K nejvyhledávanějším turistickým cílům v zemi patří Zoologická zahrada a botanický park Ostrava, která byla založena před sedmdesáti lety. Od počátečního zookoutku se vyvinula v mezinárodně uznávanou ochranářskou organizací, která se podílí na záchraně mnoha ohrožených druhů.

Zoo se rozkládá se na téměř sto hektarech Velkého ostravského lesa ve Slezské Ostravě. Chová okolo pěti tisíc zvířat ve více než čtyřech stech druzích. Před epidemií covidu navštěvovalo zoo přes půl milionu lidí ročně. Začátky přitom byly velmi skromné.

Původně byla ostravská zoo malým zookoutkem na šestihektarovém pozemku v Kunčičkách. V Hornickém sadu ho v roce 1949 založil bývalý horník Bohumil Vítek. Za oficiální začátek je však považováno schválení první zřizovací listiny 26. října 1951.

Tehdy tam bylo jen pár zvířat: jeden srnec, dvě srny, pět bažantů, několik pávů a voliéra s ptáky.

Současné oblíbené výletní místo už se nachází jinde a vypadá jinak. Původní zookoutek se totiž přestěhoval a výrazně se rozrostl.

„Již při oficiálním založení zahrady v roce 1951 se pro ni hledala vhodnější lokalita. Volba padla na Velký ostravský les. Výstavba tam začala v roce 1956 a první zvířata se z Hornického sadu stěhovala v únoru 1960,“ popsala mluvčí zoo Šárka Nováková.

Pro veřejnost se nová zoo otevřela 1. května 1960, ale celý areál byl ještě dlouho staveništěm. Přestěhováním do Stromovky totiž získala zoo nejen jedinečné prostředí, tedy velký areál se smíšeným lesem, loukami a velkým rybníkem, který nabízel řadu možností pro její rozvoj, ale i finanční podporu města a pomoc obyvatel.

V prvním desetiletí pomáhali s výstavbou zázemí pro zvířata školáci, zaměstnanci firem i další brigádníci. I díky tomu již tehdy zoo získala první exotická zvířata, která se stala atrakcí: lední medvědy, tygry ussurijské, slona, šimpanze, hrochy či plameňáky.

V 70. letech přibyly další vzácné druhy: nosorožec tuponosý, jelen milu, zebra Grévyho, kočkodan Dianin, levhart mandžuský, tapír čabrakový či tygr sumaterský.

„Toto období lze označit za chovatelský zlatý věk ostravské zoo, který ji zařadil mezi nejlepší v zemi,“ zmínila Nováková. Naopak 80. léta i první polovina 90. let byla pro zoo obdobím stagnace a nejistoty. Nebyly peníze na investice, ubylo zvířat.

Zlom nastal až v roce 2004, kdy se ředitelem stal Petr Čolas, loni zemřelý, a zoo dokončila pavilon slonů. Od té doby otvírá nové pavilony či expozice a chystá další projekty, které výrazně mění její tvář.

„Jsme moderní instituce zaměřená na ochranu přírody. Nové expozice se podobají přirozenému prostředí zvířat. I díky tomu se nám daří odchov vzácných druhů, někdy jako jediným na světě či v Evropě, například papoušků amazónků bělobřichých, ze savců damanů stromových nebo ryb sekernatek dlouhoploutvých,“ řekla mluvčí.

Zdroj: iDNES.cz

%d bloggers like this: