O Janu Světlíkovi se ví, že je strojař, ostravský patriot a sběratel umění. Často se také píše o jeho angažmá ve Vítkovicích, které postavil na nohy, aby je později stáhla ke dnu zakázka na tureckou elektrárnu Adularya.

Kdo je muž, kterému vděčí Ostrava za Dolní Vítkovice? Co se o něm nepíše? Pokusili jsme se to zjistit v nezvykle otevřeném rozhovoru.

Našel jsem si v databázích, že ač jste označován jako ostravský patriot, nejste rodilý Ostravák. Kde jsou vaše rodinné kořeny?
Narodil jsem se v Jistebníku a mám rád jistebnické rybníky, ale celá naše rodina pochází z Opavska, tam máme zázemí. Gymnázium jsem studoval v Bílovci. Byli jsme ověřovací nultý ročník matematického zaměření gymnázia. Zkoušeli na nás, do jaké míry pochopíme Einsteina a kam až může ta matematická specializace zajít.

Ostrava vás tedy zlákala ke studiu strojařiny?
Obor, který jsem vystudoval na VŠB, se jmenoval Nauka o kovech a tváření kovů. Tehdy to bylo ještě pětileté studium. Dva roky obecné předměty a zbytek už oborově zaměřený. Diplomku jsem psal o srovnání teorií odporu při tváření materiálů. Strašně mě to bavilo. Válcoval jsem na školních válcovacích stolicích a měřil přetvárné odpory. Současně jsem jako student pracoval ve Vítkovicích na brigádách.

Ve Vítkovicích jste prý začínal jako kovář a u lisu. Vysokoškolák u lisu, to zní divně…
No ono to tak jenom vypadá. Já jsem po brigádě zůstal ve Vítkovicích tři měsíce jako zaměstnanec. Měl jsem před vojnou, nemělo smysl na tu krátkou dobu nic měnit. Navíc jsem měl v té době už dvě děti a jako dělník jsem měl asi tak třikrát vyšší plat než jako vysokoškolák čerstvě po škole. Byla to užitečná zkušenost. Těžil jsem z ní ještě i o deset let později, kdy už jsem měl vést vítkovickou Lahvárnu. Znal jsem technologie, věděl jsem, ve kterých naprosto zaostáváme, a z osmi oborů jsem osekal produkci na tři, které dávaly smysl – výroba ocelových lahví, mlecích koulí a pluhových ostří. Ostří jsme později zrušili, protože poptávka po nich během tří let zásadním způsobem klesla.

Vaše současné zaměření rovná se skupina Cylinders Holding?
Věnuji se hlavně Cylinders Holding, ale mám pořád i akcie Vítkovic a čas dělím taky mezi Dolní Vítkovice a Vítkovickou střední průmyslovou školu, což jsou strašně důležité instituce pro to, abychom vůbec měli v budoucnu dost technicky vzdělaných lidí a takových, kteří s námi budou schopni dělat nové technologie, vymýšlet inovace, jít do vodíkových technologií, do cirkulární ekonomiky…

Spousta lidí těžce nesla a nese restrukturalizaci Vítkovic. Mají pocit, že Vítkovice už neexistují.
To je rozdíl mezi mediálním světem a realitou. Restrukturalizace Vítkovic byla nutná a uskutečnila by se tak jako tak. Kotle pro uhelnou energetiku už nikdo nechce, nikdo je neprofinancuje ani na export a jadernou energetiku jsme si v Česku pohřbili zastavením dostavby Temelína a průtahy kolem obnovy Dukovan. Nemohli bychom udržet strukturu Vítkovic takovou, jaká byla. Pro těžké strojírenství se zhoršují v Evropě podmínky, mimo jiné v podobě ekologických limitů, výroba oceli ve městě, mezi jihem a centrem Ostravy, je taky těžko udržitelná věc. Špatné bylo, že jsme museli restrukturalizaci Vítkovic dělat ve strašně rychlém tempu, které bylo dáno vyděračským tlakem těch, co nás chtěli vidět za kaž­dou cenu na kolenou. Ty změny by nastaly, ale pomaleji. Svět je jinde, než byl před 190 lety, kdy Vítkovice vytáhly Ostravu do pozice města. A taky je jiný, než byl v konjunktuře na začátku nového tisíciletí. Vezměte si, co všechno se za tu dobu stalo. A my bychom tu měli mít Vítkovice stejné jako za Rothschildů? To prostě nejde….

