V křesťanském kalendáři je Velký pátek pátkem před Velikonocemi, součást Svatého týdne a velikonočního tridua. Tento den je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži. V západních církvích může tento pohyblivý svátek připadnout na datum od 20. března do 23. dubna včetně. Velký pátek byl slaven jako státní svátek do 50. let dvacátého století. Debata o obnovení Velkého pátku jako státního svátku probíhala v Česku periodicky kolem oslav Velikonoc. Kromě KDU-ČSL usilovali v Česku o obnovu Velkého pátku jako dne pracovního volna například senátoři Martin Mejstřík, Soňa Paukrtová a Jaromír Štětina.

2. dubna 2015 tehdejší premiér Bohuslav Sobotka vyslovil podporu návrhu koaliční KDU-ČSL na obnovení Velkého pátku jako státního svátku. Dne 21. října 2015 Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona obsahující Velký pátek jako svátek. Dne 2. prosince 2015 tato novela zákona o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu (č. 245/2000 Sb.) prošla nejtěsnější možnou většinou v Senátu a 11. prosince 2015 prezident České republiky příslušný zákon podepsal. Vyšel pod č. 359/2015 Sb. Poprvé byl Velký pátek (ostatním) svátkem v roce 2016.

Na Velký pátek se vážou i některé pověry, které nejsou součástí křesťanství, ale jenom lidovými tradicemi. V lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly poklady; v tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve. Velká moc se ovšem připisovala koupelím – ještě před svítáním lidé vycházeli k potůčkům, aby si zajistili pevné zdraví po celý rok.


I přes negativní předpovědi meteorologů nám letos počasí v Ostravě přálo, ostatně to můžete vidět v naší fotogalerii.

Pin It on Pinterest

%d bloggers like this: