Měl jsem připraveno pár fórků na Bryana Adamse – už jen to, že je Kanaďan, z něho dělá občas terč posměchu a nejeden intelektuál ho nebere vážně minimálně kvůli supervlezlému šlágru “(Everything I Do) I Do It for You”. Jenže Adamsův koncert v Ostravě byl prostě vynikající.

Skeptik ve mně našeptával ošklivá slovíčka: celá hala bude sedět, bude studená jak mrazivý večer, který na Ostravu ten den zrovna padl, a Adams, starý rutinér, to nějak odjede na autopilota a nazdar. Chyba lávky! Byl to skvělý koncert s velmi pěknou, skoro až sváteční náladou.

A ačkoliv se Bryan Adams pohybuje ve vrcholovém šoubyzu přes pětatřicet let, byla na něm znát jen obrovská zkušenost a profesionalita v tom dobrém slova smyslu.Kombinace spektakulárního katalogu globálních hitů, výborného zvuku, interakce s publikem, vizuálního ztvárnění (k tomu se vrátíme níže) a kvalitního pěveckého výkonu umělce byla naprosto odzbrojující.

Ta jediná chybka, kterou bychom mohli odhalit, je to, že oproti minulým koncertům sedmipoložkové listopadové šňůry po Evropě v rámci “The Ultimate Tour” tu byla absence třech až čtyřech dalších písní v setlistu – před dvěma dny v Norimberku Adams dal dvacet osm skladeb, v Ostravě jich bylo dvacet tři, pokud počítáme předposlední úryvek “Christmas Time”.

I to sezení na ploše nakonec nebylo problémem: před hybnou “You Belong To Me” ze zatím poslední desky “Get Up” (ono se to nezdá, ale už má tři roky) totiž Bryan vyzval publikum k tanci v centrální uličce mezi sedadly, na volný zbytek plochy za sedadly se nahrnuli i diváci z tribun a konečně se z fajn večera stal pořádný rockový koncert.

Ochranka byla zřejmě dobře instruována, protože ani když dav fandů chvátal ze svých levnějších sedaček do dražšího sektoru na ploše, nezaznamenal jsem žádný konflikt.

Ačkoliv se tradičně naši diváci (kromě kotlíku v prvních řadách) až tak nechytali na výzvy ke zpěvu v “Heaven” nebo “Straight From The Heart”, vládla v hale srdečná, téměř rodinná atmosféra. Adams hodil pár osvědčených fórků (viz před výtečnou vyřvanou “It’s Only Love” uvedení Tiny Turner, která “tady dnes není”), doprovodná čtyřčlenná kapela je za ta léta výtečně sehraná (kytarista Keith Scott a bubeník Mickey Curry už taky s Adamsem táhnou kárku čtyři dekády…) a hlavně fungoval ten přebohatý repertoár mocných hitů. Těžko se vypichuje něco speciálně.

Co je ovšem třeba zdůraznit, je vizuální podoba show: od Adamse jsem nečekal žádné kejkle a zvláštní efekty, ovšem řešení jeho scény bylo fantastické.

Pódium bylo skoro úplně čisté, žádné kabely, odposlechy a hradby Marshallů a větráky à la Kodym. Nic, jen mikrofony, bicí, piano a kytary a za touto čistou plochou olbřímí obrazovka přes celou šířku pódia a nad hlavami muzikantů velmi důmyslná sestava pohyblivých LED trubic. Ta velikánská obrazovka byla využita na maximum – byla utlumena jen ve chvílích, kdy Bryan byl na pódiu s akustickou kytarou.

Důmyslné a opravdu krásné filmové projekce (často černobílé) perfektně dokreslovaly hudbu a bylo na nich vidět, že Adams jako špičkový fotograf má pro vkusný vizuál cit. Perfektní práce!Bryan Adams se s halou rozloučil sám, jen za doprovodu své akustické kytary všeobjímající hymnickou “All For Love”. Při děkovačce popřál přítomným krásné Vánoce.

Sám bude mít prosinec na odpočinek, ale hned v lednu pokračuje koncertováním v rodné Kanadě a v únoru, považte, neúnavný vegan plynule naváže na “The Ultimate Tour” dalším turné, které už se jmenuje podle chystaného alba “Shine A Light”.

Pin It on Pinterest