 

Mrzí vás ta zakázka na elektrárnu v Turecku, byla šance to ustát?
Kdyby nám Turci zaplatili, tak ano. Tři dny před tím, než nám měli poslat peníze, vypukl v Turecku puč a nikdo z nás nevěděl, že nejvýše postavení lidé z investorské skupiny Naksan jsou oponenty prezidenta Erdogana a celé to skončí pro nás špatně. Nastal obří problém a ani Česká exportní banka a EGAP, kterým mělo jít stejně jako nám o naše peníze v Turecku, to nedokázaly řešit.

Co jsou tedy dnes Vítkovice, myslím původní akciovku, která dělala kdeco – od lodních hřídelí po jadernou energetiku?
Vítkovice nikdy jako takové neměly přímo v akciovce výrobu. Byla to vždycky holdingová firma, která měla pod sebou výrobní dcery. Některé dcery se během restrukturalizace prodaly, některé prošly insolvencí. Vítkovice Power Engineering skončily za podivných okolností v konkurzu. Vítkovice Heavy Machinery se teď už podruhé prodávají (byly prodány po vzniku rozhovoru, pozn.red). Vítkovice jako holdingová matka se definitivně odklonily od těžké strojařiny. Jsou a budou společností, která se bude definitivně věnovat developmentu a s tím souvisejícím službám, včetně IT, a správě akciových podílů. Výrobních aktiv se vzdaly.

Co je podle vás budoucnost té značky a do jaké míry ji ponesou firmy z vaší lahvárenské skupiny Cylinders Holding?
Cylinders Holding má svoji značku, značku Vítkovice nenese, ale je pravda, že dvě společnosti se rozhodly, že si v názvu ponechají Vítkovice. Je to pro ně označení místa podnikání i symbol příslušnosti k části Ostravy. Mohly se toho vzdát, ale neudělaly to ani v těžkých časech Vítkovic, a.s. Toho si vážím, protože to nebylo jednoduché. Ale značka je Cylinders Holding. A lahvárenská skupina je od Vítkovic dávno oddělená.

Pokud jde o byznys, privatizací lahvárny pro vás kdysi začal. Už se oborově nezmění?
Cylinders Holding poroste, nastavují se nové procesy, nové výrobkové aplikace, děláme nové akvizice. Rozvíjet se budou hlavně aplikace lahví a tlakových nádob, vodíkový program, do 20 let tu bude nové inovační centrum pro vědu a výzkum. Totálně změníme lahvárenský svět. V roce 2030 budou ocelové vysokotlaké láhve jen zlomkem naší produkce. Rozhodující budou aplikace – svazky, kontejnery, takzvané virtuální plynovody a podobně pro energetiku, dopravu, ale i oxygenoterapie a nově i naše pozice na retailovém trhu. Prodej lahví nebude dominantní, podstatné bude to, co k této produkci přidává další, vyšší hodnotu.

Jak do toho všeho zapadají Dolní Vítkovice? Někdy to zvenčí vypadá, že už s nimi nemáte nic společného.
Dolní oblast Vítkovice je zapsaný spolek a Cylinders Holding, Vítkovice Milmet, Vítkovice a Vysoká škola báňská jsou ustavující členové spolku. Já jsem předseda dozorčí rady. DOV je strašně důležitý pro vzdělávání. Je to primárně vzdělávací a popularizační instituce. Nejlepší způsob, jak zlepšit situaci v našem regionu, ale i v celé ČR, je mít vzdělané lidi. To, že se v DOV konají Colours of Ostrava nebo třeba beach volejbal, to je velmi důležitý marketing a způsob, jak udržovat neustále život a ruch v části Ostravy, kde jsme zbořili ploty a vrátili ten prostor veřejnosti. Ale hlavní cíl je společně s vítkovickou průmyslovkou vzdělávat lidi v technice a přírodních vědách. Posouvat je k novým technologiím, k vývoji úplně nových technologií.

