Nejprve státní příslušnost, rodinný stav a náboženské vyznání. Poté znalost čtení a psaní, zaměstnání či přesná profese. Dále tělesné a duševní vady, válečná invalidita. A dnes i připojení k internetu… tak se vyvíjí zájem státu o obyvatele.

„Statistika z roku 1772 za vlády císařovny Marie Terezie uvádí, že na ploše celého současného Jihu bydlelo dohromady jen 985 lidí,“ říká kronikář Petr Lexa Přendík k území Bělského Lesa, Dubiny, Hrabůvky, Výškovic a Zábřehu. Aktuálně je rozlohou (po Slezské) druhou největší částí v Ostravě, tvoří domov pro třetinu obyvatel města a jedná se o nejlidnatější obvod v Česku vůbec.

„Ještě před sto lety bychom tady našli tři samostatné obce Zábřeh, Výškovice a Hrabůvka,“ připomíná kronikář. Nárůst počtu obyvatel zaznamenává už první moderní sčítání lidu v roce 1869. Populační skoky samozřejmě souvisí s rozvojem šachet i fabrik zakládaných ve velkém německými nebo německy hovořícími židovskými obyvateli.

„Přicházeli lidé z Pobeskydí, od Krakova, Věličky, Bochně či chudé Haliče,“ popisuje Přendík. Až raketově se to projevuje v Zábřehu s vítkovickými železárnami za humny, v roce 1880 tu žije 1429 osob, v roce 1889 již 3208, v roce 1890 pak 7653. Desetiletí nato je tady stále obec, ale zabydlenější a modernější než město. Pro skoro deset tisíc lidí obec staví školy, vodovody, osvětluje ulice.

„Národnostní složení na Jihu však nebylo tak pestré jako ve středu města,“ líčí kronikář. Za vzorek mu slouží opět Zábřeh, psaný ještě s dodatkem „nad Odrou“. Češi převládají stále, druhé a třetí příčky si prohazují Němci a Poláci, po roce 1921 přibývají Židé. Po druhé světové válce jsou to hlavně Čechoslováci. A ve druhé polovině minulého století i Vietnamci, Bulhaři, Ukrajinci, Romové…

„Tehdy už úřady nepotřebovaly vědět, zda někomu chybí po válce noha, ruka či oko jako v roce 1930. Zato se v roce 1961 zajímaly o způsoby dojíždění do práce,“ konstatuje Přendík. Zatímco za první republiky se vyplňují údaje o plodnosti žen, komunisté po převratu chtějí soupis zemědělských a průmyslových podniků i živností (aby je znárodnili – čti soukromníkům ukradli).

„Národní sčítání v roce 1950 bylo také až do roku 1991 posledním, kdy se monitorovala příslušnost k církvím,“ připomíná kronikář. Po pádu totalitního režimu a vzniku Ostravy-Jihu (listopad 1990) žije v novém obvodě okolo 118 tisíc lidí. Před deseti lety je jich 106 973. Ale migrace, stárnutí a méně dětí podle Přendíka způsobí, že letos bude počet nižší. Snad i o dvacet tisíc!

Vybavenost domácností – s výjimkou připojení k internetu – už po obyvatelích Bělského Lesa, Dubiny, Hrabůvky, Výškovic i Zábřehu nikdo prozrazovat nechce. Čísla homosexuálů a lesbiček žijících v registrovaném partnerství však ano. Poslední sčítání ukazuje, že na Jihu je více žen (51,8 procent) nežli mužů. V rámci Ostravy tu mají i nejvíce obydlených domů a bytů.

Zdroj: Ostrava-Jih, klasický příběh růstu spojený s uhlím i ocelí – Moravskoslezský deník

Pin It on Pinterest

%d bloggers like this: