Kronikáři byli, jsou a budou. Jak je náročné pozice obsadit? Co kronikář zaznamenává? Ovlivňuje jeho práci cenzura a píše historii obce stále ručně?

Kronikář 21. století, to je dnes vesměs zájmová činnost. Malé obce nebo ostravské obvody jim nemohou nabídnout plnohodnotné místo. Vesměs tak spolupráce kronikáře s radnicí funguje formou písemné dohody.

Touto cestou se vydali třeba v Ostravě-Martinově. Dlouhá léta tam dění v obci zaznamenával bývalý učitel v důchodu, který nedávno zemřel. A protože kronikáře obce mít musejí, jednali v Martinově rychle. Nyní se pro úřad zaškoluje podnikatel, jenž získává znalosti v městském archivu. „Kronikáře na hlavní pracovní poměr jsme nikdy neměli, vždy jen formou dohody. Jinak by to dnes ani nešlo,“ říká starosta Karel Civín.

Na stejném principu funguje kronikář i v Nové Bělé. Události v obci pro pozdější využití zde zaznamenává bezmála sedmdesátiletý pán, který tak v důchodu činí z vlastní záliby. S úřadem je měsíčně domluvený paušálně zhruba na deset hodin práce.

„Kroniku píše ručně, má klasickou pěknou vazbu a k zápisu používá speciální kronikářské pero i vodě odolnou tuš,“ vysvětluje starosta Lumír Bahr práci, kterou jednou ročně kontroluje rada městského obvodu.

Ne všude přitom kronika vypadá tak, jak si ji pod tímto slovem mnozí představí. Ze zákona je nutné ji vést, ale podle zjištění Deníku má v některých městských částech podobu jednotlivých listů papíru, které zase jinde drží při sobě tuctová plastová vazba s průhlednou fólií.

To třeba v Pustkovci nedávno vznikla důstojná, zcela nová kronika díky Zdeňku Špačkovi a jeho přátelům z letopisecké komise. Původní kronikář nejmenšího ostravského obvodu už totiž není nejvitálnější. Nová kronika se však jeho poznatky neřídí.

„Staré kroniky jsme záměrně vůbec nečetli. Nechtěli jsme si připomínat jejich obsah a být jím ovlivněni. Začali jsme ‚od Adama‘,“ vysvětluje Zdeněk Špaček, jenž novou kroniku celé pustkovecké historie poslal loni do tisku. Přestože je dnes možné psát kroniku také elektronicky, nedají někteří kronikáři dopustit na tradiční kouzlo papíru a modrého inkoustu.

VÍC NEŽ KALENDÁŘ

Mezi takové se řadí také historik Kamil Rodan, který vykonává na dohodu funkci kronikáře v Nové Vsi. Přestože se to jemu samotnému nikdy nestalo, zmiňuje, že se při psaní mnohých obecních kronik nejednou projevila věcná i politická cenzura. Třeba když se jedné politické straně nelíbilo, že má na snímku méně členů než konkurence, a žádala o stažení snímku. Uspěla.

Rodan pracuje při tvorbě kroniky zásadně s větším časovým odstupem, nyní tak bude psát o Nové Vsi v roce 2017, a dbá na to, aby kronika nebyla jen kalendářem akcí, ale byly v ní objektivně zastoupeny i názory a domněnky samotného kronikáře.

„Hlavně v malých obvodech by se nemělo psát o rok co rok periodicky se opakujících akcích,“ říká historik opírající se též o komentované zápisy zastupitelstva, policejní statistiky či matriční údaje.

Zdroj: https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/jak-se-dnes-pise-historie-v-ostrave-petr-prendik-je-kronikar-na-plny-uvazek-20180928.html

Pin It on Pinterest