu call centra na telefonním čísle 800 990 980, případně e-mail komunalniodpad@ostrava.cz.

Zdroj: Nezapomeňte uhradit poplatek za komunální odpad — Čeština

Policie hledá svědky smrtelného sražení chodce v Ostravě 

Policie hledá svědky smrtelného sražení chodce v Ostravě 

Policie hledá svědky tragické nehody, která se stala 23. června dvacet minut před desátou hodinou večer v Ostravě-Výškovicích.

„Z dosud zjištěných informací vyplývá, že měl řidič (r. 1980) osobního vozidla značky Škoda Octavia Combi, barvy modré barvy, jet ve směru od ulice Kotlářova k ulici Proskovická a přední částí vozidla následně došlo ke sražení chodce (r. 1957),“ uvedla policejní mluvčí Eva Michalíková.

Chodec se před srážkou pohyboval přes vozovku zhruba 50 metrů před MHD zastávkou Kino Luna, na ulici Výškovická a to mimo vyznačený přechod pro chodce.

„Následkem této kolize došlo u chodce ke smrtelnému zranění, kterému na místě podlehl,“ uvedla mluvčí.

Kriminalisté v dané věci zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti.

„Žádáme případné svědky, především řidiče motorových vozidel, kteří mají za čelním sklem kameru a mohli tak zaznamenat průběh nehody nebo i jiné poznatky, aby se obrátili na linku 158, případně na nejbližší policejní služebnu,“ dodala mluvčí.

Zdroj: Policie hledá svědky smrtelného sražení chodce v Ostravě | Patriot Magazín

NABÍDKA NOVÝCH TERMÍNŮ ZÁJEZDŮ PRO SENIORY 

NABÍDKA NOVÝCH TERMÍNŮ ZÁJEZDŮ PRO SENIORY 

Rezervaci lze provést na zajezdy.kulturajih.cz nebo přihlásit na recepci Kulturního domu K-TRIO na celkem 5 nových termínů. Prvním je zájezd Slezská Harta, na který vyjíždíme už příští týden v pondělí 28. června.

Velmi oblíbený zájezd Baťův kanál je v současné chvíli plně obsazen náhradníky, kteří se zapsali na termín 30.6. Na nový termín se lze proto zatím hlásit jako náhradníci – v případě uvolnění míst Vás budeme kontaktovat.
Zájezdu se mohou zúčastnit senioři ve věku 60+ s trvalým pobytem v Moravskoslezském kraji. Senioři s trvalým pobytem v našem obvodu mají zájezd zcela zdarma, ostatní senioři za zvýhodněnou cenu 250 Kč.
 K přihlášení si připravte: občanský průkaz, kontaktní telefonní číslo a kontaktní email (můžete uvést email na blízkou osobu – děti, vnuky nebo kamaráda/ku, kteří Vám vzkaz předají). Vaše správné kontaktní údaje potřebujeme z organizačních důvodů a z důvodu možné změny termínů zájezdů.
Mějte prosím trpělivost. Zájem je každý rok obrovský, a tak bývají telefonní linky obsazeny nebo pracovnice vyřizují požadavky zákazníků, kteří se dostavili na recepci osobně.
Děkujeme za pochopení.

Zdroj: NABÍDKA NOVÝCH TERMÍNŮ ZÁJEZDŮ PRO SENIORY — Čeština

Sousedské slavnosti Družstvo

Sousedské slavnosti Družstvo

I přes tropické počasí, teplota překročila 30 stupňů, se na náměstí gen.Svobody (dříve a dlouho Svornost) sešli pamětníci a současní obyvatelé nejstarší části obvodu Ostrava-Jih. Její historii ve své knize krásně popsal kronikář městské obvodu pan Přendík, jehož kniha byla dnes k dostání spolu s jeho podpisem. 

Knihu pokřtil nejstarší žijící pamětník Družstva. Vydání úžasné knihy podpořit městský obvod Ostrava-Jih.

V naší fotogalerii, jejíž malou ukázku Vám nabízíme najdete fotografie z atmosféry a samotného křtu knihy.

Video Vám nabídne slova pana Přendíka o vzniku knihy, ale hlavně povídání doyena Družstva.

Celou fotogalerii najdete ZDE

Ostrava-Jih slaví 100 let vilové čtvrti Zábřeh-Družstvo.

Ostrava-Jih slaví 100 let vilové čtvrti Zábřeh-Družstvo.

Akce se uskuteční v sobotu 19. 6. 2021 od 16 hodin na náměstí Gen. Svobody v Ostravě-Zábřehu. Návštěvníci se mohou těšit na stylový catering, fotokoutek, swingovou show i výuku tohoto tance. V 17 hodin pak pokřtí novou knihu za účasti autora Petra Lexy Přendíka jeden z nejstarších původních obyvatel čtvrti Zábřehu-Družstvo.

Nová publikace městského obvodu Ostrava-Jih vychází u příležitosti 100 let od založení vilové čtvrti Zábřeh-Družstvo. Objemná kniha o 384 stranách vypráví příběh jednoho století Družstva prostřednictvím archivních záznamů, historických i současných fotografií, map, plánů, pamětí, vzpomínek; zabývá se stavebním vývojem, občanskou vybaveností, dopravními stavbami, zdejší společností, významnými osobnostmi a dalšími složkami minulosti.

Kniha bude na místě v prodeji za zvýhodněnou cenu 799 Kč. Od příštího týdne si ji budou moci zájemci zakoupit také v infocentru na Náměstí Ostrava-Jih nebo v KTrio na ul. Dr. Martínka 4 v Hrabůvce za 900 Kč.

Akci pořádá městský obvod Ostrava-Jih ve spolupráci s Kulturně sportovním spolkem Elegant.

Zdroj: Ostrava-Jih slaví 100 let vilové čtvrti Zábřeh-Družstvo — Čeština