Velkou pozornost budí tzv. vodíkové město na Haldě Hrabůvka. Je to cesta, jak propojit myšlenku Dolních Vítkovic, byznys Cylinders Holding a nové podnikání Vítkovic, a.s.?
Vodíkové město H2 District budou budovat Vítkovice. Cylinders Holding a další vodíkoví lídři z celého světa budou dodávat technologie. Bude to obrovská laboratoř, která dovolí v reálných podmínkách zavádět vodíkové technologie. Záměr je plánovaný pro největší současnou proluku na dohled od centra Ostravy, na haldě Hrabůvka o více než 100 hektarech. Čili je to obrovský projekt. Halda je Vítkovic a prošla už s pomocí státu rozsáhlou rekultivací. Díky tomu má umělé jezero a její poloha nahrává využití slunečních a geotermálních procesů. Mělo by to být místo, kde se budou potkávat všechny nové technologie – od vodíku po solární a BioCNG řešení. Současně nabídne zázemí pro vývoj a uplatnění špičkových technologií pro úplně novou kvalitu života v dalším století. Spolupracovat by tu měly Vysoká škola báňská, vodíková platforma ČR HYTEP, univerzity ze světa a výrobci nových technologií pro energetiku i dopravu. H2 District poroste určitě desítky let a úplně změní Ostravu.

Mohl byste prozradit něco ze soukromé budoucnosti? Kam vás to táhne ve výtvarném umění?
Umění je pro mě relaxace, ale i součást vzdělávání. Je to jedna z jeho forem. Takže se mu věnuji i jako kurátor a budu i dál. V Gongu v Dolních Vítkovicích, kde má své expozice Světlík Art Foundation, se soustředíme na geometrickou abstrakci a její kořeny a souvislosti od Abstraction-Création po současnost. Najdete tam práce českých osobností výtvarného umění s mezinárodním přesahem, jejich předchůdce i souputníky z Česka i ciziny, významná díla geometrické abstrakce a op artu. (Poznámka redakce: Abstraction-Création byla mezinárodní skupina umělců, založená v Paříži ve 30. letech 20. století. Zakládajícími členy byli František Kupka, Jean Hélion, Auguste Herbin, Theo van Doesburg, Antoine Pevsner a další významní umělci. Skupina měla postupně až 400 členů zvučných jmen výtvarného umění.)

Zapojuje se vaše rodina do vašich aktivit v podnikání? Má někdo z potomků vztah k tomu, co děláte? A jak to vnímáte?
Jsem rád, že se podnikání věnuje manželka, synové i dcera. Celá rodina nějak podniká, nějak se angažuje a zdaleka ne jen ve vyšších manažerských pozicích, ale třeba i ve vzdělávání. Hlavní pro mě je, že to všichni dělají dobře a profesionálně.

Co bude dál, co jsou výzvy, které vás zajímají, a kam se ještě posune ať už Cylinders Holding, Vítkovice nebo i další nová firma?
Pro mě je rozhodující změnit svět lahví. Dodávat aplikace pro nejrůznější obory průmyslu, ale i do retailové obchodní sítě. Chceme dosáhnout toho, aby se lidé lahví s plyny nebáli, vnímali je jako bezpečnou věc, kterou mohou užitečně využívat ve svém životě. V dopravě, doma, ke kyslíkové terapii. Aby věděli, že tak jako je normální koupit si lahev balené vody, můžou si koupit například i lahev s kyslíkem pro dýchání.

Zdroj: Na Haldě Hrabůvka vznikne vodíkové město, které změní Ostravu, říká Jan Světlík | Patriot Magazín

Pin It on Pinterest

%d bloggers like this: